|
| |
|
|
Kamikakushi
Pejchová, Natálie ; Ptáček, Jiří (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Pojem kamikakushi je stará japonská tradiční technika magického únosu ( duchovního cestování, kde je pozornost člověka unesena z běžného stavu vědomí do hlubších vrstev nazírání skutečnosti), při kterém si oběť unesení nevybavuje a po únosu se člověk postupně probouzí z jakéhosi tranzu. Tento pojem jsem si vypůjčila z japonské mytologie,která se objevuje v dětských příbězích. U nás by to mohlo být chápáno jako zapomenutí se/ nebýt duchapřítomný v každodennosti je to ztráta dechu cesta do fantazie. Hranice mezi zkoumáním faktů, reálného ale i zakoukáním se do blba kde začínají prostory samy od sebe ožívat pouze díky tomu, že se rozhodneme tomu přikládat na důležitosti. Je to moment kdy se probudí neklid, který v tom prázdném tichu dělá randál- hlučí. Propojím se s prostorem, jsem přírody odkaz jsem dialogem, zrcadlem. Tento stav vnímání, prožívání skutečnosti je pro mne důležitým zdrojem imaginace. Je to stav v němž se odehrává malování obrazu. Skutečnost se stává magickou ve chvíli, kdy na ni upřeme pozornost a zároveň ji vyprázdníme od pojmů. Emoce je prvotní znak nazírání, vytváří atmosféru její využití je představa je oživení je hledání obrazu.
|
|
|
Soubor pohádek napsaný dětmi předškolního věku
MORAVCOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je vytvořit soubor pohádek napsaný dětmi předškolního věku. Dále je cílem zjistit, zda jsou děti ovlivněny televizí, zda děti dokážou vymyslet pohádkový příběh a nakolik je pro tuto věkovou skupinu pohádka důležitá. Teoretická část je zaměřena na kapitoly týkající se vývoje předčtenářské gramotnosti u dítěte, dále na pohádky a na jejich důležitost pro děti předškolního věku. V práci je zmíněn Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praktická část je zaměřena na rozbor pohádek, které děti vymyslí, například hledání podobností s pohádkami již známými. Tím si odpovím na cíle mé bakalářské práce. Dále byl rodičům předškolních dětí rozdán anonymní dotazník, který obsahuje otázky týkající se předčtenářské gramotnosti. Výsledky jsou popsány a okomentovány v praktické části práce.
|
|
| |
|
|
Příběh v mateřské škole
VLASOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na příběhy, jejich formy, jejich vliv na dítě v předškolním věku a zejména na práci s příběhem při pedagogické činnosti v mateřské škole. Cílem mé bakalářské práce je připravit integrovaný celek vycházející z české národní pohádky od Karla Jaromíra Erbena: Hrnečku, vař!, kde je jako hlavní metoda použito vyprávění. Součástí vyprávění jsou i pohybové a výtvarné činnosti rozdělené do týdenního tematického celku.
|
|
|
Frazeologie v nonsensových pohádkách (vybraní autoři)
NOVOTNÁ, Šárka
V mé bakalářské práci se zabýváme použitím frazeologismů v nonsensových pohádkách vybraných autorů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve věnujeme stručné definici lidové a nonsensové pohádky, a to z toho důvodu, aby byly patrné rozdíly mezi těmito typy pohádek. Na závěr se zabýváme pojetím české frazeologie a idiomatiky podle odborných publikací. V praktické části se věnujeme samotnému výzkumu, ke kterému jsme dospěli sběrem frazeologického materiálu ve vybraných dílech. Pro výzkum byla využita díla Ludvíka Aškenazyho, Jiřího Trnky a Josefa Hanzlíka. Sesbíraný materiál je posléze rozdělen dle sémantické funkce do určitých skupin. Cílem práce je zjistit bohatost frazeologických obratů v nonsensových pohádkách a podat jejich vysvětlení právě zařazením do příslušných skupin. Nasbíraný materiál bude uveden ze všech tří knih dohromady, tak jak byly frazeologismy nacházeny.
|
|
| |
|
|
Angela Carter`s Fairy Tale: Myths of Gender and Sexuality
Pyshkin, Dmitry ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato práce se pokouší zanalyzovat, jakým způsobem Angela Carterová přetváří diskurz klasické pohádky, vztahem k jeho vyobrazení sexuality, a poskytuje čtenářům nový pohled na žánr, který nikdy nebyl důkladně adresován. V první kapitole komentuji na cíle, které Carterová sleduje v rámci svého revizionistického projektu při zvolení pohádkového příběhu svymi primárním základem, a na způsob, kterým se autorka přibližuje k diskusi o žánru, který je zdrojem mýtických konstrukcí, jak je chápe francouzský literární kritik a filolog Roland Barthes. V následujících kapitolách jsem se soustředil na různé projevy lidské sexuality, které Carterová líčí ve své práci, a to sexualita podmanění a nadvlády, sexualita reciprocity a jinakosti, stejně jako na problematiku vlastního fenoménu jako takového. Klíčová slova Angela Carterová, pohádka, mýtus, narativní mýtus, politický mýtus, gender, sexualita, demytologizace
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.