|
|
Sledování stability triazinových herbicidů ve vodách
Petrlíková, Kateřina ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Pro účely sledování stability s-triazinů ve vzorcích vody bylo nejdříve potřeba najít vhodnou analytickou metodu. V systému HPLC byly testovány dvě kolony - stacionární fáze C18 - konkrétně od firem Waters a Astec. Složení mobilní fáze ACN/H2O bylo měněno v rozmezí od 90/10 do 60/40 (v/v). V optimalizovaném separačním systému tvořeném kolonou Astec C18 a mobilní fází ACN/H2O v poměru 70/30 (v/v) bylo dosaženo rozdělení prometonu, propazinu a prometrynu až na základní linii. Tento separační systém byl následně použit pro sledování stability. Po dobu šesti týdnů byla sledována stabilita s-triazinů. Byly proměřovány vzorky atrazinu, prometonu, propazinu a prometrynu, ve čtyřech různých vzorcích vod - voda z Vltavy, okyselená voda z Vltavy, voda z vodovodu a okyselená voda z vodovodu. Atrazin byl proměřován samostatně a ostatní tři triazinové deriváty ve směsi. Všechny vzorky byly detekovány při vlnové délce 221nm. Po dobu šestitýdenního měření nebylo dosaženo výraznějších změn koncentrace s-triazinů ve vzorcích. Lze předpokládat, že s-triaziny jsou za daných podmínek stabilní.
|
|
|
Oxidační poškození buněčných komponent po indukci oxidačního stresu specifickými herbicidy
Kramná, Barbara ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
1. Abstrakt Oxidační stres je způsoben nadměrnou produkcí a akumulací ROS (reaktivních forem kyslíku) a je častým důvodem buněčného poškození za nepříznivých environmentálních podmínek, např. za sucha, chladu, zasolení. Ve své práci jsem využila specifického působení herbicidů MV (methyl viologen) a 3-AT (3-aminotriazol) k přímé indukci oxidačního stresu u rostlin tabáku (Nicotiana tabacum cv. Xanthi). Míra oxidačního poškození byla sledována na úrovni DNA pomocí kometového testu, dále na peroxidaci lipidů, hladině karbonylovaných proteinů a modifikaci aktivit antioxidačních enzymů CAT (katalázy) a APX (askorbátperoxidázy). Konfokální fluorescenční mikroskopie zdokumentovala změnu redoxního stavu buněk po aplikaci herbicidů a při vyšších koncentracích byl pozorovaný signál specificky lokalizován do peroxizómů. Použité herbicidy působily v řádově odlišných koncentracích, MV v µM a 3-AT v mM a oba způsobily výrazné poškození jaderné DNA. Jako další průkazný marker oxidačního stresu po aplikaci MV se ukázala být karbonylace proteinů. Inhibice antioxidačních enzymů CAT a APX byla oproti 3-AT méně výrazná. Klesající stabilita membrán se ukázala být univerzálním markerem oxidačního poškození pro oba herbicidy, zatímco peroxidace lipidů byla neprůkazná. MV a 3-AT mají rozdílné módy účinku, a každý působí na...
|
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
|
|
Pesticid glyfosát a možnosti jeho stanovení
Stará, Kristýna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením glyfosátu metodou kapilární zónové izotachoforézy. Teoretická část je věnována pesticidům, jejich rozdělení a použití, vlastnostem a metodám stanovení glyfosátu. Dále také kapilární zónové izotachoforéze a jejímu využití. V praktické části jsou podmínky stanovení glyfosátu pomocí kapilární zónové izotachoforézy, stanovení glyfosátu v komerčních přípravcích a testování sorpce glyfosátu v půdě.
