|
|
Role onkogenu erbB-2 v biologii rakovinných kmenových buněk
Prokopová, Kateřina ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Nedávné výzkumy ukazují na přítomnost minoritní frakce nádorových buněk, která vykazuje určité "kmenové" vlastnosti. Tyto tzv. rakovinné kmenové buňky (RKB) se vyznačují relativně vyšší odolností k léčbě, tradičně zaměřené na diferencované a rychle se dělící buňky a proto mohou být příčinou relapsů nádorových onemocnění. RKB sdílejí specifickou expresi genů a deregulaci signálních drah. Jednou ze známých deregulací je zvýšená exprese receptoru erbB-2 (HER2), vyskytující se u ~25-30% případů rakoviny prsu. Zvýšená exprese erbB-2 receptoru je spojená se špatnou prognózou, zvýšeným proliferačním potenciálem a s rezistencí vůči chemoterapii. Dle nedávných výzkumů se při zvýšení hladiny erbB-2 zvyšuje i procento RKB v populaci nádorových buněk. V této diplomové práci jsme jako model RKB rakoviny prsu in vitro studovali tzv. mammosféry, rostoucí v médiu bez obsahu séra, do něhož jsou buňky postupně převáděny. Tyto buňky jsou CD44+ , vyznačují se zvýšenou expresí ABCG-2, Sox-2, Vimentinu a také vysokými hladinami erbB-2. Dále jsme připravili stabilní linii MCF7 buněk se sníženou hladinou erbB-2 pomocí shRNA plazmidu. V erbB-2- buňkách jsme charakterizovali expresi sady markerů RKB a sledovali schopnost těchto buněk iniciovat tvorbu nádoru v nahé myši pomocí ultrazvuku. Klíčová slova Rakovinné kmenové...
|
|
|
Struktura, funkce a význam proteinu BRCA1
Hojný, Jan ; Falk, Martin (oponent) ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce)
Studium příčinných faktorů vzniku dědičně podmíněné formy karcinomů prsu a ovarií vedlo k objevu genu Breast Cancer 1, (BRCA1). Produktem tohoto tumor supresorového genu je jaderný fosfoprotein sehrávající kritickou úlohu v opravě genomové DNA, čímž se podílí na kontrole genomové integrity. Úloha proteinu BRCA1 spočívá především ve správném sestavení reparačních komplexů, které se seskupují v místech dvouřetězcových zlomů DNA. Nadto protein BRCA1 přispívá i k regulaci kontrolních bodů buněčného cyklu a k regulaci genové exprese v důsledku poškození genomové DNA, díky čemuž sehrává jednu z klíčových rolí v celkové intracelulární odpovědi na genotoxické poškození. Ztráta této funkce vede k selhání DNA reparačních mechanizmů za současné tolerance genových alterací v takto poškozených buňkách. Stav této genomové nestability je základem maligní transformace a časným krokem vzniku zhoubného nádoru v buňkách s inaktivovaným proteinem BRCA1. Cílem této práce je shrnutí poznatků o struktuře, známých funkcích a významu proteinu BRCA1 především z pohledu nových objevů, které se týkají tvorby různých multiproteinových komplexů, ve kterých protein BRCA1 hraje úlohu muliplatformního interakčního partnera, zásadního pro správnou funkci reparace DNA.
|
|
|
Úloha vybraných ABC transportérů v rozvoji karcinomu prsu
Perglerová, Karolína ; Stiborová, Marie (oponent) ; Souček, Pavel (vedoucí práce)
Karcinom prsu je v mnoha zemích nejčastější příčinou smrti u žen. Jednou z možností léčby tohoto onemocnění je použití protinádorových léčiv (chemoterapie). Individuální rozdíly v odpovědi pacientek na podané léky jsou častou příčinou selhání léčby. To, nakolik je podaný lék v těle využit, závisí z velké části i na tom, nakolik jsou molekuly léčiv transportovány skrze biologické membrány. Mezi proteiny, transportující molekuly léčiv, patří ABC transportní proteiny, například ABCB1, ABCC1 a ABCC2. Předpokládá se, že rozdíly v expresních hladinách těchto proteinů a jejich genetické variace mohou způsobovat individuální rozdíly ve farmakokinetice a ovlivňovat výsledky působení mnoha léků. Tato diplomová práce se zaměřuje na význam genové exprese ABCB1, ABCC1 a ABCC2 a také na identifikaci a význam jednonukleotidových polymorfismů v genu pro ABCC1 protein.
