Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12,599 záznamů.  začátekpředchozí12590 - 12599  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.46 vteřin. 

Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
MARKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR.

Vliv kreatinu na koordinaci močovinového a citrátového cyklu
Kohlíková, E. ; Petr, M. ; Navrátil, Tomáš ; Šenholdová, Z. ; Přistoupilová, K. ; Přistoupil, T. I. ; Heyrovský, Michael ; Pelclová, D.
Kreatin je doporučován jako potravinový doplněk, který by měl zesílit jeho přirozenou tvorbu. Předpokládá se, že lidský organismus používá tuto sloučeninu pro tvorbu kreatin fosfátu, který je potřebný pro zásobování energií pro svalovou práci. Bylo prokázáno, že metabolické cesty jeho tvorby a zániku jsou komplikovanější, než bylo předpokládáno. Změny vylučování kyseliny thiodiglykolové do moči (TDGA) prokázaly, že aplikace kreatinu ovlivňuje metabolismus thio-sloučenin a dvoj-uhlíkových jednotek, tj. hladinu homocysteinu a glycinu v krvi a TDGA v moči. Z našich výsledků, získaných v experimentech se skupinou 11 mladých mužů, kteří byli suplementováni kreatinem po dobu jednoho měsíce, bylo potvrzeno, že vzájemná závislost mezi thio-sloučeninami, vitaminem B12, foláty, cholesterolem a jinými komplexy je komplikovanější než bylo předpokládáno. Pro lepší porozumění role kreatinu v obecném metabolismu bylo odvozeno schéma metabolických cest vztažených ke tvorbě kreatinu a jeho užití.

Rizikové faktory ohrožující člověka v období sénia
TESAŘOVÁ, Petra
Práce se zabývá rizikovými faktory člověka v období sénia a specifickým rizikem pádu.Cílem bylo zjistit, které rizikové faktory vnímají senioři jako závažné a jakým způsobem ovlivňují poruchy hybnosti život seniorů. Byly stanoveny 3 hypotézy. H1: Senioři vnímají jako závažné tělesné rizikové faktory, H 2: Poruchy hybnosti u seniorů vedou k jejich izolaci od společnosti a H 3: Senioři nejsou dostatečně informováni o prevenci pádu a následných komplikacích. Cíle práce byly splněny, první a druhá hypotéza potvrzena, třetí hypotézu se nepodařilo jednoznačně ani potvrdit, ani vyvrátit.Výsledky práce budou využity jako podklad pro vzdělávací semináře a besedy pro seniory.

Pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti se závažnou havárií
Žižka, Jan ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Diplomová práce pojednává o pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou v souvislosti se závažnou havárií. Hlavním cílem této práce je zhodnotit státní zásah ve formě povinného pojištění pro firmy, které mohou způsobit závažnou havárii. Ve své práci se přikloním k opodstatněnosti tohoto státního zásahu a pokusím se pro to najít argumenty. Rád bych ukázal, že úkolem povinného pojištění není komplikovat život novým či stávajícím podnikatelům. Demonstrujeme si, že povinné pojištění vede k větší prevenci před závažnou havárií a potenciálně k investicím do prevence a bezpečnosti. Dále se pokusím poukázat na to, že povinné pojištění nechrání jen firmy, ale i jejich věřitele či prosté občany. Ochranou pro firmy je především předejít zbytečnému riziku v případě, že k němu firma nebude příliš averzní. Jakmile se firma pojistí, stává se tak pojišťovna v podstatě dalším kontrolním orgánem pro dodržování bezpečnosti. Přínosem pro věřitele a poškozené je větší jistota, že v případě havárie pojišťovna zajistí solventnost firem. Najdeme určitě i další pozitiva na povinném pojištění, určitě bychom našli i negativní stránky, v celku bych ale viděl povinné pojištění jako opodstatnělé.

