|
|
Možnosti enkapsulace přírodních antioxidantů
Štindlová, Jitka ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce ve své teoretické části popisuje základní vlastnosti antioxidantů, především pak fenolických látek a anthokyanů, dále také přibližuje základní vlastnosti a principy vzniku volných radikálů. V teoretické části jsou také popsány různé způsoby enkapsulace antioxidantů do lipidických i polysacharidických částic. V experimentální části práce jsou popsány základní charakteristiky extraktů vybraných lyofilizovaných druhů ovoce a zeleniny – mrkve, jablek a směsi lesního ovoce. Jako skupinové parametry byly v extraktech stanovovány celková antioxidační aktivita, obsah polyfenolických a flavonoidních látek, anthokyanových a karotenoidních barviv a také obsah kyseliny askorbové. Dále jsou v experimentální části popisovány různé enkapsulační techniky, metody stanovení enkapsulační účinnosti jednotlivých postupů, stability a velikosti vzniklých částic. V práci bylo zjištěno, že ve většině zkoumaných vzorků i u většiny parametrů lze jako nejvýhodnější metodu enkapsulace z hlediska enkapsulační účinnosti vyhodnotit ethanolové vstřikování. Na druhou stranu jsou však částice připravené ethanolovým vstřikováním nejméně stabilní z hlediska zeta-potenciálu a z toho vyplývá jejich tendence vytvářet agregáty a shlukovat se. Naopak nejstabilnější se jeví částice připravené metodou odpařování na tenké vrstvě (TLE) a odpařování na tenké vrstvě s reverzními fázemi (RP-TLE). Částice připravené metodami TLE, RP-TLE a chitosan-alginátové částice měly záporný náboj, částice připravené ethanolovým vstřikováním měly náboj pohybující se kolem nuly a chitosanové částice měly kladný náboj.
|
|
|
Hemoglobin-mediated oxidation of marine liposomes
Škrabalová, Lada ; Mozuraityte, Revilija (oponent) ; Rustad, Turid (vedoucí práce)
The objective of this work was to study the kinetics of lipid oxidation catalyzed by bovine methemoglobin and to evaluate the effects of different experimental conditions and different antioxidants (EDTA, ascorbic acid, caffeic acid, a-tocopherol, d-tocopherol, astaxanthin and L-ascorbic acid-6-palmitate) on the methemoglobin-mediated lipid oxidation in a marine phospholipid liposome model system. The oxygen uptake was used for monitoring lipid oxidation at pH 5.5 and 30 °C. The type of prooxidant and the concentration of both prooxidant and antioxidant (AOX) were found to be very important factors in the evaluation of the antioxidant activity in the liposome model system. Another important factors are the structure of the antioxidant molecule, its hydrophility/lipophility and its location in the system. All antioxidants, except 0.1 % of astaxanthin and 0.1 % of ascorbyl palmitate, inhibited metHb-induced lipid oxidation in all tested concentrations of the AOX. The efficiency of the AOX increased with their increasing concentration. 0.1 % of astaxanthin had no effect on the oxidation of liposomes. 0.1 % of ascorbyl palmitate had a prooxidative effect which can be explained by the prooxidative action of ascorbyl radical, which could promote hydroperoxide scission. Free iron released from metHb contributed little to metHb-mediated lipid oxidation in liposomes, whereas part of the prooxidant activity of metHb was attributed to the formation of singlet oxygen (metHb as a photosensitizer). The antioxidative activity of astaxanthin, ascorbyl palmitate, and tocopherol can be partly attributed to their singlet oxygen quenching ability. However, the main prooxidative mechanisms of metHb are suggested to be decomposition of lipid hydroperoxides, generating free radicals, and formation of hypervalent forms of Hb. EDTA inhibited oxidation of liposomes by chelating transition metals in liposomes and chelating free iron from the metHb solution. The reduction of hypervalent forms of Hb seems to be a very important antioxidant mechanism and was found to be attributed to ascorbyl palmitate, ascorbic acid (AsA) and caffeic acid (CaA). AsA, CaA, tocopherols and astaxanthin inhibit metHb-mediated lipid oxidation by scavenging of lipid radicals. No significant effect of hydrogen peroxide on the oxidation of liposomes was observed. The oxidation was slightly inhibited due to thermal treatment of metHb solution. A significant inhibition of oxygen uptake rate was observed in liposomes containing TPP (triphenylphosphine), which suggests that the heme-mediated lipid oxidation in liposomes is dependent on the presence of pre-existing lipid peroxides. The outcomes of this work can be used for the study of oxidation of liposome solutions, cell membranes and oil-in-water emulsions stabilized by phospholipids; the results contribute to understanding the prooxidant and antioxidant mechanisms and factors that influence oxidation in these systems.
