|
|
The study of individual phenolic compounds with antioxidant properties in grape berries and wine produced from new interspecific varieties under the conditions of South Moravia, Czech Republic
Khafizova, Asiya Askhadovna
Užitečnost hroznů a vína a jejich blahodárné účinky na lidské zdraví jsou známé už od starověku. V poslední době se mnohem více pozornosti věnuje fenolickým látkám vína, jehož střídmá konzumace působí pozitivně na lidské zdraví. Podle četných studií mohou fenolické látky hroznů a vína snížit riziko onemocnění srdce, mají baktericidní, fungistatické, antioxidativní a vitaminozní vlastnosti. Většina autorů se shoduje v tom, že stanoviště, tj. kombinace půdy a klimatických faktorů, má zásadní vliv na akumulaci a distribuci fenolických sloučenin v hroznech. To byl důvod, proč byla sledována míra vlivu různých stanovišť a podnoží na obsah jednotlivých fenolických sloučenin bobulí a spektrofotometrických údajů moštu a vína nových mezidruhových odrůd révy vinné. Na základě průzkumu můžeme doporučit používání jednotlivých podnoží a preferovaných stanovišť pro jednotlivé odrůdy. Srovnání s kontrolní odrůdou ukázalo zvýšený obsah fenolických látek ve zkoumaných druzích. Bylo zjištěno, že klimatické podmínky roku mají větší vliv na obsah jednotlivých fenolických látek než vliv sledovaných faktorů. Znalosti v této oblasti mohou pomoci pečlivě vybrat a doporučit stanoviště pro výsadbu vinic s použitím sledovaných odrůd a podnoží. Korelační analýza antiradikálové aktivity s většinou jednotlivých fenolických látek našla pouze slabou korelaci, což pravděpodobně označuje nepřímý vliv jednotlivých fenolických látek a jejich synergických akcí. Na druhé straně bylo zjištěno, že korelace antiradikálové aktivity moštu s obsahem katechinů je velice silná, což naznačuje, že role katechinů v antioxidační aktivitě moštu je velice důležitá.
|
|
|
Antioxidační kapacita a fenolické látky v révovém víně
Mateiciucová, Petra
Tato práce se zabývala sledováním zdraví prospěšných látek fenolického charakteru a antioxidační aktivitou vzorků listů, zálistků, třapin, bobulí, moštu a vína. Pro sledování byly vybrány 4 interspecifické odrůdy révy. Pro tyto odrůdy je charakteristická zvýšená odolnost proti houbovým chorobám. Sledování probíhalo po 3 po sobě jdoucí roky. Byly odebírány vzorky zdravé a napadené ve 3 termínech odběru tak, aby bylo možné posoudit vliv zralosti na antioxidační aktivitu a obsah fenolických látek. Vzorky byly podrobeny analýze na EPR (stanovení antioxidační aktivity), spektrofotometrickému měření (antioxidační aktivita, celkový obsah fenolických látek) a stanoven na HPLC (stanovení vybraných fenolických látek, zejména trans-resveratrolu). Z výsledků je zřejmé, že všechny vzorky vykazují antioxidační aktivitu a obsahují široké spektrum fenolických látek. Ve všech vzorcích byl analyzován trans-resveratrol, který je známý svými zdraví prospěšnými účinky. Obsah resveratrolu se pohyboval v rozmezí 9,07-566,14 mg.kg-1 lyofilizované hmoty. Nejvyšší obsah byl zjištěn ve třapinách. Antioxidační aktivita stanovená spektrofotometricky se pohybovala v rozmezí 308,0 1357,7 mg GA.kg-1 v bobulích a 44,0-839,5 mg GA.l-1 ve vínech. Úbytky volných radikálů vyjadřující antioxidační aktivitu měřenou metodou EPR se pohybovaly od 1,21 57,17 % v listech. Modré odrůdy vykazovaly vyšší hodnotu antioxidační aktivity. Byla prokázána závislost mezi obsahem trans-resveratrolu v třapinách u interspecifických a evropských odrůd. Rovněž byla prokázána závislost antioxidační aktivity na obsahu fenolických látek ve vzorcích.
