|
|
Biologické vlastnosti karcinomu vaječníku a jejich vztah k terapii
Bartáková, Alena ; Bouda, Jiří (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Strukturovaný souhrn Hypotéza studie Nádorové kmenové buňky jsou subpopulací nádorových buněk (Cancer stem cells - CSCs), která zodpovídá za metastazování tumoru, recidivu onemocnění a vznik chemorezistence. CSCs lze detekovat pomocí povrchových znaků imunohistochemicky. Důležitým povrchovým znakem CSCs je CD44 (standardní forma - CD44s). Předpokládáme, že CD44(s) by mohl být vhodným prognostickým markerem tumoru a možným markerem vzniku chemorezistence. Cíl studie 1. Vytvořit reprezentativní soubory vzorků primárního karcinomu ovaria a vzorků metastáz těchto tumorů, s odpovídajícím follow-up pacientek. 2. Ověřit na daném souboru zavedené prognostické faktory (věk, stadium onemocnění, histologický typ, stupeň diferenciace, pooperační nádorové reziduum) pro interval bez nemoci (DFI - disease free interval) a celkové přežití (OS - overall survival). 3. Zhodnotit expresi CD44 v primárním tumoru a v metastázách a zhodnotit její vzájemnou závislost v obou tkáních. 4. Zhodnotit vztah exprese CD44 k zavedeným prognostickým faktorům. 5. Zhodnotit expresi CD44 a její vztah k celkovému přežití, intervalu bez nemoci a chemorezistenci. Pomocí statistických analýz najít vhodnou hranici stanovení pozitivity CD44 pro prognózu OS, DFI a vzniku chemorezistence. Zhodnotit přínos metody pro praxi. Soubor a metodika Byla...
|
|
|
Proteomika jako nástroj studia molekulárních mechanizmů závažných onemocnění
Pospíšilová, Jana ; Petrák, Jiří (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent) ; Kovářová, Hana (oponent)
SOUHRN Proteomika je soubor analytických metod umožňující kvalitativní a kvantitativní popis proteomu. Expresní proteomika kvantitativně porovnává proteomy buněk, tkání, tělních tekutin a dalších biologických materiálů za různých podmínek s cílem nalézt rozdíly v expresi proteinů a na základě těchto rozdílů popsat biologické procesy probíhající ve zkoumaných organizmech. Výchozím materiálem expresních proteomických studií jsou složité směsi obsahující tisíce proteinů, které jsou analyzovány kombinací separačních (hlavně elektroforetických a chromatografických) metod a identifikovány, případně kvantifikovány pomocí hmotnostní spektrometrie. Cílem této dizertační práce je demonstrovat využití nástrojů expresní proteomiky k řešení několika biomedicínských problémů. Různé proteomické přístupy a nástroje jsme využili ke studiu molekulárních mechanizmů závažných onemocnění jak na biologických vzorcích pacientů, tak na modelovém organizmu a buněčné kultuře. Konkrétně jsme řešili tři různé projekty, a to hledání potenciálních molekulárních cílů pro selektivní likvidaci buněk lymfomů z plášťové zóny rezistentních na protinádorovou molekulu TRAIL, studium molekulárních mechanizmů srdečního selhání s využitím potkaního modelu objemového přetížení a hledání diagnosticky využitelných biomarkerů karcinomu ovaria....
|
|
| |
|
|
Proteomické přístupy ke studiu nádorových onemocnění
Lorková, Lucie ; Petrák, Jiří (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent) ; Kovářová, Hana (oponent)
Proteomika, jako soubor metod, technik a konceptů, byla využita ve třech projektech zaměřených na diagnózu a terapii onkologických onemocnění. První práce byla zaměřena na hledání spolehlivých a dostatečně senzitivních biomarkerů pro detekci karcinomu ovaria v jeho ranném stádiu. Dvěma odlišnými proteomickými přístupy jsme analyzovali séra žen s epiteliálním karcinomem ovaria a séra zdravých žen. Identifikovali jsme protein -1-antitrypsin s významně zvýšenou koncentrací v sérech pacientek a apolipoprotein A4 a retinol-binding protein 4 (RBP4) s významně sníženou koncentrací v sérech pacientek. Snížená koncentrace RBP4 v sérech žen s karcinomem ovaria může být výsledkem snížené produkce RBP4 ovariem nebo odrazem časných komplexních systematických změn v tělech pacientek. Cílem druhé práce bylo popsat molekulární mechanismus rezistence na cytarabin v buňkách lymfomu z buněk plášťové zóny (MCL). K proteomické analýze byly použity buněčné linie MCL a z těchto buněčných liniích byly získány subklony rezistentní na cytarabin. Mezi nalezenými změnami exprese proteinů byla detekována významná změna exprese deoxycytidin kinázy (DCK), jež je klíčovým enzymem v aktivaci purinových a pyrimidinových nukleosidů a jejich analogů. Buňky MCL rezistentní na cytarabin byly rovněž křížově rezistentní k jiným...
