|
|
Stres na pracovišti : možnosti prevence
Svobodová, Lenka
Předmětem výzkumné a vývojové činnosti řešení projektu je zaměření na identifikaci nejčastějších a nejzávažnějších stresorů působících na pracovišti, na hodnocení závažnosti včetně návrhu opatření k omezení jejich vlivu či eliminaci. Stres na pracovišti představuje jeden ze závažných fenoménů ovlivňujících vedle zdraví pracovníků i produktivitu a kvalitu práce. Projekt také reaguje na přijaté závazky vyplývající z českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Priorita a příspěvek české strany je orientován na identifikování a rozpracování problematiky stresu, neúměrné zátěže, dalších negativních jevů (násilí, obtěžování) na pracovištích ve veřejné správě. Cílem je zmapování dané problematiky nejen ve veřejné správě, ale i v celé ČR.
Plný text:  PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF; PDF
|
|
|
Psychická zátěž a její zvládání
Štulhoferová, Radka ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Jankůj, Miroslav (oponent)
Tematika psychické zátěže a stresu je v současné době velice aktuální, neboť doba je uspěchanější, životní tempo stále rychlejší a život bez stresu prakticky neexistuje. Stres se stává součástí našeho života a většina lidí má s touto oblastí již bohaté zkušenosti. Teoretická část charakterizuje souvislosti spojené s pojmy psychická zátěž a stres, prostor bude věnován prevenci a zvládání stresu. V další části bude vysvětlen metodický postup, metody zpracování dat a hodnocení výsledků. Následující část bude věnována výsledkům výzkumu. Čtvrtá část uvádí možné návrhy a doporučení pro řešení problému. Cílem práce je charakterizovat psychickou zátěž a její jednotlivé druhy, uvést jejich konkrétní příklady, příčiny, následky a možnosti jejich zvládání. Na základě provedeného výzkumu dále zjistit, jak zátěžové/stresové situace studenti Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) vnímají, jak je pociťují a jak na ně reagují, a následně k výsledkům podat komentář a možná doporučení pro efektivnější zvládání těchto situací.
|
|
|
Tělesná zdatnost u studentek Jihočeské univerzity
RŮŽIČKOVÁ, Lucie
Značná redukce fyzicky namáhavé práce v zaměstnání, ale i v mimopracovním čase, a převážně sedavý způsob trávení volného času vedly v poslední době k určitému fenoménu, výraznému poklesu pohybové aktivity v denním režimu lidí. Výsledkem je snižující se zdatnost populace a tím i snížení pracovní výkonnosti a samozřejmě zhoršování zdravotního stavu. Tělesná zdatnost úzce souvisí se vztahem člověka k pohybu a sportovním aktivitám a měla by se stát důležitou součástí zdravého životního stylu a podílet se na tvorbě zdravých návyků. Tělesná zdatnost je jedním z ukazatelů stavu kardiovaskulární soustavy, považuje se za určitý souhrn předpokladů člověka pro optimální reakci na jakoukoliv zátěž. Pravidelná cvičení a přirozená pohybová aktivita tvoří spolu s přiměřeným příjmem energie nejlepší, nejbezpečnější a ekonomicky nejméně náročný způsob, jak předcházet civilizačním onemocněním. Prvním cílem práce bylo zjistit tělesnou zdatnost u studentek