|
VOLTAMETRICKÉ STANOVENÍ PROTINÁDOROVÉHO LÉČIVA FLUTAMIDU A JEHO METABOLITU 4-NITRO-3-TRIFLUORMETHYLANILINU
Radová, Jitka ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo studium elektrochemického chování protinádorového léčiva flutamidu (FLD) a jednoho z jeho metabolitů 4-nitro-3- trifluormethylanilinu (NTMA). Cílem bylo nalézt a definovat optimální podmínky stanovení obou látek za použití rtuťovým meniskem modifikované stříbrné tuhé amalgámové elektrody (m-AgSAE) a uhlíkové filmové elektrody (CFE) s využití metod DC voltametrie (DCV) a diferenční pulsní voltametrie (DPV). Tato práce úzce navazuje na bakalářskou práci vypracovanou na katedře analytické chemie PřF UK, v které bylo popsáno voltmetrické stanovení FLD pomocí metod DCV a DPV za použití m-AgSAE, kde bylo dosaženo mezí stanovitelnosti (LQ) 5,0·10-6 mol.dm-3 (pro DCV) a 3,0·10-6 mol.dm-3 (pro DPV). V předkládané diplomové práci bylo sledováno voltametrické chování NTMA v závislosti na změně pH prostředí Brittonova-Robinsonova (BR) pufru-methanolu (9:1). Byly nalezeny optimální podmínky pro stanovení této látky metodami DCV a DPV v katodické oblasti potenciálů za použití m-AgSAE a CFE. Jako optimální prostředí byla zvolena BR pufr-methanol (9:1) o výsledném pHf 8,3 pro DCV i DPV na m-AgSAE a pHf 5,1 pro DCV i DPV na CFE. Dále byly získány LQ při proměření koncentrační závislosti a opakovatelnosti pro jednotlivá stanovení v koncentračních řádech 10-5 , 10-6 či až 10-7 mol.dm- 3...
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIII.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu.
Vítková, Eva ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Vítková, E.: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XIII.; Vliv alkaloidů z Chelidonium majus L. na acetylcholinesterázu. Rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 84 stran. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, alkaloidy, Chelidonium majus, acetylcholineterasa, biologická aktivita. V rámci screeningu rostlin s obsahem alakaloidů, které inhibují aktivitu lidské erytrocytární acetylcholinesterasy byl podroben studiu vlatovičník větší (Chelidonium majus L., Papaveraceae). K izolaci alkaloidů bylo použito 41,8 g celé sušené rostliny (nať a kořen); z vyčištěného ethanolového extraktu byly získány směsi pseudokyanidů benzofenantridinových alkaloidů, dále fenolové baze a alkaloidy z chloridů ropustných i nerozpustných v chloroformu. Zabývala jsem se dělením alkaloidů připravených z chloridů nerozpustných v chloroformu; z této směsi jsem kombinací sloupcové a tenkovrstvé chromatografie izolovala allokryptopin ve formě baze (porovnáním s autentickým standardem a porovnáním fyzikálně- chemických charakteristik izolované látky s údaji v literatuře). Biologická aktivita (inhibice lidské erytrocytární acetylcholinesterasy) byla IC50 1,47.10-3 M. V porovnání s biologickou aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterasy (galanthaminu a...
