Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza mozkomíšního moku u pacientů s hydrocefalem
Chlupáčová, Tereza ; Kolátorová, Lucie (vedoucí práce) ; Dušková, Michaela (oponent)
Normotenzní hydrocefalus (NPH) je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně starší věkové skupiny. Dochází při něm k hromadění mozkomíšního moku (CSF), což vede ke zvětšení mozkových komor a následnému utlačování mozkových struktur. Klinické projevy (poruchy chůze, rozvoj demence, inkontinence) mohou být snadno zaměněny s projevy jiných neurodegenerativních onemocnění. Na rozdíl od dalších onemocnění tohoto typu, lze NPH operativně léčit, pokud je včas rozpoznán. Pacienti jsou k operaci indikováni na základě lumbálního drenážního testu. V současné době nejsou známy spolehlivé laboratorní biomarkery, o které by se mohla diagnostika NPH opřít. V minulosti se u neurodegenerativních onemocnění ukázaly být steroidy spřažené s neuronální aktivitou vhodnými diagnostickými markery. V rámci diplomové práce byla vyvinuta instrumentální metoda, kterou byly u pacientů s NPH a zdravého kontrolního souboru změřeny hladiny vybraných steroidů v CSF. Významný rozdíl byl zjištěn v koncentracích aldosteronu a kortizonu. Aldosteron byl vyšší u skupiny s NPH a kortizon u kontrol. V rámci diagnostiky je důležité rozlišit pacienty s NPH a pacienty, kteří mají podobné klinické příznaky. Spektrum stanovovaných analytů bylo rozšířeno o další steroidy, jejichž hladiny byly měřeny u obou zmíněných skupin...
Hormonální kontrola pohlavního dimorfismu ve velikosti těla obratlovců
Tureček, Adam ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Samci a samice jednoho druhu spolu sdílejí naprostou většinu genomu, často i společnou niku, ale jejich fenotyp se zpravidla výrazně liší. Největší rozdíl mezi pohlavími bývá dosažení rozdílné velikosti, které může být řízeno dimorfní sekrecí hormonů. Přestože se provedlo mnoho výzkumu na toto téma, stále postrádáme znalost, zda aspoň u obratlovců existuje v tomto směru jednotný, obecný proximátní mechanismus, či zda se jednotlivé druhy či linie značně liší v hormonální kontrole dimorfismu ve velikosti těla. Růst je ovlivněn celou řadou hormonů, které mohou vzájemně interagovat - například růstový hormon, somatomediny, hormony štítné žlázy a steroidní hormony. Nicméně experimentální studie naznačily, že ovlivněním hladin pohlavních steroidních hormonů můžeme vyvolat změnu pohlavního dimorfismu ve velikosti. Má práce se zaměřuje na shrnutí znalostí o hormonálním ovlivnění dimorfního růstu u obratlovců a rozebrat používané metodiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Endokrinní disruptory u plazů
Semerád, Jaroslav ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Informace o schopnosti některých kontaminantů životního prostředí ovlivnit reprodukci a vývoj obratlovců prostřednictvím narušení endokrinního systému je velmi rozšířená. Avšak přesných mechanismus, prostřednictvím něhož xenobiotika působí, může být velmi složitý a lišit se druh od druhu. Velmi vhodným modelem ke studiu dopadu těchto sloučenin na populace živočišných druhů se díky různým způsobům determinace pohlaví (genotypově či environmentálně) a rozmnožování (oviparie a viviparie) zdají být plazi. Pohlaví je u mnohých druhů závislé na teplotě během inkubace vajec a aplikací xenogenních steroidních hormonů nebo enzymatických inhibitorů lze tuto determinaci zvrátit. Právě této nestálosti určování pohlaví u některých plazích druhů lze využít jako markeru pro dopady látek s endokrinně disrupčním efektem (EDC), a to i pro extrémně nízké dávky a směsi sloučenin. Novorozená mláďata vystavená EDC během embryogeneze navíc umožňují další způsob zkoumání endokrinní disrupce, kterým je měření hladiny steroidních hormonů v jejich krvi. Navíc mnoho druhů plazů žije v prostředí bohatém na vodu, v blízkosti zemědělských oblastí, kde je používání pesticidů nejintenzivnější, a jsou masožravci či mrchožrouti, což zvyšuje počet možných zdrojů expozice. Mnozí rovněž produkují vejce s flexibilní skořápkou, která umožňuje...