Jihočeské univerzity na základě zátěžového Ruffierova testu, druhým cílem bylo porovnat tělesnou zdatnost u jednotlivých skupin prezentujících fakulty Jihočeské univerzity. Stanovené cíle byly splněny. Pro dosažení vytyčených cílů byly vytvořeny, a provedeným výzkumem ověřeny, následující hypotézy: H1: Číselná hodnota Ruffierova testu tělesné zdatnosti je u studentek Pedagogické fakulty nižší než u studentek ostatních fakult. H2: Studentky s tělesnou zdatností dobrou hodnocenou indexem Ruffierova testu 0-5 věnují týdenním pohybovým aktivitám více času než ostatní studentky. V diplomové práci byla k ověření hypotéz zvolena metoda testování, a to nepřímé zjišťování tělesné zdatnosti pomocí Ruffierova testu, který využívá změn hodnot srdeční frekvence před a po zátěži. Vychází ze známé skutečnosti, že při déle trvajícím a náročnějším zatížení dochází k určitému zvýšení srdeční frekvence. Srdeční frekvence byla snímána sporttesterem. Hodnoty srdečních frekvencí se dosadily do vzorce pro výpočet indexu Ruffierova testu a klasifikovaly se. Stanovily se průměry indexů jednotlivých fakult a porovnaly se. Metodika testování byla doplněna kvantitativním výzkumem, použita byla technika dotazníku. Dotazník se skládal z 13 otázek otevřeného a uzavřeného typu. Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Hypotéza H1 se potvrdila. Byly získány průměrné hodnoty indexu Ruffierovy zkoušky u Pedagogické fakulty a i u fakult ostatních. Hodnota 10,7 u Pedagogické fakulty je nižší než hodnota 13 u ostatních fakult, z čehož vyplývá, že průměrná tělesná zdatnost studentek Pedagogické fakulty je lepší než průměrná tělesná zdatnost dívek ostatních fakult. Hypotéza H2 potvrdila závislost času věnovaného cvičení a lepší tělesnou zdatností. Čím vícekrát dívky cvičí v týdnu déle jak 30 minut denně, tím je jejich index Ruffierovy zkoušky nižší. Předpoklad dobré zdatnosti hodnocenou indexem Ruffierova testu 0-5 byl trochu nadnesený, testované dívky se pohybovaly většinou v rozmezí 10,1-15, což značí zdatnost slabou. Trend závislosti času, po který dívky v týdnu cvičí, a ukazatelem lepší zdatnosti však zůstává. Z toho plyne doporučení pohybovou monotónnost kompenzovat širším spektrem pohybových aktivit, více zařazovat sport do běžného života. Zdatný člověk je pohyblivý, přiměřeně vytrvalý, silný a může plnit každodenní úlohy s dostatečnými rezervami. Proces zvyšování tělesné zdatnosti je dlouhodobý, záměrný a měl by být cílem všech lidí každého věku.
|
|
|
Hluk na farmách pro odchov brojlerů a jeho šíření do okolního prostředí.
TŮMA, Marek
Cílem diplomové práce na téma "Hluk na farmách pro odchov brojlerů a jeho šíření do okolního prostředí" bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje hluková zátěž okolí dvou vybraných farem pro chov brojlerů. Pomocí opakovaného měření a následnou analýzou zjištěných hodnot hlukové zátěže bylo zkoumáno, zda-li dochází k dodržování příslušné legislativy i ostatních norem. Výpočty ekvivalentních hladin akustického tlaku pak sloužily k vzájemnému porovnání vybraných případů a také k jejich následnému zhodnocení.
|
|
|
Profesní stres speciálních pedagogů
FIKAROVÁ, Klára
Profese speciálního pedagoga patří mezi velice náročné zaměstnání. Jsou na něj kladeny vysoké nároky, které snižují dobu odpočinku, a tím se zvyšuje míra ohrožení stresem. Speciální pedagog by měl být vyrovnanou osobností, dobře vybavenou schopnostmi a znalostmi, jak stres zvládnout. Téma této bakalářské práce je ?Profesní stres speciálních pedagogů? a svým obsahem se zaměřuje na osobnost speciálního pedagoga a na zjištění hlavních zdrojů zátěže souvisejících s jeho profesí. V teoretické části, první kapitola zahrnuje, jak obecné předpoklady pracovníka v pomáhajících profesích, tak osobnostní předpoklady speciálního pedagoga a jeho kompetence. Další kapitola je věnována institucionálním podmínkám pro práci speciálního pedagoga, kde jsou charakterizována zařízení, ve kterých pracují respondenti z mého výzkumného souboru. Následující kapitola je zaměřena na popsání pracovní zátěže u učitelů a speciálních pedagogů a strategiím jejího zvládání. Velice důležitá část práce je kapitola s názvem ?Zdroje a příčiny pracovní zátěže v profesi speciálního pedagoga?, kde je věnována pozornost předpokládaným zdrojům zátěže v učitelské a speciálně pedagogické profesi. Závěrečná kapitola se zaměřuje především na syndrom vyhoření, protože skloubením nahromaděného pracovního stresu, vysokých požadavků a vyčerpáním osobních zdrojů může speciální pedagog dospět k úplnému vyčerpání svých sil. Tato kapitola se zabývá hlavně prevencí. Nástroji prevence může být asertivita a supervize, o kterých se často zmiňovali respondenti ve výzkumné části. Obecné cíle výzkumu jsou formulovány, jako tři výzkumné otázky: 1) Co považují speciální pedagogové za hlavní zdroje zátěže? 2) Jak se speciální pedagogové vyrovnávají se zátěží? 3) Co jim pomáhá zátěž zvládnout? Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumném šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které jsem vedla se speciálními pedagogy z různých zařízení a v různých fázích profesní dráhy. Před samotným rozhovorem s respondenty byly stanoveny okruhy otázek a výpovědi nahrávány na diktafon. Získané údaje byly vyhodnoceny pomocí postupů tématické obsahové analýzy. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že nejvíce zatěžující pro ně bývá zodpovědnost. Speciální pedagog, provádějící diagnostiku má zodpovědnost za diagnózu, kterou žákovi stanoví. Speciální pedagog, který navíc vykonává řídící funkci má zodpovědnost, jak za svůj tým, tak vede velmi rozsáhlou administrativu a také musí neustále sledovat legislativu, která se v dnešní době dost často mění. Na rozdíl od učitelů na běžné škole se u speciálních pedagogů násobí zátěž spojená se zdravotním postižením žáků, s čímž může souviset menší zpětná vazba. Pro speciálního pedagoga bývá někdy obtížné vidět za činností s nimi ten hlavní cíl a budoucnost. Navíc musí dávat větší pozor, aby sám neupadl do stereotypu. Pro speciální pedagogy je také těžké nenosit si práci domů a občas se stane, že musí doma u televize vyrábět pomůcky na další den. Respondenti navíc uvedli, že je jejich náplň práce mnohdy dost obecná a oni musí plnit něco, co už nespadá do jejich kompetencí. Z mého výzkumu vyplývá, že při zvládání profesního stresu je pro respondenty nejdůležitější poznat sám sebe a naučit se pracovat sám se sebou. K tomu jim pomáhá, jak další vzdělávání pomocí různých kurzů a samostudia, tak asertivní chování. Podle očekávání zmiňují i důležitost odpočinku. Někteří speciální pedagogové z mého výzkumného souboru volí fyzickou aktivitu, u které se odreagují, jiní si odpočinou spíše při nějaké pasivní relaxaci. Pro většinu respondentů je také velice důležitý čas strávený s rodinou a přáteli.
|
|
|
Rodiny s postiženým dítětem - zvládání náročné rodinné situace
ADAMCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o náročné situaci matek, které vychovávají dítě s mentálním postižením. Je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na reakce rodiny na narození dítěte s postižením. Následně se zabývá vlivem narození dítěte s postižením na život matky, popisuje náročné životní situace, uvádí zvládání zátěže a způsoby jejího řešení. V teoretické části je dále vymezena rodinná resilience. Praktická část je věnovaná kvalitativnímu výzkumu, který byl proveden polostrukturovanými rozhovory se čtyřmi matkami pečující o dítě s mentálním postižením. Cílem výzkumného šetření je zachytit a přiblížit náročnou situaci, kterou s sebou přináší do rodiny narození dítěte s mentálním postižením a popsat, jak se matky s takovou situací vyrovnávají. Praktickou část tvoří mnohonásobné případové studie.
