Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog
Podnecká, Radka ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
V diplomové práci s názvem "Benediktinská tradice modlitby a mezináboženský dialog" jde o představení modlitby podle Benedikta z Nursie a její význam v mezináboženském dialogu. Modlitba má doprovázet život každého křesťana. Řeholní život, jak jej napsal a pro mnichy určil Benedikt z Nursie ve své řeholi, je životem modlitby. Benediktova řehole má však uplatnění díky všeobecně platným zásadám i mimo klášter a může být přiměřeným způsobem součástí duchovní zkušenosti každého křesťana. Cílem této diplomové práce je ukázat, jaký význam má modlitba a způsob života modlitby pro mezináboženský dialog podle benediktinských mnichů současné doby Bede Griffiths, Thomase Mertona, Johna Maina a Laurence Freemana, kteří mají zkušenost mezináboženského dialogu s hinduistickými a buddhistickými mnichy v oblasti duchovního života a zejména různých podob kontemplativní modlitby. Tato diplomová práce je členěna do tří částí. V první části je představeno ve stručnosti historické pozadí sepsání Řehole Benediktovy inspirované tradicí Otců pouště. Dozvíme se, co tvoří základ způsobu života modlitby podle řehole, jak ji Benedikt z Nursie pro mnichy sepsal. Tématu modlitby v Benediktově Řeholi se věnuje celá druhá část této práce. Začíná popisem základů duchovního umění. Jakých nástrojů se používá před tím, než se přistoupí k...
Mystická cesta sv. Terezie od Ježíše: reflexe v českém prostředí od roku 1900 do současnosti
Bušková, Magda ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Svatá Terezie od Ježíše, španělská mystička 16. století a reformátorka karmelitánského řádu, představuje ve svých dílech nauku o vnitřní modlitbě a všech jejích stupních na základě své osobní zkušenosti života s Bohem. Záměrem této práce je analyzovat Tereziinu mystickou cestu jako proces duchovního života s jednotlivými fázemi proměn. Bude se zabývat tím, co pro lidský život znamená být spojený s Bohem v Tereziině pojetí a zároveň předloží, jakým způsobem byla Tereziina nauka o mystické cestě reflektována od roku 1900 do současnosti v českém prostředí respektive autory českými a autory zahraničními, jejichž díla byla přeložena do českého jazyka. Práce bude vycházet z konkrétního textu díla Vnitřní hrad, v němž Terezie vyobrazuje duši s mnoha příbytky. Struktura práce bude definována jednotlivými příbytky, jimiž jsou asketické a mystické etapy modlitby. V úvodu práce bude představeno samotné dílo Vnitřní hrad a rovněž asketické první až třetí příbytky, již byly předmětem předchozí bakalářské práce. Mystické etapy modlitby, jež jsou reprezentovány čtvrtými až sedmými příbytky, budou tvořit hlavní část diplomové práce. Za metodologické východisko se považují reflexe jednotlivých autorů s poukazem na kontext a způsob, jimiž Tereziinu nauku o mystice prezentovali, popularizovali a aktualizovali. Klíčová...
Lenost, zahálka, nečinnost
Holubová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kollárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce má být kulturologickou syntézu na téma role lenosti, zahálky a nečinnosti v kultuře. V první části se nachází základní kulturně historická rešerše, v níž je exponován vývoj vztahu práce a zahálky v evropské kultuře. Problematiku role lenosti, zahálky a nečinnosti v současné kultuře uchopuje tento text v druhé části s pomocí odborné i krásné literatury, ale i výtvarného umění a populární kultury. Závěrečná část práce je věnována syntetickému shrnutí výsledků verifikace hypotézy lenosti jako motoru lidské kultury na jedné straně a lenosti jako přirozeného důsledku práce na straně druhé.
Cesta do nitra Martina H.
Helán, Martin ; Houser, Milan (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Hlavním cílem mé diplomové práce bylo znovu navázání na svou dřívější individuální tvorbu. Při ztvárnění obrazů jsem vycházel z mého nitra, které se emotivně podílelo na rozhodování o výsledné konstelaci barev. Výsledný cyklus obrazů je zpracován technikou olejomalby s využitím převážně středních formátů. Kompozice obrazů vychází z geometrické abstrakce a čerpají z předchozích děl zvětšováním detailů z vlastních starších maleb. Dílčím cílem práce bylo hledání barevných variací, které svou podstatou vyjadřují různé emoční stavy. V práci se zaměřuji především na hledání harmonických souhra barevných tónů.
