|
|
Alergeny v pracovním prostředí
VANĚČEK, Marcel
Bakalářská práce na téma alergenů v pracovním prostředí se dělí na dvě části. V teoretické části je popsána problematika alergických onemocnění, alergenů a bezpečnosti práce z obecného hlediska, praktická část se pak věnuje problematice alergických onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s pracovním prostředím a je zobrazena pomocí získaných dat. Práce je řešena jako sekundární analýza dat profesních alergických nemocí z povolání, jako jsou exogenní alergická alveolitida, alergická rýma, astma bronchiale a kontaktní alergická dermatitida. Data byla poskytnuta Státním zdravotním ústavem v Praze. Obsahem dat byly hlášené nemoci z povolání v celé České republice, zvláště pak v Jihočeském a Plzeňském kraji, diagnózy nemocí a pracovní odvětví, ze kterých byly tyto nemoci hlášeny. Data se týkala období mezi roky 2010 a 2018. Tato práce je zaměřena na analýzu získaných dat. Hlavním cílem práce je zjištění, jakým směrem se ubírá trend vývoje alergických nemocí z povolání v České republice, především ve dvou zkoumaných krajích, které alergické nemoci se za zkoumané období vyskytovaly nejčastěji, ze kterých pracovních odvětví byly tyto nemoci hlášeny a z jakých pracovních odvětví a v jakém poměru byly hlášeny zkoumané nemoci z povolání.
|
|
|
Alergeny v pracovním prostředí
VANĚČEK, Marcel
Bakalářská práce na téma alergeny v pracovním prostředí se dělí na dvě části. Na část teoretickou, ve které je popsána problematika alergických onemocnění, alergenů a bezpečnosti práce z obecného hlediska a na část praktickou, ve které je problematika alergických onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s pracovním prostředím zobrazena pomocí získaných dat. Byly položeny 4 základní výzkumné otázky: "Která alergická onemocnění se v pracovním prostředí vyskytovala nejčastěji?", "Které alergeny se v souvislosti s alergickými onemocněními vyskytovaly nejčastěji?", "Který typ povolání se nejčastěji vyskytoval v souvislosti s alergickými onemocněními?" a "Jaký je trend vývoje alergických nemocí z povolání?" Další 2 otázky byly zaměřeny na vazby mezi alergenními látkami a odvětví práce, ve kterém se vyskytly alergické nemoci z povolání a vazbami mezi alergenními látkami a konkrétními nemocemi, které se v jejich důsledku vyskytly. Bakalářská práce byla řešena jako sekundární analýza dat, kdy data byla poskytnuta Krajskou hygienickou stanicí v Českých Budějovicích, oborem Hygieny práce. Tato data se týkala všech uznaných nemocí z povolání v Jihočeském kraji od roku 2010-2018.
|
|
|
Synantropní členovci jako producenti alergenů v domácnostech
Smetanová, Ivana ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá lenovci produkující alergeny v domácnostech. Shrnuje sou asné poznatky nejen o jejich samotném alergenním p sobení v životním prost edí lov ka a možných onemocn ních, ale i o chování, výskytu a životním cyklu jednotlivých druh a možnostech odstran ní jich samotných i jejich alergen z domácností lov ka. Alergiemi v dnešní dob trpí zna ná ást lidské populace, alergeny se vyskytují všude v našem okolí. A v dnešním moderním sv t , kdy lidé tráví v tšinu asu ve vnit ním prost edí, ve kterém se nachází samotné alergeny i jejich zdroje, nabírají na d ležitosti i alergenní onemocn ní zp sobené lenovci, kte í s námi sdílejí domácnosti. V tém každé místnosti v domácnosti se vyskytují zástupci lenovc , kte í produkují alergeny a ty mohou ovlivnit život citlivých osob. Alergeny jsou p ítomné nejen v jejich t lech, ale i t lních sekretech. Nejv tší množství alergen z lenovc v domácnostech se nachází v prachu a v potravinách, p i emž alergická reakce se asto rozvine po požití, vdechnutí nebo kontaktu s daným alergenem. Prozatím je nejú inn jší a nejlevn jší lé bou alergenních onemocn ní vyhýbání se alergen m, proto je t eba regulovat po et lenovc , kte í jsou v jejich prost edí, jelikož jejich úplné odstran ní není prakticky možné. Klí ová slova: Alergeny, synantropní lenovci, domácnost