|
|
Stanovení beta-glukanů a pentosanů v surovinách pro výrobu piva a v pivu
Piškulová, Lenka ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Byl sledován obsah beta-glukanů a arabinoxylanů v zrnu ječmene, ve vyrobeném sladu a ve sladině. Jednalo se o odrůdy Pionier, Libuše, Manta, Tango, KWS Amadora, Kampa, KWS Irina, Francin, Odyssey, Overture, Vendela, Petrus, Laudis 550, Sunshine, Kangoo, Xanadu, Sebastian, Bojos a Malz. Odrůdy byly vypěstovány na třech různých stanovištích (Uherský Ostroh, Věrovany a Vysoká u Příbramě). Dále byl obsah beta-glukanů a arabinoxylanů analyzován v pěti různých typech piv. Obsah beta-glukanů a arabinoxylanů se v pivovarském a sladařském průmyslu sleduje zejména kvůli negativnímu vlivu na scezování sladiny a filtraci piva. Tyto látky se mohou podílet na vzniku zákalů a sraženin v pivu a ovlivňovat tak negativně stabilitu piva. Obsah beta-glukanů v zrnu ječmene, ve sladu, sladině a pivu byl stanoven metodou FIA a obsah arabinoxylanů v zrnu ječmene, sladině a pivu Douglasovou metodou. Nejvyšší obsah beta-glukanů v zrnu ječmene byl zjištěn ve 14/19 odrůd u stanoviště Uherský Ostroh, kde se množství beta-glukanů pohybovalo v rozmezí 3,65-5,60 %. Nejvyšší obsah beta-glukanů ve sladu byl zjištěn v 17/19 odrůd u stanoviště Vysoká u Příbramě, ve kterém byl obsah beta-glukanů v rozmezí 0,15-0,79 % a nejvyšší obsah beta-glukanů ve sladině byl prokázán v 16/19 odrůd také u stanoviště Vysoká u Příbramě. Obsah beta-glukanů zde byl v rozmezí 22-184 mg/l. U měření obsahu arabinoxylanů v zrnu ječmene a ve sladině byly výsledky mezi jednotlivými stanovišti více vyrovnané. Nejvyšší obsah arabinoxylanů v zrnu ječmene byl zjištěn v 10/19 odrůd u stanoviště Věrovany. Obsah arabinoxylanů na tomto stanovišti byl v rozmezí 3,04-4,56 %. Nejvyšší obsah arabinoxylanů ve sladině byl stanoven v 8/19 odrůd u stanoviště Uherský Ostroh. Obsah arabinoxylanů se zde pohyboval v rozmezí 542-1040 mg/l. Nejvyšší obsah beta-glukanů ve vzorcích piva byl stanoven u vzorku světlého ležáku (207 mg/l) a nejvyšší obsah arabinoxylanů byl určen ve vzorku pšeničného ležáku (1465 mg/l).
|
|
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
|
|
Zkušenosti žáků devátých tříd základních škol s kouřením a alkoholem na vybraných školách v Táboře
VÁLKOVÁ, Jana
Užívání alkoholu a cigaret je v současnosti celosvětovým problémem, který je často v porovnání s problematikou nelegálních návykových látek opomíjen. Důslední nejsou ani rodiče, ani školy a tak mladý jedinec může z nedostatku znalostí, zájmů, ze zvědavosti nebo ovlivněn vrstevníky, začít experimentovat s návykovými látkami. Jaké zkušenosti s alkoholem a cigaretami mají žáci 9. tříd vybraných základních škol v Táboře zjišťuje předkládaná bakalářská práce. V teoretické části uvádím dostupné údaje o užívání návykových látek v České republice, vysvětluji základní pojmy týkající se problematiky návykových látek, charakterizuji vybrané návykové látky, tedy alkohol a tabák, uvádím specifika užívání těchto látek u dětí a mladistvých a možnosti prevence jejich užívání. Cílem výzkumu v praktické části je zjistit, jaké zkušenosti mají žáci 9. tříd základních škol v Táboře s alkoholem a cigaretami. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny čtyři hypotézy. Kvantitativní výzkum proběhl metodou dotazování a technikou anonymního dotazníku u žáků 9. tříd třech základních škol v okrese Tábor. Ze získaných dat vyplývá, že k prvnímu užití návykové látky dochází často již před 11. rokem věku, ve 13ti letech má zkušenost s návykovými látkami již většina respondentů. V devátých třídách je více kuřaček než kuřáků. Alkohol konzumuje více chlapců než dívek. Tento výzkum však neprokázal, že by volnočasové aktivity měly vliv na užívání návykových látek. Společnost se o návykové chování začíná zajímat až při užívání nelegálních návykových látek. Z výsledků však vyplývá, že je nutné věnovat pozornost užívání legálních návykových látek a aplikovat primární prevenci již u žáků mladšího školního věku.