|
|
|
Evaluation of antioxidant effect using different analytical methods
Kristinová, Věra ; Mozuraityte, Revilija (oponent) ; Rustad, Turid (vedoucí práce)
The objective of the diploma thesis is to evaluate antioxidant effects of five different compounds that have a potential as food antioxidants (propyl gallate, caffeic acid, ferulic acid, p-coumaric acid and L(+)-ascorbic acid) by means of four conventional antioxidant capacity assays (FC, FRAP, DPPH, ABTS), and in a liposome model system using free iron (Fe2+, Fe3+) and bovine hemoglobin as prooxidants, with special focus on different concentration levels of the tested compounds in the system. The oxygen uptake is used for continuous monitoring lipid oxidation at pH 5.5 and 30°C. The outcomes of this work contribute to better understanding the basic pro- and antioxidant mechanisms and factors influencing oxidation of cell membranes, liposome solutions, and oil-in-water emulsions stabilized by phospholipids.
|
|
|
Příprava vhodných aplikačních forem pro antimikrobiální látky
Krempaský, Kamil ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto práca sa zameriava na štúdium antimikrobiálneho pôsobenia extraktov z vybraných bylín, následnú enkapsuláciu týchto extraktov a enkapsuláciu lyzozýmu. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš zaoberajúca sa problematikou prírodných antimikrobiálnych látok, na základe ktorej boli vybraté testované bylinky. Extrakty pripravené z paliny pravej (Artemisia absinthium), materinej dúšky (Thymus serpyllum), koreňa echinacey purpurovej (Echinacea purpurea), sladovky hladkoplodej (sladkého drievka) (Glycyrrhiza glabra), nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis) a plodov rakytníka rašetliakového (Hippophae rhamnoides) boli najskôr charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a celkovú antioxidačnú aktivitu. Ďalej boli tieto extrakty enkapsulované do lipozómov a rovnako bol enkapsulovaný aj lyzozým. Následne bola sledovaná stabilita týchto častíc vo vodnom prostredí. Antimikrobiálna aktivita týchto látok v enkapsulovanom aj neenkapsulovanom stave bola testovaná na bakteriálnych kmeňoch Escherichia coli, Serratia marcescens, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, voči ktorým, väčšina vybraných extraktov vykazovala antimikrobiálnu aktivitu.
|
|
|
Příprava a stabilita organických mikro- a nanočástic typu core-shell
Byrtusová, Dana ; Benešová, Pavla (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi enkapsulace polyfenolů do organických mikro- a nanočástic typu core-shell. Teoretická část je zaměřená na polyfenolické látky, jejich biologické účinky a možnosti enkapsulace do různých typů částic. Experimentální část se zabývá zjištěním množství celkových polyfenolů, celkových a jednotlivých flavonoidů a anthokyanů v guaraně, ženšenu a goji. Extrakty z těchto vzorků byly enkapsulovány do lipidových a polysacharidových částic. Enkapsulační účinnost byla stanovena spektrofotometricky. Stabilita částic byla sledovaná pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciálu. Částice byly vystaveny účinku modelových tělních tekutin a modelových potravin.
|
|
|
Charakterizace liposomů jako prekurzorů pro přípravu modelů buněčné membrány pomocí rozptylových technik
Gjevik, Alžběta ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem modelové membrány na bázi lecitinu, cholesterolu a POPG. Shrnuje mechanismy tvorby, faktory ovlivňující tvorbu a metody charakterizace buněčné membrány. Zaměřuje se na tvorbu liposomů o různém obsahu těchto komponent jako prekurzorů pro tvorbu modelové membrány a jejich charakterizaci. Malé unilamelární liposomy byly připravovány odpařením na tenké vrstvě, následnou rehydratací fosfátovým pufrem a sonikací. Byla zjišťována velikost a stabilita (-potenciál) vzniklých liposomů pomocí dynamického rozptylu světla. U poměru komponent vykazujícího nejvyšší stabilitu byla ověřena tvorba dvojvrstvy na hydrofilizovaném krycím sklíčku metodou vezikulární fúze. Vzniklá dvojvrstva byla charakterizována metodou Z-scan fluorescenční korelační spektroskopie.
