|
|
Chov masných plemen skotu v marginálních oblastech jižních a západních Čech
KYNKALOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň masné užitkovosti jednotlivých masných plemen chovaných v odlišných klimatických podmínkách podhorských a horských oblastí jižních a západních Čech. V oblasti Šumavy bylo provedeno sledování využití TTP pastvou masného skotu ve vztahu k dosahované užitkovosti. Do sledování bylo zahrnuto celkem 31 farem, které se zabývají chovem 7 masných plemen (Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Masný Simentál, Salers. 16 farem se nacházelo v nadmořské výšce do 600 m (od 426 m n. m.) a 15 farem sídlí ve vyšších polohách (do 1 074 m n. m.). Data byla shromážděna za období 5 let. U plemenic byl zaznamenán měsíc otelení a výskyt obtížných porodů. U telat byla zjišťována živá hmotnost při narození, ve 120, 210 a u některých telat ve 365 dnech věku. K živým hmotnostem byly dopočítány průměrné denní přírůstky od narození do 120 dní, od 120 do 210 dní, od 210 do 365 dnů, od narození do 210 dní a od narození do 365 dnů věku. Soubor byl vytříděn podle podle plemen, nadmořské výšky a pohlaví telete.
|
|
| |
|
|
VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH METOD U MASNÝCH STÁD SKOTU
ZATLOUKAL, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) výsledky biotechnologických metod (inseminace, embryotansfer) u vybraného stáda masného skotu chovaného v podhorské oblasti v porovnání s přirozenou plemenitbou. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, původu ze stany otce a měsíce otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se narodilo za sledované období 275 telat po inseminaci a 520 telat po přirozené plemenitbě. U plemene Masný simentál se po inseminaci narodilo 179 telat a 271 telat po přirozené plemenitbě. Po embryotransferu se narodilo 15 telat plemene Masný simentál a 4 telata plemene Charolais. V práci byl hodnocen vliv rozdílné plemenitby na růstové schopnosti telat vzhledem k plemenné příslušnosti. U narozených býčků plemene masný simentál jsme zjistili signifikantní (P{>}0,05) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120 a 365 dnů u narozených telat. V tomto věku měli býčci narození po inseminaci vyšší živou hmotnost (183,9 kg, resp.527,9 kg), oproti býčkům narozeným po přirozené plemenitbě (172,4 kg, resp. 497,0 kg). U narozených býčků plemene Charolais jsme nezaznamenali žádné statisticky významné rozdíly v živých hmotnostech. Statisticky významné rozdíly vlivu plemenitby na živé hmotnosti jsme nezjistili ani u jalovic obou plemen. Dále byl hodnocen vliv měsíce narození na růstové schopnosti telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné (P{>}0,001) rozdíly v živé hmotnosti ve věku 120, 210 a 365 dnů u telat narozených v měsíci březnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (181,17 kg, resp. 289,2 kg, resp. 510,31 kg), oproti telatům narozeným po přirozené plemenitbě (168,26kg, resp. 271,37 kg, resp. 439,59 kg). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P{>}0,01) v živé hmotnosti ve věku 120 dnů u telat narozených v měsíci dubnu. V tomto věku měla telata narozená po inseminaci vyšší živou hmotnost (194,5 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (168,90 kg). U plemene Charolais byl zaznamenán statisticky pravděpodobně významný rozdíl (P {>} 0,01 {--} 0,05) u telat narozených v měsíci březnu v živé hmotnosti ve věku 365 dnů. Roční telata narozená po inseminaci měla vyšší živou hmotnost (462,85 kg) než telata narozená po přirozené plemenitbě (432,85 kg). Z ukazatelů plodnosti se hodnotila servis perioda (SP), mezidobí, inseminační interval a procento zabřezávání po 1. inseminaci. Průměrná délka SP za celé sledované období byla u plemene Charolais (T100) 89,19 dnů a u Masného simentála (S100) 80,04 dnů. Průměrnou délku mezidobí lze charakterizovat u plemene Charolais i Masný simentál (381,32 resp. 390,35 dnů) jako vyhovující. U procenta zabřezávání po první inseminaci byla zjištěna klesající tendence v průběhu sledovaných let u obou plemen. Sledované ukazatele růstu a reprodukce jsou výrazně ovlivněny plemennou příslušností.