|
|
|
Výkon profese v intenzivní péči a její vliv na životní styl sester
ŠVECOVÁ, Radka
Diplomová práce byla orientována na problematiku sester pracujících v intenzivní péči a na to, jaký vliv má výkon povolání v tomto oboru na jejich životní styl. Práce sester pracujících v intenzivních oborech patří jednoznačně k těm náročnějším. Sestra se ne ojediněle stává účastníkem při umíraní pacientů, kdy je jejich šance na kurabilitu a stabilizaci stavu nulová. To vše a mnoho dalších faktorů má dopad na její osobní a pracovní život, ale i na její stávající životní styl. Aby sestra vykonávala svou práci na co nejvyšší úrovni, musí být motivována a vedena ze strany managementu zdravotnického zařízení, musí být dostatečně erudovaná ve svém oboru a práce by jí měla být koníčkem, ve kterém musí mít pocit jistoty a bezpečí a práce by ji měla naplňovat. Tato diplomová práce má stanoveny tři následující intence. První kladla důraz na zmapování životního stylu sester pracujících v intenzivní péči. Druhou bylo zjištění psychického zatížení sester pracujících v intenzivní péči. Třetí spočívala v porovnání životního stylu sester pracujících v intenzivní péči s životním stylem sester na standardních odděleních. Pro výzkumné šetření byly stanoveny 4 hypotézy. První analyzovala, zda profese v intenzivní péči má vliv na životosprávu sester. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá, zda sestry pracující v intenzivní péči konzumují více alkoholické nápoje než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí zkoumala, zda sestry pracující v intenzivní péči kouří tabákové výrobky více než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza byla potvrzena. A čtvrtá, poslední, hypotéza analyzovala, zda profese v intenzivní péči je pro sestry psychicky náročna. Tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Bezpečnost a ochrana zdraví sestry při výkonu povolání ve vybraném zdravotnickém zařízení Nemocnice České Budějovice, a.s.
CHARVÁTOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zmapovat znalosti sester o BOZP při výkonu povolání ve vybraném zdravotnickém zařízení - Nemocnice České Budějovice, a.s. a dále pak zjistit, zda sestry znají rizika vyplývající z výkonu jejich povolání. Znalosti byly zjišťovány dotazníkovou formou. Osloveno bylo 170 respondentů, tedy sester pracujících v Nemocnici České Budějovice, a.s. Dotazník obsahoval 37 otázek a byl uspořádán do tří základních bloků. Blok první byl zaměřen na znalosti a dodržování zásad v oblasti BOZP a PO, povinnosti zaměstnanců a používání OOPP. Blok druhý byl zaměřen na oblast možných rizik, vyskytujících se při výkonu práce sestry, jakým způsobem a prostředky se proti nim chrání a jak postupují při vzniku pracovního úrazu. Třetí blok tvořil subjektivní zhodnocení problematiky BOZP a ohrožení možnými riziky při výkonu povolání. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny graficky za pomoci programu Excel ze softwarového balíku Microsoft Office a do přehledných tabulek. Hypotéza 1: Sestry znají zásady BOZP byla potvrzena. Znalosti sester v oblasti dodržování zásad BOZP považuji za uspokojivé (znalost povinností zaměstnanců, periodické lékařské prohlídky, zásad o používání jednorázových rukavic, zásad manipulace s kyslíkovými tlakovými lahvemi, informovanost o zásadách správné manipulace s el. zařízením a jinou technikou, zásady použití hasícího přístroje, znalost bezpečnostních značek, zásady manipulace s kontaminovaným prádlem, znalost postupu v případě vzniku úrazu, zásady kinestetiky, znalost postupu ošetření poranění kontaminovanou jehlou). Hypotéza 2: Sestry pracující ve vybraném zdravotnickém zařízení - Nemocnice České Budějovice, a.s. znají rizika ohrožující jejich zdraví při výkonu povolání nebyla potvrzena. Sestry neznají rizika, jež ohrožují jejich zdraví při výkonu povolání (znalost kategorizace práce oddělení, informovanost o rizicích, pravděpodobnost výskytu rizikových faktorů, znalost rizik při manipulaci s tlakovou kyslíkovou lahví).
|
|
| |
|
|
Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.
DOULOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.
|
host ::
RSS.