|
|
|
Příprava a charakterizace mikro- a nanočástic s obsahem vybraných léčiv
Sosková, Simona ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená práca je zameraná na možnosť prípravy kombinovaných mikro- a nanočastíc obsahujúcich prírodný extrakt s antioxidačným účinkom, ibuprofenom ako protizápalovou a analgetickou zložkou a klotrimazolom ako látkou s antifungálnym účinkom. V teoretickej časti bola vypracovaná rešerš zameraná na metódy prípravy lipozómov a enkapsuláciu aktívnych látok, charakterizáciu častíc a metódy stanovenia obsahu enkapsulovaných zložiek. Ďalej bol popísaný kvasinkový kmeň Candida a metódy stanovenia antimikrobiálnej aktivity. Do lipozómov, alginátových a chitosanových častíc boli enkapsulované vymenované zložky. Bola charakterizovaná antioxidačná aktivita extraktov. Ďalej boli stanovené a porovnané enkapsulačné účinnosti jednotlivých zložiek a dlhodobá stabilita týchto zložiek vo vodných roztokoch všetkých 32 typov pripravených častíc. Metódou HPLC bol určený obsah liečiv a spektrofotometricky obsah polyfenolov. Na určenie veľkosti vybraných typov častíc bola použitá metóda DLS a na stabilitu zeta potenciál. Boli vykonané antimikrobiálne testy na kmeni Candida glabrata a bol porovnaný účinok látok vo voľnom roztoku, v časticiach a rozrušených lipozómoch. Na záver bolo navrhnuté možné využitie pripravených lipozómov do kozmetického či farmaceutického prípravku.
|
|
|
Využití nanočástic a nanovláken s aktivní složkou pro kosmetické aplikace
Pavelková, Renata ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím nanočástic a nanovláken s aktivní složkou pro kosmetické aplikace. Teoretická část je zaměřena na vlivy UV záření na kůži a látky, které jsou používány k fotoprotekci kůže. Dále byly charakterizovány materiály a postupy používané k přípravě nanočástic a nanovláken pro enkapsulaci aktivních látek. Experimentální část se zabývá přípravou liposomů a marinosomů s aktivní látkou. U těchto částic byla sledována velikost, stabilita měřená pomocí zeta potenciálu a také dlouhodobá stabilita jak samotných částic, tak částic v modelových prostředích. Nakonec byly provedeny pilotní experimenty optimalizace přípravy nanovláken pomocí elektrospiningu.
|
|
|
Příprava a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice
Hoová, Julie ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice. Teoretická část se zabývá obecnou charakterizací a využitím kofeinu, polyfenolů a vitaminu C v kosmetice. Také byly charakterizovány liposomy a možnosti enkapsulace aktivních látek získaných z přírodních zdrojů. V experimentální části byly třemi různými technikami připraveny liposomy s enkapsulovanými aktivními látkami. Účinnost enkapsulace kofeinu byla stanovena pomocí HPLC/PDA, celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrické metody a vitaminu C pomocí titrační metody. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Také byla sledována jejich dlouhodobá stabilita v modelových podmínkách stanovením změny koncentrace nebo množství daných aktivních látek. V práci bylo zjištěno, že ko-enkapsulované liposomy jsou nejvhodnější aplikační formou z testovaných možností, a tak mohou být využity do pleťové vody či gelu. Ko-enkasulované liposomy vykazovaly poměrně vysokou enkapsulační účinnost, dobrou stabilitu a díky vlastnostem aktivních látek vyhovují požadavkům spotřebitele kosmetického průmyslu.
|
|
|
Antimikrobiální peptidy a možnosti jejich aplikace do potravin
Janhuba, Filip ; Petrik, Siniša (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na studium antimikrobiálních peptidů a možnosti jejich aplikace do potravin. Pozornost byla zaměřena zejména na bakteriocin nisin a antimikrobiální enzym lysozym. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na přehled antimikrobiálních peptidu používaných v potravinářství. V rámci experimentální části práce byla provedena optimalizace metod stanovení koncentrace antimikrobiálních látek. Byly vyzkoušeny jak spektrofotometrické metody kvantitativní analýzy celkových proteinů, tak rovněž stanovení metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro určení molekulové hmotnosti a čistoty byla použita modifikovaná SDS-PAGE s přídavkem močoviny a tricinového pufru. Dále byly testovány možnosti enkapsulace nisinu do liposomů. Enkapsulované částice byly připraveny pomocí tří postupů: ultrazvuku, etanolového vstřikování a metody TLE. Částice byly podrobeny studiu stability a distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla. Dále byla sledována i stabilita enkapsulovaných peptidů v modelových podmínkách a potravinách. Nakonec byly u vybraných peptidů studovány antibakteriální vlastnosti s použitím kultur bakterie Bacillus subtilis, kde zejména nisin vykázal antimikrobiální efekt již v nízkých koncentracích - okolo 1 µg/ml. Inhibiční efekt nisinu byl patrný především v tekutých kulturách.
|
host ::
RSS.