|
|
|
Vliv herbicidu s-metolachloru na raná vývojová stádia raka mramorovaného
MATERNA, Jan
S-metolachlor je látka patřící do skupiny herbicidů, které jsou v současné době používány k ochraně zemědělských plodin. Konkrétně je tato látka s chemickým názvem C15H22CINO2 řazena mezi preemergentní herbicidy používané k potlačení nežádoucích plevelných rostlin. Cílem této práce bylo posouzení vlivu s-metolachloru na mortalitu, chování, růst, ontogenetický vývoj, hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů raných vývojových stádií raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). Vliv tohoto herbicidu byl hodnocen na základě embryolarválního test toxicity na racích. Raná vývojová stádia raků byla vystavena třem koncentracím s-metolachloru a to 1,1 mikrogramů/l, 11 mikrogramů/l a 110 mikrogramů/l po dobu 45 dnů. U všech testovaných koncentrací byla prokázána vyšší mortalita, zpoždění ontogenetického vývoje s doprovodným pomalejším růstem a změny v chování (celková pohybová vzdálenost a rychlost chůze). Navíc bylo pozorováno významné snížení koncentrace katalázy, glutathion S-transferázy, superoxid dismutázy a snížení hladiny redukovaného glutathionu ve dvou vyšších testovaných koncentracích (11 mikrogramů/l a 110 mikrogramů/l) s-metolachloru ve srovnání s kontrolou. U žádné z testovaných skupin nebyly pozorovány statisticky významné změny v oxidačním poškozením (hladině TBARS). Na základě výsledků této studie lze doporučit raná vývojová stádia raků jako vhodné organismy pro testy toxicity a jejich využití pro biomonitoring zatížení vodního prostředí herbicidy.
|
|
|
Metody a možnosti regulace plevelů v jarních obilninách
DVOŘÁK, Jan
Diplomová práce je zaměřena na charakteristiku pěstování ječmene setého a pšenice seté (jarní formy) a jejich životní cykly. Řeší problematiku velmi nebezpečných plevelných rostlin a možnosti jejich regulace s využitím herbicidních přípravků při pěstování jarních obilnin. Plevely jsou problémové rostliny, které negativně ovlivňují kvalitu produkce, ale také ekonomiku pěstování. Součástí práce je vyhodnocení maloparcelkového pokusu, který byl založen v katastrálním území obce Sedlíkovice (směr Veselí nad Lužnicí) v porostu ječmene jarního a v katastrálním území obce Radonice v porostu pšenice jarní na pozemcích společnosti AGRO družstva Dolní Bukovsko v roce 2017. Získané výsledky četnosti výskytu plevelů a ekonomické hodnocení pokusu uvádí tabulky a grafy.
|
|
|
Certifikovaná metodika kontroly účinnosti řízených atmosfér a fumigací v silech pomocí biotestů: metodika pro pracovníky v DDD, zemědělství a potravinářství
Aulický, Radek ; Stejskal, Václav ; Plachý, Jan
Kontrola účinnosti ošetření pomocí řízených atmosfér nebo plynování ve skladovaných komoditách umístěných v silových buňkách je velmi obtížné, zejména pokud se jedná o monitorování v celém profilu komodity. Také doposud neexistují žádné jednotné postupy a pomůcky, které by umožňovaly aplikaci kontrolních systémů. To jsou jedny z hlavních důvodů, proč se metody řízených atmosfér nevyužívají běžně v praxi, přestože se jedná o relativně nenákladné dezinsekční opatření. Tato metodika je souborem postupů pro správnou přípravu, aplikaci a vyhodnocení biotestů použitých při kontrole účinnosti řízených atmosfér a plynování v silových buňkách. V metodice jsou data ukazující použití biotestů při aplikaci řízených atmosfér a plynování v silových buňkách a jejich význam při kontrole a hodnocení celkové účinnosti dezinsekčního zásahu. Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory NAZV a je výstupem řešení projektu QJ1310057.
Plný text:  PDF
|
|
|
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka (Cherax destructor)
HLÁVKOVÁ, Markéta
Hodnocení subchronického působení atrazinu na raka Cherax destructor Cílem této studie bylo zhodnotit vliv subchronického působení atrazinu na chování, hladinu oxidativního stresu, aktivitu antioxidačních biomarkerů a biochemický profil hemolymfy raka ničivého a tím doplnit stávající informace pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 28 dní, během prvních 14 dní byli raci vystaveni dvěma koncentracím atrazinu: 6,86 mikrogramů na litr (ATRenv = environmentální koncentrace zjištěná v povrchové vodě České republiky) a 1,21 miligramů na litr (ATR10% = odpovídá 10% 96hLC50) následovaných 14denní zotavovací fází v čisté vodě bez chemické látky. Subchronické působení atrazinu neprokázalo vliv na chování raků a na hladinu oxidativního stresu (měřenou pomocí TBARS). Naproti tomu subchronické působení atrazinu vyvolalo změny v aktivitě antioxidačních enzymů (tkáně hepatopankreatu, svalu a žaber) sledovaných raků, kdy byly pozorovány změny aktivity superoxiddismutázy (SOD) ve všech tkáních. Dále pak byly změny aktivity prokázány u katalázy (CAT; tkáně hepatopankreatu a svalu), glutathionu S-transferázy (tkáně hepatopankreatu a žaber), u glutathionreaduktázy (GR) (hepatopankreas) a redukovaného glutathionu (sval). Koncentrace ATRenv měla vliv na biochemický profil hemolymfy u následujících parametrů laktát a alkalická fosfatáza, naproti tomu vliv ATR10% byl prokázán u glukózy, amoniaku, laktátu a alkalické fosfatázy. Výsledky představené touto studií doplňují informace o vlivu atrazinu na raky a na životní prostředí jako celek. Společně se jeví jako ideální nástroj pro hodnocení testů toxicity při užití triazinových herbicidů.
