Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
Vývoj náplní práce sálové sestry napříč půl stoletím
Kalašová, Veronika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii profese sálové sestry, a to od roku 1953 po současnost, a to především na vývoj a změny pracovní náplně sálové sestry a možnosti jejího vzdělávání. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy s tématem související, jakými jsou například perioperační péče, náplně práce sester na operačním sále, přístrojové vybavení operačních sálů aj. Práce je zaměřena na vyvíjející se rozdíly v náplni práce a kompetencích sálových sester v průběhu celého období vzhledem mimo jiné i k narůstající potřebě porozumět technickému vybavení operačních sálů a jeho provozu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání a právní regulace instrumentářek. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v charakteru práce sálových sester dnes a před 50 lety. Bakalářská práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů. Zpracovává archivní dokumenty a soudobou literaturu, která byla podle možností doplněna o rozhovory s pamětníky (sestrami, ev. lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky). Bakalářská práce poukazuje na změny především ve vzdělání, a to hlavně vznik střediska pro další vzdělávání v Brně. Dále ukazuje na fakta týkající se právní regulace instrumentářek. Klíčová slova: perioperační péče, operační sály, sálová...
Etické problémy v perioperační péči a jejich dopad na bezpečí pacienta
Wichsová, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Munzarová, Marta (oponent) ; Fontánová, Anna (oponent)
Předložená dizertační práce se zabývá etikou aktérů perioperační péče. Cílem práce bylo provést analýzu pochybení, k nimž dochází v průběhu operačních výkonů, určit účastníky perioperační péče, kteří se těchto pochybení dopouštějí a analyzovat důvody pro které k chybám dochází. V teoretické části jsem se zabývala pojmem bezpečí z různých hledisek, bezpečností pacienta v chirurgii a mezinárodními programy, které ji sledují. Dále je popsána situace v české republice z hlediska péče o bezpečnost pacienta v chirurgii. Jedna kapitola se zabývá stáží na švédských operačních sálech. Empirická část dizertace pomocí výsledků pozorování analyzuje skutečné chování aktérů perioperační péče v průběhu operačních výkonů v porovnání se závaznými dokumenty pro zajištění bezpečné perioperační péče. Vymezuje důvody, které jsou příčinou nedodržování zásad hygieny a bezpečnosti na operačních sálech. V závěru práce navrhuji opatření, jejichž přijetí by tento stav pomohlo zlepšit. Klíčová slova perioperační péče, bezpečí, bezpečnost, bezpečnost pacienta, lékařská etika, ošetřovatelská etika
Hemodynamika v časné fázi kritických stavů a perioperační medicíně
Beneš, Jan ; Kasal, Eduard (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kroužecký, Aleš (oponent) ; Adamus, Milan (oponent)
Beneš J.: HEMODYNAMIKA V ČASNÉ FÁZI KRITICKÝCH STAVŮ A PERIOPERAČNÍ MEDICÍNĚ - Využití méně invazivních monitorovacích prostředků k cílené hemodynamické péči ABSTRAKT Oběhová nestabilita je velmi častá u nemocných v intenzivní a perioperační péči. K jejím nejčastějším příčinám patří nedostatečná intravaskulární náplň, porucha arteriálního tonu a srdeční stažlivosti. Hemodynamická monitorace umožňuje včas rozpoznat a adekvátně léčit oběhovou nedostatečnost. Vzhledem k rozvoji nových monitorovacích technik je v současné době možno provádět sledování hemodynamiky s významně nižší invazivitou a kontinuálně monitorovat nové hemodynamické parametry. V některých skupinách kritických onemocnění a hlavně v perioperační péči se v posledních letech uplatňuje směr tzv. hemodynamické optimalizace. Cílem takto vedené terapie je dosáhnout pomocí objemové substituce a inotropních látek takového stavu hemodynamiky, který je optimální pro daný okamžik. Cílená hemodynamická intervence byla v mnoha studiích spojena s významně lepším přežíváním nemocných a snížením počtu komplikací. Výsledky našeho experimentálního výzkumu svědčí o možném využití minimálně invazivních monitorovacích technik založených na analýze tepové křivky a dynamických prediktorů odpovědi na tekutinovou výzvu k optimalizaci chirurgických nemocných a jsou...
