|
Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy
FITTLOVÁ, Michala
Poruchy příjmu potravy patří k závažným zdravotním problémům a jejich prevalence neustále narůstá, u dětí představují závažný problém a to z důvodu, že by je u nich málokdo očekával. Boj s touto nemocí je složitý. Nejsnadnější je těmto poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a mentální bulimii) předcházet cílenou primární prevencí a to na základních školách a v rodině. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definování mladšího školního věku. Další část práce je věnována charakteristice poruch příjmu potravy a prevenci u dětí a mládeže. Poslední část teorie se zabývá správnou výživou dětí. Výzkum je rozdělen na dvě části. Ke kvantitativnímu výzkumu byla použita technika e-mailového dotazování. Otázky byly určeny pro základní školy v Jihočeském kraji. V kvalitativním výzkumu byl použit polořízený rozhovor s rodiči dětí mladšího školního věku. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti primární prevence v rámci poruch příjmu potravy v Jihočeském kraji na vybraných základních školách. Druhým cílem bylo zjistit názory rodičů na problematiku poruch příjmu potravy. Oba cíle byly splněny. Hypotéza I měla doložit, že v rámci základních škol není cílená primární prevence u dětí mladšího školního věku v problematice poruch příjmu potravy zajišťována. Hypotéza II měla potvrdit, že chybí nabídka uceleného vzdělávání pro pedagogy v problematice poruch příjmu potravy. Obě tyto hypotézy se rovněž potvrdily. Z kvalitativního výzkumu {--} polostandardizovaného rozhovoru vyplynuly dvě hypotézy. Hypotéza III: Je potřeba zvýšit informovanost v oblasti výskytu Poruch příjmu potravy. Hypotéza IV: Zdravá výživa je pouze jedním z důležitých aspektů prevence. Bakalářskou práci na téma {\clqq}Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy`` jsem si vybrala proto, že v poslední době je toto téma velmi aktuální a konečně se o něm začalo veřejně mluvit a zajímá mě, jaké možnosti primární prevence existují a zda jsou využívány.
|
|
Česká klubová scéna - Aspekty klubové scény a její vliv na hudebnost dospívající mládeže
Fialová, Martina ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Jenčková, Eva (oponent)
Práce se zabývá vlivem nejvýraznějších žánrů soudobé klubové scény na adolescentní posluchače a také se věnuje roli populární hudby v životě mládeže. Jsou zde uvedeny aspekty psychologické (zrání jednotlivce a skupinová identita ve vztahu hudbě), vlivy médií (tisku, rádia, televize, internetu) a vývoj čtyř mládeží nejvíce preferovaných žánrů populární hudby (rock, punk, hip hop, ska) spolu s jejich hudebními i mimohudebními faktory. Dále je vyzdvižen význam aktivního muzikantství studentů (hraní v kapele) vzhledem rozvoji jejich hudebnosti.
|
|
Metabolický syndrom versus civilizační onemocnění
SOPROVÁ, Martina
V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby a se zlepšováním životních podmínek došlo v západní civilizaci k postupnému zvyšování výskytu civilizačních chorob včetně metabolického syndromu. V ČR je v současné době používána jeho definice dle Českého institutu metabolického syndromu. Metabolický syndrom je diagnostikován při výskytu tří a více z pěti rizikových faktorů ? abdominální obezita, zvýšená hladina HDL-cholesterolu a snížená hladina triglyceridů, hypertenze a diabetes mellitus 2. typu nebo inzulínová rezistence. Cílem práce bylo 1) Zjistit informovanost nelékařského zdravotnického personálu o pojmu metabolický syndrom, o jeho vztahu k civilizačním chorobám a o jednotlivých rizikových faktorech, ovlivňujících jeho vznik, a jejich referenčních hodnotách, a to v souvislosti s edukací K/P během ošetřovatelského procesu. 2) Zjistit, zda znalost nelékařského zdravotnického personálu o léčbě, prevenci a výskytu metabolického syndromu je závislá na stupni vzdělání sestry. Data pro výzkumnou část diplomové práce byla získána kvantitativním šetřením formou dotazníku, určeného pro všeobecné sestry. Byly stanoveny následující hypotézy: H1: Znalost civilizačních onemocnění patřících pod metabolický syndrom vzrůstá spolu se vzděláním nelékařských zdravotnických pracovníků. H2: Znalost referenčních hodnot rizikových pro vznik metabolického syndromu stoupá s výší vzdělání nelékařského zdravotnického personálu. H3: Znalost referenčních hodnot rizikových pro vznik metabolického syndromu stoupá s délkou praxe nelékařského zdravotnického personálu. H4: Volba dalšího postupu při zjištění rizikových faktorů metabolického syndromu stoupá se vzděláním nelékařského zdravotnického personálu. Na základě provedení statistického ověření (Pearsonův x2 test) byly všechny 4 hypotézy potvrzeny. Výsledky přispěly ke zmapování informovanosti nelékařského zdravotnického personálu o pojmu metabolický syndrom. Z analýzy získaných dat vyplynulo, že pojem metabolický syndrom není v dostatečné míře v povědomí nelékařských zdravotnických pracovníků. Získané údaje mohou být použity pro výuku nelékařského zdravotnického personálu o edukaci metabolického syndromu, pro rozšíření internetových stránek Českého institutu metabolického syndromu o sekci pro nelékařské zdravotnické pracovníky a rovněž pro Centrum prevence civilizačních chorob jako podklad pro edukační materiál pro nelékařské zdravotnické pracovníky.
