Název: Politické aspekty migrácie v Českej republike a na Slovensku
Překlad názvu: Political Aspects of Migration in Czech Republic and in Slovakia
Autoři: Štefančík, Radoslav ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Horváth, Július (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2004
Jazyk: slo
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [slo] [cze] [eng]
Centrálna hypotéza vychádza z konštatovania, že podobne ako v krajinách západnej Európy pod vplyvom rôznych okolností pozorujeme odklon od pôvodne proklamovaného multikultúrneho konceptu integrácie smerom k individuálno-občianskej integrácii aj v Českej republike. Cieľom práce nebolo len verifikovať predpokladaný trend vo vývoji migračnej politiky, ale aj hľadať príčiny jej modifikácie. Sformulovanie hypotézy, ktorá by sa vzťahovala rovnako na Českú republiku i na Slovensko bolo komplikovanejšie. Zatiaľ čo tvorba migračnej politiky v oblasti začleňovania prisťahovalcov do autochtónnej spoločnosti má v Českej republike dlhšiu tradíciu aj vzhľadom na vyšší počet prisťahovalcov, na Slovensku je doteraz vo svojich začiatkoch. Dokonca niektoré len prednedávnom prijaté výstupy verejnej politiky proklamovali uplatňovanie multikultúrneho rozmeru vo vzťahu k cudzincom. Skutočná politika vypovedala úplne o inom prístupe. Hlavná hypotéza práce tak bola doplnená o subhypotézu vzťahujúcu sa k podmienkam Slovenska: Multikultúrny rozmer prístupu k prisťahovalcom v minulosti existoval len v proklamatívnej rovine a len v čiastkových dokumentoch. Vzhľadom k nedávnemu prijatiu konceptu integračnej politiky, ktorá nie je založená na princípoch multikulturalizmu, sú zmienky o ňom reziduálnym prejavom predchádzajúcej nesystematickej úpravy migrácie a integrácie vo výstupoch verejnej politiky. V reálnych podmienkach bolo uskutočnených viacero krokov brániacich aplikovaniu princípov tohto modelu. Obsahovou analýzou a diachrónnou komparatívnou metódou skúmaných dokumentov možno konštatovať, že v prípade Českej republiky bola zaznamenaná zmena už v oblasti prisťahovaleckej politiky. Zatiaľ čo pred finančnou krízou pristupovala vláda k zamestnávaniu cudzincov ochotne, v dôsledku dopadov naštartovala reštrikčnú imigračnú politiku. Rovnako bol dokázaný obsahový posun v prístupe k integrácii cudzincov. Zložitejším sa ukázalo sledovať tento vývoj v procese tvorby slovenskej migračnej politiky. Verejná politika v oblasti migrácie a integrácie cudzincov bola do roku 2009 charakteristická výrazným nezáujmom zo strany štátnych orgánov. V prípade Českej republiky je v priebehu niekoľkých rokov evidentný posun od komunitaristicko-multikultúrneho modelu k individuálno-občianskej integrácii. Za hlavný prostriedok integrácie sa považuje ovládanie jazyka. V prípade Slovenskej republiky bol proklamový multikultúrny prístup len pozostatok nesystematickej úpravy integračnej politiky a v reálnom živote prisťahovalcov nič neznamenal. Na Slovensku prakticky do roku 2009 neexistovala integračná politika. Posun v pohľade na migráciu zaznamenávajú vo svojich obsahových dokumentoch aj politické strany. Podobne ako vo výstupoch verejnej politiky, bol posun od multikulturalizmu zaznamenaný aj v predvolebných programoch českých politických strán. Otázka migrácie na Slovensku zatiaľ vo volebnej kampani nerezonovala. Slovenské politické strany zatiaľ nemajú jasnú predstavu o možnostiach integrácie prisťahovalcov. Centrální hypotéza dizertační práce vychází ze zjištění, že podobně jako v zemích západní Evropy pod vlivem různých okolností, pozorujeme odklon od původně proklamovaného multikulturního konceptu integrace směrem k individuálním-občanské integraci také v České republice. Cílem práce nebylo jen verifikovat předpokládaný trend ve vývoji migrační politiky, ale také hledat příčiny její modifikace. Formulování hypotézy, která by se vztahovala rovněž na Českou republiku i na Slovensko, bylo komplikovanější. Zatímco tvorba migrační politiky v oblasti začleňování přistěhovalců do autochtonní společnosti má v České republice delší tradici i vzhledem k vyšší počet přistěhovalců, na Slovensku je dosud ve svých počátcích. Dokonce některé teprve nedávno přijaté výstupy veřejné politiky proklamovali uplatňování multikulturního rozměru ve vztahu k cizincům. Skutečná politika vypověděla úplně o jiném přístupu. Hlavní hypotéza práce tak byla doplněna o subhypotézu vztahující se k podmínkám Slovenska: Multikulturní rozměr přístupu k přistěhovalcům v minulosti existoval pouze v proklamativní rovině a pouze v dílčích dokumentech. Vzhledem k nedávnému přijetí konceptu integrační politiky, která není založena na principech multikulturalismu, jsou zmínky o něm reziduálním projevem předchozí nesystematické úpravy migrace a integrace ve výstupech veřejné politiky. V reálných podmínkách bylo provedeno několik kroků bránících aplikování principů tohoto modelu. V případě České republiky byla zaznamenána změna již v oblasti