|
|
Vývoj a vzájemné vztahy mezi ekonomickými ukazateli
Klimentová, Veronika ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem a vzájemnými vztahy vybraných ekonomických ukazatelů v rámci Evropské unie -- hrubým domácím produktem, mírou inflace, výší vládního dluhu a mírou nezaměstnanosti. Část práce je věnována vymezení vybraných ukazatelů a popisu statistických metod, které byly k analýze těchto ukazatelů použity. Hlavní část práce se potom zaměřuje na zkoumání vazby mezi hodnotami jednotlivých ukazatelů a výší hrubého domácího produktu pomocí analýzy rozptylu a analyzuje vývoj daných ukazatelů. Ve sledovaném období byly dané ekonomické ukazatele nejvíce ovlivněny zejména v roce 2004, kdy došlo k doposud největšímu rozšíření Evropské unie, což znamenalo mimo jiné např. otevření trhu práce a v některých státech tak došlo k zásadnímu poklesu nezaměstnanosti. Dále lze prakticky u všech ukazatelů sledovat dopad ekonomické krize. Ve většině států tak došlo např. ke zvýšení míry nezaměstnanosti nebo snížení hrubého domácího produktu.
|
|
|
Dopady krize v EU v závislosti na plnění Maastrichtských kritérií
Koutňák, Michal ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Vrňáková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje, zda vývoj plnění maastrichtských kritérií mezi lety 1997 a 2007 ovlivnil průběh světové finanční krize v letech 2008 až 2011 v zemích Evropské unie. Státy jsou rozděleny do čtyř logických celků - původní členové eurozóny, rozšíření eurozóny, země s trvalou výjimkou na zavedení eura a ostatní země Evropské unie. V první části je analyzováno, jak a které státy plnily maastrichtská kritéria do začátku světové finanční krize. Ve druhé části je rozebráno, jak se změnilo plnění daných kritérií po vypuknutí krize a jak se změnila nezaměstnanost a tempo růstu reálného HDP. Cíl mé práce je zjistit, zda existuje souvislost mezi plněním maastrichtských kritérií před krizí a důsledky krize na dané státy. V závěru práce je shrnuto, čím se určité skupiny států od sebe odlišovaly podle toho, jak plnily maastrichtská kritéria a jak reagovaly jejich ekonomiky na krizi.
|
|
|
Ekonomika ČR v průběhu transformace ve srovnání s Polskem a Maďarskem.
Špičková, Hana ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Nečadová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přechodu centrálně plánovaného ekonomického systému na systém tržní, a to v České republice, v Polsku a v Maďarsku. V teoretické části práce jsou přiblíženy cíle a fáze transformace a také transformační strategie. Dále pak Washingtonský konsenzus, tj. okolnosti jeho vzniku, jeho obsah a také postoj, jaký k němu zaujímaly transformující se ekonomiky. Praktická část monitoruje již samotný vývoj jednotlivých ekonomik v období od roku 1990 až do roku 2004. Vývoj je zachycen nejen pomocí makroekonomických ukazatelů (HDP, inflace, nezaměstnanost), ale také pomocí událostí, které na tyto ukazatele měly vliv. Závěr práce je věnován celkovému shrnutí a zhodnocení transformačního procesu ve všech třech zemích.
|
|
|
Inflation targeting in the Czech Republic compared with the Visegrad countries
Gergelyová, Jana ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Zbyněk, Štork (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou vývoje inflace v České republice a úspěšnosti měnové politiky ve srovnání s inflačním cílením v zemích Vyšehradské čtyřky. V první části jsem se zaměřila na vývoj centrálního bankovnictví a postavení centrální banky,hlavního aktéra měnové politiky ve vztahu k inflaci. Společným rysem zemí Vyšehradské čtyřky je měnová politika založena na cílování inflace. Predikce vývoje inflace ve srovnání se skutečným vývojem v období deseti let je předmětem praktické části, která je doplněna širokou škálou grafů a tabulek, které jsou převážně vytvořeny mnou na základě dat dostupných na webových stránkách centrálních bank jednotlivých zemí Vyšehradské čtyřky a statistického úřadu Evropské unie - Eurostatu.
|
|
|
Ekonomické souvislosti rozpadu československé federace v letech 1990-1992
Hradilová, Petra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce hodnotí rozpad České a Slovenské Federativní republiky z ekonomického hlediska a je rozdělena na tři části. V první části charakterizuji fungování česko-slovenské federace v normalizačních letech 1969 -- 1989 a její následný rozpad. Zaměřuji se nejen na hospodářský a ekonomický vývoj, ale také na sociální a politický vývoj, jelikoţ právě ten byl ve zmíněných letech významným determinantem vývoje ekonomického. V hlavní části práce analyzuji vývoj česko-slovenské federace v letech 1990 -- 1992. Hodnotím převáţně komplikovanost federativního souţití v pluralitní demokracii. Zaměřuji se na přípravu a uvedení ekonomické reformy, kupónovou privatizaci a její rozdílné přijetí kaţdou z republik. Analyzuji rozdílný dopad ekonomické reformy na hospodářský vývoj a na hlavní makroekonomické ukazatele v kaţdé z republik. Poslední část se věnuje rozpadu federace a následným nutným změnám, jako byla například otázka určení státního občanství, problematika dělení majetku a zavedení a vývoj celní a měnové unie. Analyzuji také charakter československého souţití do roku 1992. Záměrem práce je poukázat na to, ţe ekonomické rozdíly mezi republikami nebyly dány ekonomickou reformou, a ţe tyto rozdíly měly vliv na rozpad ČSFR.