Pracovní zátěž u sester v perioperační péči
POLÁKOVÁ, Ivana
Základní teoretická východiska: Je známo, že profese sestry je fyzicky i psychicky velice náročná. To platí i pro sestry na operačním sále. Práce sester na operačních sálech je vysoce specializované a náročné povolání, které vyžaduje zvláštní schopnosti a vědomosti především proto, že prostředí operačních sálů je velmi specifické a klade vysoké nároky na technické a materiální vybavení, bezchybnou organizaci práce a na co nejdokonalejší dodržování zásad asepse a antisepse. Jde zde o náročnou, různorodou činnost, zahrnující přípravu operačního materiálu, pomůcek, přístrojů, nástrojů a sterilizaci. Správné vykonávání všech těchto činností řadí toto povolání mezi profese s časovým tlakem, fyzickou zátěží a nepravidelným rytmem života a je profesí, u níž vyčerpání psychických a fyzických rezerv znamená nejen ohrožení sester samotných, ale i zdraví pacienta. Cíle práce: Pro splnění hlavního záměru práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá. Druhým cílem je porovnat rozdíly pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči.Hypotézy: V závislosti na stanovených cílech byly určeny čtyři hypotézy. H1: Výskyt psychické zátěže u sester v perioperační péči převládá nad výskytem fyzické zátěže. H2: U sester pracujících méně než tři roky v perioperační péči je výskyt psychické zátěže vyšší než u sester služebně starších. H3: U sester pracujících více než tři roky v perioperační péči je výskyt fyzické zátěže vyšší než u sester s menší délkou praxe. H4: Pracovní zátěž sester v perioperační péči se neliší od normy vycházející z Meisterovy metody hodnocení pracovní zátěže. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu s využitím standardizovaného dotazníku doplněného o vlastní otázky. Dotazník byl zcela anonymní a účast respondentů na výzkumu byla dobrovolná. Byly použity dva standardizované dotazníky. První byl zvolen dotazník dle Maistera, který hodnotí vliv pracovní činnosti na psychiku jedince. Jako druhý byl použit dotazník pracovní aktivity dle Baeckeho, který slouží k měření fyzické aktivity. Cílovou skupinou byly sestry pracující v perioperační péči. Celkem bylo osloveno devět nemocnic v ČR. Všechny vybrané nemocnice souhlasily s provedením výzkumného šetření k této diplomové práci. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Závěr: Práce poskytuje informace o tom, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá a o rozdílech pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči. Výsledky diplomové práce mohou být využity jak vedením zdravotnických zařízení při identifikaci pracovní zátěže u sester v perioperační péči, tak samotnými perioperačními sestrami. Z dosažených výsledků je zřejmé, že problematika psychického a především fyzického zatížení sester na operačním sále je velmi aktuální téma a je důležité věnovat se projevům tohoto zatížení. Proto byl k této diplomové práci vytvořen informační materiál o prevenci pracovní zátěže a metodách její eliminace.
Náročnost práce perioperační sestry
VELÁTOVÁ, Simona
Bakalářská práce má dvě části. První část vysvětluje pojem perioperační sestra a její kompetence, které určuje vyhláška č. 55/2011 Sb. O činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dále navazující kapitoly pojednávají o pracovním prostředí perioperačních sester, zásadách práce perioperačních sester, přípravě operačního sálu, o ošetřování a přípravě nástrojů a technickém vybavení. První část teoretické části uzavírá kapitola, která vysvětluje termín perioperační péče. Druhá část se zaměřuje na vzdělávání perioperačních sester. Informuje o historii, podmínkách a možnostech specializačního vzdělávání perioperačních sester. Poslední část se zabývá celoživotním vzděláváním. Prvním cílem bylo zmapovat rozsah činností perioperačních sester při vybraných operacích. Druhým cílem bylo zjistit rozdíly v činnostech perioperačních sester při klasických a laparoskopických operacích. Posledním cílem bylo zjistit možnosti dalšího vzdělávání perioperačních sester. Výzkum byl prováděn formou kvalitativního šetření. Výzkumná data byla získána technikou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Do výzkumu byly zařazeny perioperační sestry třech operačních sálů Nemocnice České Budějovice a. s., a to chirurgického, urologického a gynekologického. Odpovědi byly zaznamenávány písemně na záznamové archy a po té doslovně přepsány. Vyhodnocení