přistěhovalecké politiky v souvislosti s hospodářskou krizí. Stejně byl prokázán obsahový posun v přístupu k integraci cizinců. Složitějším se ukázalo sledovat tento vývoj v procesu tvorby slovenské migrační politiky. Veřejná politika v oblasti migrace a integrace cizinců byla do roku 2009 charakteristická výrazným nezájmem ze strany státních orgánů. V případě České republiky je během několika let zřejmý posun od komunitaristicko-multikulturního modelu k individuální občanské integraci. Za hlavní prostředek integrace se považuje ovládání jazyka. V případě Slovenské republiky byl původně proklamovaný multikulturní přístup jen pozůstatek nesystematické a nahodilé úpravy integrační politiky a v reálném životě přistěhovalců nic neznamenal. Na Slovensku prakticky do roku 2009 neexistovala integrační politika. Posun v pohledu na migraci zaznamenávají ve svých obsahových dokumentech i politické strany. Podobně jako ve výstupech veřejné politiky, byl posun od multikulturalismu zaznamenán v předvolebních programech českých politických stran. Otázka migrace na Slovensku zatím ve volební kampani nerezonovala. Slovenské politické strany zatím nemají jasnou představu o možnostech integrace přistěhovalců žijících na Slovensku. The central hypothesis of this dissertation is based on the finding that, like in the countries of Western Europe under the influence of various circumstances, in the Czech Republic, too, there is a shift from the originally proclaimed multicultural concept of integration towards individual civic integration. The objective of the treatise is not only to verify the anticipated trend in the development of the migration policy, but also to seek causes of its modification. The formulation of a hypothesis that would apply equally to the Czech Republic and Slovakia was more complicated. While the formation of migration policies in the area of integration of immigrants into an autochthonous society enjoys a longer tradition in the Czech Republic -- also due to the higher number of immigrants -- in Slovakia it is in its beginnings so far. Even some of the recently adopted outcomes of public policy proclaimed the objective to implement the multicultural dimension vis-a-vis foreigners. The actual policies, however, bore witness to a completely different approach. The core hypothesis of this treatise has thus been complemented by a subhypothesis relating to the conditions of Slovakia: the multicultural dimension of the approach to immigrants in the past only existed at a theoretical level, and only partially. Given the recent adoption of the concept of integration policy, which is not based on the principles of multiculturalism, references to it represent a residual manifestation of the preceding non-systematic treatment of migration and integration in the outcomes of public policy. In real life, several steps hindering the application of this model's principles have been undertaken. Content analysis and diachronic comparative method applied on the documents under review show that there is a change occurring in the Czech Republic in the area of immigration policies. Whereas prior to the financial crisis the government would willingly employ foreigners, the impact of the crisis has led it to a restrictive immigration policy. Demonstrated was also a content shift in the approach to the integration of foreigners. As regards the formation of Slovak migration policies, the process of policy development proved to be more complicated to follow. Public policies in the area of migration and integration of foreigners since 2009 and the stance of the governmental bodies towards them have been largely indifferent. The Czech Republic clearly displays, over the course of the past several years, a shift from the communitarian/multicultural model toward the individual civic integration. The command of the language is considered to be the main vehicle of integration. The Slovak Republic declared multiculturalism only as a remnant of the non-systematic treatment of integration policies, with virtually nothing changing in the real life of immigrants. There had been practically no integration policy in Slovakia up to 2009. Similarly to the outcomes of public policies, the shift in the perspectives on migration away from multiculturalism has occurred in the political programs of Czech political parties as well. The issue of migration in Slovakia has so far not affected election campaigning. Slovak political parties do not have a clear idea of the possibilities of related to the integration of immigrants.
Klíčová slova: migrace; migrační politika; multikulturalismus; Migration; Migration Policy; Multiculturalism

Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři VŠE.
Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/28028

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-77112


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce