Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 158 záznamů.  začátekpředchozí149 - 158  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití metody LC/MS k analýze vybraných přírodních fyziologicky aktivních látek
Trčková, Marie ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená práce je zaměřena na aplikaci kombinované instrumentální metody RP-HPLC/ESI-MS a její možnosti využití v analýze vybraných skupin přírodních látek, které jsou známé svými pozitivními fyziologickými účinky. Tyto látky byly dále sledovány v běžných a hojně konzumovaných potravinách. Nově pak byly ve vzorcích identifikovány některé další sloučeniny, pro které nebyly dostupné standardní preparáty. Ze studie je patrné, že metoda HPLC/ESI-MS je poměrně výhodnou koncovkou pro stanovení velké řady polyfenolických sloučenin, zatímco k analýze karotenoidů by bylo vhodnější využít jiného typu ionizace.
Využití vybraných fluorescenčních technik k charakterizaci mikrobiálních buněk
Vaněk, Martin ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy patří mezi nejrozšířenější přírodní pigmenty s mnohostranným potenciálem využití. Dlouho upřednostňovaná (levnější) metoda syntetické přípravy v posledních letech dostává stále vážnější konkurenci v podobě zdokonalované biotechnologické produkce. Ke zlevnění biotechnologické produkce může přispět také koncept on-line optimalizace a online analýz. Jednou z metod on-line optimalizace je průtoková cytometrie. V této práci byla zkoumána závislost intenzity autofluorescence kvasničných buněk na koncentraci karotenoidů v biomase a bylo ustanoveno číselné vyjádření těchto závislostí pomocí lineární regrese. Dále byla zkoumána závislost mezi rozptylovými parametry kvasničných buněk a množstvím sušiny ve vzorku. S pomocí modelu, který využívá přímého a bočního rozptylu světla spolu s informací o počtu buněk na jednotku objemu byla nalezena funkční závislost v podobě rovnice přímky. Buňky kvasinek byly zkoumány také pod laserovým skenovacím konfokálním mikroskopem za účelem lokalizace karotenoidů v buňce. Uskutečněné experimenty nasvědčují, že se karotenoidy nacházejí v zásobních lipidických granulích uvnitř buňky, další experimenty jsou však zapotřebí pro jednoznačné prokázání.
Produkce vybraných metabolitů karotenogenními kvasinkami kultivovanými na potravinářských odpadech
Turková, Lucie ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
U použitých kmenů kvasinek (Cystofilobasidium capitatum, Rhodotorula glutinis, Sporobolomyces shibatanus a Sporobolomyces roseus) byla sledována produkce vybraných metabolitů - zejména karotenoidů, dále pak i ergosterolu a koenzymu Q. Kvasinky byly kultivovány na odpadních substrátech z vinařství - výliscích (slupkách) a třapinách. Odpadní substráty byly podrobeny analýze obsahu sacharidů, tuků, tříslovin, polyfenolů a dalších látek. Kultivace probíhaly též na chemicky a enzymově hydrolyzovaných substrátech. K enzymové hydrolýze byly využity extracelulární hydrolázy plísní Phanerochaete chrysosporium a Penicillium lilacinum. Nejvyšší produkce sledovaných metabolitů bylo dosaženo při kultivaci na třapinách hydrolyzovaných enzymy P. chrysosporium u kvasinky S. roseus. Výtěžek -karotenu činil 616,1 g/g suš., celkových karotenoidů 753,6 g/g suš., ergosterolu 415,5 g/g suš. a koenzymu Q 77,9 g/g suš. Kvasinka S. roseus dosahovala některých nejvyšších hodnot i u dalších sérií kultivací. Nejmenší produkce byly zaznamenány u S. shibatanus. Na základě spotřeby redukujících cukrů jednotlivými kmeny byly vypočteny také výtěžnostní koeficienty biomasy a -karotenu ze substrátu.
Možnosti využití odpadních lipidů a glycerolu k produkci karotenoidů kvasinkami.