|
|
|
Alergeny ve výuce přírodopisu, biologie a chemie
Kaufmanová, Lucie ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce jsou alergeny ve výuce přírodopisu, biologie a chemie. Předmětem a jejím cílem je zjistit jednak přítomnost alergenů ve vybraných třídách přírodovědných předmětů (přírodopisu, biologie, chemie), ale také míru uvědomování si problematiky alergií a alergenů ze stran pedagogů a žáků základních škol a gymnázií a dále porovnat, zda učitelé vybraných předmětů zohledňují při vytváření klimatu třídy alergenní žáky. Práce se skládá z části teoretické a praktické. První část shrnuje veškeré teoretické poznatky zahrnující téma alergií a alergenů. Zabývá se pojetím alergie z historického hlediska, charakterizuje obecně význam alergií a její spojitost s imunitním systémem, uvádí jednotlivé rizikové faktory ovlivňující vznik a rozvoj alergického onemocnění. Velká část teoretické části popisuje alergická onemocnění včetně jejich projevů, diagnostiky a následné léčby, dále uvádí jednotlivé druhy alergenů, které jsou klasifikovány podle jejich působení na organismus. V neposlední řadě se kapitola zabývá přítomností alergenů ve školním prostředí. Taktéž jsou v této části zpracovány pedagogické dokumenty - RVP a ŠVP závazné pro jednotlivé typy škol zaměřené na výuku přírodopisu, biologie a chemie se zařazením tématu alergií a alergenů do těchto předmětů. Velká část praktické části je věnována...
|
|
|
Použití oxidu siřičitého v enologii
Kružík, Petr
Bakalářská práce popisuje charakteristiku oxidu siřičitého, jeho základní vlastnosti ve vztahu k enologii a jeho vliv na organoleptické vlastnosti vín. Součástí práce je popis různých metod aplikace oxidu siřičitého a doporučené dávkování v jednotlivých fázích vinifikace. Část práce se věnuje přímým dopadům působení oxidu siřičitého na lidské zdraví. Předmětem této práce je také zhodnocení současného trendu, který je orientován ke snižování dávek SO2 a možnostem jeho nahrazení. V závěru práce je rovněž zmíněna současná legislativa v rámci evropské unie, podmínky použití oxidu siřičitého a problematika označování oxidu siřičitého jako alergenu.
|
|
|
Obsah aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách
Maňáková, Adriena ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách. V teoretické části je popsána technologie jejich výroby od surovin až po konečný výrobek. Dále jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky včetně těch potenciálně alergenních a stručně je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Cílem experimentální části byla identifikace těkavých látek a následná kvantifikace 24 potenciálně alergenních aromatických látek pomocí metody HS-SPME-GC/MS. Jako modelové vzorky byly použity želatinové bonbony, zakoupené v běžné tržní síti. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 230 těkavých sloučenin, včetně 8 alergenních; z toho 55 alkoholů, 68 esterů, 29 alkenů, 18 aldehydů, 25 ketonů, 2 ethery, 3 epoxidy, 9 karboxylových kyselin a 21 ostatních sloučenin.
|
|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
|
|
Zdroje potravinových alergenů a jejich zdravotní význam
Novotná, Tereza ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Potravinovou alergií trpí na celém světě 2-8 % dospělé populace. Počet dětí je v tomto směru ještě mnohem vyšší, ale jejich alergie s věkem velmi často vymizí. Rozdíly v prevalenci alergií jsou ve věku, zeměpisných podmínkách i stylu života.
