|
|
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
|
|
|
Hodnocení antropogenní modifikace říční sítě pomocí hydromorfologického průzkumu na příkladu horního toku Metuje
Kavalír, Václav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Lidské zásahy a s nimi spojený tlak na vodní toky a jejich ekosystémy jsou v současné době suchých let velmi diskutovanou problematikou. Předkládaná bakalářská práce se zabývá těmito zásahy do vodních toků a jejich vlivem na hydromorfologický stav. V rešeršní části práce jsou probírány základní poznatky z hydromorfologie, úprav toků s jejich negativními i pozitivními účinky na vodní tok s jeho okolím. Pro vyhodnocení hydromorfologického stavu byla užita metodika HEM (Langhammer 2014) aplikovaná na horním toku řeky Metuje. Na základě výsledků je horní tok Metuje hodnocen celkově jako slabě modifikovaný. Méně narušené úseky najdeme v oblasti NPR Adršpašsko-Teplické skály. Největší zásahy jsou v oblasti intravilánu Teplic nad Metují, kde tyto zásahy jsou hlavně z období první republiky. Nejvíce je antropogenně ovlivněna oblast inundačního území. Trasa toku řeky byla celkově zkrácena o 1 569 m, tedy 7,5 % od poloviny 19. století, zejména v okolí Teplic nad Metují. Největší koncentrace různorodých modifikací je v oblastech zástavby. Klíčová slova: Hydromorfologie, koryto toku, HEM, říční síť, horní Metuje
|
|
|
Hydroekologický monitoring malého vodního toku a možnosti jeho zlepšení
Jurenka, Marek ; Menšík, Pavel (oponent) ; Hyánková, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hydroekologickým monitoringem vodních toků, v souladu s požadavky evropské Rámcové směrnice o vodách, za použití Metodiky typově specifického hodnocení hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků (HEM 2014). V praktické části je řešen daný vodní tok, podle již zmíněné metodiky, a u vybraných úseků je proveden návrh pro zlepšení jeho celkového stavu. Cílem práce je vyhodnocení bezejmenného vodního toku a možnosti jeho zlepšení.
|
|
|
Hydromorfologie jako nedílná složka ekologického stavu vodních toků
Kujanová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Lehotský, Milan (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
Pozornost studia fluviálně-morfologických procesů je v současnosti spojena s hodnocením hydromorfologického stavu vodních toků a návrhy revitalizačních opatření. Nezbytným předpokladem hodnocení aktuálního hydromorfologického stavu vodních toků je stanovit pro jednotlivé typy vodních toků referenční podmínky, které slouží jako srovnávací prvek a představují cílový stav revitalizačních opatření. Cílem předkládané práce je pomocí stanovení typů vodních toků a vývoje metodického přístupu REFCON pro stanovení referenčních lokalit a záznam charakteristik referenčního stavu popsat typově specifické hydromorfologické referenční podmínky vodních toků na území ČR. Přístup pro stanovení referenčních lokalit je založen na splnění kritérií minimálního antropogenního vlivu, která jsou posuzována na základě distančních dat a následně ověřena terénním průzkumem. Parametry nadmořská výška, sinuosita a sklon údolí pro rozřazení úseků vodních toků do typů byly vybrány na základě výsledků statistických metod aplikovaných na 3197 úseků vodních toků na území ČR. Rozřazení úseků vodních toků do 9 typů bylo validováno terénním průzkumem ve 44 lokalitách. V 16 referenčních lokalitách byl proveden detailní záznam a zaměření charakteristik přirozeného chování vodních toků, které sloužily jako podklad pro vytvoření popisu...
|
|
|
Hodnocení revitalizačních efektů na vodních tocích se zaměřením na hydromorfologii
Šolc, Jakub ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Tichý, Vojtěch (oponent)
V poslední době je v oboru revitalizací vodních toků diskutována problematika hodnocení úspěšnosti a kvantifikace efektů, které by revitalizační opatření měla přinášet. Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením revitalizačních efektů se zaměřením na hydromorfologii. V rešeršní části práce jsou stručně představeny současné poznatky z oborů hydromorfologie a fluviální geomorfologie. Zahrnuty jsou také aktuální poznatky a metodické postupy zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Pro vyhodnocení revitalizačních efektů byla na základě rešerše odborné literatury a metody EcoRivHab navržena metoda, která kvantifikuje revitalizační efekty na základě vybraných parametrů. Tato metoda byla následně v praktické části práce aplikována na revitalizovaném úseku Litovického potoka v obci Hostivice. Výsledky práce prokázaly, že tato revitalizace znamenala pro Litovický potok výrazné zlepšení (v průměru o +33,74 %). Největší pozitivní efekt byl zaznamenán u parametru maximální rychlosti proudění (+84,9 %), naopak jediný negativní efekt byl shledán u parametru struktura břehové vegetace (-1,8 %). Klíčová slova: vodní toky, revitalizace vodních toků, revitalizační efekt, hydromorfologie, hydromorfologický průzkum
|
|
|
Retenční kapacita říční nivy a alternativní protipovodňová opatření v povodí řeky Berounky.
