|
|
Prostor a prostředí románu Na Větrné hůrce
ŠEDIVÁ, Barbora
Práce nejprve představí autorku románu Na Větrné hůrce v kontextu literatury 19. století a soustředí se na vztah Emily Bronteové k prostředí, v němž vyrůstala a které formovalo její vztah k místu děje jejího jediného románu. Cílem práce je postihnout romantické prvky románu Wuthering Heights, dále charakterizovat vliv gotického románu na celkový obraz prostředí a v neposlední řadě postihnout konfrontaci realistických, gotických a romantických prvků vytvářejících prostředí románu.
|
|
| |
|
|
Transformation of the Gothic in Nineteenth-Century British Literature and Culture
Mikulová, Martina ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
diplomové práce Přestože někteří kritici považují rok 1820 za konec gotické tvorby, gotika, jako žánr i jako estetické zaměření, je stále patrná i v naší současnosti. Pravděpodobně nejlepší způsob jakým přistupovat ke gotice v literární sféře je prostřednictvím příkladů takzvaného gotického toposu, který vychází z původních gotických textů osmnáctého století. V průběhu století devatenáctého, které z historicko-kulturní perspektivy samo oplývá gotickou atmosférou, prošla gotická literární tvorba významnými změnami a vývojem. Přesto že si udržela hlavní prvky tohoto žánru, převážně zasazení příběhů do izolovaných míst a charakteristických typů postav, lze zároveň v příkladech textů vypozorovat do jaké míry jsou tyto prvky pozměněny. Šest vybraných děl - Frankenstein, Upír, Jana Eyrová, Na Větrné Hůrce, Carmilla a Drákula - rovněž spojuje další důležitý aspekt, a to monstrozita, která se zdá být jakousi fyzickou interpretací vnitřní zrůdnosti lidských bytostí, či celé kultury. Bez ohledu na to, jak jsou tato díla na první pohled odlišná, všechna obsahují typické gotické prvky, ve kterých spočívá podobnost těchto děl, a které je spojují s gotickou minulostí. Konkrétně se tato diplomová práce bude zabývat vývojem britské gotické literatury devatenáctého století. Nejprve nahlédne na obecnější kulturní...
|
|
|
The Role of Violence in Blood Meridian and The Road by Cormac McCarthy
Kubalová, Barbora ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Násilí bylo vždy přítomné v americkém národu, jeho kultuře a literatuře. Pokud vezmeme v úvahu nezměrné množství násilných scén v současném zábavním průmyslu, bylo by přirozené, aby byly emoce otupeny do té míry, že by byly schopny zpracovat jakkoli odpudivé násilné výjevy. O to více jsou překvapivé reakce na romáy Krvavý poledník a Cesta amerického spisovatele Cormaca McCarthyho. Tváří v tvář nepopsatelnému zlu mnozí čtenáři ucukli hrůzou a všudypřítomné násilí obou děl podnítilo řadu ohlasů z obce kritiků. Romány se sice výrazně liší dobou, do které jsou zasazeny (jihozápad USA 19. století v Krvavém poledníku silně kontrastuje s post-apokalyptickou budoucností Cesty), ale zdánlivá propast mezi oběma skupinami postav a především mezi nimi a čtenáři je pouze další léčka McCarthyho plánu, skrz nějž nám odkrývá nepříjemné skutečnosti o lidském rodu. Ačkoli by autorova důkladná analýza dostupných zdrojů mohla lehce působit jako systematická výpověď o nutnosti, ba dokonce zálibě v krveprolití a vyvražďování specifická v daných podmínkách, bylo by mylné a protichůdné autorově celkové tvorbě vyvodit závěr, že se jedná spíše o anomálii než typickou charakteristiku lidstva. Nepřátelství, které opanuje oba romány, nelze chápat jako typický rys konkrétní oblasti či národa, ale jako příklad podvědomého kulturního...
|
|
|
Motion in Faulkner: An Analysis of Movement in The Sound and the Fury
Hesová, Petra ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Gotický román je v historii americké literatury mimořádně životaschopným žánrem. Vzhledem k tomu, že jeho hlavním námětem je popis zkreslení a odchylek od objektivní skutečnosti, je hojně využíván k zachycení přechodných období a rozpadajících se hranic. William Faulkner, jenž byl jedním z nejvýznamnějších autorů amerického Jihu, používá gotický román k tomu, aby poukázal na specifický dějinný vývoj regionu coby oblasti poznamenané občanskou válkou a mizením starých hodnot spojených s aristokracií, což se projevuje jednak v úpadku role tradičních institucí (jako například rodiny), ale i v rozpadu lidské mysli jako takové. Důraz na psychologii je zřejmý zejména v románu Hluk a zuřivost, jehož hlavní postavy jsou představiteli nejkrajnějších odchylek lidské psychiky: těžká mentální zaostalost, sebevražedné sklony, schizofrenie, paranoia. Způsob, jakým Faulkner využívá gotické prvky ve svém díle, je nedogmatický a inovativní; jako příklad poslouží inverze a parodie, což je znatelné z jeho zacházení s kategorií pohybu a tradičními gotickými prvky a postavami. Tradiční pohybové vzorce jako útěk a pronásledování, bezcílné bloudění a výprava, jež jsou původně převážně spojeny s jedním typem postavy (pronásledovaná dívka, zlosyn, romantický hrdina), Faulkner přepracovává, a poukazuje tak na důležitost...