Hormonální kontrole agresivního chování u ještěrů
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Agresivita je vysoce funkční formou sociálního chování, které lze pozorovat téměř u všech živočišných druhů obratlovců tedy i u ještěrů. Existuje několik forem agresivního chování, mezi nimiž existuje významný rozdíl na fyziologické bázi. Hlavním a nejlépe prozkoumaným hormonem, který agresivitu ovlivňuje, je testosteron, avšak existují důkazy, že z určité části může být agresivní chování ovlivněno i dalšími hormony např. progesteronem, estradiolem a kortikosteronem. Vliv těchto hormonů na organismus je tradičně rozdělován na aktivační a organizační účinky. Organizační účinky jsou trvalé a dochází k nim obvykle v raných stádiích vývoje. Aktivační účinky jsou přechodné a objevují se během celého života. Zvýšená hladina testosteronu obvykle agresivní chování stimuluje a to u samců i u samic. Obdobně, ale méně účinně působí na agresivní chování progesteron a estradiol, avšak není jisté zda je tento vliv přímý, nebo zda takto působí pouze testosteron, který je v případě estradiolu prekurzorem nebo má daný hormon jako prekurzor v případě progesteronu. O kortikosteronu je pak známo, že na agresivní chování působí nepřímo ovlivněním hladiny testosteronu. Hormonální ovlivnění ještěrů navíc není univerzálním regulátorem agresivního chování. Agresivní chování je také závislé na vnějších faktorech, na druhu, pohlaví a...
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila ; Hampl, Richard (vedoucí práce) ; Rauch, Pavel (oponent) ; Černý, Ivan (oponent)
SOUHRN Disertační práce je zaměřena na vybrané, dosud neřešené otázky úlohy méně běžných steroidů a také SHBG, jakožto spojovacího článku tří endokrinních systémů. Zodpovězení těchto otázek může pomoci porozumění složitému mechanismu působení těchto hormonů na lidský organismus. Práce se opírá o pět autorských a spoluautorských studií publikovaných většinou v zahraničních impaktovaných časopisech. V případě metabolitů 16α-OH-DHEA a 7-oxo-DHEA byly práce (Zamrazilová et al., 2007; Kazihnitková et al., 2007) zaměřeny na vývoj vyhovujícího metodického přístupu, neboť do té doby používané metody vykazovaly nízkou citlivost a specificitu. Podařilo se nám vyvinout a statisticky zhodnotit nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní ekonomickou nenáročnost a vyhovující statistická kritéria je možné použít při dalších výzkumných činnostech i v rutinní praxi. Nové metody jsme zároveň využili ke stanovení metabolitů u statisticky významného vzorku zdravé lidské populace, čímž se nám podařilo určit fyziologické rozpětí hodnot. V další studii (Zamrazilová et al., 2010) jsme se zaměřili na vztahy vybraných steroidních metabolitů a SHBG u pacientů s CAH. Předpokládali jsme, že SHBG může vedle AD a 17-OH-P figurovat jako nesteroidní laboratorní ukazatel odrážející účinnost substituční léčby těchto pacientů. Náš...
Derivatization study of selected steroid compounds
HEHENBERGER, Anna
Cílem bakalářské práce byla optimalizace podmínek enolizace-silylace tří vybraných steroidních hormonů testováním účinnosti dostupných derivatizačních činidel, vlivu délky reakce a teploty na výtěžnost reakce, a stanovení stability derivátů v závislosti na způsobu skladování derivatizovaných vzorků.
Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách
Remerová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. V teoretické části práce jsou popsány vybrané pasivní vzorkovače a podrobněji je popsán vzorkovač typu POCIS. Další kapitola je věnována steroidním hormonům a vstupu estrogenních hormonů do životního prostředí. Práce obsahuje kapitoly zabývající se možnostmi stanovení hormonů ve vodách, se zaměřením na analýzu pitných a povrchových vod. V poslední kapitole teoretické části práce je přiblížena úpravna vody, kde byly odebírány vzorky pro experimentální stanovení. Experimentální část práce je věnována popisu extrakce analytů a nastavení použitých přístrojů. V práci jsou uvedeny kalibrace pro jednotlivá stanovení hormonů. Výsledky stanovení pro každé odběrové místo jsou uspořádány do přehledné tabulky. Ve většině odběrových míst nebylo prokázáno zvýšené množství sledovaných estrogenů.
Hormony a jejich přítomnost ve složkách životního prostředí
Sučková, Tereza ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat problematiku výskytu hormonů v životním prostředí a podat přehled o dostupných metodách jejich stanovení. Práce obsahuje přehled hlavních skupin hormonů rozdělených dle jejich chemické struktury, základní údaje o vlastnostech vybraných hormonů, přehled o jejich zdrojích a vlivech na životní prostředí. Další část je věnována metodám stanovení hormonů v jednotlivých složkách životního prostředí a vypracování standardního operačního postupu pro stanovení estrogenů v povrchových vodách.
Hormony v odpadních vodách
Petrušová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce podává přehled kontaminantů odpadních vod typu steroidních hormonů. Je zde uveden stručný popis těchto látek a jejich fyzikálně-chemických vlastností, jsou popsány jejich zdroje v životním prostředí a jejich vlivy na organismy. Rovněž je charakterizován osud těchto sloučenin v životním prostředí a metody využívající se k jejich izolaci z jednotlivých složek životního prostředí a k jejich stanovení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.