|
|
|
Proteomika jako nástroj studia molekulárních mechanizmů závažných onemocnění
Pospíšilová, Jana
SOUHRN Proteomika je soubor analytických metod umožňující kvalitativní a kvantitativní popis proteomu. Expresní proteomika kvantitativně porovnává proteomy buněk, tkání, tělních tekutin a dalších biologických materiálů za různých podmínek s cílem nalézt rozdíly v expresi proteinů a na základě těchto rozdílů popsat biologické procesy probíhající ve zkoumaných organizmech. Výchozím materiálem expresních proteomických studií jsou složité směsi obsahující tisíce proteinů, které jsou analyzovány kombinací separačních (hlavně elektroforetických a chromatografických) metod a identifikovány, případně kvantifikovány pomocí hmotnostní spektrometrie. Cílem této dizertační práce je demonstrovat využití nástrojů expresní proteomiky k řešení několika biomedicínských problémů. Různé proteomické přístupy a nástroje jsme využili ke studiu molekulárních mechanizmů závažných onemocnění jak na biologických vzorcích pacientů, tak na modelovém organizmu a buněčné kultuře. Konkrétně jsme řešili tři různé projekty, a to hledání potenciálních molekulárních cílů pro selektivní likvidaci buněk lymfomů z plášťové zóny rezistentních na protinádorovou molekulu TRAIL, studium molekulárních mechanizmů srdečního selhání s využitím potkaního modelu objemového přetížení a hledání diagnosticky využitelných biomarkerů karcinomu ovaria....
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s diagnózou karcinom ovaria
Hladíková, Ivana ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Tikovský, Karel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o pacientku (63 let) s diagnózou karcinom ovaria. Pacientka byla hospitalizována na gynekologicko-porodnické klinice. Byla přijata k operačnímu řešení tohoto nálezu. Teoretická část se věnuje obecnému seznámení s anatomií a fyziologií ženských pohlavních orgánů, jsou zde uvedeny rizikové faktory karcinomu ovaria, příznaky onemocnění a dosavadní možnosti diagnostiky a léčby onemocnění rakoviny vaječníku. Ošetřovatelská část práce popisuje průběh ošetřovatelské péče o nemocnou v časném pooperačním období. Péče o pacientku byla prováděna dle teorie ošetřovatelského procesu. Z ošetřovatelského hlediska bylo provedeno hodnocení pacientky dle modelu fungujícího zdraví Marjory Gordonové. Nedílnou součástí je i část věnovaná edukaci. Práce je ukončena seznamem použité literatury, seznamem použitých zkratek a je doplněna přílohami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam detekce regulačních T lymfocytů a rozdíly v expresi nádorových antigenů u ovariálního karcinomu
Kloudová, Kamila ; Sojka, Luděk (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Regulační T lymfocyty (Treg) hrají klíčovou roli v udržování imunitní tolerance. Potlačují vznik autoimunitních onemocnění a přispívají k udržení homeostázy imunitního systému. Expanze a nadměrná schopnost regulačních T lymfocytů tlumit imunitní reakci je ve zvýšené míře pozorována také u řady nádorových onemocnění. Dochází k inhibici protinádorové imunitní odpovědi a regulační T lymfocyty tedy přispívají k progresi nádorového onemocnění. Možnost specifické detekce regulačních T lymfocytů na základě jejich fenotypu a analýza jejich funkčních vlastností by mohla přispět k monitorování dynamiky jejich počtu a případně sloužit k přesnějšímu monitorování a nastavení protinádorové imunoterapie. Nádorové buňky exprimují řadu tzv. nádorových antigenů, které mohou sloužit jako cíl protinádorové imunitní odpovědi. Pro racionální úvahy o relevanci jednotlivých nádorových antigenů pro využití v protinádorové imunoterapii je důležité získat informaci o jejich expresi nejen na dostupných nádorových liniích, ale i na primárních nádorových buňkách izolovaných během chirurgických výkonů. V první části této práce jsem se zabývala kvantitativní analýzou regulačních T lymfocytů v nádorové tkáni a periferní krvi u pacientek s ovariálním karcinomem pomocí nově zavedené metody metyl-senzitivní kvantitativní PCR...
