Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 144 záznamů.  začátekpředchozí126 - 135další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Hyaluronanové hydrogely na bázi CTAT
Velcer, Tomáš ; Venerová, Tereza (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá vlastnosti a chování fázově separovaných hydrogelů připravených interakcí hyaluronanu s opačně nabitými tenzidy. Pro porovnání byly vybráni tři zástupci, konkrétně cetyltrimethylamonium bromid, chlorid a p-toluensulfonát (CTAB, CTAC, CTAT). Pomocí metody reologie bylo zjištěno, že použitím tenzidu CTAT vznikají nejrigidnější gely a vyšší molekulová hmotnost hyaluronanu má přímý vliv na objem a tuhost vzniklých gelů. Srovnání metod přípravy bylo také diskutováno, přičemž se jako nejvhodnější jeví míchání připravených zásobních roztoků komponent. Maloúhlový rozptyl rentgenového záření byl použit pro stanovení tvaru a velikosti micel tenzidů. Ukazálo se, že tvar micel nemá vliv na objem vzniklého gelu. Výsledky této práce naznačují, že dané gely jsou si do jisté míry konkurenceschopné a inkorporování hyaluronanu do jejich sktruktury je žádoucí s ohledem na jeho biologickou aktivitu. Nabízí se tak potenciální použití těchto látek na poli medicínských aplikací.
Vývoj a charakterizace hydrogelů s obsahem huminových látek pro kosmetické a farmaceutické aplikace
Pavlicová, Renata ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a charakterizaci hydrogelů s obsahem huminových látek s možností využití v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Práce navazuje na stejnojmennou bakalářskou práci, teoretická a experimentální část tedy vychází a je založena na již získaných poznatcích. Náplní této práce bylo vypracovat literární rešerši se zaměřením nejenom využití huminových gelů v praxi, ale také na rozšíření konzistence o další aktivní látky. Na základě této literární rešerše bylo cílem připravit modelové vzorky huminových hydrogelů s vybranými aktivními látkami a charakterizovat je metodami základní materiálové analýzy. Mezi tyto základní analýzy patřila zejména reologie a vizuální hodnocení konzistence při přípravě, dále pak byly vzorky podrobeny procesu sušení a botnání. Experimentální část prokázala značné vlivy při přípravě a složení jednotlivých vzorků, které se poté odrážely na jejich struktuře a konzistenci. Dále bylo zjištěno, že vhodná složení a kombinace látek tvoří hydrogely přijatelných charakteristik pro případné další použití v kosmetických respektive farmaceutických aplikací.
Hydrogely huminových kyselin - experimentální model i aplikační forma
Sedláček, Petr ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na využití hydrogelových forem huminových kyselin v základním i aplikovaném výzkumu tohoto cenného přírodního materiálu. Hlavní pozornost je věnována interakci fyzikálního gelu huminových kyselin s měďnatými ionty jako modelovým reprezentantem těžkých kovů. Klíčovou náplní experimentální části práce je optimalizace laboratorních difúzních metod jako inovativního nástroje pro modelování transportu polutantů v přírodních systémech s obsahem huminových látek. Různými technikami byl stanoven difúzní koeficient měďnatých iontů v gelu. Jeho hodnota je úzce spojena s interakcí pevné složky gelu a difundující látky a může proto sloužit jako objektivní parametr pro základní testy reaktivity huminových sloučenin. Poslední část práce je věnována přípravě směsných reverzibilních hydrogelů chitosanu s huminovými kyselinami jako vhodné koloidní formy pro základní aplikace huminových sloučenin.
Vliv huminových kyselin na mobilitu iontových sloučenin
Herzog, Milan ; Weidlich,, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je studium interakcí mezi huminovými kyselinami a modelovými iontovými polutanty (organická barviva, ionty těžkých kovů) prostřednictvím jednoduchých difúzních experimentů v difúzní cele. Hlavním cílem bylo zhodnotit vliv náboje difúzních sond (rozpuštěných látek) na interakci s huminovými kyselinami imobilizovanými v modelové hydrogelové fázi. Jako vhodné modelové polutanty byly zvoleny měďnaté ionty jako zástupce těžkých kovů a organická barviva (methylenová modř, rhodamin, fluorescein a chicago blue). Získané informace poslouží k prohloubení znalostí týkajících se přirozených bariérových vlastností huminových kyselin a dají se taktéž využít pro zavedení jednoduchých laboratorních difúzních technik pro zkoumání reaktivity biopolymerů obecně.
Studium transportu huminových látek skrz rostlinné kutikuly
Smilková, Marcela ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku foliárního typu hnojení, které v dnešní době představuje jedno z nejčastěji používaných aplikací komerčních hnojiv vůbec. Náplní této práce je studium rostlinných kutikul, coby tenkých vrstev na svrchní straně listu, které umožňují regulaci transportu vody, nutrientů a zároveň se podílí na ochraně rostlin před vnějšími biotickými i abiotickými vlivy. Pro charakterizaci těchto tenkých membrán byla využita me¬to¬da fluorescenční a optické mikroskopie a profilometrie. Hlavním cílem předložené práce je optimalizace a otestování metodiky experimentálního studia transportu komerč¬ního preparátu na bázi huminových kyselin skrz rost¬linné kutikuly a syntetické porézní mem¬brány s definovanou velikostí pórů. Studium transportu je realizováno metodami difúzního páru a neustálené difúze v hydrogelovém porézním prostředí za účelem studia a porovnání transportu lignohumátu přes přírodní a syntetické membrány. Součástí řešení problému je také charakterizace hydrogelových systémů, za tímto účelem bylo využito reologie, rtuťové porozimetrie a skenovací elektronové mikroskopie. Poznatky z této diplomové práce mohou sloužit jako modelový příklad pro studium foliární penetrace různých typů aktivních látek – pesticidů, herbicidů, fungicidů, NPK či právě huminových kyselin do listů rostlin.