Význam trombofilních mutací v klinické genetice.
Vavrušková, Klára ; Kuklík, Miloslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Trombofilie znamená zvýšenou dispozici k tvorbě trombů. Zdravotní komplikace vzniklé v důsledku zvýšené srážlivosti krve mohou být velmi vážné. Pozitivní stanovení trombofilních mutací pak znamená pro pacienta nutnost prevence trombózy v rizikových situacích (např. těhotenství, operace) po celý život. Do studie klinického významu trombofilních mutací bylo zařazeno 300 lidí (206 žen a 94 mužů) s trombofilními mutacemi, kteří byli vyšetřeni v letech 2008 - 2010. Největší výtěžnost byla v oblasti mutací MTHFR (C677T i A1298C) - 266 pozitivních nálezů. Menší výtěžnost byla v oblasti sledování mutací FV Leiden a mutace FII protrombinu. U 99 pacientů byly zjištěny vícečetné trombofilní mutace. V souladu se zahraniční literaturou naše výsledky poukazují na klinické konsekvence trombofilních mutací jako jsou: opakované spontánní aborty, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, trombóza, flebotrombóza, plicní embolie, varixy, aseptická nekrose kyčelního kloubu, ateroskleróza a stenóza aorty. Mutace MTHFR C677T a MTHFR A1298C byly zachyceny především u pacientů s CMP, IM a ICHS. Mutace Leiden byla nejčastěji zachycena u pacientů s trombózou, flebotrombózou a plicní embolií. Ověřili jsme familiární výskyt trombofilních mutací. Všichni pacienti zdědili trombofilní mutace po jednom nebo obou rodičích....

Úrazy jako celospolečenský problém
DRAHOŇOVSKÁ, Kateřina
Práce popisuje historii traumatologie, současné údaje o úrazovosti na základě statistických dat ÚZIS, jednotlivé typy úrazů, metody prevence úrazů a sociální aspekty úrazovosti. Cílem práce bylo monitorování úrazovosti a zjištění stavu lidí s trvalámi následky po úrazu. Data byla získána technikou anonymního dotazníku, bylo rozdáno 120 dotazníků s 85% návratností. Doplňkovou metodou byla sekundární analýza dat Minasterstva dopravy. Byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Nejčastější příčinou úrazů s trvalými následky je dopravní nehoda, byla vyvrácena. H2: Senioři jsou nejrizikovější skupinou z hlediska postižení úrazy se nepotvrdila a H3: Lidé, kteří mají dobré rodinné zázemí, se vyrovnávají s následky úrazů lépe byla potvrzena.

Karcinogeneze kolorektálního karcinomu a karcinom asociovaný s idiopatickými střevními záněty: teoretická východiska a jejich důsledky pro klinickou praxi
Bortlík, Martin ; Lukáš, Milan (vedoucí práce) ; Zavoral, Miroslav (oponent) ; Dítě, Petr (oponent)
Kolorektální karcinom vzniká v důsledku hromadění genetických změn v buňkách střevní sliznice její postupnou přeměnou přes dysplastické stadium - intraepiteliální neoplázii. U většiny pacientů se sporadickým KRK je touto lézí adenom, u nemocných s ulcerózní kolitidou je označována jako "dysplázie". Iniciální genetickou událostí je obvykle změna APC genu v případě sporadického a genu p53 v případě UC asociovaného karcinomu. Tato vstupní porucha u sporadické neoplázie však nemusí postihovat obě alely APC genu a inaktivace druhé alely může souviset s maligní transformací adenomu v karcinom. Významnou roli v patogenezi obou typů neoplázie mají též epigenetické mechanismy, zejména hypermetylace promotorových částí genů. Epidemiologické studie ukazují, že relativní riziko vzniku KRK u nemocných s UC se v současnosti pohybuje mezi 2-3. Kromě známých rizikových faktorů, tedy rozsahu zánětu ve střevě, délky trvání a koincidence primární sklerozující cholangitidy se ukazuje, že riziko úzce souvisí s tíží zánětu a přítomností strukturálních změn ve střevě. Díky dokonalejší technice jsme schopni většinu dysplastických lézí v terénu IBD identifikovat endoskopicky. Endoskopická léčba IBD dysplázie se zásadním způsobem neliší od terapie sporadických adenomů. V primární prevenci KRK u nemocných s IBD má důležité místo...

