|
|
Recyklace fosforu z čistírenských kalů pomocí termochemických metod
Struňáková, Katarína ; Šyc, Michal (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Světová produkce potravin je silně závislá na aplikaci fosforečnanových hno- jiv, pro jejichž výrobu je nezbytná primární fosfátová hornina - apatit. Jedná se o neobnovitelný zdroj fosforu a vyčerpání jeho zásob je odhadováno v horizontu 50 - 300 let. Významným sekundárním zdrojem fosforu jsou čistírenské kaly, ze kterých lze fosfor recyklovat. Jedním ze způsobů jeho recyklace jsou termoche- mické metody. V této diplomové práci byla sledována hydrotermální karbonizace stabilizovaného čistírenského kalu v prostředí destilované vody, roztoku kyseliny sírové a hydroxidu sodného. Sledován byl transport fosforu a těžkých kovů mezi pevný a kapalný produkt této úpravy v závislosti na podmínkách prostředí. Ve všech případech došlo k redukci hmotnosti čistírenského kalu a destrukci části organické hmoty. Nejvyšší účinnosti bylo dosaženo v alkalických podmín- kách, kdy došlo k redukci hmotnosti o 44 % a výsledný pevný produkt obsahoval přibližně 25 % organické hmoty. 91 % fosforu po neutrální hydrotermální úpravě zůstala v pevném produktu, ve kterém se kumulovaly i ostatní sledované prvky. K největšímu uvolnění fosforu do kapalné fáze došlo v kyselých podmínkách, kdy se rozpustilo 62 % fosforu. Kromě toho ale došlo i k výraznému rozpouštění těžkých kovů (zejména Cr, Ni a Zn). V alkalických podmínkách bylo...
|
|
|
Legislativní podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě
Andrlová, Veronika ; Horáková, Eva
Tento článek prezentuje současné legislativní aspekty týkající se nakládání s kaly z čistíren odpadních vod. Český zákon o odpadech definoval typy subjektů, které mohou určitým způsobem pracovat s kaly. Vyhláška obsahuje technické podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě, například že všechny kaly, které budou takto použity musí být nejdříve upraveny zákonem definovaných zařízeních. Jsou zde popsány evidenční povinnosti, které mají provozovatelé zařízení na použití upravených kalů do půdy.
Plný text:  PDF
|
|
|
Biologicky rozložitelný odpad jako zdroj živin pro půdu
Křížová, Olga
Hlavním cílem bakalářské práce Biologicky rozložitelný odpad jako zdroj živin pro půdu je posouzení možnosti zpracování a materiálového využití biologicky rozložitelných od-padů a použití výsledného produktu na zemědělské půdě. V úvodní části je shrnuta do-stupná literatura, týkající se daného tématu s detailním zaměřením na oblast zpracování biologicky rozložitelných odpadů, jejich produkce, možností zpracování a využití vý-sledných produktů na zemědělské půdy. Dále jsou konkrétně uvedeny technologie kom-postování na volné ploše s překopávkou a s řízenou ventilací, které jsou využívány na kompostárně Fertia s.r.o. v Náměšti nad Oslavou. V návaznosti na výše uvedené, jsou v závěrečné části zpracována data a výstupy z analýz kompostů, získaných těmito tech-nologiemi a s využitím surovinové skladby s čistírenskými kaly, a možnost využití kom-postů s touto surovinovou skladbou na zemědělské půdě z pohledu výhod a nevýhod, rizik a potencionálního zdroje živin.
|
|
|
Získávání surovin z odpadních vod a čistírenských kalů
Boubínová, Marie ; Chorazy, Tomáš (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku získávání surovin z odpadních vod a čistírenských kalů s důrazem na fosfor. První část práce je věnována problematice spojené se zdroji fosforu, jeho využitím a legislativní stránce související s recyklací fosforu. Dále se již práce věnuje fyzikálně-chemickým a biologickým metodám recyklace fosforu z odpadních vod a produktů jejich dalšího zpracování na čistírnách odpadních vod (ČOV). Recyklace fosforu je připomenuta i z hlediska principů tzv. oběhové ekonomiky, o tématu pojednává závěr první části práce. Ve druhé části práce je potom zpracována technicko-ekonomická rešerše u konkrétní ČOV nad 50 tis. ekvivalentních obyvatel v České republice. Zde jsou popsány jednotlivé vhodné technologie pro recyklaci fosforu z odpadních vod, čistírenských kalů a popela po spalování čistírenských kalů. Následně jsou tyto technologie porovnány a vyhodnoceny.