|
|
|
Oxidační poškození buněčných komponent po indukci oxidačního stresu specifickými herbicidy
Kramná, Barbara ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
1. Abstrakt Oxidační stres je způsoben nadměrnou produkcí a akumulací ROS (reaktivních forem kyslíku) a je častým důvodem buněčného poškození za nepříznivých environmentálních podmínek, např. za sucha, chladu, zasolení. Ve své práci jsem využila specifického působení herbicidů MV (methyl viologen) a 3-AT (3-aminotriazol) k přímé indukci oxidačního stresu u rostlin tabáku (Nicotiana tabacum cv. Xanthi). Míra oxidačního poškození byla sledována na úrovni DNA pomocí kometového testu, dále na peroxidaci lipidů, hladině karbonylovaných proteinů a modifikaci aktivit antioxidačních enzymů CAT (katalázy) a APX (askorbátperoxidázy). Konfokální fluorescenční mikroskopie zdokumentovala změnu redoxního stavu buněk po aplikaci herbicidů a při vyšších koncentracích byl pozorovaný signál specificky lokalizován do peroxizómů. Použité herbicidy působily v řádově odlišných koncentracích, MV v µM a 3-AT v mM a oba způsobily výrazné poškození jaderné DNA. Jako další průkazný marker oxidačního stresu po aplikaci MV se ukázala být karbonylace proteinů. Inhibice antioxidačních enzymů CAT a APX byla oproti 3-AT méně výrazná. Klesající stabilita membrán se ukázala být univerzálním markerem oxidačního poškození pro oba herbicidy, zatímco peroxidace lipidů byla neprůkazná. MV a 3-AT mají rozdílné módy účinku, a každý působí na...
|
|
|
Acetyl - CoA karboxylasa - evoluce a inhibice
Chalupská, Dominika ; Čeřovská, Noemi (vedoucí práce) ; Plchová, Helena (oponent) ; Vlček, Čestmír (oponent)
Abstrakt
Acetyl-CoA
karboxylasa
(ACC)
je
klíčovým
enzymem
metabolismu
mastných
kyselin.
U
eukaryot
se
často
vyskytuje
v
mnoha
isoformách
a
v
různých
buněčných
kompartmentech.
V
zemědělství
jsou
inhibitory
plastidové
ACC
používány
jako
účinné
herbicidy
travinných
plevelů.
Problémem
se
ale
stává
resistence
některých
populací
travinných
plevelů
vůči
používaným
herbicidům
aryloxyfenoxypropionatům
(APPs)
a
cyklohexandionům
(CHDs).
Pomocí
PCR
a
sekvenování
bylo
u
resistentních
rostlin
populací
Avena
sterilis
ssp.
ludoviciana
Durieu
z
obilnářské
oblasti
severní
Austrálie
nalezeno
pět
aminokyselinových
substitucí
v
plastidové
ACC:
Trp-1999-Cys,
Trp-2027-Cys,
Ile-2041-Asn,
Asp-2078-Gly
a
Gly-2096-Ala.
S
použitím
kvasinkového
"gene-replacement"
systému
jsme
ukázali,
že
každá
z
těchto
mutací
způsobuje
resistenci
k
herbicidům
i
u
pšeničné
plastidové
ACC:
Asp-2078-Gly
způsobuje
resistenci
k
APPs
a
CHDs,
Trp-2027-Cys
a
Ile-2041-Asn
způsobují
resistenci
k
APPs
a
Trp-1999-Cys
způsobuje
resistenci
pouze
k
fenoxapropu.
Tyto
mutace
by
velmi
pravděpodobně
mohly
způsobit
resistenci
kteréhokoli
druhu
travinných
plevelů
pod
selekčním
tlakem
hojně
používaných
herbicidů.
Lidská
ACC
představuje
zajímavý
cíl
nových
léčiv
pro
léčbu
metabolického
syndromu.
...
|
host ::
RSS.