|
|
Význam volnočasových aktivit u dětí předškolního a mladšího školního věku z různých etnických komunit.
VODIČKOVÁ, Alena
Multikulturní výchova je aktuálním tématem našeho školství. Současná etapa transformace našeho školství klade ve svých rámcových vzdělávacích programech pro předškolní vzdělávání a rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání velký důraz. Teoretická část vymezuje na základě odborné literatury pojmy multikulturalita a multikulturní výchova a naznačuje, jaké možnosti pro ni nabízejí volnočasové aktivity. Dále pak jsou charakterizovány hlavní rysy volnočasových aktivit. V praktické části práce je zmapováno, jak tráví volný čas děti z různých etnik a zda se způsob jejich trávení u těchto skupin dětí liší. Dále je zjištěno, jaké jsou přínosy volnočasových aktivit pro jejich lepší socializaci. Poznatky z výzkumu mohou sloužit k zamyšlení rodičů nad volným časem svých dětí a nad různými možnostmi, jak volný čas lépe využít.
|
|
|
Postavení Libanonu v současných mezinárodních vztazích
Šabacká, Yvona ; Skalník, Petr (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Libanon se vyznačuje významnou geopolitickou polohou na Blízkém východě, z hlediska mezinárodní politiky a vztahů měl Libanon a v budoucnu bude jistě mít významné geopolitické poslání a stejně tak i úlohu na Blízkém a Středním východě. Avšak jeho role a stát jako takový, jeho zahraniční, ale i vnitřní politika a vývoj jsou ovlivněny působením vnějších světových a regionálních aktérů působících na Libanon. Jejich cíle, prostředky, nástroje jsem ve své práci analyzovala z pohledu neorealismu. Libanon je křižovatkou světových kultur, náboženství, etnik. Je to mnohokulturní, multikonfesní stát. Multikulturalismus by mohl Libanonu velice napomoci překlenout všechny jeho problémy, zejména složitou vnitropolitickou situaci Libanonu a ovlivnit, resp. přispět k lepšímu budoucímu vnitropolitickému vývoji státu, což je právě mj. ovlivněno multikonfesním a multikulturním složením (faktory) v Libanonu. Libanon a jeho multikulturalismus, resp. multikonfesionalismus by zároveň mohl být i příkladným státem pro ostatní státy regionu (viz Irák) a koexistenci na Blízkém a Středním východě. Možnosti naplňovat multikulturalismus v případě Libanonu jsem posuzovala na základě sociálního konstruktivismu a jeho úlohy v mezinárodních vztazích.
|
|
|
Národy a budoucnost Evropy. Odpovědi národních států na polyetnizaci
Janicki, Marko ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Říchová, Blanka (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem polyetnizace západoevropských národních států, kterou autor definuje jako narůstání kulturní a etnické rozmanitosti v důsledku rostoucí imigrace. Tento vývoj představuje výzvu jak pro soudržnost a kontinuitu historických národních států, tak i pro stabilitu současného systému mezinárodních vztahů. Práce se zabývá analýzou konkrétních odpovědi tři států - Francie, Německa a Velké Británie - v komparativní perspektivě. Teoretické zázemí představuje národnostní teorie alochtonních národnostních menšin. Autor zkoumá rozdílné aspekty imigrační politiky (ekonomickou imigraci, azylovou politiku, imigraci rodinných příslušníků, ilegální imigraci) a integrační politiky (především otázky udělení občanství - narozením nebo naturalizaci, a politiku občanské integrace). Výsledky jsou zasazeny do teoretického schématu, operujícího s 4 modelovými přístupy - exkluzionismem, segregacionismem, asimilacionismem a multikulturalismem. Práce dává také odpověď na vyhlídky evropské integrace a na otázku budoucnosti národních států v Evropě.
|
|
|
Political Aspects of Migration in Czech Republic and in Slovakia
Štefančík, Radoslav ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Horváth, Július (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Centrální hypotéza dizertační práce vychází ze zjištění, že podobně jako v zemích západní Evropy pod vlivem různých okolností, pozorujeme odklon od původně proklamovaného multikulturního konceptu integrace směrem k individuálním-občanské integraci také v České republice. Cílem práce nebylo jen verifikovat předpokládaný trend ve vývoji migrační politiky, ale také hledat příčiny její modifikace. Formulování hypotézy, která by se vztahovala rovněž na Českou republiku i na Slovensko, bylo komplikovanější. Zatímco tvorba migrační politiky v oblasti začleňování přistěhovalců do autochtonní společnosti má v České republice delší tradici i vzhledem k vyšší počet přistěhovalců, na Slovensku je dosud ve svých počátcích. Dokonce některé teprve nedávno přijaté výstupy veřejné politiky proklamovali uplatňování multikulturního rozměru ve vztahu k cizincům. Skutečná politika vypověděla úplně o jiném přístupu. Hlavní hypotéza práce tak byla doplněna o subhypotézu vztahující se k podmínkám Slovenska: Multikulturní rozměr přístupu k přistěhovalcům v minulosti existoval pouze v proklamativní rovině a pouze v dílčích dokumentech. Vzhledem k nedávnému přijetí konceptu integrační politiky, která není založena na principech multikulturalismu, jsou zmínky o něm reziduálním projevem předchozí nesystematické úpravy migrace a integrace ve výstupech veřejné politiky. V reálných podmínkách bylo provedeno několik kroků bránících aplikování principů tohoto modelu. V případě České republiky byla zaznamenána změna již v oblasti přistěhovalecké politiky v souvislosti s hospodářskou krizí. Stejně byl prokázán obsahový posun v přístupu k integraci cizinců. Složitějším se ukázalo sledovat tento vývoj v procesu tvorby slovenské migrační politiky. Veřejná politika v oblasti migrace a integrace cizinců byla do roku 2009 charakteristická výrazným nezájmem ze strany státních orgánů. V případě České republiky je během několika let zřejmý posun od komunitaristicko-multikulturního modelu k individuální občanské integraci. Za hlavní prostředek integrace se považuje ovládání jazyka. V případě Slovenské republiky byl původně proklamovaný multikulturní přístup jen pozůstatek nesystematické a nahodilé úpravy integrační politiky a v reálném životě přistěhovalců nic neznamenal. Na Slovensku prakticky do roku 2009 neexistovala integrační politika. Posun v pohledu na migraci zaznamenávají ve svých obsahových dokumentech i politické strany. Podobně jako ve výstupech veřejné politiky, byl posun od multikulturalismu zaznamenán v předvolebních programech českých politických stran. Otázka migrace na Slovensku zatím ve volební kampani nerezonovala. Slovenské politické strany zatím nemají jasnou představu o možnostech integrace přistěhovalců žijících na Slovensku.
|
|
|
Multikulturalita firem v EU
Zadražilová, Lucie ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Ilinitchi, Cristina (oponent)
Diplomová práce se zabývá multikulturalitou firem v Evropské unii jako jedním ze způsobů uchopení kulturní diverzity. Cílem práce je poskytnout pohled na různé přístupy k této tématice na základě již publikovaných zdrojů a na příkladech konkrétních praktik užívaných v organizacích. Základní otázka, kterou se práce zabývá, je následující: Směřují společnosti působící na trhu Evropské unie k modelu "multikulturní společnosti"? Práce obsahuje celkem čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní termíny, kterými jsou multikulturalita, diverzita a management diverzity. Stručně shrnuje historii a vývoj řízení diverzity, stejně tak důležitost zabývat se kulturní rozmanitostí. Rozebírá rovněž konkrétní faktory ovlivňující způsobující zájem o kulturní diverzitu a její řízení. Druhá kapitola nahlíží na kulturní diverzitu z perspektivy EU. Podrobněji rozebírá demografický vývoj obyvatel a pracovní síly posledních let jako jeden z nejdůležitějších externích faktorů při řízení diverzity, stručně shrnuje i historický vývoj migrace v Evropě, zabývá se imigrační politikou EU. Součástí této části práce je i legislativa EU z pohledu celkového přístupu EU k diskriminaci a rovným příležitostem v pracovní sféře. Třetí kapitola zkoumá diverzitu z pohledu firem. Je zde podrobně rozebírán Coxův model, podle kterého je možné dělit společnosti na základě přístupu k diverzitě, a konkrétní techniky, které organizace mohou praktikovat při přeměně na společnost multikulturní. Velká část této kapitoly je věnována multikulturním týmům. Poslední kapitola analyzuje konkrétní metody využívané společnostmi působícími na trhu EU a konkrétní rady pro řízení diverzity, které EU vytvořila pro malé a střední společnosti.