|
|
|
Comparison of lives and works of E. A. Poe and Stephen King/ What can make people write horror stories?
Kopečná, Kateřina ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním životů a děl Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. V teoretické části práce je představen žánr hororu společně s uvedením stručných životopisů obou spisovatelů. Hlavní část se soustředí na analogie mezi životy obou autorů a na tématiku a motivy společné pro jejich díla. Poe a King patří mezi celosvětově nejznámější hororové spisovatele a kromě očividných vnějších podobností jako je národnost a výběr žánru existuje v jejich životech mnoho obdobných událostí a vlivů, které mohly silně působit na literární tvorbu. Práce se hlouběji zabývá právě těmito aspekty a snaží se je dát do kontextu s jejich díly. Poslední část propojuje získané poznatky a zkoumá, jestli na základě uvedených informací může existovat něco, co člověka může "nutit" psát hororové příběhy.
|
|
|
Děsy a běsy v české literatuře 20. a 30. let 20. století
Frnochová, Anna ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Bakalářská práce analyzuje zacházení s triviální literaturou ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Součástí je pojednání o triviální literatuře jako o teoretickém východisku společně s vymezením hlavních pojmů. Převažující analyticko-interpretační část věnuje pozornost variování žánrů triviální literatury u Josefa Váchala a Ladislava Klímy. Interpretační část postihuje využívání a proměnu triviálních žánrů krvavého a gotického románu v dílech Krvavý román a Utrpení knížete Sternenhocha. Oba autoři vycházejí ve svých dílech z jednoho ze žánrů paraliteratury, který osobitým způsobem proměňují. Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že hlavní prostředky, které autoři k experimentování s těmito žánry využívají, jsou ironičnost a velká míra stylizace. Klíčová slova triviální literatura, krvavý román, gotický román, metatext, stylizace, ironie
|
|
|
Téma tajemství v Řadě nešťastných příhod Lemony Snicketa
FRANKOVÁ, Nikola
Práce se bude zabývat interpretací populárního díla Daniela Handlera (Lemony Snicketa) Řada nešťastných příhod (Series of Unfortunate Events) se zaměřením na souvislost mezi zkoumanými příběhy a tradicí anglického gotického románu, v širším ohledu románu s tajemstvím (Botting, Hodrová, Šklovskij). Tomuto teoretickému a literárně historickému kontextu bude věnována úvodní kapitola. Hlavní část práce se soustředí na téma tajemství a to jak v charakteristice postav a otázce lidské povahy, tak i v jednotlivých motivech (např. význam iniciál D.P [V.F.D.], motivy cukřenky, jedu a protijedu) a v celkové atmosféře nejistoty a nebezpečí. Zvláštní pozornost bude věnována i četným intertextovým odkazům.
|
|
|
Prvky hororového žánru v povídkách Raye Bradburyho
HLADKÝ, Martin
Práce se zabývá interpretací hororových prvků ve vybraných povídkách Raye Bradburyho. Teoretický úvod přibližuje základní rysy gotického románu a zamýšlí se nad vazbami mezi touto literární tradicí a žánrem science fiction (např. význam románu Frankenstein). Vlastní literární analýza zahrnuje konkrétní tematické okruhy, odrážející zkoumané souvislosti (ztráta identity, odcizení, otázka paměti, téma života a smrti, přítomnost tajemství). Práce se pokouší posoudit i způsob vyvolávání napětí a sugestivní atmosféry (význam prostředí).
|
|
|
Caleb Williams Williama Godwina a Frankenstein Mary Shelleyové
TRUHELKOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je srovnání interpretací dvou významných děl anglického romantismu: Caleb Williams Williama Godwina (1794) a Frankenstein Mary Shelleyové (1818). Tyto romány budou zkoumány z hlediska jejich vazby na tradici gotického románu, konkrétně bude pozornost zaměřena na motivy tajemství, pronásledování, zločinu a rozdvojené osobnosti. Dále bude zkoumáno, jak je v obou románech vytvářena atmosféra strachu a napětí.
|
host ::
RSS.