|
| |
|
Spotřební chování v oblasti Fair Trade výrobků
KALTOUNKOVÁ, Jana
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou spotřebitelé informováni o tomto hnutí a o výrobcích Fair Trade. Dále analyzovat nákupní chování (strukturu, frekvenci) v této oblasti a spokojenost s těmito výrobky. To bylo zjištěno pomocí dotazníkového šetření. Bylo osloveno 220 respondentů z Jihočeského kraje. Z výsledků vyplynulo, že jen polovina respondentů zná hnutí Fair Trade. A z toho pouze polovina odpovídajících tyto výrobky kupuje. Respondenty nejvíce láká touha zkusit tento výrobek. Nakonec se práce zabývá návrhy na zlepšení současného stavu jako: zvýšit informovanost pomocí škol, zaměstnání, médií (internet, televize a rozhlas), zlepšení označení Fair Trade výrobků, rozšiřování bufetů ve školách a zaměstnáních, ochutnávky, pořádání přednášek a rozšiřovat tyto výrobky v čajovnách a kavárnách.
|
|
Rekondiční pobyt jako prostředek komplexní péče u osob s Parkinsonovou nemocí
Kramerová, Michaela ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Růžičková, Hana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou rekondiční pobyty, které jsou součástí komplexní péče o osoby se získaným neurodegenerativním onemocněním. Konkrétně se jedná o osoby s Parkinsonovou chorobou, jež se řadí mezi choroby extrapyramidového systému. Diplomová práce směřuje ke zmapování rekondičních pobytů organizovaných společností Parkinson. Zaměřuje se na oblast organizace, příprav, průběhu a závěrečnému hodnocení pobytů. Zvláštní kapitolou je logopedická péče spadající do komplexní terapie poskytované účastníkům pobytu. Ve své práci se snažím porovnávat poznatky získané z prostudované literatury a z praktických zkušeností. Závěry diplomové práce jsou založeny na kvantitativním průzkumu účastníků dvou rekondičních pobytů. Klíčová slova: chronická nemoc, neurodegenerativní onemocnění, Parkinsonova nemoc, získaná porucha článkování řeči - dysartrie, rekondiční pobyt
|
|
Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů u silniční dopravy v ČR
Vančurová, Tereza ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou příjmů a výdajů veřejných rozpočtů u silniční dopravy v České republice. Výstupem je vyhodnocení, zda příjmy veřejných rozpočtů ze silniční dopravy (např. z mýtného, dálničních známek, ze spotřební daně na paliva a silniční daně) alespoň pokryjí investiční a provozní výdaje na dopravní infrastrukturu a silniční doprava je tak zdrojem příjmů do veřejných rozpočtů, nebo zda naopak silniční doprava představuje zátěž pro veřejné rozpočty a tedy i pro daňové poplatníky. Součástí práce je také zhodnocení této situace při zahrnutí externích efektů z dopravy. V úvodu je v souvislosti se silniční dopravou diskutována ekonomická teorie veřejných statků a externalit. Práce také obsahuje diskusi alternativních způsobů financování silniční dopravy oproti současnému stavu. Stěžejní část práce tvoří zkoumání a vyhodnocení empirických dat v oblasti příjmů a výdajů veřejných rozpočtů u silniční dopravy v České republice
|
|
Znalosti plaznatických lipidů studentů VŠ, kuřáků
VARAUSOVÁ, Anežka Gabriela
Úvod: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné i hypercholesterolémie. Dlouho platilo, že vysoký příjem cholesterolu stravou (dietní cholesterol) má negativní účinky na kardiovaskulární systém, a proto byl z jídelníčku záměrně vyřazován. Řada studií však potvrzuje domněnku, že cholesterol ve stravě (dietní cholesterol) má nepatrný vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol lidský organismus přijímá potravou ve formě živočišných tuků, ale rovněž si ho tělo umí vyrobit samo a to v játrech. Pokud tedy dojde vlivem dietních opatření k nepřijímání cholesterolu potravou, mohou játra pokrýt potřebu svoji zvýšenou produkcí. Hladina cholesterolu v lidském organismu je ovlivňována spousty faktory, z nichž můžeme většinu ovlivnit. Mezi tyto faktory patří potrava s příliš velkým obsahem nasycených tuků nebo cholesterolu, nadváha, tělesná nečinnost, vrozené zdravotní předpoklady, věk a pohlaví. Hypercholesterolémie nemá v raném stadiu žádné příznaky, to je důvod, proč současná populace nevěnuje hypercholesterolémii takovou pozornost, jakou by zasloužila. Protože existuje řada edukačních materiálu týkající se této problematiky, napadlo mne, zda se studenti VŠ (především kuřáci) o toto téma zajímají a jaké mají znalosti. Cíl: Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 300 studentů Jihočeské univerzity prezenčního studia. Z celkového počtu 300 rozdaných dotazníků se jich zpět vrátilo 270. Návratnost dotazníku tedy činila 90%. Z 270 dotazníků bylo 99 nepoužitelných, protože neodpovídali cílové skupině. Celkový počet vyhodnotitelných dotazníků tedy byl 171 dotazníků. Výsledky: Pro výzkum jsem stanovila jednu hypotézu. Hypotéza č. 1 Znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků jsou nedostačující, se potvrdila. Z celkového počtu respondentů 171 zná 36 (21%) respondentů svoji hladinu cholesterolu a 135 (79%) respondentu svoji hladinu nezná. Závěr: Práci lze v praxi využít jako publikaci, k obecnému zvýšení informovanosti pro studenty nebo profesory o problematice cholesterolu. K bakalářské práci je přiložen edukační materiál, který může být využit v ordinacích praktických lékařů.
