|
|
Využití imunochemických metod v diagnostice nádorových a degenerativních onemocnění
Hanousková, Lenka ; Kotaška, Karel (vedoucí práce) ; Bronský, Jiří (oponent) ; Štern, Petr (oponent)
Úvod: Imunochemické metody jsou důležitým pomocníkem klinických lékařů i odborníků v biomedicínském výzkumu. Předností imunochemických metod je jejich vysoká citlivost a přesnost. Cílem práce bylo využít imunochemických metod ke stanovení biomarkerů nádorových a degenerativních onemocnění. Byly provedeny celkem čtyři studie. Dvě studie se zabývaly hledáním nových biomarkerů karcinomu prostaty, třetí studie se zabývala sledováním FGF23 u pacientů s hyperparathyreózou a čtvrtá studie se zabývala stanovením kyseliny hyaluronové u pacientů s gonartrózou kolene. Metody a pacienti: 1. studie: Koncentrace Chromograninu A, Endoglinu, TIMP-1 a thymidinkinázy 1 (TK1) v séru a Endoglinu, SPINK-1, Annexinu, TIMP-1 v moči byly měřeny u 58 pacientů (průměrný věk 68 let, rozmezí 45 -82 let) s klinicky diagnostikovaným karcinomem prostaty a 30 zdravých jedinců (průměrný věk 64 let, rozmezí 55 - 78 let) bez relevantní urologické anamnézy a hodnoty PSA v normě. TK1 byla vybrána jako nejvhodnější marker a sérové koncentrace TK1 byly následně měřeny u 169 pacientů (průměrný věk 62 let, rozmezí 45 - 82 let) s karcinomem prostaty a kontrolní skupiny 39 zdravých mužů (průměrný věk 61 let, rozmezí 54 - 78 let). Vyšetření TK1 bylo rozšířeno o stanovení epitopu TK210. Sérové koncentrace TK210 byly měřeny u 126 pacientů...
|
|
|
Perineurální šíření pánevních nádorů: mechanismus a diagnostika
Čapek, Štěpán ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Hořínek, Daniel (oponent)
Perineurální šíření pánevních nádorů mechanismus a diagnostika Abstrakt Nádorová onemocnění plexus lumbosacralis jsou relativně vzácná a v případech s minimálním nebo neurčitým nálezem na zobrazovacích metodách může být stanovení správné diagnózy velmi zdlouhavé. V této práci popisujeme skupinu pacientů s perineurálním šířením nádoru pánevních orgánů od primárního ložiska podél autonomních nervů do plexus lumbosacralis a dále proximálně do spinálních nervů či intradurálně nebo naopak distálně do n. ischiadicus. Na souboru 17 pacientů s diagnózou perineurálního šíření nádorů pánevních orgánů popisujeme charakteristickou anamnézu, fyzikální nález a nález na zobrazovacích metodách. Diagnostika se v těchto případech opírá o nález na zobrazovacích metodách a výsledek biopsie plexus lumbosacralis nebo n. ischiadicus. Tato práce popisuje operační techniku cílené fascikulární biopsie n. ischiadicus a na souboru 117 pacientů s biopsií n. ischiadicus úspěšnost, výsledky a komplikace. Diagnostická výtěžnost byla 84.8 % a frekvence komplikací byla 2.7 %. Pokud je ke stanovení diagnózy nezbytný vzorek tkáně, cílené biopsie periferních nervů vedou k vyšší diagnostické výtěžnosti s přiměřeným rizikem komplikací. Perineurální šíření pánevních nádorů je nová klinicko-patologická jednotka, o které zatím nemáme dostatek...
