|
Charakteristické rysy gotického románu a jejich vliv na tragický vývoj ženských hrdinek v díle Emily Brontëové Na Větrné Hůrce a Henryho Jamese Utažení šroubu
POSPÍCHALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce ?Charakteristické rysy gotického románu a jejich vliv na tragický vývoj ženských hrdinek v díle Emily Brontëové Na Větrné hůrce a Henryho Jamese Utažení šroubu? pojednává o osudech hrdinek v uvedených dílech a analyzuje prvky těchto děl. Cílem práce je konkrétně vyhledat a analyzovat typické rysy gotického románu a jejich použití ve výše zmíněných dílech. Dále se zaměří na tragický vývoj ženských hrdinek v těchto dílech a možné příčiny vývoje jejich osudu, důsledky a propojení s typickými rysy gotického románu. Práce poukazuje na fakt, že gotické rysy jsou pro tato díla stěžejní a mají souvislost s tragickým koncem hrdinek. Gotické rysy se vyskytují i přesto, že dílo Henryho Jamese Utažení šroubu je povídka a nikoliv román. Rysy gotického románu tedy nejsou pouze vázané na literární útvar román.
|
|
Díla rudolfínských skladatelů obsažená ve varhanním tisku Tabulaturbuch (1607)
Frýdlová, Soňa ; Černý, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce jsou skladby obsažené v tištěné sbírce varhanních intabulací s názvem Tahulaturhuch von allerhand ausserlesnen, sch6nen, lieblichen Praeludtjs, Toccaten, Motteten, Canzonetten, Madrigalien und Fugen von 4, 5, und 6 Stimmen: dessgleichen kunstlichen Passomezzen und Gagliardenl ), která je uložena v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze pod signaturou Pu 59 C 8985. Zaměřila jsem se především na přepis a analýzu děl skladatelů, u nichž existuje osobní vazba na Prahu v době vlády Rudolfa II., a kteří tedy bývají často označováni jako skladatelé "rudo lflnští" .
|
|
Původ, složení a stabilita měďnatých pigmentů v nástěnné malbě
Švarcová, Silvie ; Bezdička, Petr ; Hradil, David
Modré a zelené měďnaté pigmenty tvoří pestrou škálu chemicky blízkých avšak mineralogicky odlišných látek, což činí jejich správnou identifikaci netriviálním úkolem. Co víc, tyto pigmenty mohou být různého původu – přírodní, umělé nebo vzniklé jako důsledek koroze jiného měďnatého pigmentu. Degradace měďnatých pigmentů je vážným problémem v případech, kdy jsou výtvarná díla vystavena korozívnímu prostředí, jako je tomu u nástěnných maleb nebo polychromovaných kamenných plastik umístěných v exteriéru. Na příkladu vybraných nástěnných maleb dokumentujeme variabilitu měďnatých pigmentů používaných v historii. Problematika původu a stability měďnatých pigmentů v nástěnných malbách je řešena pomocí pokročilého mikroanalytického zkoumání barevných vrstev společně s laboratorními experimenty. V článku jsou ukázány a diskutovány mikroanalytické znaky, dokumentující přírodní i umělý původ pigmentů jakož i druhotné změny způsobené korozívním prostředím.
|
|
Současná příběhová próza ze života dětí
Husarová, Lenka ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce) ; Stejskalová, Anna (oponent)
Současná příběhová próza, tedy próza vznikající od 90. let 20. století, je přirozeným fenoménem, který se tříbil již od počátku 20. století. Její vývoj prošel mnohými úskalími a je zachycen v první kapitole. První kapitola také shrnuje charakteristické znaky současné příběhové prózy s dětským hrdinou. Druhá kapitola Příběhová próza ze života dětí od 80. let 20. století do současnosti přibližuje námětové obsahy próz, které vyšly v tomto období a zamýšlí se, podle jakých měřítek díla třídit. Třetí kapitola Námětové okruhy se snaží utřídit prózu podle vybraných měřítek. Nejrozsáhlejší skupinou jsou prózy zabývající se mezilidskými vztahy. Sem patří námětové okruhy Děti z rozvrácené rodiny, Sourozenecké vztahy, Ideál přátelství. Další mnohem menší oddíly jsou věnovány prózám, které se zabývají péčí o zvíře, vyrovnáváním se hlavního hrdiny s vlastním zdravotním omezením nebo které líčí prázdninové dobrodružství. Zcela samostatnou kapitolu tvoří příběhy s fantazijními prvky. Čtvrtá kapitola se věnuje charakterizačním postupům ve sledovaných prózách Markéty Zinnerové, Hany Doskočilové, Martiny Drijverové, Ivy Procházkové a Ivony Březinové. Pátá kapitola, poslední, charakterizuje a hodnotí použití jazykových prostředků a kompozičních postupů, které výše zmiňované autorky v prózách využívají a jimiž jsou jejich...