Příprava syntetických superabsorbentů vody s obsahem huminových kyselin
Nováčková, Táňa ; Giláni, Vladimír (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a následnou charakterizaci syntetického hydrogelového materiálu s obsahem huminových kyselin. Na základě literární rešerše byl v experimentální části navržen a optimalizován postup přípravy syntetického superabsorbentu s obsahem huminových kyselin, a to s ohledem na splnění požadované funkčnosti výsledných materiálů jako jsou botnací schopnosti a postupné uvolňování huminové složky. Nedílnou součástí předložené práce je také podrobná charakterizace zkoumaných superabsorbentů pomocí široké škály fyzikálně-chemických metod (reometrie, vlhkostní analyzátor, FT-IR). Příprava těchto materiálů je směřována k jejich využití v zemědělství a v ochraně životního prostředí.
Studium reaktivity biopolymerů v gelové fázi
Smilek, Jiří ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní předložené diplomové práce je studium interakce biopolymerů s modelovými sondami (organická barviva) prostřednictvím difúzních procesů v gelové fázi. Hlavními cíly, kterých bylo úspěšně dosaženo, byla optimalizace a otestování metodiky difúzních cel a neustálené difúze v nekonečném prostředí za účelem studia interakcí zvolených kombinací biopolymer/sonda. Jako modelové reaktivní biopolymery byly zvoleny anionaktivní huminové kyseliny a kationaktivní chitosan, jako modelové sondy methylenová modř resp. methylenová oranž. Nezbytnou součástí předložené práce je také podrobná charakterizace výchozích biopolymerů a použitých gelových materiálů pomocí široké škály analytických a fyzikálně-chemických metod (reometrie, UV-VIS, FT-IR ). Kromě celé řady nových experimentálních poznatků o konkrétních studovaných systémech tkví význam této diplomové práce v tom, že slouží jako odrazový můstek pro vývoj nových difúzních technik jako univerzálních, inovativních a plně automatizovaných nástrojů pro charakterizaci reaktivity biopolymerů.
Studium degradace biokompatibilních kopolymerů
Oborná, Jana ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování degradace biokompatibilních polymerů. Byly studovány kopolymery založené na poly(mléčné), poly(glykolové) kyselině a poly(ethylenglykolu) PLGA-PEG-PLGA a dále tyto kopolymery modifikované kyselinou itakonovou ITA-PLGA-PEG-PLGA-ITA. Byl sledován vliv pH fosfátového roztoku na degradaci kopolymerů. Degradace probíhala při teplotě 37 °C v prostředí fosfátového roztoku při pH 4,2; 7,4 a 9,2. Pro kvantitativní stanovení kyseliny mléčné a glykolové, které jsou konečné produkty degradace, byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole. Pro kvalitativní stanovení dalších produktů degradace bylo využito tandemového spojení kapalinové chromatografie a hmotnostního detektoru. Pro stanovení poklesu molekulové hmotnosti řetězce kopolymerů po degradaci byla použita gelová permeační chromatografie s refraktometrickým detektorem.
Biopolymerní hydrogely pro zemědělské a environmentální aplikace
Ondruch, Pavel ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a charakterizaci aplikačních hydrogelových materiálů určených k zemědělskému využití. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány různé způsoby přípravy těchto materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována kinetikám botnání, rozpustnosti, uvolňování dusičnanů a huminových sloučenin. Dalším z důležitých měření byla termogravimetrická analýza připravených materiálů, jež poskytla informace o obsahu a formě poutání vody v materiálu. Vývoj materiálu byl směřován zejména k zemědělskému využití pro dodávání živin do půdy a regulaci vody v půdě.
Transportní vlastnosti huminových gelů
Sárová, Michaela ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium transportních vlastností huminových gelů. Při zkoumání těchto vlastností byla použita metoda difúze organických barviv v difúzních celách, která je založena na spektrofotometrickém sledování koncentračních změn v závislosti na čase. Barvivy použity v experimentu byly konkrétně methylenová modř a rhodamin 6G a difúzní experimenty byly prováděny na agarosovém hydrogelu bez přídavku huminových kyselin, s přídavkem nemethylované huminové kyseliny a poté s přídavkem methylované huminové kyseliny. Cílem práce bylo prozkoumat vlivy interakcí mezi difundujícím barvivem a příslušným typem gelu na výsledný efektivní difúzní koeficient barviva. Bylo zjištěno, že přítomnost huminové kyseliny v agarosovém hydrogelu značně ovlivňuje transport barviv.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 144 záznamů.   začátekpředchozí126 - 135další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.