|
|
|
Adoptivní transfer tumor-specifických lymfocytů v imunoterapii nádorových onemocnění
Vávrová, Kateřina ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Karcinom prostaty je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů na rakovinu v Evropě a USA. V kontextu dosavadních preklinických experimentů a klinických studií existují předpoklady pro úspěšné uplatnění imunoterapie v jeho léčbě. Slibných výsledků je dosaženo převážně kombinací různých léčebných modalit, kdy dochází k jejich synergickému protinádorovému působení. Jednou z možností je využití protinádorových vakcín a adoptivního T buněčného transferu. Téma této dizertační práce navazuje na dlouhodobý výzkumný program pracoviště kandidátky v oblasti protinádorové imunoterapie. Obecná část dizertační práce podává základní přehled o mechanismech protinádorové imunity a o roli jednotlivých složek imunitního systému při jejím zajištění. Další části se věnují současným imunoterapeutickým přístupům s důrazem na metodu adoptivního T buněčného transferu a jejího uplatnění v léčbě karcinomu prostaty. Ve vlastní výzkumné části předkládá vypracovaný experimentální protokol pro adoptivní transfer tumor specifických T lymfocytů, a dále protokol zabývající se ex vivo obohacením buněčných populací o peptid-specifické T lymfocyty u pacientů s karcinomem prostaty. V rámci našeho výzkumu uvádíme též výsledky klinické studie, která si kladla za cíl ověřit biologickou bezpečnost, schopnost indukce imunitní protinádorové...
|
|
|
Verifikace nastavení cílového objemu v radioterapii
LHOTÁKOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o verifikaci nastavení cílového objemu v radioterapii. Vzhledem k pokroku technologií poukazuje na nutnost využití verifikačních systémů pro zajištění kvality léčby. Cílem bakalářské práce v teoretické části je shrnout a popsat využívané zobrazovací technologie pro verifikaci nastavení cílového objemu. Cílem praktické části je analyzovat odchylky v pozici cílového objemu při IMRT technice ozařování prostaty, analýza je primárně zaměřená na nové funkce v korekci pozice ozařovacího stolu. Teoretická část práce představuje zařízení využívaná pro verifikaci cílového objemu. Shrnuje informace o dvou základních metodách v radioterapii, kterými jsou teleterapie a brachyterapie. Vysvětluje rozdíly mezi rentgenovými a radionuklidovými ozařovači a urychlovači částic. Stručně popisuje konstrukci lineárního urychlovače a shrnuje ozařovací techniky využívané v radioterapii. Pro praktickou část byla data získána z výsledků korekce pozice cílového objemu při verifikačním snímkování na oddělení radioterapie v Nemocnici České Budějovice. Pro analýzu odchylek byl vybrán soubor 50 pacientů, kteří se v loňském roce 2018 léčili na oddělení radioterapie s karcinomem prostaty. U těchto subjektů bylo během radioterapie, vyjma denního MV-kV snímkování, zhotoveno celkem 417 verifikačních CT. Ze získaných CT obrazů byla vyhodnocena odchylka v zaměření cílového objemu a provedena patřičná korekce ozařovacího stolu a tím i pacienta. Korekce pozice ozařovacího stolu umožňuje pohyb celkem v 6 osách, které jsou v práci blíže popsány. Z výsledků nashromážděných dat vyplývá, že korekce nastavení ozařovaného objemu je nutností a je hojně využívána, a to ve všech 6 osách. Bylo zjištěno, že funkce stolu Lat, Lng, Rnt a Vrt jsou využívány takřka stoprocentně a novější funkce stolu Pitch konkrétně v 95,03% a využití funkce Roll v 92,64%. Denní verifikační CBCT bylo provedeno u 10% pacientů z pozorovaného souboru. Standardní frekvence použití verifikačního CBCT na oddělení radioterapie v NEMČB, pro pacienty ozařované na oblast prostaty, je přibližně 7 - 9 CBCT během léčby, kam se řadí CBCT vyšetření při prvním nastavení a následně ještě dvakrát během prvního týdne léčby, pak už jen jednou týdně po dobu radioterapie. Výsledky analýzy prokázaly hojné využití nově zavedených možností v korekci pozice ozařovacího stolu i celkové zpřesnění v zaměřování cílového objemu. Právě dané zpřesnění a tím i zkvalitnění poskytované léčby zářením umožňuje změny ve velikosti zakreslovaných cílových objemů, a to jejich zmenšení. V důsledku tohoto faktu se pak zákonitě snižuje objem zdravé ozářené tkáně a pro pacienta to znamená (nebo může znamenat) snížení výskytu nebo míry závažnosti nežádoucích účinků radioterapie. Výsledky výzkumu a závěr mohou sloužit ke zhodnocení kvality verifikačního procesu v radioterapii, spojeného s instalací nových technologií na daném pracovišti, případně jako podklad ke článku publikovanému v odborných časopisech.
|
|
|
Detekce cirkulujících nádorových buněk a jejich klinická aplikace u pacientů s biopticky ověřeným karcinomem prostaty.
