|
|
Fyziologické a hormonální mechanizmy ovlivňující kvalitu ejakulátu u ptáků
Mojžišová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je důležitým mechanismem evolučního vývoje. Kromě předkopulačního výběru, kdy většinou samci soupeří o partnerky, existuje ještě pokopulační výběr mezi spermiemi (tzv. kompetice spermií) v případě, že samice kopulují s více samci. I když je většina druhů ptáků sociálně monogamních, značná část z nich je také částečně promiskuitní. U těchto druhů je pokopulační výběr důležitým mechanismem zvyšujícím variabilitu v reprodukční úspěšnosti mezi samci. Kvalita ejakulátu, rozhodující o úspěšnosti samce v kompetici spermií, je určena především koncentrací a celkovým počtem spermií, jejich morfologií a pohyblivostí. Moje bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o hormonálních a fyziologických mechanismech, které mohou ovlivnit kvalitu ejakulátu. Jedná se především o vliv pohlavních a jiných hormonů, fyziologického a oxidativního stresu, vnějších podmínek, antioxidačních mechanismů a složení buněčných membrán spermií. Kromě jejich vlivu na kvalitu ejakulátu na vnitrodruhové úrovni jsou v práci hodnoceny také jejich odlišnosti mezi ptačími druhy, především ve vztahu k různé intenzitě pokopulačního pohlavního výběru.
|
|
|
Raci jako kořist
MAN, Milan
Vzhledem k nárůstu počtu nepůvodních druhů raků a jejich přítomnosti na stále více lokalitách je tu i možnost jejich eliminace pomocí dravých druhů ryb. Délkové vztahy mezi kořistí a predátorem by nám mohly tuto možnost objasnit. Cílem této bakalářské práce bylo vypracování kvalitní literární rešerše o začlenění raků do potravního řetězce a zpracování odebraných vzorků okounů říčních (Perca fluviatilis) z lokality s výskytem juvenilů raka říčního (Astacus astacus). Chtěl jsem tímto ověřit možnost predace okouna říčního na juvenilních jedincích raka říčního. V analyzovaných okounech byli však nalezeni jen tři raci. Po velmi nízkém zastoupení raků v analyzovaných okounech, bylo přistoupeno k laboratornímu experimentu s tohoročky raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a okouny. Bohužel tento experiment dopadl zcela neočekávaně. Okounům byli předloženi raci, ale ryby o ně po celou dobu experimentu nejevily žádný zájem. Výsledky analýzy potravy ukazují, že menší okouni jsou sice schopní raky pozřít, ale nejedná se o vyhledávanou složku jejich potravy. V tomto případě byla nízká frekvence výskytu raků v potravě způsobena dostatkem potravy další (larvy hmyzu) a také množstvím úkrytů v rybníce, kde byli raci odchováváni. Experimentálně se mi bohužel nepodařilo potvrdit pozitivní vztah okouna coby predátora a juvenilního raka coby kořisti. Avšak závěry ostatních studií o využití větších okounů dokazují preferenci a vysokou frekvenci výskytu juvenilních druhů raků v jejich potravě.
|
|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
|
Produktivita prostředí a barevnost jihoafrických ptáků
Kubíková, Tereza ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent)
Pochopení vztahů mezi znaky druhů a prostředím je pro zhodnocení funkční diverzity zásadní. Variabilita ve zbarvení ptáků je pro biology již dlouhou dobu velmi atraktivní téma a předpokládá se, že je obecně výsledkem působení přírodního výběru a pohlavní selekce. S využitím dvou vzájemně doplňujících se statistických přístupů (fourth-corner a RLQ analýzy) zkoumám geografickou variabilitu ve zbarvení peří jihoafrických ptáků podél gradientu produktivity, který se na území JAR projevuje spíše v longitudinálním směru. Předpokládám, že produktivita prostředí je jedním z přírodních faktorů, který by mohl vysvětlit významnou část variability v barevnosti druhů na velké prostorové škále. V práci jsem shromáždila celkem 14 barevných charakteristik pro 649 druhů. Koinertní analýza odhalila, že celkově pestřejší druhy (se sytějším a výraznějším zbarvení peří), druhy s karotenoidními ornamenty, strukturálním zbarvením nebo převážně černě zbarvení jedinci se vyskytují především v produktivnějších habitatech, jako jsou vlhké savany a lesy na severovýchodě země. Naopak druhy s méně pestrými ornamenty (například šedohnědé), které jsou navíc ještě jasnější, obývají méně produktivní prostředí na západě, kde panuje aridní klima. Ukazuje se, že i další znaky jako je iridescence, pohlavní dimorfismus a jasnost jednotlivých...
