|
| |
|
|
Rozvoj města Orlová a jeho perspektivy
Valová, Zdeňka ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Eva, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou rozvojového potenciálu územní municipality. Teoretická část definuje základní pojmy veřejné správy. Vlastní práce se věnuje empirickému zkoumání identifikovaných faktorů statisticky vyhodnocených pomocí metod z oblasti časových řad a indexní analýzy. Na základě provedených analýz byly formulovány návrhy a doporučení pro další rozvoj města.
|
|
|
Rybí společenstvo jako indikátor degradace toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Ondračková, Markéta ; Adámek, Zdeněk ; Valová, Zdenka ; Streck, G. ; Machala, M. ; Wenger, M. ; Segner, H.
V příkladové studii na Bílině se ryby na úrovni společenstva projevily jako dobrý a rychlý indikátor ekologického stavu toku, avšak pro indikaci chemických látek v řece je nutné hodnotit specifické parametry na úrovni jedince.
|
|
|
Indikační význam rybího společenstva v případě chronického chemického znečištění toku
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Valová, Zdenka ; Streck, G.
Studie se zabývá vlivem chemického znečištění toků na společenstvo ryb. V této práci jsem se zaměřili na střední tok Labe u Pardubic a Bílinu. Většina sledovaného úseku Labe je kanalizovaná. Bílina je silně ovlivněna vysokou koncentrací průmyslové výroby, důlní činností, výrobou energie a petrochemickým průmyslem. I když došlo k útlumu výše uvedených činností a k zavedení moderních technologií čištění vod, stále je řeka Bílina jedním z nejznečištěnějších toků v ČR. Průzkum Labe probíhal v červenci 2005 a 2006 a Bíliny v červnu a červenci 2006 a 2007. Rybí společenstvo se ukázalo špatným indikátorem chemického znečištění. V Labi u Pardubic nebyl zjištěn vliv odpadní vody na strukturu rybího společenstva, ale naopak jako rozhodující činitel se jeví technické úpravy toku. Na Bílině, kde je vzorkování rybího společenstva efektivnější, byl zjištěn jednoznačný vliv odpadních vod ČOV (deficit kyslíku) i přítomnosti nádrží na strukturu rybího společenstva.
|
|
|
Potrava okouna říčního (Perca fluviatilis) v průběhu napouštění důlní propadliny Chabařovice (SZ Čechy, ČR)
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Musil, J. ; Janáč, Michal ; Kabilka, P. ; Polačik, Matej ; Ťuk, J. ; Valová, Zdenka ; Zeman, J.
Důlní propadlina Chabařovice je v současné době postupně napouštěna a její plocha se od roku 2001 trvale zvyšuje na stávajících 174 ha. Voda přítoku pochází z povrchových zdrojů a vnikání některých druhů ryb, nežádoucích s ohledem na biomanipulační snahy, se tak stává závažným problémem pro rybářský management nádrže. Adultní okoun byl nejpočetnější rybou nádrže až do roku 2004 a jeho současná populace je tvořena v podstatě pouze dvěma věkovými kohortami (7+ - 8+), které pocházejí ze dvou následných úspěšných výtěrů. Potravu okouna na nádrži tvoří především bentičtí (fytofilní) bezobratlí a zooplankton (Daphnia), ale jejich zastoupení se v průběhu dvou period sledování lišilo. V roce 2004 převládaly larvy vážek (Libellula quadrilineata a Coenagrion puella) s podílem 58.80%, následované perloočkami Daphnia sp., které tvořily až 23.82% přijaté potravy. V roce 2005 byly hlavními potravními organismy larvy pakomárů (41.95%) a diverzita konzumovaných organizmů se významně zvýšila.
|
|
|
Rybí společenstvo znečištěného úseku Labe na Pardubicku
Švanyga, J. ; Valová, Zdenka ; Janáč, Michal ; Bialek, M. ; Machala, M. ; Jurajda, Pavel
V červenci 2005 byl proveden ichtyologický průzkum na čtyřech mezijezových úsecích středního toku Labe, a to od obce Vysoká po obec Řečany. Celkem bylo vzorkováno 12 stanovišť (4 úseky po 3 lokalitách), na kterých bylo odloveno 2951 kusů adultních a 3459 kusů 0+ juvenilních jedinců. Ve vzroku adulních ryb bylo zaregistrováno 22 druhů, ale pouze 3 druhy tvořily dominantní část společenstva: ouklej obecná, jelec tloušť a plotice obecná. Hustota směrem po proudu pozvolna klesala, a to jak mezi jednotlivými úseky, tak po většině mezijezových úseků. Výskyt plůdku byl prokázán u 14 druhů ryb, přičemž u většiny z nich šlo pouze o ojedinělé nálezy. Ve vzorku dominovala ouklej obecná, kterou v jednotlivých úsecích významně doplňovali hořavka duhová, jelec tloušť či cejn velký. Druhová pestrost adultních 0+ juvenilních ryb se mezi úseky významně nelišila. Rybí společenstvo sledovaného úseku je poměrně chudé s minimální přirozenou reprodukcí.
|
host ::
RSS.