|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Divoká, Simona ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hubálková, Eva (oponent)
Název práce: Právo na život garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod Autor: Simona Divoká Katedra: Katedra mezinárodního práva Vedoucí diplomové práce: prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. Abstrakt: Práce je především zaměřena na výklad článku 2 Úmluvy, který garantuje jedno ze základních lidských práv, a to právo na život. V první části práce se zabývám samotnou Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména její aplikací, aby bylo patrné, kdy může dojít k porušení Úmluvy. Dále věnuji pozornost fungování Evropského soudu pro lidská práva, který byl zřízen za účelem kontroly dodržování jednotlivých práv a svobod garantovaných Úmluvou a jejími dodatkovými protokoly, které se státy přistoupením k Úmluvě zavázaly dodržovat. Poté se zabývám již samotným výkladem článku 2 Úmluvy a snažím se za pomoci bohaté judikatury Soudu popsat, jaké povinnosti smluvním státům vyplývají z článku 2 Úmluvy a jaké musí dodržovat, aby postupovaly v souladu s Úmluvou, kterou se zavázaly dodržovat. Státům vznikají hmotněprávní i procesněprávní povinnosti, které lze dále dělit na pozitivní a negativní. Tyto povinnosti postupně uvádím spolu s konkrétními případy, ve kterých Soud řešil danou problematiku. V práci nechybí ani zmínka o tématech jako je eutanazie, trest smrti...
|
|
|
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Bartoň, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Machalová, Tatiana (oponent)
Tato doktorská disertační práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboženství v Evropě. Jejím cílem je představit právní rámec, ve kterém se náboženská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·ležitou svobodu do širšího kulturního, náboženského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·razňovaná v pr·běhu celé práce, vychází z předpokladu, že není možné vyextrahovat čistě právní koncept náboženské svobody, který by nebyl ovlivněn společenskými, právními, kulturními a náboženskými kontexty jeho au- tor·; ve skutečnosti je chápání náboženské svobody každého člověka zakořeněno v jeho kultuře, náboženství a životní zkušenosti. Tento závěr by však neměl vést k naprostému skepticismu ohledně porozumění nábožen- ské svobodě a ohledně možnosti její celosvětové ochrany. Právě naopak, měl by motivovat každého interpreta a zákonodárce v oblasti náboženské svobody ke studiu rozličných po- rozumění všech osob dotčených v konkrétním případě nebo v určité situaci. Po d·kladném studiu všech nárok· vycházejících z náboženské svobody a po zohlednění všech dalších práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném případu či situaci, by mělo být podstatně jednoduší činit spravedlivější rozhodnutí, než by tomu bylo bez zohlednění zmíněných po- rozumění a kontext·. Cesta této disertační práce skrze...
|
|
|
Ochrana práva na rodinný život v České republice ve světle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva
Hradilková, Žofie ; Šabatová, Anna (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá ochranou rodiny z pohledu lidských práv a z pohledu Evropského soudu pro lidská práva a jeho judikatury. Zabývá se otázkou, jak jsou v České republice chráněna, vykládána a uplatňována práva na rodinný život. Práce vychází z ustálené judikatury Evropského soudu a jeho dvou rozsudků, které byly vydány v neprospěch České republiky za porušení čl. 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobod, který zaručuje každému člověku respektování rodinného života. Česká republika je za porušování práv dětí často kritizována z toho důvodu, že nerespektuje právo dítěte na rodinný život, zasahuje do něj příliš necitlivě a zbytečně. Důsledkem toho pak je situace, kdy je v České republice poměrně více dětí v ústavních zařízeních než jinde v Evropě. K demonstrování situace v ČR jsou v práci uvedeny tři příklady rodin, kde došlo k omezení rodičovských práv a umístění dětí do ústavních zařízení. Klíčová slova: rodina, lidská práva, Evropský soud pro lidská práva, ochrana dětí, Úmluva o lidských právech a základních svobodách
|
|
|
Nucený sňatek jako důvod pro získání azylu v rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva
Karpíšková, Klára ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nuceným sňatkem v kontextu obdržení azylu v jedné z evropských zemí. Na problematiku je nahlíženo skrze judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Nejprve se práce zaměřuje samostatně na témata nucený sňatek a Evropský soud pro lidská práva a zkoumá je z více pohledů relevantních pro oblast uprchlického práva. Potom jsou vybrána kritéria, která následně slouží k analýze rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, kde se zabýval žádostmi o azyl z důvodu nuceného provdání nebo jeho hrozby.
|
|
|
Svoboda projevu z pohledu EÚOLPS a její omezení
Sládková, Veronika ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Prygl, Pavel (oponent)
Právo na svobodu projevu bývá uváděno jako jedno z nejdůležitějších základních lidských práv, avšak navzdory zásadnímu významu existence tohoto práva a jeho nezbytnosti pro fungování kterékoli demokratické společnosti, není toto právo neomezitelné. Cílem této diplomové práce je zjistit hranice práva na svobodu projevu v systému Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která představuje jeden z nejvýznamnějších dokumentů ochrany základních lidských práv na mezinárodní úrovni. Výjimečná úloha práva na svobodný projev ve společnosti je prokázána jak rozborem teoretického kontextu svobody projevu v systému Úmluvy v teoretické části práce, tak i analýzou činnosti Evropského soudu pro lidská práva a jeho judikatury spojené s právem na svobodný projev v její praktické části.
|
|
|
Vztah EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod
Heřmanová, Jolana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Práce se zabývá přistoupením Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Toto přistoupení je připravováno již několik desítek let a v roce 2013 konečně došlo do stádia, kdy již byl hotový návrh dohody o přistoupení. Nyní Soudní dvůr Evropské unie vydal na tento návrh svůj posudek. V první části práce přibližuji ochranu lidských práv v Evropě, druhá část se věnuje posudku Soudního dvora č. 2/94 ze dne 28. března 1996 a následující část se zabývá změnami zavedenými Lisabonskou smlouvou. Ve čtvrté části je rozebrán aktuální stav přístupových jednání a poslední pátá část práce doplňuje vztah Soudního dvora k Evropskému soudu pro lidská práva.
|
|
|
Rozdílný výklad vybraných ustanovení EÚOLP v judikatuře SDEU a ESLP
Černá, Hana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Hubková, Pavlína (oponent)
Cílem diplomové práce je ve zvláštní části práce metodou analýzy a komparace identifikovat rozdílný výklad vybraných ustanovení EÚOLP v judikatuře SDEU a ESLP. Dílčí cíl, kterým se zabývá část obecná, je stanoven jako vymezení významu a pravomocí SDEU a ESLP, především pak ve vztahu k EÚOLP. Výchozí hypotéza zní: "Přistoupení EU k EÚOLP by pomohlo k odstranění nesrovnalostí ve výkladu EÚOLP a definovalo jasný vztah mezi ESLP a SDEU."
|
host ::
RSS.