|
|
|
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
|
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
|
|
Funkce antimikrobiálních proteinů v bílku u prekociálních ptáků
Krkavcová, Eva ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Antimikrobiální proteiny obsažené v bílku jsou součástí tzv. maternálních efektů zahrnujících negenetickou složku vkládanou do ptačího vejce během oogeneze. Především u druhů, jejichž snůšky zůstávají až do doby kompletace vystaveny vlivům okolního prostředí, mohou tyto proteiny hrát zásadní roli v udržení životaschopnosti embrya díky jejich potenciálu ovlivňovat riziko mikrobiální infekce, jež je považována za jednu z hlavních příčin snížené líhnivosti. Zároveň se předpokládá, že tyto proteiny mohou svým specifickým způsobem ovlivňovat výsledný fenotyp mláděte, především jeho velikost a imunitu v rané postembryonální fázi. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na tři antimikrobiální proteiny ptačího bílku - avidin, lysozym a ovotransferin, které se svou antimikrobiální aktivitou liší. Pro lepší porozumění kauzálním vztahům mezi koncentracemi těchto proteinů v bílku a jejich vlivem na úspěšnost líhnutí, případně fenotyp mláďat, byly provedeny série manipulativních experimentů i korelativních měření na vejcích dvou prekociálních druhů ptáků - křepelce japonské (Coturnix japonica) a kachně divoké (Anas platyrhynchos). Naše výsledky naznačují zásadní roli antimikrobiálních proteinů v redukci rizika bakteriální infekce ve vejci a zároveň jejich přirozené koncentrace zvyšují úspěšnost líhnutí. Přímý...
|
|
|
Ochranářské aspekty mezidruhové hybridizace u ptáků
Štěpánková, Klára ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Mezidruhová hybridizace je v dnešní době poměrně častým jevem. Mezi faktory, které ji usnadňují, patří vzácnost jednoho druhu, omezený čas pro výběr vhodného partnera, špatná volba samice, upřednostnění samců, kteří mají výraznější znaky nebo větší velikost a poškození životního prostředí. Faktory, které poškozují životní prostředí a usnadňují mezidruhovou hybridizaci, zahrnují změnu původního habitatu například odlesňováním, fragmentací území, urbanizací, opouštěním zemědělských oblastí, a zvláště zavlečením nových druhů do oblastí, kde se dříve nenacházely. Tyto druhy se později mohou křížit s původními druhy, a pokud ty jsou vzácné a nové druhy agresivní, může docházet k velkému ohrožení původních populací až k jejich vyhynutí. Ve výjimečných případech může hybridizací dojít ke vzniku nového druhu, ale u živočichů není vznik nových druhů tímto způsobem častý. Přírodní hybridizace představuje přirozený proces, který má svůj evoluční význam, antropogenně podmíněná či usnadněná hybridizace však představuje problém pro zachování druhů. Řešení mezidruhové hybridizace je většinou velmi složité a nelze stanovit přesný návod, který by bylo možné obecně uplatňovat. Klíčová slova: ptáci, mezidruhová hybridizace, poškození životního prostředí, ohrožení druhů.
|
|
|
Role ultrafialového záření v komunikaci u ptáků
Šulc, Michal ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent)
Poměrně nedávno bylo zjištěno, že vizuální systém ptáků a lidí se nápadně liší, a to především ve schopnosti vnímat ultrafialové záření. Tato složka spektra výrazně ovlivňuje nejrůznější typy chování ptáků. UV reflexe může vypovídat o kvalitách samců, a proto samice často preferují jedince s výraznější UV ornamentací. Stejně tak rodiče mohou potravu nerovnoměrně rozdělovat mezi svá mláďata v závislosti na jejich reflexi ultrafialového záření. Nakonec i hostitelé hnízdních parazitů mohou využívat složku UV spektra k rozpoznávání parazitických vajec od svých vlastních. Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky vlivu UV záření na pohlavní výběr ptáků, na interakce mezi rodiči a mláďaty a na interakce mezi hnízdním parazitem a jeho hostitelem.
|
|
|
Ekologické koreláty predikovaných posunů klimatických areálů českých ptáků
Koschová, Michaela ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Je známo velké množství studií zabývajících se geografickými areály a jejich budoucí projekcí v souvislosti s klimatickými změnami. Jen několik málo z nich se ale blíže zabývá charakteristikami druhů, které by mohly korelovat s předpovídaným posunem jejich evropských areálů. Objasnění těchto vztahů je přitom velmi významné z hlediska formulace efektivních ochranářských strategií. Ve své práci jsem na základě map z Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě spočítala předpokládaný posun klimatických areálu u českých ptáků a testovala vztahy mezi predikovaným posunem a ekologickými vlastnostmi vybraných druhů. Souvislost s tímto posunem vykazoval typ rozšíření v Evropě a typ habitatu. V případě Evropského rozšíření je největší posun předpokládán u druhů s centrálním typem rozšíření, menší pak u druhů se severním a jižním typem rozšíření a nejmenší u druhů široce rozšířených. Z hlediska typu habitatu byl největší posun vypočítán pro lesní druhy a nejmenší pro druhy městské. Naše zjištění ohledně evropského rozšíření jsou celkem předpokládané, zato výsledky týkající se habitatu mohou být vysvětleny nižší citlivostí městských druhů na klimatické změny. Naopak druhy lesních habitatů jsou zřejmě více ovlivněny právě změnou klimatu. Z hlediska legislativní ochrany posunou překvapivě druhy...
|
host ::
RSS.