Potravinovou alergií je rozuměna imunologicky podmíněná reakce. Chorobné projevy se objeví u jedince po expozici alergizující potraviny a navodí imunitní odpověď. Alergie je chorobný stav, jehož podstatou je hypersenzitivní reakce vyvolaná alergenem cizorodé povahy.
Potravinové alergeny dokáží vyvolat atopické i neatopické reakce, mezi něž patří alergická rýma, alergické astma, atopická dermatitida, alergická gastroenteropatie, anafylaktický šok nebo angioedém. Projevy mohou být od lehkých až po velmi závažné a je nutné, aby se při těžkých reakcích, jedinec alergizující potravině zcela vyhnul.
Alergizující potraviny mohou být všechny potraviny, které obsahují protein. Reakce se projevují u každého jedince v jiné míře a jiným projevem.
Metody diagnostiky jsou náročné a ne vždy přesné. Je proto nutné, aby si pacient pečlivě vedl záznamy o požitých potravinách. Téměř všechny potravinové alergeny jsou proteiny, ale pouze část proteinů, které jsou v potravině obsaženy, jsou alergizující. Existují však skupiny potravin, které vyvolávají alergické reakce častěji než jiné. Mezi ně patří bílkoviny kravského mléka, čerstvé ovoce, vejce, ryby, korýši a burské oříšky.
Je nutné brát také v úvahu zkřížené alergie mezi příbuznými i nepříbuznými potravinami, které způsobují značné zdravotní potíže, např. orální alergický syndrom.
Zamezení potravinové alergii je možné pouze úplným vyloučením alergenní potraviny ze stravy jedince.
|
|
|
Bezlepková dieta - realita v restauračních zařízeních
KUCHAŘOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce s názvem "Bezlepková dieta realita v restauračních zařízeních" se zabývá problematikou dostupnosti bezlepkových jídel v restauračních zařízeních různého typu a možností zákazníků s intolerancí lepku během stravování se mimo domov. Teoretická část práce nejprve popisuje onemocnění zvané "celiakie". Je zde uvedeno i srovnání s dalšími formami intolerance lepku. Následuje problematika označování alergenů, která s bezlepkovou dietou velmi úzce souvisí. Další část je věnována charakteristice restauračních zařízení, a nakonec je přiblížena oblast, ve které byla prováděna výzkumná část práce tedy oblast města České Budějovice a města Klatovy. Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat nabídku bezlepkových jídel v různých typech restauračních zařízení v těchto městech, a také informovanost kuchařů o zásadách a přípravě bezlepkové diety. Dále porovnat výživové hodnoty v týdenním jídelníčku pro tuto dietu s doporučeními pro dietu racionální a představit několik jídel v bezlepkové úpravě. Praktická část bakalářské práce byla zpracovávána kombinací kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 20 restauračních zařízení 10 v Českých Budějovicích a 10 v Klatovech. Kvantitativní metodu zastupuje sekundární analýza jídelních lístků vybraných restauračních zařízení, kvalitativní metodu pak polostrukturované rozhovory se zástupci těchto restaurací. Výsledky analýzy jídelních lístků jsou zaznamenány do tabulek programu Excel. Rozhovory byly následně zpracovány metodou myšlenkových map. Týdenní jídelníček pro bezlepkovou dietu pak pomocí stravovacího programu "Nutriservis Professional". Výstupy z něj byly porovnány s doporučenými hodnotami pro dietu racionální. Výsledkem analýzy jídelních lístků je zjištění, že běžná restaurační zařízení nemají dostatečnou nabídku pokrmů, uvedených jako bezlepkových. Na druhou stranu se zastoupením přirozeně bezlepkových jídel už to tak zlé není. Navíc z analýzy rozhovorů vyplývá, že není problém se na úpravě jídla domluvit. Neuspokojivé je ale značení alergenů, a také znalosti kuchařů o bezlepkové dietě. Ze srovnání bezlepkové diety s dietou racionální vyplynulo, že není nijak výrazný rozdíl mezi doporučeními a výsledným množstvím živin. To potvrzuje, že dieta bezlepková je plnohodnotná.
|
host ::
RSS.