|
|
|
Mikrobiální biodegradace 17alfa-ethinylestradiolu a bisfenolu A
Křesinová, Zdena ; Svobodová, Kateřina ; Moeder, M. ; Cajthaml, Tomáš
17 ethinylestradiol (EE2) a bisfenol A (BA) patří mezi skupinu látek označovaných jako endokrinní disruptory (ED). Tyto látky mají negativní vliv na hormonální systém živočichů a člověka, a představují závažný problém z hlediska kontaminace životního prostředí. Tato práce byla zaměřená na biodegradace uvedených látek pomocí osmi druhů hub bílé hniloby v tekutých médiích. Již během prvních tří dnů kultivace se zástupci kmenů Pleurotus ostreatus, Pycnoporus cinnabarinus a Irpex lacteus poklesla koncentrace obou ED z původní koncentrace10 ppm pod limit detekce. Naopak v experimentu s Phanerochaete chrysosporium nebyl zaznamenán pokles koncentrace EE2 a BA ani po dvou týdnech kultivace. Během degradačního pokusu byl dále měřen vliv přítomnosti EE2 a BA na expresi ligninolytických enzymů hub bílé hniloby (lakasa, manganperoxidasa a ligninperoxidasa), které by mohly participovat na biodegradačních procesech
|
|
|
První nález Romanogobio vladykovi v povodí Nidy, Polsko
Nowak, M. ; Mendel, Jan ; Szczerbik, P. ; Koščo, J. ; Klaczak, A. ; Popek, W.
Hrouzek běloploutvý z Dunaje, Romanogobio vladykovi Fang, 1943 patří do skupiny druhů R. albipinnatus (Lukasch, 1933). Poprvé byl na území Polska zaznamenán ve středním úseku řeky Vistula v roce 1965. Od té doby byl pak nalezen na 20 lokalitách v povodí řek Vistula a Odra. V květnu a červenci 2009 byli odchyceni dva jedinci patřící do skupiny R. albipinnatus v hlavním toku řeky Nidy. Molekulární přístup založený na kombinaci mitochondriálního a jaderného markeru potvrdil výskyt R. vladykovi na polském území. Tento závěr mění informace o distribuci druhů hrouzka běloploutvého. Kottelat a Freyhof (2007) uváděli, že území Polska je obývané R. belingi, kdežto R. vladykovi je vyhrazený jen pro povodí Dunaje.
|
|
|
Deformační analýza trabekulární kosti za použití mikrotomografie v čase
Jiroušek, Ondřej ; Zlámal, Petr ; Kytýř, Daniel ; Kroupa, M.
Článek se zabývá experimentálním stanovením deformace vnitřní struktury trabekulární kosti, kdy za použití moderních detektorů je postupně tomograficky zaznamenán deformovaný vzorek kosti. Zatížení je na vzorek aplikováno postupně prostřednictvím speciálního zatěžovacího zařízení. Zachycené třírozměrné obrázky slouží pro sledování deformačního chování trabekulární mikrostruktury, kdy je možné identifikovat jednotlivé trabekuly a výsledky porovnat se simulacemi provedenými pomocí metody konečných prvků.
|
|
|
Experimentální výzkum Magnusovy síly působící na hladkou kouli při vysokých Reynoldsových číslech
Kharlamov, Alexander ; Chára, Zdeněk ; Vlasák, Pavel
Článek popisuje výsledky pokusů s rotující hladkou kulovou částicí při kvazi-stabilním pohybu v klidné vodě. Pohyb částice byl zaznamenán digitální videokamerou a kinematické parametry pohybu částice numericky analyzovány. Bezrozměrný součinitel Magnusovy síly, Reynoldsovo číslo a spin parametr Γ (poměr obvodové rychlosti rotující částice a její translační rychlosti) byly vyhodnoceny z časových řad souřadnic a úhlů rotace částice. Magnusova síla byla určena v závislosti na Reynoldsově čísle a spin parametru pro oblast 3000 < Re < 42000 a 0,1 < Γ <7. Výsledky byly porovnány s literárními údaji a data byly aproximovány jednoduchou funkcí platnou pro oblast 0,5 < Re < 140000 a 0,1 < Γ <10.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh, vývoj a realizace měření vibrací jedoucího kola metra bez a s přídavným tlumičem
Pešek, Luděk ; Vaněk, František ; Vaněk, Petr ; Cibulka, Jan
Cílem této práce byl návrh, vývoj a realizace měření vibrací (zrychlení) jedoucího kola vozu metra bez a s přídavným tlumičem radiotelemetrickou metodou s čtyřmi měřícími kanály při provozním měření vibrací a hlučnosti. Ve zprávě je popsána metodika měření a způsob dynamické analýzy provozního srovnávacího měření kol metra bez a s přídavnými tlumícím členy při jízdě na různých profilech trati jako oblouk či přímá trať při různých rychlostech a při režimu brždění. Výstupní signály akcelometrů se vysokofrekvenčně přenášely radiotelemetrickou aparaturou vyvinutou v ÚT. Pro digitálně zaznamenané časové průběhy signálů byly vyhodnoceny 1/3 oktávové a časo-frekvenční charakteristiky zrychlení a akustického tlaku pro jednotlivé režimy jízd.
|
host ::
RSS.