|
|
|
Studium extrakce biologicky aktivních látek z bezových výlisků
Lošková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v extraktech výlisků plodů bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho původ a výskyt, chemické složení a možnosti využití v potravinářství. Druhá část je věnována popisu fenolických látek obsažených v bobulovitém ovoci. Největší pozornost je přitom věnována anthokyanovým barvivům, jejich výskytu, vlastnostem, zdravotním a antioxidačním účinkům a využití v potravinářství. Třetí kapitola je věnována metodám stanovení diskutovaných barviv a fenolických látek. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech rozrušení rostlinných buněčných stěn. V experimentální části práce byla provedena série extrakcí bezových výlisků. Účelem bylo optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv ekonomicky a provozně přijatelným způsobem. Byla studována časová závislost extrakcí a byl optimalizován druh rozpouštědla a poměr jeho jednotlivých složek. Jako rozpouštědlo byla použita destilovaná voda nebo její směs s ethanolem. Při extrakci vodou byly použity teploty 25 °C a 50 °C, přičemž při vyšší teplotě bylo dosaženo lepších výsledků. Kromě toho byly aplikovány také další podpůrné prvky jako celulolytický enzym, ultrazvuk nebo třepačka. Nejefektivnějším způsobem extrakce byla zjištěna extrakce směsí voda-ethanol (50:50) v množství 80 ml. Tímto způsobem byl po 10 hodinách extrakce získán výtěžek anthokyanů, vyjádřený jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu, 914,4 ± 3,8 mg100 g-1 suché váhy a výtěžek fenolických látek, vyjádřený jako ekvivalent kyseliny gallové, 1957,0 ± 9,9 mg100 g-1 suché váhy. Použitím ultrazvuku byla efektivita extrakce vodou o teplotě 50 °C zvýšena o 12 %. Naopak použití celulolytického enzymu nijak nezvýšilo výtěžnost barviv, jelikož enzym byl neaktivní.
|
|
|
Možnosti přípravy kombinovaných nápojů z vybraných druhů ovoce
Zábranská, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přípravou kombinovaného alkoholického nápoje na bázi vína a ovocné šťávy. Z vybraných druhů ovoce (zimolezu, moruše, dřínu, šípku, černého bezu, rakytníku a aronie) byly získány ovocné šťávy. Pro charakterizaci uvedených šťáv byly stanoveny některé jejich chemické vlastnosti (celkové fenoly, anthokyany, vitamín C a sacharidy). Stejné chemické parametry byly stanoveny i u použitého vína. Z vína a šťáv byly připraveny 3 sady kombinovaných nápojů. Na základě jejich senzorického hodnocení byly vybrány dva nejlépe hodnocené nápoje. U těchto výsledných nápojů byly na závěr stanoveny stejné chemické vlastnosti jako u jednotlivých šťáv.
|
|
|
Vybrané nutriční parametry některých druhů méně známého ovoce
Diblíková, Michaela ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou analýzu šťáv z černého, červeného a bílého rybízu a josty (Ribes a Ribes x culverwellii). Teoretická část je věnována definici ovoce, významu ovoce ve výživě člověka, popisu rodů Ribes a Ribes x culverwellii, účinnými látkami v rybízu a jostě, popisu vybraných chemických parametrů a stanovení některých z nich. V experimentální části jsou popsány postupy stanovení následujících chemických parametrů: stanovení obsahu redukujících cukrů, stanovení celkové a rozpustné sušiny, formolového čísla, pH, titrační kyselosti, stanovení obsahu celkových fenolů a antokyanových barviv a stanovení obsahu vitamínu C ve dvou vzorcích josty, šesti odrůdách černého rybízu, jedné odrůdě bílého rybízu a dvou odrůdách červeného rybízu. Na základě vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno srovnání jednotlivých odrůd a byla vyslovena teze, že „celkovým srovnáním jednotlivých odrůd v oblasti obsahu fenolických látek, vitamínu C a antokyanových barviv se jako nejperspektivnější jeví odrůda černého rybízu Démon. Je však nutné dodat, že nejvyšší obsah fenolických látek a antokyanů byl stanoven v jostě“.