Pergl, Michal ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Práce se zabývá retenční kapacitou říční nivy Berounky a jejím potencionálním zadržením vody v době hydrologických extrémů. Pozornost je věnována hlavně povodňovým stavům a protipovodňovým opatřením. Na základě pasivního retenčního objemu a transformace povodňové vlny je provedena analýza současného stavu dvou vybraných oblastí v povodí Berounky. Oblast I. leží na dolním toku v okolí Černošic a je výrazně antropogenně ovlivněna. Oblast II. se nachází na středním toku v okolí Křivoklátu a zachovává si přírodě blízký charakter. Součástí práce je vyhodnocení hydromorfologického stavu toku v obou oblastech. Vlivem geomorfologie nivy obou oblastí nemá pasivní retenční objem zásadní vliv na povodňové události. Transformaci povodňové vlny dokládají výsledky z 1D hydraulického modelu HEC-RAS. Výsledkem transformace jsou rychlosti proudění a hloubky v nivě při 100-letých a 20-letých průtocích. Transformace povodňové vlny v oblasti I. je nízká a území nedosahuje svého retenčního potencionálu. V oblasti II. dochází ke snížení kulminačního průtoku vlivem geomorfologické podoby trasy toku a nivy. Součástí práce je návrh přírodě blízkého protipovodňového opatření zvyšující retenci vody v obou oblastech. Opatření je provedeno zalesněním zemědělských ploch v nivě a zvýšením drsnosti povrchu. Změnou land use je u...
|
|
|
Vliv diversity habitatů a akumulací dřevní hmoty na společenstva makrozoobentosu
Nováková, Barbora ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Rödlová, Sylva (oponent)
Revitalizace vodních toků by měly navrátit do pozměněné krajiny přirozený vodní režim. Přírodě blízký tok by měl obsahovat morfologicky bohaté dno, místy obohacené mrtvým dřevem se střídajícími se tůněmi a mělčinami. Všechny tyto struktury osídluje pestrá fauna, rozmístěná podle svých potravních nároků. Této problematice se věnuje rešeršní část práce. Další část práce je zaměřena na výzkum tří přítoků v povodí horní Blanice nedaleko Prachatic. Lokalita je vzhledem k populaci perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), významná nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Tudíž je zde důležité hledisko ochrany životního prostředí. Vzhledem k významu lokality, zde probíhá experimentální výzkum katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praktická část práce je založena na determinaci makrozoobentosu revitalizovaného Sviňovického potoka a na následném vyhodnocení kvality vody. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány metodou PERLA a následně určeny do čeledí. Za využití BMWP skóre a ASPT indexu, byla kvalita vody zařazena do odpovídající kategorie jakosti vod.
|
|
|
Hodnocení diverzity fyzického habitatu drobných vodních toků. Aplikace v experimentálních povodích horní Blanice.
Stříbrný, Martin ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Předmětem zkoumání bakalářské práce bylo vyhodnocení diverzity fyzického habitatu, využitím tří metodologií hydromorfologického průzkumu. Metodiky s rozdílným přístupem hodnocení byly aplikovány na modelové povodí Sviňovického potoka. Detailním vyhodnocením byl zachycen vývoj jednotlivých charakteristik v průběhu toku. Povodí představuje kontrast mezi horním tokem, který je zcela antropogenně ovlivněný, a středním a dolním tokem s provedenými revitalizačními opatřeními. Práce prezentuje výsledky terénního průzkumu jednotlivých metodik a vyhodnocuje diverzitu habitatu v odlišných podmínkách toku. Z výsledků všech tří přístupů je patrný pozitivní vliv revitalizačních opatření na kvalitu habitatu a především potřebnost uzpůsobenosti aplikované metodiky na lokální podmínky. Zaznamenán byl podélný vývoj vybraných hydromorfologických parametrů v průběhu toku.
|
|
|
Hydromorfologický průzkum jako podlklad pro návrh revitalizačních opatření. Aplikace v modelovém povodí Rakovnického potoka
Maroušková, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá využitím metod hydromorfologického průzkumu a aplikací metody hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer, 2007, 2013) v modelovém povodí dolního toku Rakovnického potoka. Práce prezentuje výsledky terénního průzkumu a slouží jako podklad pro identifikaci poškozených úseků a navrhuje vhodná revitalizační opatření pro tyto úseky za účelem zlepšení jejich celkového ekohydromorfologického stavu a zvýšení fyzického habitatu toku. Rakovnický potok představuje kontrast mezi téměř přírodními úseky vodního toku, které nalezneme především v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a mezi úseky, které jsou velice výrazně ovlivněny antropogenní činností, zejména zemědělskou a průmyslovou. Na základě výsledků terénního průzkumu a provedené rešerše odborné literatury bylo povodí Rakovnického potoka klasifikován jako povodí s okamžitou potřebou aplikace komplexních revitalizačních opatření.
|
|
|
Definice referenčního stavu horských a podhorských toků jako součást ekomorfologického průzkumu
Leipeltová, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá definicí referenčních podmínek horských a podhorských toků ve vybraných zemích Evropy a na základě požadavků Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Je zde uvedena platná typologie vodních toků ČR a vymezení horských a podhorských typů ve vybraných lokalitách Krušných hor a Šumavy. Ve druhé části práce je řešen hydromorfologický stav vodních toků. Monitoring byl proveden na tocích Rolava, Černá voda, Křemelná, Slatinný p., Modravský p., Roklanský p. a Javoří p. Pro hodnocení stupně hydromorfologické kvality byla použita metodika Hydroekologický monitoring. Součástí práce je stručné zhodnocení fyzicko-geografických charakteristik zmiňovaných toků s důrazem na odtokový režim v jejich povodí. V závěru práce jsou vytipovány a vymezeny referenční úseky a je stručně popsána jejich charakteristika. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, hydromorfologický stav, hydromorfologická kvalita, hydroekologický monitoring, odtokový režim
|
host ::
RSS.