|
| |
|
|
Změna struktury půdního pokryvu vyvolaná záborem půdy. Na příkladu sídel střední velikosti v širším zázemí Prahy.
Duchoslavová, Eva ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou půdy, která je zabírána pro výstavbu. Velice často dochází k zastavění nejkvalitnějších půd dané oblasti. Pro tuto práci bylo vymezeno 5 modelových území: Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko. V práci je popsána kvalita půdy, která je ve sledovaném území zastavěna. Rozsah zástavby je vymezen na základě územních plánů, proto je možné určit kvalitu půd určených pro budoucí zástavbu. Práce se dále zabývá legislativní ochranou půdy. Klíčová slova: BPEJ, územní plán, zábor půdy, Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko
|
|
|
Mediální krajina na Kladensku v letech 1990-2000
Vyhnanovský, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Kladensko bylo vždy průmyslovou oblastí. Jako takové se začalo pořádně vyvíjet až s nálezem uhlí na konci 18. století a především v polovině 19. století v souvislosti se založením železáren. Přílivem nového obyvatelstva, které sem za prací přichází z celé země, se rozšiřují i ostatní oblasti lidské činnosti, včetně činnosti publikační. Hodně bohatá je zdejší knižní produkce, ale nárůst počtu obyvatel si žádá i rozšíření produkce periodické, jakožto nejlepšího prostředku k šíření informací a komunikaci. Vývoj regionu tedy začíná oproti jiným částem země poměrně pozdě, ovšem Kladensko tuto ztrátu rychle dohnalo a stává se významné v celostátním měřítku. V pestré produkci období před 2. světovou válkou vyčnívá hlavně tzv. dělnický tisk, jehož činnost je asi nejvíce patrná během sociálních bouří a generální stávky v roce 1920. Utlumení vydavatelských snah po roce 1948 znamenalo na Kladensku další rozšíření levicově zaměřených titulů, které měly v této oblasti dlouhou tradici. Z místních osobností vzešlo několik známých jmen celorepublikové mediální a politické scény. S rozvojem kapitalismu po roce 1989 se naskytla příležitost pro opětovné rozšíření vydavatelských činností, ale na konci devadesátých let jsou ty nejúspěšnější podniky většinou pod vedením silných zahraničních subjektů. Zajímavé tituly zde...
|
|
|
Prozaik Václav Štech a Slaný
Jeschková, Lucie ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Slaný je městem nejen s dlouhou historií, ale i bohatými kulturními a společenskými tradicemi. Stalo se rodištěm, domovem, nebo jen přechodným působištěm pro mnohé významné umělecké a literární osobnosti českého kulturního světa. V současnosti královské město Slaný opět představuje pro blízké okolí přirozené administrativní a společenské centrum. Řadu let svého plodného života zde strávil i vynikající učitel, spisovatel, dramatik a organizátor Václav Štech. Svou neúnavnou činností a zápalem se nesmazatelně zapsal do dějin všech slánských spolků v poslední čtvrtině 19. století a město Slaný mu dodnes vděčí za tehdejší otevření městského divadla, veřejné knihovny, položení základů k městskému muzeu a vytvoření tradice slánské ročenky s názvem Slánský obzor. Své domovské město oslavil Štech i veřejně v četných literárních pracích. Jako začínající spisovatel nejprve zaměřil pozornost na divadelní scénu, poté se více soustředil na psaní humoresek a rozměrných románů. Ve svých dílech zachytil humorně i vážně život na maloměstě na sklonku 19. století. Štechova humoristická tvorba je typická výraznou, ostrou kritikou provinciálních poměrů, ironickým pojetím a karikaturou hlavních postav, maloměstských figurek. Humor knih je štiplavý, místy však i klidnější a dobrácký - spisovatel chtěl...
|
|
|
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
|
|
|
Studie k dějinám středověkého osídlení. Zaniklé vesnice na Slánsku ve světle archeologických výzkumů.
HOUHA, Libor
Práce si klade za cíl vytvořit kompletní přehled zaniklých vrcholně středověkých vesnic na území Slánska. Tento přehled je dále rozšířen o nedestruktivní průzkum zaniklých středověkých vesnic Řimín a Újezdec. Nedestruktivním průzkumem je míněno především použití geofyzikální prospekce spolu s použitím systému GPS či základním zaměřením GPS s metrickými pásmy. Obsah práce se také zaměřil na rámcové datování těchto vesnic, důvod jejich zániku a začlenění do kontextu středověké kolonizace.
|
|
| |
|
|
Víra v síti vztahů (Slaný 1610-1635)
KADEŘÁBEK, Josef
Víra v síti vztahů (Slaný 1610-1635) Anotace Tato diplomová práce se snaží popsat správní, sociální a náboženskou situaci v královském a později vrchnostenském městě Slaný na počátku 17. století. Soustředí se na fungování důležitých městských samosprávních celků. Pokouší se postihnout každodenní fungování těchto orgánů. Dále popisuje sociální vazby jednotlivých členů nejdůležitějšího městského samosprávního celku, městské rady. Věnuje se především kmotrovským vazbám a dopadem rekatolizační činnosti na proměnu sociálních sítí, které byly pomocí kmotrovství vytvořené. Ve své poslední části se zaměřuje na vlastní průběh rekatolizace Slaného. Snaží se zachytit, jaký měli na tomto procesu podíl samotní slánští měšťané.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.