|
|
Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě
PECKOVÁ, Jana
Bakalářská práce ?Problémy komunikace sester u pacientů po cévní mozkové příhodě? se zabývá znalostmi sester v komunikaci s pacienty s afázií po iktu. Správná komunikace patří k základním bodům následné léčby tohoto onemocnění. Cévní mozková příhoda může velmi negativně ovlivnit dosavadní život člověka postiženého tímto onemocněním. K této nemoci se následně připojují další negativní projevy vyvolané získanými poruchami kognitivních funkcí. Fatická porucha je při komunikaci s pacientem pro sestry velmi významná. Pacient většinou není schopen vyjádřit se správně či porozumět druhým. Během hospitalizace v nemocničním zařízení je proto velmi důležitá role sestry. Sestra by měla být dostatečně vzdělaná v oblasti komunikace a znát její specifika při tomto onemocnění. Měla by mít k dispozici a též využívat kompenzační pomůcky pro usnadnění a zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují postupy správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě, a zmapovat, jaké jsou nejčastější problémy komunikace mezi sestrami a pacienty po cévní mozkové příhodě.Empirická část této práce byla tvořena kvantitativním výzkumem, formou anonymního dotazníku, který byl určen sestrám na neurologických a interních lůžkových odděleních nemocnic v Příbrami, Písku a Českých Budějovicích. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Bylo rozdáno 107 dotazníků a následně byl výzkum zpracován z 90, tedy 84 % z původního počtu. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že sestry znají zásady správné komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že sestry používají pomůcky ke zkvalitnění komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že sestry mají zájem o další zvyšování kvalifikace v oblasti komunikace s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tato hypotéza byla také potvrzena. Stanovené cíle byly splněny na podkladě potvrzených hypotéz. Tato bakalářská práce může posloužit jako edukační materiál pro sestry pracující s pacienty s afázií po cévní mozkové příhodě.
|
|
Přímý odtok - vznik a metody stanovení
NEUBAUEROVÁ, Andrea
NEUBAUEROVÁ, A. Přímý odtok ? vznik, metody stanovení. České Budějovice 2012. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zemědělská fakulta, obor Pozemkové úpravy a převody nemovitostí. Katedra krajinného inženýrství. Vedoucí práce V. Bystřický. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přímého odtoku (direct run-off) a za hlavní cíl považuje objasnit základní pojmy této problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Následně popisuje jeho účast v hydrologickém cyklu, tzn., že je součástí stálého oběhu podzemní a povrchové vody na Zemi. Voda se na zem dostává v podobě srážek, ať už se jedná o sněhové nebo dešťové srážky. Extrémní srážky jsou nebezpečné svoji silou, úhrnem a intenzitou. Díky těmto zmíněným situacím je možný vznik hydrologických událostí, kterými jsou povodně nebo období sucha. Spadlé srážky mají velký vliv na povrchový odtok a transport půdních částic. Při spadu srážek v podobě prudkého a intenzivního deště vzniká odtok přímý. Tato práce je zaměřena na vznik a geneze přímého odtoku. Dále, na faktory ovlivňující odtok, mezi které se řadí klimatické a antropogenní podmínky, vegetace, druh půdy a atmosférické srážky. Jsou zde objasněny vybrané metody případné separace, které jsou podrobně vysvětleny a popsány. V této části problematiky jsou zmíněny metody CN křivek, metoda GROUNG, MPGM, analýza poklesových větví a nakonec metoda digitálního filtru dle Chapmana. Těmito metodami je odtok dělen na základní a přímý.
|
host ::