|
|
|
Evropa jako multikulturní společnost: Komparace přístupů vybraných evropských zemí
Pecháčková, Michaela ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematickou integrací muslimské menšiny ve vybraných evropských zemích a reaguje tak na vzrůstající nespokojenost a radikalizaci na obou stranách. Jejím cílem je posouzení vzájemného soužití západní a muslimské civilizace v kontextu Evropy v návaznosti na teoretickou koncepci multikulturalismu jakožto modelu soužití odlišných kultur. Práce se soustředí především na analýzu vzájemných konfliktních aspektů s důrazem na odlišné kulturní a hodnotové orientace, vnímání identity a na to, jak se tato východiska projevují v praxi. Pro tento účel byly vybrány tři evropské země: Francie, Německo a Velká Británie. Na jejich příkladě jsou ukázány různé přístupy k imigraci a modely integrace přistěhovalců. Na závěr jsou představeny konkrétní problémy a zároveň rozebrány různé pohledy a názory k jejich možnému řešení.
|
|
| |
|
|
Muslimské menšiny v Evropské unii. Případová studie Francie.
Jebavá, Jaroslava ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
O islámu se v Evropské unii poslední dobou čím dál více diskutuje, a to nejen v souvislosti se světovým děním, ale i řešením vnitrostátních záležitostí jednotlivých členských států. Islám se totiž v EU usadil a stal se permanentní součástí evropského náboženského spektra. Problematika početných evropských muslimských menšin však dnes už není záležitostí jen jednotlivých států, které této problematice bezprostředně čelí, ale v prostředí rostoucí evropské integrace a při současných transnacionalizačních tendencích evropského islámu se stává předmětem zájmu všech členských států i EU jako takové. Nadále však řada otázek a hlavní odpovědnost za jejich řešení spočívá na jednotlivých státech. Práce se zaměřuje na analýzu postavení islámu ve Francii, jakožto zemi s největší muslimskou menšinou v rámci EU. Popisuje podmínky, které Francie islámu připravila, a specifický přístup Francie k menšinám a náboženstvím a analyzuje proces a současnou míru integrace francouzských muslimů. Na konkrétním příkladu Francie zkoumá tato práce obecně možnost integrace muslimů v evropské společnosti, faktory, které ji ovlivňují, a potažmo i přijatelnost islámu v EU.
|
|
|
Asimilace muslimů v Nizozemsku
Adamcová, Jana ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Nizozemsko je země již po staletí známá hlubokou tradicí tolerance, otevřenosti, svobody slova a bezpečnosti. Do Nizozemska vedly kroky lidí utlačovaných ve své vlasti dokonce už v 16. století. Tradice tolerance, kterou dokázala na čas přetnout pouze německá okupace, jako by se ale v posledních letech začala proti Nizozemsku obracet. Nyní je oficiálně považováno za imigrační zemi, kterou se stát nikdy nechtělo, a představuje oblíbenou destinaci migrace různých lidí z různých koutů světa. Aby vláda předešla zhoubným dopadům masové imigrace z neevropských zemí na svou společnost, od konce 70. let 20. století se snaží vyvinout a aplikovat nejefektivnější integrační politiku. Za posledních několik desítek let prošla nizozemská integrační politika různými stádii od preference multikulturalismu v 80. a 90. letech 20. století až po občanskou integraci na začátku nového tisícileté. Cílem této bakalářské práce je analyzovat a v závěru zhodnotit úspěšnost integrační politiky Nizozemska vůči muslimům, kteří v tomto směru představují nejproblematičtější skupinu přistěhovalců.
|
|
|
Formy a výzvy multikulturalismu v 21. století v západním kontextu
Janů, Karolína ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Práce si klade základní tezi, zda multikulturní soužití, s akcentem na společnosti západní a severní Evropy, je ve své současné podobě funkční a má-li tento funkční potenciál i do budoucna. Nebo zda skutečně nastala v současnosti často proklamovaná "krize multikulturalismu" a do budoucna bude nutná výrazná přeměna multikulturní politiky západních států. Podkladem pro zkoumání situace v multikulturním soužití západních společností bude teoretická část práce, která se pokusí zmapovat souvislosti vzniku multikulturního fenoménu, postupný vývoj názorů na tento fenomén v oblasti filozofické, politické a sociologické, hlavní multikulturní debaty a obsah tohoto pojmu. V rámci druhé, empiricky zaměřené části práce budou na příkladu tří evropských států ilustrovány teoretické modely a charakteristiky, rozebírané v první části práce.
|
host ::
RSS.