Čapoun, Otakar ; Soukup, Viktor (vedoucí práce) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
1 ABSTRAKT Úvod a cíle studie Cirkulující nádorové buňky (circulating tumour cells - CTC) představují slibný způsob identifikace pacientů s kastračně - rezistentním karcinomem prostaty (castration - resistant prostate cancer - CRPC), kteří budou profitovat z často náročné cytotoxické léčby. Cílem této práce bylo zhodnocení prognostického významu CTC u pacientů s CRPC léčených docetaxelem. V rámci projektu jsme také testovali různé možnosti kultivace CTC a stanovení jejich genetického profilu včetně genetického profilu histologických preparátů v době diagnózy. Metodika Do prospektivní studie bylo zařazeno celkem 39 pacientů, kteří splňovali kritéria CRPC, indikovaných k chemoterapii docetaxelem. Odběr krve pro analýzu CTC byl proveden u všech pacientů před zahájením chemoterapie a v den podání čtvrtého nebo pátého cyklu docetaxelu. Paralelně byly CTC kultivovány. Izolace a detekce CTC byla provedena pomocí systému AdnaTest, který spočívá v imunomagnetické separaci a následné detekci mRNA z lyzátu CTC. Primárním cílem studie bylo zhodnotit celkové přežití (overall survival - OS) pacientů. Analýza OS byla zkoumána pomocí Kaplan - Meierovy metody odhadu distribuční funkce přežití. Vliv jednotlivých faktorů byl testován pomocí Log-rank testu, Wilcoxon testu a Coxova regresního modelu. Výsledky Do analýzy přežití...
|
|
|
Nanodiamonds as an innovative system for intracellular delivery of mirna-34a inprostatic cancer therapy
Bitti, G. ; Abate, M. ; Neuhoferová, Eva ; Kindermann, Marek ; Petráková, V. ; Boccellino, M. ; Quagliuolo, L. ; Filová, Eva ; Benson, Veronika ; Caraglia, M. ; Amler, Evžen
The microRNA(miRNA)-34a is an important regulator of tumor suppression. It controls the expression of several target proteins involved in cell cycle, differentiation and apoptosis, and antagonizes processes that are necessary for basic cancer cell viability as well as cancer stemness, metastasis, and chemoresistance. It is downregulated in numerous cancer types, including prostatic cancer, and inhibits malignant growth by repressing genes involved in various oncogenic signaling pathways. Given the anti-oncogenic activity of miR-34a, here we proved the substantial benefits of a new therapeutic concept based on nanotechnology delivery of miRNA mimics. In order to monitor the miRNA-34a replacement, we used a fluorescent nanodiamond particles (FND) system with linked miRNA-34a mimic, which was delivered to PC3 and DU145 prostatic cancer cell lines. We used functionalized nanodiamonds coated with polyethylenimine to transfer miRNA-34a into PC3 and DU145 prostatic cancer cell lines and we measured the zeta-potential of these complexes before using them for in vitro experiments. A replacement of miRNA-34 was observed by monitoring levels of miRNA-34 via real-time PCR. Moreover, our in vitro experiments demonstrated that miRNA-34a replacement, using this FND delivery system, decreased viability and induced apoptosis in prostatic cancer cell lines. Our findings suggest the replacement of oncosuppressor miRNA-34a provides an effective strategy for cancer therapy and the FND-based delivery systems seems to be an excellent strategy for a safe and effective targeting of the tumor.