|
|
Důvody užívání omamných látek na středních zdravotnických školách
CANDROVÁ, Eliška
Užívání omamných látek není problémem pouze v České republice, ale je to problém celosvětový. Toto jednání vede k narušování zdraví a životních hodnot jedince i celé společnosti. Užívání omamných látek zasahuje do oblasti biologické, psychické i sociální. Zasahuje nejen v době, kdy se adolescent chová rizikově, ale i v budocnosti, kdy musí nést následky svého chování. Podle předních autorů zabývájících se problematikou užívání omamných a psychotropních látek je jako jeden z důvodů uváděn psychická zátěž. U studentů středních zdravotnických škol je právě tato zátěž patrnější stejně jako u ostatních pomáhajících profesí. Práce zahrnuje část teoretickou, která charakterizuje období adolescence, popisuje faktory vzniku závislosti a nejběžnějsí důvody k užívání omamných látek. Dále blíže popisuje jednotlivé omamné a psychotropní látky a statistické zhodnocení jejich užívání. Pojednává o stresu a stresových situacích a jejich vlivu na užívání drog. Je zde zahrnuta také duševní hygiena, syndrom vyhoření a supervize. V praktické části jsou vytyčené cíle, je zde popsán průběh vlastního výzkumu a také diskutování s autory, z nichž jsem čerpala. Data byla zjišťována na základě kvantitativního výzkumu. Metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku. Na jejich základě byly verifikovány či falzifikovány předem stanovené hypotézy. Studenti byli dotazováni ve škole za přítomnosti administrátora s vyloučením pedagogů či jiných jim blízkých autorit, které by mohly ovlivnit validitu sbíraných dat. Cílem výzkumu bylo zmapovat užívání návykových látek na středních zdravotnických školách. Konkrétně jaké omamné látky studenti užívají, v jaké frekvenci, jakým způsobem a jaké důvody je k užívání vedou. Z výzkumu je patrné, že studenti středních zdravotnických škol jsou ponejvíce zatíženi po psychické stránce. Tito studenti ve větší míře pijí alkohol, užívají tabákové výrobky a omamné látky oproti ostatním studentům. Výsledky práce je možné využít v praxi, pro potřeby dalších výzkumů a informovanost pro odbornou a laickou veřejnost.
|
|
Návrh předpjaté nádrže
Štramberský, Martin ; Sliwka, Pavel (oponent) ; Zich, Miloš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je statický návrh předpjaté nádrže pro ropné látky, studie řešení vhodného tvaru skořepiny a jejího vzepětí pro zastřešení a studie vlivu uložení vnitřní stěny nádrže na velikost vnitřních sil. Je provedeno stanovení vnitřních modelovým řešením metodou konečných prvků v programu Scia Engineering 2013 a na základě toho nadimenzování nosných částí nádrže. Je proveden výpočet vodorovného předpětí dolního věnce skořepiny a vnitřní nosné stěny. Všechny konstrukční části jsou posouzeny na 1. mezní stav únosnosti a na 2. mezní stav použitelnosti (vznik trhlin, omezení napětí v betonu a předpínací výztuži). Stávající vnější stěna je posouzena pouze na mezní stav únosnosti. Součástí diplomové práce je i výkresová dokumentace, průvodní zpráva a technická zpráva. Cílem bylo navrhnout nádrž bez vzniku trhlin v betonu tak, aby svislá stěna byla předepnuta pouze ve vodorovném směru. K tomu návrh optimálního zastřešení nádrže.
