Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Biopolymerní hydrogely pro zemědělské a environmentální aplikace
Ondruch, Pavel ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a charakterizaci aplikačních hydrogelových materiálů určených k zemědělskému využití. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány různé způsoby přípravy těchto materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována kinetikám botnání, rozpustnosti, uvolňování dusičnanů a huminových sloučenin. Dalším z důležitých měření byla termogravimetrická analýza připravených materiálů, jež poskytla informace o obsahu a formě poutání vody v materiálu. Vývoj materiálu byl směřován zejména k zemědělskému využití pro dodávání živin do půdy a regulaci vody v půdě.
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
Biopolymerní hydrogely pro zemědělské a environmentální aplikace
Ondruch, Pavel ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a charakterizaci aplikačních hydrogelových materiálů určených k zemědělskému využití. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány různé způsoby přípravy těchto materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována kinetikám botnání, rozpustnosti, uvolňování dusičnanů a huminových sloučenin. Dalším z důležitých měření byla termogravimetrická analýza připravených materiálů, jež poskytla informace o obsahu a formě poutání vody v materiálu. Vývoj materiálu byl směřován zejména k zemědělskému využití pro dodávání živin do půdy a regulaci vody v půdě.
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
Smysl a poslání oblastního činoherního divadla
Ondruch, Pavel ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Burian, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hledání smyslu a poslání českých oblastních činoherních divadel, tedy veřejných institucí scénického umění, zpravidla ve správě města či kraje, mimo tři hlavní kulturní centra České republiky (Praha,Brno, Ostrava). Pojem dále definujeme skrze čtyři fenomény, jejichž existence je nutnou podmínkou každého oblastního divadla: 1.)?ustavičně stojící? budova; 2.)veřejná služba regionu; 3.)dramatický repertoár; 4.)profesionální herecký ansámbl. Dějiny divadla nahlížíme skrze tyto čtyři fenomény a odhalujeme tak principy scéničnosti, která kromě svých ryze uměleckých funkcí musí zastávat neméně důležité funkce sociální, veřejné a široce kulturní, tj. funkce mimoumělecké. Prostřednictvím analýzy kořenů vzniku divadla jako veřejné instituce hledáme nejen současné postavení oblastních divadel, ale snažíme se především najít tvořivou cestu, jak v nich umělecky pracovat. Režisér musí hledat nejvhodnější styl inscenace vycházející z příslušného dramatického textu, a nikoli z vlastního ega. Jeho poetika je tvůrčím způsobem determinována mimouměleckými okolnostmi a režisér v duchu Maxe Reinhardta musí naleznout nejvhodnější znakový systém, jak transformovat jeden originální dramatický text do jedné originální scénické podoby, aby s příchodem dalšího dramatického textu musel cestu za hledáním specifické poetiky absolvovat zcela znovu. Tento eklektický přístup (týkající se i dramaturgie) daný monopolním postavením divadla a skladbou publika, by se mohl zdát roztříštěným, kdyby jej výrazně nesjednocoval herecký soubor. Herecké umění na základě dramatického textu je tak nejdůležitější složkou oblastních divadel, ačkoli jeho existence závisí na mnoha dalších faktorech. Práce dospívá ke konstatování nepostradatelnosti oblastních divadel ve veřejném prostoru města. Navazují totiž na nejhlubší evropské tradice divadla dramatu a divadla jako společensko-vzdělávací funkce(Bildungstheater).
Historizace a aktualizace jako dva protichůdné přístupy k inscenování klasické dramatiky v současném divadle
Ondruch, Pavel ; Císař, Jan (vedoucí práce) ; Kudláčková, Jana (oponent)
Centrum této práce spočívá v pojmu velké klasické činoherní divadlo (neboli velká činohra). To je chápáno jako mluvené divadlo postavené na výrazně estetizovaném dramatickém textu, básnickém dramatu, které se dotýká hlubších společenských problémů, hodnot a vůbec celkového světonázoru člověka. Divadlo je zde tak pojímáno jako společenská, morální a vzdělávací platforma. Tato práce se jednak snaží fenomén velké činohry pojmenovat, a jednak chce zkoumat možnosti, jak dramatické texty velké činohry inscenovat v současném moderním divadle. Při scénování klasického dramatického textu se totiž střetávají odlišné konvence - konvence scénování v době vzniku textu a konvence scénování v současném divadle. Z toho vyplývá, že každá inscenace velké činohry je nutně adaptací. Vždy se jedná o pokus oživit, teď a tady, obsahové kvality dramatického textu. Způsob jakým adaptujeme klasický text velké činohry může být dvojí. Posílíme-li mýtickou hodnotu dramatu (interpretace z hlediska kosmu), adaptujeme text historizačním principem. Zatímco přeneseme-li text do současné aktuální společenské situace, postupujeme v adaptaci principem aktualizačním. První část této práce se snaží výše uvedené skutečnosti popsat. Druhá část tyto poznatky aplikuje na konkrétním praktickém případu inscenování českého dramatického textu velké činohry. Charakterizace adaptace Hippodamie Jaroslava Vrchlického mimo jiné dokazuje, že ač přistupujeme ke scénování dramatického textu velké činohry z historizačního hlediska a tedy z hlediska věčnosti, dotýkáme se zároveň jistým způsobem i současných problémů. Historizace a aktualizace se tak ukáží jako dvě strany jedné mince.

Viz též: podobná jména autorů
4 Ondruch, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.