a analýza rozhovorů byla provedena kategorizací. Kategorie byly ještě doplněny podkategoriemi. Z výsledků výzkumného šetření zaměřeného na činnosti perioperačních sester vyplývá, že práce perioperačních sester zahrnuje mnoho činností, které musí perioperační sestry dodržovat a plnit. Činnosti zahrnují výkony perioperačních sester před operací, během a po operaci. Navazují plynule jedna na druhou a mají daný sled. Instrumentářka a obíhající sestra většinu činností vykonávají společně. Bylo zjištěno, že mezi nejčastější činnost perioperačních sester patří kontrola. Kontrola pacienta, kontrola nástrojů, kontrola přístrojů, ale kontrolní chirurgický list na pracovištích zatím nepoužívají. Při laparoskopických operacích velké rozdíly v činnostech perioperační sestry neuvádí. Přibývají jen činnosti spojené s rozmístěním, kontrolou a obsluhou přístrojů. Prostorové uspořádání si musí zajistit tak, aby byla dodržena bezpečnost pacienta i personálu. Obsluha a ovládání přístrojů klade na perioperační sestry velké nároky na erudovanost po technické stránce Z výzkumného šetření, které se týká možností dalšího vzdělávání perioperačních sester vyplynulo, že perioperační sestry upřednostňují specializační vzdělávání. Jako další způsob k obnovování znalostí uvádějí účast na seminářích. V jiných aktivitách kroky nepodnikají. Účelem bakalářské práce bylo popsat činnosti, které vykonávají perioperační sestry při jejich každodenních činnostech a zjistit jakým způsobem si doplňují a získávají nové informace a poznatky. Perioperační sestry zabezpečují chod operačních sálů, je od nich vyžadována znalost techniky a operačních postupů a bezchybné ovládání různých druhů instrumentária. Odborné znalosti přispívají ke klidnému průběhu a kvalitnímu výsledku operace. Toto vše pro ně znamená neustálou kontrolu, vzdělávání a rozšiřování znalostí. Bakalářská práce poukazuje na to, že je potřeba investice do vzdělávání od zaměstnavatele, ale i větší aktivita ze strany perioperačních sester při celoživotním vzdělávání. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako materiál k vytvoření přednášky pro perioperační sestry.
Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC
KOŽÍŠKOVÁ, Zlata
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo zmapováno, jak chlapci adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo 46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců adolescentů po operaci fimózy. Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti chlapci adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují, ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %) a chlapci adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik (13,44 %). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích oblastech.
Role perioperační sestry v bezpečnostní proceduře na operačním sále
VÁCOVÁ, Jana
Předoperační bezpečnostní procedura je resortním bezpečnostním cílem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Poskytovatelům zdravotní péče přímo řízeným Ministerstvem zdravotnictví ČR je uložena povinnost zavést do praxe předoperační bezpečnostní proceduru a její dokumentaci, ostatním zdravotnickým organizacím je její zavedení doporučeno. Není již ale ministerstvem určeno, jakou podobu má tato procedura mít, jakým způsobem má na operačním sále probíhat, není předepsána jednotná dokumentace a v neposlední řadě není jednoznačně stanoveno, kdo z operačního týmu nese zodpovědnost za správné provedení této procedury. Cílem výzkumu je zmapovat předoperační bezpečnostní proceduru na operačních sálech ve vybraných nemocnicích, porovnat proces předoperační bezpečnostní procedury na operačních sálech mezi oslovenými nemocnicemi, popsat kompetence perioperačních sester v průběhu předoperační bezpečnostní procedury na operačních sálech ve vybraných nemocnicích a zjistit postoj perioperačních sester k předoperační bezpečnostní proceduře. Ve vybraných nemocnicích je bezpečnostní procedura zavedena a prováděna rozdílným způsobem. Předoperační bezpečnostní procedura je na operačních sálech zavedena jako administrativní úkon, ale ne jako praktický nástroj ke zvyšování bezpečí pacienta. Kompetence perioperačních sester v předoperační bezpečnostní proceduře nejsou ve všech oslovených nemocnicích jednoznačně specifikované. Perioperační sestry k ní zaujímají veskrze kladný postoj, v naprosté většině případů se domnívají, že je důležitá pro zajištění bezpečí pacienta.