|
|
|
Analýza vodných výluhů biouhlu pomocí separačních metod
Tučková, Dominika ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou vodných výluhů biouhlu pomocí separačních metod. Veškeré analyzované biouhly jsou vytvořené z čistírenských kalů mikrovlnnou pyrolýzou. Práce si klade za cíl optimalizovat vhodnou metodu přípravy vzorku a jeho analýzu v laboratorním prostředí. Se stále rostoucí světovou populací stoupá naléhavost otázky udržitelného hospodářství jak v zemědělství, tak v nakládání s odpadem. Tato skutečnost směřuje uvažování většiny států k prosazování tzv. cirkulární ekonomiky. Využití čistírenských kalů, jako vstupní suroviny pro výrobu biouhlu, dokonale odpovídá této strategii. Dosud ovšem nejsou přínosy a rizika využívání biouhlu dostatečně popsány ani v krátkodobém, ani dlouhodobém měřítku. Organické látky, které mohou být rizikové, byly z vodných výluhů biouhlů extrahovány třemi technikami extrakcí kapalina–kapalina, extrakcí tuhou fází a mikroextrakcí na tuhé fázi. Získané vzorky byly analyzovány pomocí metody GC–MS/TOF. Jednotlivé metody mezi sebou byly porovnány. Pro ověření vhodnosti vybrané metody analýzy vzorku bylo vybráno a analyzováno několik biouhlů připravených z čistírenských kalů z ČOV Brno a ČOV Drahovice.
|
|
|
Možnosti separace sloučenin fosforu z čistírenských kalů
Iliushchenko, Valeriia ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se vztahuje k problematice neobnovitelného přírodního zdroje – fosforu. Fosfor nachází své uplatnění zejména v podobě solí svých kyselin. Využití sloučenin fosforu je velice pestré od pojiv pro žáromateriály přes čistící prostředky, hnojiva až k potravinám. Protože je relativně velké množství lidské činnosti spojeno s fosforem a jeho sloučeninami, lze předpokládat, že v časové ose se bude množství zásob fosforu, potažmo jeho sloučenin snižovat a s tím poroste i jejich cena. Vzhledem k širokému použití těchto látek lze předpokládat, že by se mohly koncentrovat např. v čistírenských kalech. Z toho důvodu, budou objektem zkoumaní v této práci čistírenské kaly, kdy budou hledány metody, jak separovat sloučeniny fosforu. Cílem bakalářské práce je ověřit, zda je možno použít čistírenské kaly jako alternativní zdroj fosforu.
|
|
|
Vliv aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy v půdě
Tichá, Alena ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Růžek, Lubomír (oponent)
Mikrobiální biomasa hraje v kolobězích prvků nezastupitelnou roli. Účastní se přeměn biogenních prvků v půdě, je citlivým indikátorem změn v půdě. Je ovlivňována podmínkami prostředí. Aplikace hnojiv může zlepšit půdní vlastnosti. Kaly aplikované na půdu mohou poskytnout nejen organickou hmotu, ale i zlepšit úrodnost a poskytnout živiny, které jsou pro rostliny důležité.
V této práci byl sledován efekt dlouhodobé aplikace čistírenských kalů na obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku v půdě. Změny obsahu dusíku a uhlíku mikrobiální biomasy byl sledovány na dvou stanovištích Suchdol a Červený Újezd na dlouhodobě nehnojené variantě, při hnojení kalem, hnojem a NPK. Odběry vzorků proběhy v roce 2014 v dubnu, květnu, červnu a červenci. V roce 2015 v březnu, dubnu, na začátku a na konci června. Obsah mikrobiální biomasy uhlíku a dusíku byl stanoven fumigačně extrakční metodou.
