Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 142 záznamů.  začátekpředchozí121 - 130dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vztah Izraele a Íránu prizmatem jaderného programu
Hrbková, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Izraelem a Íránskou islámskou republikou v kontextu jaderného programu. Izrael a Írán leží v regionu Blízký východ a obě země disponují vlastním jaderným program. I když státy spolu nesousedí, cítí se být ohroženy jaderným programem toho druhého. Zvláště íránský jaderný program patří mezi nejaktuálnější otázky světové bezpečnosti. V rámci práce budou zkoumány íránské a izraelské motivy k zisku jaderných zbraní, dále jednotlivý průběh osvojení jaderného program. V závěru zhodnotíme vztahy Izraele a Íránu od revoluce do současnosti, a zda vztahy byly ovlivněny jaderným programem.
Vývoj vzájemných vztahů mezi USA a Íránem v kontextu zahraniční a regionální politiky v letech 1969-1977
Zapletalová, Radka
Tato bakalářská práce se zaměřuje převážně na analýzu diplomatických, ekonomických a militantních vztahů mezi světovým lídrem Spojenými státy americkými a jednou z největších blízkovýchodních zemí Íránem. Jejich společné vztahy se počátkem 60. let vyvíjely velmi dobrou cestou. Díky Nixonovi a Kissingerovi bylo dohodnuto několik mezinárodních smluv s dobře se vyvíjejícími vztahy, ale v roce 1978 se museli rozejít na základě jiných myšlenkových směrů o vedení země a zaměření budoucí militantní i ekonomické politiky. Nečekaně vyhrocená situace v podobě íránské revoluce dala razantním způsobem "stop" jejich společným vztahům a Írán se prakticky separoval od zbytku světa.
Analýza vlivu mezinárodních sankcí na socioekonomický a politický vývoj Íránu
Trávníček, Bohuslav
Cílem této bakalářské práce je popsat vliv mezinárodních sankcí uvalených na Írán na jeho socioekonomický a politický vývoj od islámské revoluce v roce 1978. Práce se zabývá vztahy Íránu a mezinárodního společenství po revoluci, teoretickým vymezením sankční politiky a následnou aplikací sankcí v důsledku revoluce a později íránského jaderného programu. Poslední kapitola se zaměřuje na vliv těchto sankcí na politickou, ekonomickou a společenskou sféru, kdy v posledních dvou případech jsou hodnoceny jejich ukazatele.
Americká strategie vůči Iránskému jadernému programu
Kolečková, Denisa
Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit postoj USA vůči Iránskému jadernému programu. Po uvedení do tématu, práce popisuje a analyzuje vzájemné vztahy mezi USA, Izraelem a Iránem. Součástí bakalářské práce je identifikace, analýza a zhodnocení odrazovacích snah USA vůči Iránu v souvislosti s Iránským jaderným programem v rámci zahraniční politiky USA. Navrhovací část pojednává o možných perspektivách Izraelského preemptivního útoku na Irán za účelem zastavení Iránského nukleárního programu. V navrhovací části se také diskutuje o možných scénářích dodržení a nedodržení JPOA období.
Lze normalizovat zahraniční vztahy mezi Spojenými státy americkými a Íránem?
Matějková, Adéla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, zda lze normalizovat vztahy mezi Spojenými státy americkými a Íránem po Íránské revoluci v roce 1979, od kdy jsou vzájemné vztahy těchto dvou zemí pouze marginální. Tato práce identifikuje klíčové problematické oblasti vzájemných vztahů těchto dvou zemí z pohledu jednotlivce. Elaboruje nad čtyřmi základními charakteristikami rozhodování jednotlivce v zahraniční politice tří amerických prezidentů, kteří byli nejvíce aktivní v politice blízkého východu od dob revoluce v Íránu.
Americká bezpečnostní politika vůči Iránskému jadernému programu
Kejdušová, Michaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Íránský jaderný program přidělává starosti Spojeným státům americkým, jako jeden z hlavních podporovatelů bezpečnosti a stability ve světě. Navzdory tomu, že Írán netestoval jaderné zbraně, ani je nepoužil k vojenském útoku vůči ostatním, Spojené státy americké stále zvažují zničení íránského jaderného programu pro ochranu svých národních zájmů. Cíl magisterské práce je nejen analyzovat americkou zahraniční politiku vůči Íránu, ale také vyřešit otázku nevojenského zásahu na íránský jaderný program Spojenými státy americkými.
Trading with Iranian oil
Rojkovičová, Michaela ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Práce se zabývá analýzou světového a íránského trhu s ropou. Je rozdělena do tří částí. V první části jsem popsala základní charakteristiky ropy, její těžbu, zpracování, produkci ale i spotřebu. Rovněž jsem rozebrala největší zásoby, rafinerie a ropovody. Druhá část analyzuje ekonomickou situaci v Íránu dnes a v minulosti. V poslední kapitole jsem se zaměřila na mezinárodní vztahy Íránu s USA, Evropskou unií a Čínou. Na konci kapitoly jsem popsala íránský jaderný program a s ním související sankce.
Economic sanctions against Iran
Ševcech, Marián ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Melcher, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickými sankcemi uvalenými na Íránskou islámskou republiku. Popisuje tyto sankce a jejich mechanismus, následně na základě statistik Mezinárodního měnového fondu a Konference OSN o obchodu a rozvoji analyzuje dopady sankcí na íránskou ekonomiku. Cílem této práce je zhodnotit sankce a jejich efektivitu.
Írán v kontextu soudobých mezinárodních vztahů
Effenberková, Erika ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Práce se věnuje postavení Íránu v soudobých mezinárodních vztazích. První kapitola analyzuje jeho pozici z hlediska historických souvislostí. Druhá kapitola pak studuje moc ve státě a vliv na zahraniční politku, věnuje se ší'itskému islámu - mučednictví a očekávání příchodu dvanáctého imáma, vlivu ší'ismu na terorismus a diskutuje ekonomické faktory - ropu a zemní plyn a íránské vlastnictví těchto surovin ve světovém měřítku. Třetí kapitola je o tvorbě zahraniční politiky. Konečně ve čtvrté je analyzován vztah Íránu a vybranými zeměmi, hlavně jeho vztah se Spojenými státy - ekonomické sankce, jaderný program, zbrojní průmysl, recyklace petrodolaru. Dále jsou řešeny vztahy s Ruskem, Čínou a Izraelem. V poslední subkapitole je popsáno alternativní vysvětlení blízkovýchodního uspořádání za pomoci íránské rétoriky.
Účinnost ekonomických sankcí: případová studie Írán
Šmídová, Pavlína ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit účinnost ekonomických sankcí na příkladu Íránu. Práce porovnává různé druhy ekonomických sankcí podle vysílajícího subjektu či podle charakteru sankcí a hodnotí jejich účinnost. První kapitola práce je věnována teorii ekonomických sankcí. Ve druhé kapitole je zpracována účinnost ekonomických sankcí. Důraz je kladen především na kritéria účinnosti sankcí. Třetí kapitola se zabývá aplikací teoretických poznatků o sankční politice na konkrétní příklad sankční politiky proti Íránu. Po stručné historii Íránu a jeho jaderného programu se práce zabývá sankčními politikami Evropské unie, Spojených států a OSN. Po této části se práce věnuje zhodnocení dopadu ekonomických sankcí na Írán na základě vývoje makroekonomických ukazatelů. V závěru hodnotí práce na základě výsledků účinnost konkrétních ekonomických sankcí na Írán a zamýšlí se nad možným vývojem íránského jaderného programu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 142 záznamů.   začátekpředchozí121 - 130dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.