|
|
|
Studium mechanismu účinku protinádorových léčiv na neuroblastomy
Černá, Tereza ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Nádorová onemocnění jsou i přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii druhou nejčastější příčinou úmrtnosti. Proto je naší snahou přispět ke zlepšení této situace. Cílem disertační práce bylo studium vlivu dvou protinádorových léčiv ellipticinu (Elli) a doxorubicinu (DOX) na vybrané nádorové i zdravé buněčné linie. Zvláštní zřetel byl kladen na rozšíření současných znalostí o metabolismu a cytostatických účincích Elli v neuroblastomových buněčných liniích. Jednalo se také o objasnění mechanismu vzniku resistence nádorových buněk vůči Elli a vysvětlení, jaký vliv na protinádorovou léčbu mohou vykazovat inhibitory histondeacetylas. V neposlední řadě bylo cílem vyvinout apoferritinový (Apo) nanotransportér, který by byl vhodný pro transport cytostatik do nádorových buněk. V disertační práci bylo zjištěno několik zásadních poznatků. Cytochrom P450 (CYP) 3A4 oxiduje Elli na metabolity, jež tvoří dva kovalentní adukty s DNA. Tvorba aduktů byla pozorována také v případě, kdy byl CYP3A4 enkapsulován do nanočásticových systému, konkrétně systémů liposomů či SupersomůTM . Množství aduktů bylo závislé na koncentraci enkapsulovaného CYP3A4. SupersomálníTM CYP3A4, ve srovnání s liposomálním CYP3A4, generuje větší množství aduktů s DNA díky přítomnost určitých typů lipidů a proteinů nebo cytochromu...
|
|
|
Radioterapie řízená obrazem - IGRT
RÁKOSNÍKOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá obecným popisem moderních ozařovacích technik a technikou verifikace IGRT Obrazem řízené radioterapie, která byla uvedena do provozu v Nemocnici České Budějovice a.s. v roce 2015. Pojednává o dvou způsobech verifikace používaných při ozařování prostaty v českobudějovické nemocnici, a to 2D snímků MV-kV a CBCT. Radioterapie je mladý a rychle se rozvíjející obor medicíny. V současné době došlo k velké obměně přístrojové techniky používané na radioterapeutických odděleních. Dnes je již standardem možnost využití IMRT techniky (radioterapie s modulovanou intenzitou) na většině pracovištích v ČR. Tato technika umožňuje díky modulaci intenzity napříč svazkem záření a rozložení dávky, odpovídající cílovému objemu, maximální šetření zdravých okolních tkání. Použitím IMRT techniky, která dovoluje zvyšovat dávky aplikované na cílový objem, vzrostl požadavek i na verifikační systémy. Proto se pozvolna zavádí radioterapie řízená obrazem IGRT, jež zajišťuje větší přesnost v nastavení pozice pacienta. Tato verifikační metoda posouvá nynější metody ozařování na vyšší úroveň a to především v bezpečnosti a kvalitě provedení ozáření. Práce si klade za cíl zjistit informace o verifikačních metodách využívaných v českobudějovické nemocnici, kterými jsou verifikace dle 2D snímků MV-kV a CBCT (cone beam CT). Dále je předmětem výzkumu sledování prováděných korekcí odchylek po provedení těchto dvou verifikačních metod, vztažených pouze na diagnózu karcinomu prostaty. Tato diagnóza byla vybrána, protože patří mezi nejčastěji se vyskytující nádorové onemocnění mužské populace, a má vzestupnou incidenci. Dalším důvodem zaměření se na toto nádorové onemocnění jsou nároky na přesnost zaměření cílového objemu, který je v okolí mnoha kritických struktur. Odpověď na výzkumnou otázku "jak velké jsou prováděné korekce odchylek po provedeném verifikačním snímkování MV-kV a po provedeném CBCT" byla vytvořena na základě analýzy nashromážděných odchylek 54 pacientů, kteří se léčili v českobudějovické nemocnici s diagnózou karcinomu prostaty za poslední dva roky. V závěru práce jsou v souhrnné tabulce uvedeny počty provedených verifikací na základě snímků MV-kV a CBCT, které byly zaznamenány, jen pokud se použily obě tyto metody v jeden den ve frakcionačním režimu. Důvodem bylo posuzování případných rozdílů prováděných korekcí na základě 2D snímků a CBCT. Dále jsou v této tabulce uvedeny počty výrazných odchylek nad 3 mm při CBCT verifikaci po předchozí verifikaci dle 2D snímků MV-kV. Všechny tyto zaznamenané odchylky jsou okomentované a odůvodněné. Výsledkem práce je prokázání důležitosti přesnějších verifikačních metod při využívání IMRT ozařovací techniky. Práce poukazuje na neovlivnitelné pohyby vnitřních orgánů, jež jsou v oblasti ozařovaného objemu, a také na důležitost přípravy pacienta před ozářením a ovlivnění zaměření cílového objemu nespolupracujícím pacientem. Obsah této bakalářské práce může poskytnout základní přehled o současných ozařovacích a verifikačních technikách studentům zdravotnických oborů. Informace mohou být použity jako námět na zpracování výzkumů a odborných článků zabývajících se obdobnou tématikou.
|
|
|
Deriváty protilátek využitelné k detekci lidské glutamátkarboxypeptidasy II
Bělousová, Nikola ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Rakovina prostaty je jedním z nejzávažnějších rakovinných onemocnění na světě, a proto je velmi důležitý vývoj vhodných diagnostických a terapeutických postupů. Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je v současné době posuzována jako jeden z nejzajímavějších markerů rakoviny prostaty díky své tkáňově specifické expresi. Zatímco ve zdravé tkáni prostaty se vyskytuje mizivé množství tohoto proteinu, spolu se vznikem nádoru se výrazně zvyšuje produkce GCPII v transformovaných buňkách. Množství GCPII v rakovinné tkáni dále stoupá spolu se vzrůstající invazivitou nádoru, proto je GCPII vhodný marker pro časná i pokročilá metastazující stadia rakoviny prostaty. Současný výzkum se zaobírá vývojem látek dostatečně citlivých a specifických pro detekci malého množství GCPII, například v počátečních stadiích rakoviny. Deriváty protilátek se ukazují jako molekuly vhodné pro tento účel, neboť vykazují vysokou afinitu a specificitu a minimální nežádoucí vedlejší účinky. Proteinové inženýrství umožňuje přípravu celé řady protilátkových molekul lišících se svou velikostí, vazebnými vlastnostmi, stabilitou a rozpustností a způsobem produkce. Odlišné deriváty jsou vyvíjeny pro účely diagnostické a terapeutické a pro zobrazovací techniky, pro které jsou vhodné molekuly o střední až malé velikosti. Jedním typem těchto...
|
|
|
Glutamate Carboxypeptidase II as a Drug Target and a Molecular Address for Cancer Treatment
Knedlík, Tomáš ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII), známá také jako membránový antigen specifický pro prostatu (PSMA), je membránová metalopeptidasa, jež je exprimovaná na buňkách karcinomu prostaty. GCPII si dále získala pozornost neurologů, neboť v mozku štěpí neurotransmiter N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG). Touto aktivitou se GCPII může podílet na řadě mozkových poruch, jelikož NAAG vykazuje neuroprotektivní účinky. GCPII se proto stala prostředkem pro zobrazování a možnou cílenou léčbu nádorů prostaty stejně jako pro léčbu mozkových poruch. Nádory prostaty celosvětově představují druhé nejčastější mužské nádorové onemocnění. U většiny mužů, dříve či později, dochází k vytvoření určité formy nádoru prostaty. Nádory prostaty jsou ovšem život ohrožující pouze při opuštění samotné prostaty a rozšíření do jiných tkání. Z tohoto důvodu bylo enormní úsilí vloženo do dřívější detekce nádorů v lépe léčitelných stupních, stejně jako do cílení na agresivní metastatické nádory resistentní na standardní léčbu. Pacienti procházející konvenční terapií (kombinace chemoterapie a chirurgického zákroku) trpí poměrně závažnými vedlejšími účinky - proto jsou hledány účinnější způsoby léčby zahrnující selektivní směrování na nádorové antigeny, jež jsou mnohonásobně více produkovány nádorovými buňkami. GCPII představuje tento cíl,...
|
host ::
RSS.