|
|
|
Analýza šťáv vybraných odrůd černého rybízu
Kaniová, Lenka ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Práce se zabývá chemickou analýzou šťáv vybraných odrůd černého rybízu (Ribes nigrum L.). Teoretická část je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole je uvedena stručná botanická charakteristika černého rybízu, obsah biologicky aktivních látek v plodech a využití plodů pro potravinářské účely. V druhé kapitole jsou podrobně rozepsány vlastnosti, význam a metody stanovení fenolických látek. V poslední kapitole je popsán vitamin C, jeho vlastnosti, význam a metody stanovení. Experimentální část popisuje stanovení tří chemických parametrů plodů černého rybízu: obsah celkových fenolických látek, obsah celkových anthokyanů a obsah vitaminu C. Pro stanovení bylo vybráno dvanáct moderních odrůd černého rybízu. Na základě výsledků je možné poukázat na významnější odrůdy. Obsah celkových fenolických látek ve všech vzorcích se pohyboval v rozmezí 326,7–641,4 mg•100 g-1. Obsah celkových anthokyanů ve všech vzorcích byl analyzován v rozmezí 102,5–284,5 mg•100 g-1. A obsah vitaminu C ve všech vzorcích se nacházel v rozmezí 82,0–379,1 mg•100 g-1. Celkovým porovnáním jednotlivých odrůd černých rybízů bylo zjištěno, že odrůdy Ceres, Ben Hope, Ben Lomond, Démon a Ometa jsou nejvíce perspektivními odrůdami z hlediska obsahu výše uvedených látek.
|
|
|
Analýza šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu
Černá, Anna ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu. Teoretická část je věnována popisu rybízu, jeho biologicky aktivním látkám, pěstování a jeho využití v potravinářství. V teoretické části jsou také charakterizovány analyzované parametry rybízů, a to fenolické látky, antokyany a vitamin C a možnosti jejich stanovení. Experimentální část je věnována přípravě vzorků a pracovním postupům jednotlivých analýz. K analýze bylo použito šest vybraných odrůd bílého a jedenáct odrůd červeného rybízu z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. a šest odrůd bílého a deset odrůd červeného rybízu od soukromého pěstitele. Celkové fenolické látky a antokyany byly stanovovány spektrofotometricky, obsah vitaminu C pak kapalinovou chromatografií. Vyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny převážně u odrůd z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Odrůdy červených rybízů obsahovaly vyšší množství celkových fenolických látek a antokyanů, bílé rybízy pak vyšší množství vitaminu C.
|
|
|
Možnosti fortifikace vybraných cereálních výrobků
Hurtová, Jana ; RNDr.Renata Mikulíková, Ph.D. (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem bioaktivních látek v cereálních produktech. Zaměřením práce je posouzení možností fortifikace cereálních výrobků za účelem zvýšení nutriční hodnoty finálních produktů, které jsou v průběhu skladování a technologického procesu výroby ochuzeny o mnoho esenciálních složek. Obilná zrna jsou bohatá na celou řadu fenolických látek, ale také vitamínů a minerálů, které snižují rizika vzniku chronických onemocnění. Cílem práce byla příprava a analýza modelových cereálních výrobků fortifikovaných přídavkem směsí vybraných tuzemských druhů ovoce. Dále byla zpracována srovnávací studie obsahu aktivních látek v komerčních a modelových cereálních produktech určených pro dětskou výživu. Experimentální část byla zaměřena na analýzu individuálních flavonoidů metodou RP-HPLC/UV-VIS, spektrofotometrické stanovení celkových a redukujících sacharidů, ale také mono- a disacharidů metodou HPLC/RI. Ve všech cereálních výrobcích byly analyzovány změny obsahu individuálních flavonoidů a sacharidů po kyselé hydrolýze, přičemž u většiny výrobků se byl zaznamenán nárůst obsahu těchto látek. Přítomnost látek polyfenolického charakteru byla potvrzena ve všech analyzovaných výrobcích. Přídavkem 10% podílu lyofilizované lesní směsi, jablek a mrkve se podíl polyfenolických látek v modelových produktech několikanásobně zvýšil. Mezi komerčními cereálními výrobky bylo možno vidět poměrně velké rozdíly ve zjištěných koncentracích celkových polyfenolů, které odpovídají podílu ovocné složky. Součástí práce byla také analýza obsahu celkových polyfenolů a flavonoidů v simulovaném fyziologickém prostředí žaludeční šťávy, během níž došlo k hydrolýze vázaných forem. Závěrem lze shrnout, že přídavek lyofilizovaného ovoce se jeví být vhodným způsobem, jak zvýšit nutriční hodnotu a zachovat obsah bioaktivních složek finálního cereálního výrobku.