|
|
Vladimír Nabokov - překladatel svých vlastních děl
Srpová, Kateřina ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ve své diplomové práci se budu věnovat Vladimíru Nabokovovi z pohledu jeho překladatelské práce. Konkrétně se zaměřím na román Камера обскура (1933) přeložený Nabokovem do angličtiny pod názvem Laughter in the Dark( 1938). Jako autor bilingvní (nebo dokonce multilingvní) zaujímá Nabokov v oblasti překladu velice nezvyklé místo. Nabokov dokonale ovládal ruský a anglický jazyk, kromě toho hovořil plynně francouzsky, a ze všech těchto jazyků byl schopen překládat. Zajímavou kapitolu v tvorbě Nabokova pak zaujímají překlady jeho vlastních děl. Nabokov se totiž při zpětném překládání svých původně ruských, respektive anglicky psaných románů, dopouštěl různých změn. V následujících kapitolách se proto nejprve budu věnovat Nabokovovi v kontextu jeho jazykového původu; poté se soustředím na některá díla jiných autorů, která Nabokov během svého života přeložil; a na závěr se zaměřím na romány Vladimíra Nabokova, jež autor později sám přeložil do angličtiny, respektive do ruštiny. Největší prostor dostane překlad ruského románu Kamera obskura do angličtiny; autor totiž anglickou verzi v mnohém poupravil. Podrobně se těmto změnám věnuji v komparativní analýze ruské a anglické verze tohoto díla, kterou čtenář nalezne v poslední kapitole této diplomové práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Proměny prozaického zpracování tématu okupace během druhé světové války v české literatuře v letech 1945-1965
Moravcová, Lenka ; Stejskalová, Anna (oponent) ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce)
Autorka diplomové práce se zaměřila na prózu zpracovávající téma druhé světové války v české literatuře mezi léty 1945-1965. Hlavním cílem je ukázat základní tendence zobrazení okupace a druhé světové války v české literatuře a analyzovat stěžejní díla tohoto období. V jednotlivých kapitolách se autorka zabývá bezprostřední reakcí dokumentární i fabulované prózy na válku, zobrazením generačního konfliktu, podobami zpracování židovské tématiky a holocaustu i některými prózami s existenciálními motivy. Na dílech Julia Fučíka, Jana Drdy, Josefa Škvoreckého, Arnošta Lustiga a Ladislava Fukse se autorka snaží poukázat na různé formy prózy s válečnou tématikou a poodhalit jejich hlavní tendence.
|
|
Čas a prostor v díle Karla Šiktance
Fišerová, Daniela ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Ve své práci se zaměřím na tematiku časoprostoru v Šiktancově díle. Danou problematiku budu sledovat nejen v rámci celého Šiktancova díla básnického (s bližším zaměřením na sbírky a skladby, v rámci nichž se tematika časoprostoru projevuje dle mého soudu nejvýrazněji, tj. Český Orloj, Adam a Eva, Zaříkávání živých, Tanec Smrti, aj.), ale i v rámci Šiktancovy tvorby pohádkářské. Během své práce budu postupovat s využitím zejména metod textové analýzy, interpretace (své závěry budu následně dokládat na konkrétních příkladech ze Šiktancových textů) a komparace, přičemž se budu samozřejmě rovněž snažit i o zapojení svých zjištění do literárně-teoretických a literárně-historických souvislostí.
|
|
Postavy v románu Eleny Garro: Vzpomínky na budoucnost
Novotná Ouřadová, Dagmar ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Téma postava jejich vztahu k ostatním stavebním prvkům románu jsem si vybrala z několika důvodů. Podle mého názoru vděčí dílo Eleny Garro za svoji nadčasovost z velké části právě postavám. Spojením klasického hrdiny s postavou moderního románu vytváří postavy, které přesahují hranice jednoho díla a jedné epochy. Po hrdinech dávných bájí zdědily mytickou nesmrtelnost, z druhé linie se jim dostalo křehké poetiky moderní literární postavy. Toto spojení z nich dělá univerzální literární postavy, které díky svému bytostně lidskému rozměru dokáží oslovovat i naši současnost. Elena Garro stojí jako spisovatelka i jako žena na prahu nové doby. Ve svém díle podává svědectví o začátku nové epochy. Mexická společnost konce 20. let, do kterých je román zasazen, otevírá otázku vlastní identity a po letech cizí nadvlády hledá svoji vlastní cestu. Na pozadí magického příběhu hlavních hrdinek se odehrává drama společnosti, která stojí před svým přerodem. Elena Garro kritizuje šedé maloměšťáctví, sobectví a zaslepenost, které v jejich důsledku přirovnává k neomalenosti velkých historických gest. Mexiko prochází deziluzí z revolučních bojů a touŽÍ po zavedení pořádku. Starý systém přestává platit a nový ještě nenabyl jasných obrysů. Cítíme nostalgii po dobách minulých, ze které je však zřejmé, že již není cesty zpátky. V...
|
|
Technologie a techniky závěsného obrazu v období baroka jako inspirační zdroj pro vizuální interpretaci.
BUČKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se bude zabývat malířskou, technologickou výstavbou závěsného obrazu v období baroka a bude inspiračním zdrojem pro vizuální interpretaci. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá technologiemi barokní malby na závěsném obrazu a malířskými technikami té doby. Klíčovou postavou bude studium díla Karla Škréty. Nedílnou součástí budou teoretické a technologické poznatky předních restaurátorů. Na základě jejich poznání bude aplikován technologický postup ve vlastní tvorbě, která je součástí praktické části.
|
|
The Promise and its Ethics
Põhjala, Priit ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; BERGAN, Ronald (oponent)
I have taken the subject of Ethics in the film The Promise (1996) by the filmmakers Jean-Pierre Dardenne and Luc Dardenne as a case study in the use of philosophy, in this instance that of the French philosopher Emmanuel Levinas (1906 - 1995), and how it can inform all aspects of storytelling. While not the only viable interpretation of the work, Levinas' thought is most relevant to the narrative as well as to the larger intellectual goals of the film. His ethics here is not here merely tacked on intellectualism but is formative of the characters and the story told by the filmmakers, to the point where the film itself becomes a test for the acceptability of the philosophy, akin to a though experiment in film form, something that it at the very end fails to prove. Despite its philosophical and story telling short comings, the Promise is a good showcase of the use of philosophy in filmmaking and where it's successes show the strength of this approach it's failures show the perils of it, something that the Dardenne brothers have shown to have learn from in their subsequent films.
|
host ::
