|
| |
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Výzkum vlivu polutantů přítomných ve vodním prostředí na ryby
Umea University, Department oc Chemistry, Sweden ; Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Vodňany ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice ; Li, Zhihua ; Hanák, Jan ; Turek, Jan ; Beránková, Petra ; Sudová, Eliška ; Piačková, Veronika ; Máchová, Jana ; Valentová, Olga ; Velíšek, Josef ; Kroupová, Hana ; Svobodová, Zdeňka ; Kolářová, Jitka ; Žlábek, Vladimír ; Randák, Tomáš
Bylo provedeno hodnocení kontaminace vodního prostředí na šesti vybraných lokalitách, které se nacházejí na malých tocích povodí Labe nad a pod čistírnami odpadních vod. Sledovány byly lokality Pacov, Brloh a Prachatice. Vliv kontaminace životního prostředí na ryby byl ve vybraných lokalitách hodnocen pomocí markerů kontaminace (vitellogenin, EROD). Indikátorovým druhem byl pstruh obecný. Byla zjišťována přítomnost širokého spektra biologicky aktivních skupin cizorodých látek ve vodním prostředí. Byla zjišťována přítomnost rtuti a PFCs ve směsných vzorcích masa ryb. Proběhly laboratorní testy zaměřené na hodnocení vlivu vybraných farmak a pesticidů. Byly prováděny testy akutní toxicity a subchronické toxicity. Z dosažených výsledků vyplývá, že malé obce jsou velmi významným zdrojem kontaminace vodního prostředí širokým spektrem biologicky účinných sloučenin, které se do vodního prostředí dostávají v koncentracích negativně ovlivňující vodní organismy. Zpráva obsahuje pouze stručné shrnutí výsledků projektu a články, které byly k projektu publikovány.
|
|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Vliv eutrofizace, průtokového režimu a změn geomorfologie koryta na prostorovou distribuci společenstev ryb v povodí řeky Labe
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Musil, Jiří ; Demeke, Shiferaw ; Slavík, Ondřej ; Horký, Pavel
Projekt je rozčleněn na čtyři hlavní tematické okruhy - eutrofizaci, vliv úprav toku na biologii ryb, úspěšnost přirozené reprodukce a nepůvodní druhy. Byl zkoumán negativní vliv eutrofizace vod na společenstva juvenilních ryb, eutrofizace vod ovlivňuje přirozenou reprodukci. Rozhodujícím ukazatelem je koncentrace fosforu. Byla stanovena limitní koncentrace tohoto ukazatele. Byly předloženy návrhy na zprůchodnění příčných překážek. Je popsán výskyt kaprovitých ryb v jednotlivých přechodech. Poznatky této studie jsou důležité pro plánování a vyhodnocování revitalizačních návrhů. Úspěšnost přirozené reprodukce je hodnocena jako významný ukazatel stavu celého vodního společenstva. Byl zkoumán vliv hydrologických extrémů v důsledku klimatických změn na úspěšnost přirozené reprodukce. Studie zkoumala invazivní druhy sumečka černého a korýše Hemimysis anomala v lokalitě, kde invaze teprve začíná. Cílem bylo popsat chování tohoto druhu a srovnat je s lokalitou, kde je již několik let stará populace. Výsledky projektu jsou uvedeny v přiložených článcích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Struktura plůdkového společenstva ryb v podélném profilu řeky Labe
Švanyga, J. ; Janáč, Michal ; Jurajda, Pavel
V pozdím létě v roce 2007 byla provedena ichtyologická studie na české části řeky Labe. Jednalo se o vzorkování plůdkového společenstva na celkem 177 km dlouhém úseku mezi obcí Verdek a městem Brandýs nad Labem. Vzorkováno bylo 36 lokalit tří různých typů biotopů (9 slepých ramen, 13 přirozených úseků včetně pláží a 14 kanalizovaných úseků). Celkem bylo získáno 4521 ks 0+ juvenilních ryb z 26 druhů. Mezi jednotlivými typy prostředí byly nalezeny signifikantní rozdíly v druhové diverzitě a abundanci. Druhově nejbohatší a nejvíce diverzifikovaná společenstva byla nalezena v přirozených a plážových úsecích. Naopak nejchudší byla společenstva plůdku v kanalizovaných částech toku (zjm. pak kolem Hradce Králové). Hodnoty abundance vykazovaly vysokou rozkolísanost. Obecně lze říci, že jak diverzita tak abundance se v podélném profilu výrazně měnily. Z dalších ekologických parametrů byly vyhodnoceny také dominance, frekvence, reprodukční a ekologické skupiny a faunistická podobnost.
|
|
|
Indikační význam rybího společenstva v případě chronického chemického znečištění toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Valová, Zdenka ; Streck, G.
Studie se zabývá vlivem chemického znečištění toků na společenstvo ryb. V této práci jsem se zaměřili na střední tok Labe u Pardubic a Bílinu. Většina sledovaného úseku Labe je kanalizovaná. Bílina je silně ovlivněna vysokou koncentrací průmyslové výroby, důlní činností, výrobou energie a petrochemickým průmyslem. I když došlo k útlumu výše uvedených činností a k zavedení moderních technologií čištění vod, stále je řeka Bílina jedním z nejznečištěnějších toků v ČR. Průzkum Labe probíhal v červenci 2005 a 2006 a Bíliny v červnu a červenci 2006 a 2007. Rybí společenstvo se ukázalo špatným indikátorem chemického znečištění. V Labi u Pardubic nebyl zjištěn vliv odpadní vody na strukturu rybího společenstva, ale naopak jako rozhodující činitel se jeví technické úpravy toku. Na Bílině, kde je vzorkování rybího společenstva efektivnější, byl zjištěn jednoznačný vliv odpadních vod ČOV (deficit kyslíku) i přítomnosti nádrží na strukturu rybího společenstva.
|
|
|
Rybí společenstvo znečištěného úseku Labe na Pardubicku
Švanyga, J. ; Valová, Zdenka ; Janáč, Michal ; Bialek, M. ; Machala, M. ; Jurajda, Pavel
V červenci 2005 byl proveden ichtyologický průzkum na čtyřech mezijezových úsecích středního toku Labe, a to od obce Vysoká po obec Řečany. Celkem bylo vzorkováno 12 stanovišť (4 úseky po 3 lokalitách), na kterých bylo odloveno 2951 kusů adultních a 3459 kusů 0+ juvenilních jedinců. Ve vzroku adulních ryb bylo zaregistrováno 22 druhů, ale pouze 3 druhy tvořily dominantní část společenstva: ouklej obecná, jelec tloušť a plotice obecná. Hustota směrem po proudu pozvolna klesala, a to jak mezi jednotlivými úseky, tak po většině mezijezových úseků. Výskyt plůdku byl prokázán u 14 druhů ryb, přičemž u většiny z nich šlo pouze o ojedinělé nálezy. Ve vzorku dominovala ouklej obecná, kterou v jednotlivých úsecích významně doplňovali hořavka duhová, jelec tloušť či cejn velký. Druhová pestrost adultních 0+ juvenilních ryb se mezi úseky významně nelišila. Rybí společenstvo sledovaného úseku je poměrně chudé s minimální přirozenou reprodukcí.
|
host ::
RSS.