|
|
|
Úloha imunitního systému u kolorektálního a ovariálního karcinomu
Kocián, Petr ; Hoch, Jiří (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Žaloudík, Jan (oponent)
Prognóza nádorového onemocnění je v současné době zpravidla stanovena na základě histopatologického vyšetření resekátu primárního nádoru. K určení rozsahu onemocnění se běžně používá AJCC/UICC klasifikace (TNM klasifikace), která stratifikuje nemocné do jednotlivých klinických stádií a je zároveň určujícím kritériem pro indikaci adjuvantní onkologické léčby. Nevýhodou TNM klasifikace je skutečnost, že nepřináší žádné informace o biologickém chování nádoru a proto prognóza pacienta stejného klinického stádia se do značné míry může lišit. Aktuálním tématem je proto hledání nových prognostických a prediktivních biomarkerů, které povedou k zpřesnění dosavadních klasifikačních systémů a racionalizaci adjuvantní onkologické léčby. Nedávno publikovaná data získaná od pacientů s nádorovým onemocněním prokazují, že přítomnost efektorových T lymfocytů v nádorové tkáni je významným prognostickým faktorem. Cílem této práce je analýza imunitního infiltrátu u kolorektálního a ovariálního karcinomu. U pacientů s kolorektálním karcinomem byla stanovena mutace v onkogenu K-ras a provedena analýza imunitních buněk infiltrujících nádorovou tkáň ve vztahu k recidivě onemocnění. Pacienti s mutantní formou kodonu 13, nízkou denzitou TILs a vysokým poměrem nezralých/zralých dendritických buněk (CD1a+/DC-LAMP+ ratio) v nádorové...
|
|
|
Biomarkery epiteliálních nádorů ovaria a endometria
Presl, Jiří ; Novotný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Strukturovaný souhrn Cíl studie: Ovariální karcinom 1/ porovnání senzitivit sledovaných markerů CA 125, HE4, CA 19-9, CEA, TK, TPS, MonoTotal 2/ porovnání falešné pozitivity markerů CA 125 a HE4 3/ využití CA 125, HE4 a ROMA indexu v diagnostice ovariálního karcinomu 4/ využití CA 125 a HE4 ve follow-up ovariálního karcinomu Endometriální karcinom 1/ možnost využití biomarkerů CA125 a HE4 u pacientek s endometriálním karcinomem v předoperačním managementu Typ studie: Retrospektivní analýza dat Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko - porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Ovariální karcinom 1/ Do vyhodnocení senzitivit markerů CA 125, HE4, CA 19-9, CEA, TK, TPS, MonoTotal bylo zařazeno 266 pacientek - 19 s ovariálním karcinomem a 247 s benigními nálezy. 2/ Do porovnání falešné pozitivity markerů CA125 a HE4 jsme zařadili celkem 390 pacientek s benigními diagnózami - 60 žen s endometriozou, 70 těhotných, 67 pacientek s ascitem, 60 s fluidothoraxem, 25 a kardiálním selháním, 80 a renální insuficiencí a 28 žen s jaterním selháním. 3/ V rámci tohoto cíle jsme hodnotily 552 pacientek s abnormálním nálezem v pánvi - 30 žen bylo s histologicky potvrzeným maligním nádorem ovarií. Dalších 522 žen mělo benigní nález. Podle hladiny FSH (folikulostimulačního hormonu) byly ženy v obou skupinách...
|
|
|
Vyhledávání nových biomarkerů vhodných pro screening a časnou diagnostiku nádorových onemocnění
KALČÍKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce na téma "Vyhledávání nových biomarkerů vhodných pro screening a časnou diagnostiku nádorových onemocnění" je věnována problematice nádorových onemocnění, tedy karcinomu prsu, prostaty, ovarií a po nových zjištěních i melanomu, a stanovování nádorových markerů a jejich významu pro klinickou praxi. Jejím cílem je s využitím různých druhů imunoanalýzy vyhledat biomarker vhodný pro screening a časnou diagnostiku karcinomu prsu, ovarií, prostaty a maligního melanomu. Teoretická část udává stručný a ucelený přehled o epidemiologii vybraných nádorů a o používaných nádorových markerech a jejich vlastnostech. V metodické části jsou uvedeny principy použitých imunoanalytických metod, výčet použitých statistických metod a detailní popis souborů pacientů. Výsledková část obsahuje tabulky s výsledky biomarkerů rozdělené podle typu hodnocených nádorů. V diskuzi jsou pak rozebrána fakta, která z výsledků vyplývají. Je diskutován proces a současný stav hledání vhodných biomarkerů či jejich kombinací, jenž dokáží odlišit populaci s benigním nádorem od populace s maligním nádorem a markery, jenž jsou schopné odlišit zdravou populaci od populace s maligním nádorem prsu, ovarií, prostaty či melanomu. Tato práce může sloužit jako zdroj poznatků a výsledků pro pokračování ve vyhledávání takového markeru, jenž by mohl být použit pro screening a časnou diagnostiku nádorových onemocnění, a tedy pro zlepšení prevence takovýchto onemocnění v celé populaci.
|
host ::
RSS.