Kostovová, Iveta ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce bylo využití lipidických odpadů a odpadního glycerolu jako zdrojů uhlíku při kultivaci karotenogenních kvasinek. Celkem bylo ke kultivaci použito šest kmenů kvasinek: Rhodotorula glutinis, Rhodotorula rubra, Rhodotorula aurantiaca, Cystofilobasidium capitatum, Sporobolomyces roseus a Spo-robolomyces shibatanus. Všechny studované kmeny kvasinek byly schopny utilizovat jak glycerol, tak řep-kový olej jako zdroj uhlíku. Kultivace na oleji byla u většiny kmenů doprovázená sní-ženou produkcí karotenoidů a pouze v některých případech zvýšenou produkcí ergoste-rolu, lykopenu a biomasy. Většina kmenů kvasinek kultivovaná na glycerolu produkovala zvýšené množství karotenoidů i biomasy. Jako nejlepší producent karote-noidů i biomasy byl prokázán kmen Sporobolomyces roseus CCY 19-6-4, kultivovaný na médiu obsahujícím glukózu a glycerol v poměru 1:1
Produkce karotenoidů kvasinkami s využitím odpadních substrátů
Kubáčková, Martina ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy představují jednu z nejrozšířenějších a nejpočetnějších tříd přírodních pigmentů s využitím v potravinářství, farmacii i kosmetice. Předložená bakalářská práce byla pojata jako srovnávací studie využití různých odpadních substrátů ke kultivaci kvasinek rodu Rhodotorula glutinis jako producentů karotenoidních barviv. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroje využívali různé druhy odpadních substrátů (např. bramborový odpad, jablečný odpad, obilniny, mláto, apod.). Do některých substrátů byly také přidány hydrolytické enzymy rozkládající polysacharidy. Tyto enzymy byly izolovány z plísně rodu Fusarium. Většina studovaných odpadních substrátů se prokázala jako použitelné médium ke kultivaci. Nejlepší podmínky pro produkci biomasy obohacené o karotenoidní barviva (6,4 g/l biomasy obohacené až 3,2 mg beta-karotenu/g sušiny) měla živná média zpracovaná pomocí hydrolytických enzymů.
Kvalitativní hodnocení ekologicky a konvenčně pěstovaných tykví (Cucurbita maxima Duch.)
Kneblová, Lenka
Diplomová práce byla vypracována na Ústavu zelinářství a květinářství v letech 2013/2014. Práce řeší problematiku produkce tykví (Cucurbita maxima Duch.) v systému ekologické a konvenční produkce včetně hodnocení kvalitativních parametrů. V literární části je popsán rozdíl v kvalitě produktů pocházejících z ekologického a konvenčního zemědělství. Dále je v práci charakterizována legislativa ekologické produkce. Teoretická část se dále věnuje popisu tykvi a pěstování. Experimentální část je zaměřena na hodnocení obsahových látek, jako je vitamín C, sušina, karotenoidy. Další ze sledovaných parametrů jsou změna barvy a hmotnostní ztráty během skladování. V měřených parametrech, byl zjištěn průkazný rozdíl v obsahu sušiny a ve změně barvy.
Monitoring flavonoidních látek a karotenoidů ve vybraných doplňcích stravy
Hynštová, Veronika
Doplňky stravy patří mezi nejrychleji rostoucí sektory v potravinářském průmyslu. Většina spotřebitelů má důvěru v bezpečnost a účinnost těchto výrobků, a proto je nutné kontrolovat jejich kvalitu využitím analytických metod. Pro identifikaci a kvantifikaci čtyř flavonoidů diosminu, hesperidinu, rutinu a troxerutinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/MS. Pro identifikaci a kvantifikaci tří karotenoidů betakarotenu, luteinu a zeaxanthinu v doplňcích stravy byla zvolena metoda HPLC/UV/ViS/DAD. Separace flavonoidů se uskutečnila na koloně ZORBAX POROSHELL 120 EC-C18 (50 x 4,6 mm, 2,7 um) a separace karotenoidů na koloně ZORBAX SB CN (75 x 4,6 mm, 3,5 um). Byl stanoven obsah flavonoidů a karotenoidů v tabletách a kapslích celkem ve 12 různých komerčních preparátech.
Antioxidanty v potravinách a možnosti aplikace antioxidantů ve výživě
DUBNOVÁ, Martina
Práce se zabývá výskytem antioxidantů v potravinách, možnostmi jejich aplikace ve výživě a povědomostí populace o tématu antioxidanty. Teoretická část charakterizuje antioxidanty, jejich dělení, vlastnosti, vliv na lidské zdraví, výskyt v potravinách a jejich doporučené denní dávkování. Dále charakterizuje volné radikály a jejich negativní působení na organismus. Praktická část obsahuje výzkum znalostí populace o antioxidantech formou dotazníku. Výsledky jsou analyzovány a graficky znázorněny. Pojem antioxidanty zná 82% respondentů. K čemu antioxidanty slouží, správně uvádí 54% dotázaných. Ve kterých potravinách se antioxidanty nachází, ví 58% respondentů. Největší povědomost o antioxidantech má skupina pracujících, dále pak studujících a skupina respondentů v důchodu má o antioxidantech povědomost nejmenší. Z výzkumu vyplývá, že povědomost o antioxidantech, které hrají dnes velkou roli v prevenci a léčbě civilizačních onemocnění, je u více jak poloviny dotázaných nedostatečná.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 158 záznamů.   začátekpředchozí149 - 158  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.