Pohledávky podnikatelských subjektů z pohledu právního a účetního
ŠTĚPÁNKOVÁ, Michaela
V diplomové práci na téma Pohledávky podnikatelských subjektů z pohledu právního a účetního jsem se snažila vysvětlit problematiku pohledávek po lhůtě splatnosti a následně teoretické poznatky uplatnit v praktické části. Snažila jsem na 4 podnicích (jedné společnosti s ručením omezeným a tří akciových společností) ukázat, jak tvoří účetní opravné položky, jakou měly výši pohledávek a daňových opravných položek ve třech po sobě jdoucích letech (v rozmezí let 2004 až 2006) a dále prokázat, zda existuje nějaká vazba mezi výší pohledávek a jinými ukazateli. Úvod mé diplomové práce se týká vzniku, řízení a zajištění pohledávek po lhůtě splatnosti. Řízení pochybných nebo nedobytných pohledávek je velice náročné a nepřináší takový efekt, jako kdyby byla pohledávka splacena včas. Proto je důležité, aby se podnik zaměřil spíše na prevenci než na následné řízení pohledávek. Dále jsem se v teoretické části zabývala pohledávkami v konkurzním a vyrovnávacím řízení, oceňováním a účtováním pohledávek.

Účetnictví podnikatelů
Semecký, Václav ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
5. kapitola - Závěr 91 5. Závěr Moje prvotní zkoumání vedlo k otázce, zda by mělo být účetnictví upraveno právem. A pokud ano, jakým? Historickým vývojem bylo dospěno k úpravě účetnictví veřejným právem. Povinné vedení účetnictví a jeho nezávislá kontrola je důležitou prevencí před jedním z důvodů hospodářské nestability. V současnosti je patrný trend zintenzivnění nezávislé kontroly účetnictví auditory. Zkoumáním docházím k závěru, že de lege ferenda by mělo být účetnictví upravováno veřejným právem. Právní úprava účetnictví se nachází v komunitárním právu, zákonech, vyhláškách a podzákonných předpisech. Podzákonná úprava se nachází v 7 prováděcích vyhláškách (podle druhu osoby vedoucí účetnictví) a tzv. Českých účetních standardech (rovněž samostatný soubor standardů podle druhu osob vedoucích účetnictví). Účetnictví vyžaduje velice detailní a odbornou úpravu, podzákonná úprava je určitě na místě. Je otázkou, jestli je nutné tolik prováděcích vyhlášek, resp. jestli je nutná tolik různorodá úprava pro různé účetní jednotky. Domnívám se, že nikoliv. Je pravdou, že účetní jednotky jsou v ČR velmi různorodé a vyžadují určitá specifická ustanovení, ale pokud se české účetnictví posune od pravidel blíže k principům, jako to např. dělají mezinárodní účetní standardy, je jednotnější a přehlednější právní úprava...

Kosterní sval u pacientů s chronickým selháním ledvin
Jurová, Klára ; Svoboda, Lukáš (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Úvodní část hlavní statě obsahuje stručný přehled fyziologie a anatomie fyziologického kosterního svalu. Zabývá se také jeho vlastnostmi jako je únava a regenerace. V další kapitole je struč n ě pojednáno o chronickém selhání ledvin, jeho komplikacích a zdravotních problémech, zahrnujících též sníženou funkci kosterního svalu a sníženou tělesnou zdatnost. Do klinického obrazu uremická myopatie, obsaženého ve třetí části, patří svalová atrofie (hlavně II.typu vláken) a rychle nastupující únava. Dále jsou zde popsány morfologické a funkční změny uremického kosterního svalu jako je zvýšená produkce laktátu, snížený přenos kyslíku z kapilár do svalu a poškození svalových vláken na buněčné úrovni. Na tyto změny pak navazuje negativní vliv uremické myopatie omezující celkovou zdatnost a toleranci zátěže. V poslední části práce jsou uvedeny možnosti terapeutického ovlivnění uremi cké myopatie, mezi jejichž aspekty patří kvalita dialyzační léčby, prevence sekundárního hyperparatyreoidismu , nutriční stav, suplementace karnitinu a korekce anémie pomocí lidského rekombinantního erytropoetinu. Jako další terapeutický přístup je ve zvláštní kapitole popsán rehabilitační pohybový program, k t e rý u uremických pacientů vyžaduje lékařský předpis s danou intenzitou a délkou zátěže, které jsou určeny individuálně. Rizikům...