Na Stanovišti Suchdol byl v roce 2014 maximální obsah uhlíku mikrobiální biomasy v dubnu u kalem hnojené varianty 237,52 mg C/kg. V roce 2015 byl nejvyšší obsah uhlíku mikrobiální biomasy byl zjištěn na hnojení hnojem 338,90 mg C/kg. Na stanovišti Červený Újezd byl v roce 2014 zjištěn nejvyšší obsah při hnojení kalem 280,13 mg C/kg. Obsah dusíku mikrobiální biomasy byl na stanovišti Suchdol v roce 2014 nejvyšší v dubnu při hnojení NPK 23,19 mg N/kg. V roce 2015 byl obsah dusíku mikrobiální biomasy na Suchdole nejvyšší na kalem hnojené variantě 24,07 mg N/kg. Na stanovišti Červený Újezd v roce 2014 byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší v červnu při hnojení hnojem 21,52 mg N/kg. O rok později byl obsah mikrobiální biomasy nejvyšší při hnojení hnojem 23,24 mg N/kg. Vztah mezi uhlíkem a dusíkem mikrobiální biomasy je dána dobou a rokem odběru a půdně klimatickými podmínkami stanovišť.
|
|
|
Hnojení pšenice ozimé fosforem v dlouhodobých polních pokusech s aplikací čistírenských kalů
Burgetová, Markéta ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Cílem teoretické části práce je popsat důležitost fosforu v půdě a v rostlinách, a jednotlivé systémy hnojení, jimiž je fosfor do půdy dodáván. V současné době je fosfor považován za limitující prvek ve výživě rostlin, a proto je nutné jeho obsah monitorovat a doplňovat ho do půdy podle potřeby. Fosfor je do půdy aplikován různými druhy hnojiv. K jeho doplnění je možné použít organická i minerální hnojiva, či hnojiva v pohodě odpadních látek, jimiž jsou kaly z čistíren odpadních vod. Čistírenské kaly se jeví jako bohatý zdroj organických látek a dalších živin včetně fosforu, a jejich aplikací na zemědělskou půdu se při správném použití projevuje zlepšení půdních vlastností.
Cílem experimentální části je porovnání jednotlivých variant hnojení (čistírenské kaly, hnůj a minerální hnojiva) z hlediska vodorozpustného, přístupného a reziduálního fosforu v půdě a rovněž z hlediska vlivu uvedených variant na výnosy ozimé pšenice. Experiment byl realizován na stanovištích Humpolec, Hněvčeves a Suchdol a hodnocení probíhalo v období 1996 - 2015.
Obsahy vodorozpustného fosforu byly na všech stanovištích poměrně vyrovnané a nelze z nich jednoznačně vyvodit nejlepší variantu hnojení. Nejvyšší obsahy však byly ve většině případů naměřeny při hnojení čistírenskými kaly.
Na všech 3 stanovištích kaly vykazovaly nejvyšší hodnoty přístupného fosforu v půdě. Z výsledků vyplývá, že se kaly projevily jako velmi stabilní dlouhodobý zdroj mobilního fosforu.
Zjišťování obsahu reziduálního fosforu bylo prováděno oproti ostatním frakcím jen v letech 1996, 2005 a 2014. Na stanovištích Humpolec a Suchdol bylo dosaženo nejvyšších obsahů reziduálního P po aplikaci čistírenských kalů. Na stanovišti Hněvčeves byl nejvyšší obsah zaznamenán na variantě hnojené minerálními hnojivy.
I přesto, že se kaly projevily jako nejlepší zdroje z hlediska sledovaných frakcí fosforu, u varianty hnojené NPK byly zjištěny nejvyšší výnosy pšenice ozimé. Varianta hnojená kaly se projevila pro výnos jako druhý nejlepší způsob hnojení a jako třetí způsob poté hnojení hnojem.
|
|
|
Termické zpracování kalů z ČOV
Švehlová, Tereza ; Frýba, Lukáš (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzniku kalů z čističek odpadních vod a jejich následným termickým zpracováním. Cílem bylo porovnat možnosti energetického využití mechanicky odvodněného kalu a kalu s předchozí anaerobní předúpravou pro různé stupně vysušení kalu.
|
|
|
Experimentální sušárna čistírenských kalů
Širůček, Vojtěch ; Niesner, Jakub (oponent) ; Houdková, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje tématu solárního sušení čistírenských kalů. První část práce je zaměřena na ucelený přehled kalového hospodářství, kde samotný čistírenský kal vzniká jako nevyhnutelný odpad čistíren odpadních vod. Je zde rovněž uvedena teorie sušení a přehled sušáren, které jsou vhodné k sušení čistírenských kalů. Druhá část se věnuje popisu a vyhodnocení průběhu experimentálního sušení kalu v solární sušárně instalované na čistírně odpadních vod v Brně – Modřicích.
|
host ::
RSS.