Dzogčhen a jeho filosofické aspekty v tradici Bön
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá filosofickými aspekty Dzogčhenu, jenož náhled tvoří nejhlubší a nejvlastnější esenci tradice Jungdrung Bön. Dzogčhen je duchovní tradice se specifickým nedualistickým náhledem na svět a člověka. První část se zabývá historií Bönu a rozdělením jeho nauk, a také hlavními dzogčhenovými liniemi v této tradici předávaných. Další část cílí na vysvětlení rozdílů mezi sútrou, tantrou a Dzogčhenem z pohledu bönského Dzogčhenu zejména ve smyslu pojmů základu, cesty a plodu, prázdnoty a jasnosti, vědomí a mysli a jejich přirozenosti. Dále předkládá text Dvanáct malých tanter, který i důsledně vysvětlí a okomentuje. V poslední a klíčové kapitole se práce věnuje filosofickému prozkoumání některých klíčových aspektů Dzogčhenu, zejména pojmu autenticity, a to ve smyslu jak si můžeme být jisti zkušenosti přirozené mysli, když naše vědomí ji nejsou schopna nijak pojmout. Dále dojde na porovnání Parmenidových zlomků s některými východisky buddhistické a dzogčhenové filosofie a vyvozeny možné inspirativní závěry o pojmu myšlení o intencionalitě.
Konfrontace Východní a Západní Spirituality: možnosti a meze současných alternativních přístupů k transcendentnu
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá zkoumáním transcendentna ve vztahu k lidskému bytí skrze extraspektivní a intraspektivní analýzu některých typových odlišností západního a východního přístupu k bytí a z toho vyplývající specifika v pojetí transcendnetna. Zdůraznění některých zásadních typových rozdílů na úrovni extraspektivní. Hledání styčných ploch na úrovni intraspektivní ? skutečných, zdánlivých a možných. Inspirace Jungovým kolektivním nevědomím a procesem individuace jako klíčem k možnému pochopení podstaty člověka jakožto ohniska vztažení univerzálního a individuálního. Transcendentno jako společný cíl, nebo jablko sváru? Jsou východní a západní cesty k transcendentnu vzájemně slučitelné? Je možná dialektika východního a západního přístupu k transcendentnu, která by ukázala ?vyššího třetího? v podobě nejzákladnější a nejzazší formy zkušenosti, neredukované uchopujícím výkladem? Integrace vědomého a nevědomého jako základní stavební kámen mostu mezi Východem a Západem.
Tři mystické spisy středověku z hlediska konceptů C.G. Junga
JEŘÁBEK, Jan
Práce prezentuje tři mystické spisy středověku popisující prožitek vnitřního mystického sjednocení doprovázeného náboženskou zkušeností a zkušeností duchovního očišťování. Diplomová práce se pokouší o celostní pohled na člověka, prezentuje relevantní pohledy C.G.Junga týkající se funkcí archetypů a vztahů vědomí a nevědomí, pohledy jiných autorů, některé materiály magisteria, komentátory uvedených spisů, zohledňuje dlouhodobé empirické pozorování, a uvádí jednu případovou studii. Po zhodnocení mystických spisů navrhuje možné přístupy k psychospirituální krizi a možný přínos kontemplativní cesty pro člověka současnosti.
Volný čas na křižovatkách filozofie a náboženství. Možné odpovědi na otázku : Proč je obor Pedagogika volného času na Teologické fakultě ?
SKUHROVCOVÁ, Alena
Práce má za cíl nalézt vztah mezi náboženstvím a volným časem. První část shrnuje přístup k volnému času v jednotlivých obdobích a v různých filozofických směrech. Druhá část práce se zabývá pojetím volného času v dnešní moderní (postmoderní) době a hledáním východisek z naší neschopnosti prožívat autentický volný čas. Volný čas je zde ukazován jako stav duše, jako pocit svobody, ne jako konkrétní časový úsek. V závěru pak objevujeme, že takový volný čas, který prezentujeme, je ve své podstatě cestou k hledání Boha.
Přínos pedagogiky Marie Montessori pro didaktiku meditace v předškolním věku
ČÍŽKOVÁ, Helena
Práce se zabývá přínosem pedagogiky Marie Montessori pro didaktiku meditace v předškolním věku. V první kapitole se autorka zabývá psychologií předškolního věku, zohledňuje religiozitu této věkové skupiny a konstatuje, že dítě mezi třetím a pátým rokem života vykazuje náznaky schopnosti meditovat. Dále je práce věnována vymezení pojmů meditace a kontemplace. Je stanoven význam meditace v dětském světě a nabídnuty první kroky pro zcitlivění dítěte pro duchovno. Následuje popis nácviku koncentrace, jak jej můžeme nalézt v pedagogice M. Montessori. Ten je především spjat s cvičením ticha. Poslední část je zaměřena na sestavení příkladů nácviku koncentrace, které mají uvést dítě do světa meditace. Příklady meditativního setkání zohledňují hravost a fantazii dětí předškolního věku a významně se podílejí na jeho duchovním rozvoji.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.