|
|
|
Vývoj měnové politiky v České republice od roku 1990
Málek, Jakub ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá měnovou politikou aplikovanou na území České republiky v posledních 20 letech, prováděnou centrální bankou. Na vytvořeném teoretickém základě analyzuje prováděnou měnovou politiku od dob transformace ekonomického prostředí v 90. letech 20. století až po současnost. Cílem práce je posouzení výsledků aplikované měnové politiky v určitých etapách ekonomického vývoje České republiky a její dopad na ekonomiku a makroekonomické ukazatele. V druhé polovině analytické části připojuje k analýze vykonávané měnové politiky vliv Evropské unie na českou měnovou politiku a požadavky na její harmonizaci s měnovou politikou Evropské centrální banky, která je nezbytným předpokladem vstupu naší země do vyššího stupně integrace, tedy vstupem do Evropské měnové unie.
|
|
|
Teorie Phillipsovy křivky a její využití ve vybraných zemích EU
Hladík, Ondřej ; Mirvald, Michal (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktickým využitím Phillipsovy křivky. V teoretické části práce se zaměřím na popis a vývoj tohoto ekonomického modelu. Empirická část bude zkoumat vztah míry inflace a míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU a v ČR v letech 1998 - 2009. Výsledky porovnám a pokusím se odpovědět na otázku, zda je možné využít Samuelsonovu a Solowovu verzi Phillipsovy křivky v současných ekonomikách. U vytvořených grafů budu zkoumat možnou podobnost s tímto konceptem v jednotlivých obdobích a zmíním také podobnost s dalšími koncepty. Finální částí bakalářské práce bude vytvoření ekonometrického modelu, který porovnám s modifikovanou verzí Phillipsovy křivky (Samuelson, Solow) a zjistím, zda existuje vzájemná závislost míry inflace a míry nezaměstnanosti, případně se pokusím dovysvětlit model včleněním dalších veličin (např. adaptivní očekávání).
|
|
|
Vývoj ekonomik ČR a Slovenska v posledních 20 letech
Ptáčníková, Veronika ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Cílem mé diplomové práce "Vývoj ekonomik České a Slovenské republiky v posledních dvaceti letech" je nejen zhodnotit a porovnat ekonomický vývoj ČR a SR v posledních dvaceti letech, ale také nastínit hospodaření Československa jako celku, abychom měli představu o východiscích a souvislostech té doby. Vývoj jsem srovnávala pouze ve zmíněných dvou ekonomikách, následně pak ještě ve vztahu k EU. Celou práci jsem rozdělila celkem do třech kapitol dle jednotlivých etap vývoje České a Slovenské ekonomiky. V první kapitole jsem postupovala od stručného popisu Československa, tzn. jeho vzniku a následného vývoje až do roku 1989, přes transformaci ekonomiky se zaměřením na výchozí stav ekonomik, základní provedené kroky a makroekonomickou stránku transformace, až po samotný rozpad Československa na dva samostatné státy. Následující kapitola je zaměřená na charakteristiku odděleného ekonomického vývoje ČR a SR až do roku 2004, kdy obě země vstoupily do EU. Závěrečná kapitola pak pojednává o Evropské unii, plnění Maastrichtských kritérií před vstupem do unie a vývojem ekonomik po vstupu do unie s přihlédnutím na vstup Slovenska do eurozóny.
|
|
|
Fiskální dopad změn v sociálním pojištění
Skrbková, Lucie ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila obsáhlé téma sociálního pojištění, protože jeho dopady se týkají téměř každého z nás, ať už se řadíme do řad zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů, státních pojištěnců nebo osob bez zdanitelných příjmů. Cílem mé práce bude provézt analýzu, jak se měnily příjmy sociálního pojištění v závislosti na různých faktorech, které mají vliv na velikost příjmů z pojistného sociálního pojištění. Konkrétněji se zaměřím na vývoj minimální mzdy, průměrné mzdy, míry inflace, sazeb pojistného a zmíněny budou i další parametry, které by mohly velikost vybraného pojistného v minulosti ovlivnit, jako například demografické faktory nebo limity vyměřovacích základů jednotlivých subjektů. Nastíněny budou i nejdůležitější změny, které se v sociálním pojištění odehrály v roce 2009. Dále vyhledám příjmy z pojistného sociálního pojištění do veřejných rozpočtů v letech 1999 až 2008, a poté se z výsledných dat pokusím odpovědět na otázku, co bylo příčinou jejich změn. V poslední fázi se pokusím pomocí statistických metod nalézt nejvhodnější model, který by nejlépe popisoval vztah mezi příjmy z pojistného (jakožto vysvětlované proměnné) a minimální a průměrnou mzdou (jakožto vysvětlujících proměnných).
|
|
|
Příspěvek ke studiu hospodářského vývoje Chile za vlády S. Allendeho a A. Pinocheta
Krejčová, Adéla ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílém této diplomové práce bude komparační analýza politického, hospodářského a sociálního vývoje Chile za vlády socialistů na počátku 70. let 20. století a za vlády vojenského režimu generála A. Pinocheta. Cílem bude rovněž analýza politických a ekonomických příčin státního převratu v roce 1973 a analýza komplexní přeměny hospodářské politiky běhěm autoritativního režimu A. Pinocheta. Závěrečná kapitola bude věnována srovnání stavu chilského hospodářství na počátku 70. let a stavu v průběhu 80. let 20. století.
|
host ::
RSS.