|
|
|
Analýza vybraných aktivních látek v různých druzích výrobků z rýže
Valentová, Radka ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných aktivních látek v různých druzích loupaných a neloupaných rýží. V daných rýžích byly analyzovány fenolické látky, antioxidační aktivita, obsah sacharidů a obsah vitaminu C. Aktivní látky a sacharidy byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP-HPLC-UV/VIS. Obsah fenolických látek a sacharidů byl vždy proměřen před a po kyselé hydrolýze, kdy se obsah těchto látek až několikanásobně zvyšoval z důvodu uvolňování aktivních látek z glykosidů. Součástí diplomové práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník. Nejvyšší hodnota antioxidační aktivity byla naměřena u rýže indiánské. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a flavonoidů před hydrolýzou byl naměřen u rýže červené Natural, po hydrolýze byl nejvyšší obsah naměřen v rýži indiánské. Nejvyšší obsah individuálních flavonoidů, fenolických kyselin a katechinů byly naměřeny v rýži indiánské, rýži Tří barev a v rýžích parboiled. Obsah celkových a redukujích sacharidů před hydrolýzou byl nejvyšší v rýži indiánské, kdežto po kyselé hydrolýze se obsah sacharidů pohyboval u většiny vzorků ve velmi podobných hodnotách. Množství individuálních monosacharidů se po kyselé hydrolýze vždy zvyšovalo, naopak množství disacharidů se snižovalo. Nejvyšší koncentrace jednoduchých sacharidů byla naměřena v rýžích parboiled a indiánské. Obsah vitaminu C byl detekován pouze ve čtyřech druzích rýže, a to ve dvou rýžích parboiled, rýži Tří barev a v rýži indiánské.
|
|
|
Vplyv fortifikácie v rôznych štádiách macerácie/fermentácie na antioxidačné vlastnosti vín
Holovic, Michal
Zadaná diplomová práce se zabývala studiem a vyhodnocením vlivu fortifikace v různých stádiích macerace/fermentace na antioxidační vlastnosti vín. V literární části práce byly přehledně popsány kapitoly týkající se různých metod výroby a typů fortifikovaných vín, jednotlivých skupin fenolických látek nacházejících se ve víně a studia antioxidační aktivity vína a metod jejího stanovení. V praktické části byly vybrány tři modré odrůdy révy, ze kterých bylo postupně vyrobených 9 vzorků fortifikovaných vín. Doba fortifikace se uskutečnila ve třech různých stádiích macerace. První byla fortifikace do moštu před zahájením fermentace, druhou fortifikace během fermentace při prokvašení cukru na přibližně 7 % obj. alkoholu a třetí fortifikace po fermentaci do mladého suchého vína. Fortifikace probíhala přídavkem vypočteného množství vínovice do objemu vína, případně moštu, na stejnou úroveň lihovitosti všech výsledných vzorků vín. Po určité době spojování s destilátem proběhla základní analýza vzorků vín a stanovení profilu fenolických látek. Spektrofotometricky byl dále stanoven celkový obsah fenolických látek, flavanoly, antokyanů a antioxidační aktivity, která byla stanovena dvěma rozdílnými metodami. Základní analýza a spektrofotometrické měření byly provedeny ve třech vyhotoveních, výsledky byly zprůměrovány. Vzorky fortifikovaných vín byli nakonec za účasti 12 degustátorů senzoricky zhodnoceny a všechny získané výsledky shrnuty do tabulek a grafů, statisticky vyhodnoceny a popsány s vyvozením závěrů pro praktické využití .
|
host ::
RSS.