|
|
Syntéza potenciálně fotodynamicky aktivních derivátů tetrapyridoporfyrazinů
Vavrečková, Magda ; Zimčík, Petr (vedoucí práce) ; Kučerová, Marta (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Kandidát Magda Vavrečková Školitel Doc. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. Název diplomové práce Syntéza potenciálně fotodynamicky aktivních derivátů tetrapyridoporfyrazinů Substituované tetrapyridoporfyraziny představují nový strukturní typ potenciálních fotosenzitizérů se zajímavými vlastnosti pro oblast fotodynamické terapie. Cílem této práce bylo připravit dva typy tetrapyridoporfyrazinů s hydrofilními substituenty jako potenciální fotosenzitizéry. Fotosenzitizéry jsou látky, které mají schopnost produkovat po aktivaci světlem singletový kyslík, který je klíčovou toxickou složkou fotodynamické terapie. V prvním kroku byl připraven kondenzací tetrakyanoethylenu a butan-2-onu 2-chlor- 5,6-dimethylpyridin-3,4-dikarbonitril (1). Dále byl nukleofilní substitucí připojen hydrofilní substituent. První prekurzor byl připraven reakcí sloučeniny 1 s 2- merkaptoethanolem v přítomnosti hydroxidu sodného. Podobně byl připraven i druhý prekurzor reakcí sloučeniny 1 s diethylaminoethanolem v přítomnosti hydridu sodného. Další krok zahrnoval cyklotetramerizaci, při které byl jako iniciátor reakce použit butanolát hořečnatý, díky kterému byly připraveny hořečnaté komplexy příslušných...
|
|
Fotokatalytická aktivita titanových prekurzorů zpracovaných v nízkoteplotním plazmatu Fotokatalytická aktivita titanových prekurzorů zpracovaných v nízkoteplotním plazmatu
Brožek, Vlastimil ; Matějíček, Jiří ; Šrank, Z. ; Mastný, L. ; Janča, J.
Za účelem získání kompaktních fotokatalyticky aktivních materiálů byla ověřena možnost přípravy nových forem oxidů titanu oxidací různých titanových sloučenin, které mají odlišné krystalové struktury a oxidační stupeň titanu. Byly vybrány čtyři modelové látky, a to borid, karbid a nitrid titanu a oxid titanitý. Tyto sloučeniny byly připraveny jak v práškovém stavu s velkým měrným povrchem, tak metodou CVD, PVD a zejména metodou plazma spraying (s výjimkou Ti2O3) soudržné velkoplošné kompaktní polotovary. Po zpracování při vysokých teplotách, dosahovaných ve vodou stabilizovaném plazmatu generovaném ve WSP®, se projevila měřitelná fotoaktivita produktů, kterou je možno dále ovlivnit dodatečným zpracováním pod teplotou 450°C. Oxidace v radiofrekvenčně buzeném kyslíkovém plazmatu se jevila jako efektivnější, především co se týká zkrácení doby reakce.
|
|
Stanovení steviolglykosidů v nápojích
Porubčanová, Vladimíra ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá sladkými látkami z rastliny stévie sladkej a ich stanovením v nápojoch. Snahou bolo upraviť metódu separácie majoritných steviol-glykozidov (stéviozidu a rebaudiozidu A) pomocou HPLC tak, aby bola dostatočne rýchla a účinná. V experimentálnej časti sa podarilo vyvinúť metódu separácie tak, že je možné popri steviol-glykozidoch stanoviť i konzervačné látky, konkrétne kyselinu benzoovú a sorbovú (resp. ich sodné alebo draselné soli). Najskôr bola pre analýzu použitá monolitická kolóna, na ktorej sa však stéviozid a rebaudiozid A nepodarilo rozdeliť. Ďalšie analýzy boli uskutočnené na kolóne Ascentis Express C18 (s rozmermi 150 x 4,6 a veľkosťou častíc 2,7 µm). Najvhodnejšia separácia bola uskutočnená pomocou mobilnej fázy so zložením acetonitril a acetátový pufor (pH 4,2) v pomere 29:71 v/v. Rýchlosť toku mobilnej fázy bola nastavená na 0,28 ml/min a kolóna bola vyhrievaná na teplotu 50 °C. Analýza steviol-glykozidov a konzervačných látok za týchto podmienok bola overená i na vzorkách reálnych nápojov.
|
host ::