Perioperační dokumentace v ČR
KOHOUTOVÁ, Michaela
Se zaváděním ošetřovatelského procesu společně s kvalitní ošetřovatelskou dokumentací do všech oblastí péče o pacienty, vyvstává i potřeba dokumentovat práci perioperačních sester na operačním sále. Perioperační dokumentace se zcela odlišuje od ošetřovatelské dokumentace, a to nejen jejím zpracováním, ale i zaměřením. Diplomová práce je tvořena částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je obecně zaměřena na problematiku zdravotnické dokumentace a její složky používané na pracovištích ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce bylo 1. Zmapovat stav současné perioperační dokumentace ve vybraných nemocničních zařízeních. 2. Zjistit z jakých částí se skládá perioperační dokumentace. 3. Zjistit názor sester na využití perioperační dokumentace. 4. Vytvoření perioperační dokumentace. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro perioperační sestry pracující na operačních sálech ve zdravotnických zařízeních v České republice. Byly stanoveny dvě hypotézy. 1. Na operačních sálech mají perioperační dokumentaci. 2. Sestry považují perioperační dokumentaci za přínosnou.Pro kvalitativní šetření byla zvolena srovnávací analýza perioperačních dokumentací. Výzkumný soubor tvořilo šest perioperačních dokumentací, která poskytla zdravotnická zařízení z různých krajů v České republice. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Používají na operačních sálech perioperační dokumentaci? 2. Z jakých částí se skládá perioperační dokumentace? 3. Odpovídá perioperační dokumentace platné legislativě? Výsledky byly analyzovány a zaneseny do tabulek a schémat.Z výsledků je patrné, že sestry na operačním sále používají perioperační dokumentaci. Šetřením bylo zjištěno, že zpracování sledovaných perioperačních dokumentací není zcela v souladu s platnou legislativou. Ačkoliv převážná většina perioperačních dokumentací povinné údaje obsahuje, ošetřovatelský proces, jako údaj pro ošetřovatelskou péči nejdůležitější, chybí ve všech analyzovaných perioperačních dokumentacích. Přesto sestry perioperační dokumentaci vnímají jako přínos a to nejen v oblasti léčebné, ale také právní, ekonomické a informační. Výsledky výzkumného šetření by mohly být podnětem pro zpracování jednotného modelu perioperační dokumentace. Práce by mohla sloužit také jako informační materiál pro studenty zdravotnického směru.
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o seniora v perioperačním období z pohledu anesteziologické sestry
VRÁNOVÁ, Magdaléna
Teoretická část bakalářské práce se orientuje na ošetřovatelskou péči o seniory během perioperačního období z pohledu anesteziologické sestry. Je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část se zabývá ošetřovatelským pojetím v péči o seniora, psychosociálními aspekty hospitalizace, jeho potřeby, komunikační bariéry a specifika v edukaci. Dále je rozšířena na problematiku operačního výkonu ve stáří, psychosomatické změny a jejich důsledky pro anestezii. Ve speciální části je teorie rozdělena na předoperační, intraoperační a pooperační péči v souvislosti s podáním anestezie. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit význam anesteziologické ambulance z pohledu seniora. Druhým cílem bylo určit důležitost anesteziologické ambulance z pohledu anesteziologické sestry a třetím cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o seniora na operačním sále v souvislosti s anestezií. Pro zjištění informací byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor se všeobecnými sestrami a seniory. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že anesteziologická ambulance je z pohledu seniorů přínosná. Dále bylo zjištěno, že anesteziologické sestry považují anesteziologickou ambulanci jako žádoucí převážně pro seniory. Přínos pro ně samotné má podle nich ještě značné nedokonalosti převážně v předávání informací týkajících se ošetřovatelské péče ve spolupráci s ambulantní anesteziologickou sestrou. Z výzkumného šetření týkajícího se ošetřovatelské péče na operačním sále vyplývá, že anesteziologické sestry se podílejí na kontinuitě ošetřovatelské perioperační péče o seniora pouze částečně. Zvláštnosti ošetřování seniorů v intraoperačním období a uspokojování jejich potřeb diferencují. Bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro sestry pracující v perioperační péči nebo sestry při specializačním vzdělávání. Ze závěrů empirické části byla vytvořena dokumentace na základě zjištěných nedostatků, konkrétních představ sester a v souladu s doporučenými postupy odborné společnosti. K usnadnění spolupráce sestry a seniora byla vytvořena brožura v podobě anesteziologického průvodce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.