|
|
|
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích
Rathouská, Michaela ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Burcin, Boris (vedoucí práce)
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích Zhoubné novotvary představují ve většině evropských zemí druhou nejčastější příčinu úmrtí. Cílem této práce je popsat vývoj úmrtnosti na rakovinu prsu žen v období 1980-2007 v České republice, Velké Británii a Švédsku. Vývoj úmrtnosti je zasazen do širších souvislostí s úmrtností na další časté příčiny úmrtí a některé další novotvary u žen. Práce analyzuje úmrtnost podle věku, dále incidenci, věnuje se také screeningovým programům a mezinárodnímu srovnání. Část práce je věnována rizikovým faktorům, prevenci a možnostem léčby. Ve všech analyzovaných zemích došlo ve sledovaném období k poklesu úmrtnosti na novotvar prsu, zatímco incidence vzrostla. Došlo k posunu úmrtnosti do vyššího věku, a to především v závislosti na zlepšení zdravotní péče a její větší dostupnosti. V incidenci byl pozorován přesun z nejstarší věkové kategorie do mladších, a to především v důsledku zavedení národních programů mamografického screeningu.
|
|
|
Laboratorní diagnostiky mikrometastáz u pacientek s karcinomem prsu
Mikulová, Veronika ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Marek (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Úvod: Přítomnost cirkulujících nádorových buněk (CTC) v periferní krvi je asociována s horší prognózou a časným relapsem u pacientek s karcinomem prsu. Stanovení přítomnosti CTC v periferní krvi je nyní považováno za tzv. tekutou biopsii. Cílem této práce bylo stanovení přítomnosti CTC a jejich molekulární charakterizace s potenciálním využitím nejen jako nový biomarker pro sledování účinnosti systémové terapie ale také jako vhodný nástroj pro stratifikaci pacientek a následnou individualizaci léčby karcinomu prsu. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 54 pacientek s časným karcinomem prsu. Opakovaně jsme odebírali 10ml periferní krve pro stanovení přítomnosti a charakterizaci CTC v průběhu léčby. Izolace a detekce CTC byla provedena za použití AdnaTest BreastCancer™ kitu (AdnaGen AG, Německo) využívající kombinaci imunomagnetické separace s multiplex PCR pro stanovení transkriptů epiteliálních a tumor-asociovaných genů (EpCAM, MUC1 a HER2) v lyzátu CTC. Následně byla cDNA z izolovaných CTC použita pro analýzu genových expresí TOP1, TOP2A, CSTD, ST6GAL, KRT19 a aktin pomocí nově navržených a optimalizovaných esejí pomocí kvantitativní PCR (qPCR). Výsledky qPCR byly analyzovány pomocí softwaru Genex (MultiD Analysis). Výsledky: Celkem jsme vyšetřily 195 vzorků periferní krve. Přítomnost CTC...
|
|
| |
|
|
Využití proteomiky pro monitorování potenciálních biomarkerů rakoviny prsu
Garcia N Dua, Felicita ; Ing.Anna Kubesová, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Nádor prsu je jedním z nejčastějších maligních karcinomů u žen a prognóza úzce souvisí s tím, v jakém stádiu kancerogeneze je proces zachycen. V posledních letech je pozornost soustřeďována na hledání nových látek, jež by snížily negativní dopady, které s sebou nese chemoterapie. Bylo zjištěno, že jednou z efektivních látek v boji s karcinomem jsou retinoidy, které mají schopnost inhibovat nádory prsní žlázy v časných stádiích nemoci. Tato práce se zabývá proteomickými studiemi buněk karcinomu prsu a porovnáváním obsahu bílkovin obsažených v karcinomových buňkách, které byly podrobeny retinoidové léčbě. Úspěšně bylo využito několika separačních metod jako 1D a 2D elektroforéza, chromatografie na reverzní fázi a gelová permeační chromatografie. K tomu byly vzorky ještě podrobeny enzymatickému štěpení vybraných proteinů a jejich identifikaci pomocí MALDI-TOF MS. 2D gelová elektroforéza odhalila výskyt skupiny proteinů řadících se mezi molekulární chaperony, které jsou dnes považovány za významné specifické biomarkery nejen karcinomu prsu.
|
|
|
Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen
WEISSOVÁ, Veronika
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.
|
|
|
EFEKTIVITA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Valášková, Veronika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošnými celostátními screeningovými programy zhoubných nádorů. Cílem práce je nalezení způsobu, jehož pomocí bude možné zhodnotit efektivitu screeningových programů a také jejich vliv na změnu intenzity úmrtnosti na určité druhy rakoviny. Za účelem zjištění potřebných informací byla použita data týkající se diagnózy kolorektálního karcinomu v populaci České republiky, diagnózy karcinomu děložního hrdla a karcinomu prsu mezi lety 1977 až 2011. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky a cíl práce. Následující kapitola vysvětluje pojmy, které jsou v práci stěžejní. Třetí kapitola je věnována zdrojům dat a seznamuje s institucemi shromažďujícími různé druhy zdravotnické statistiky. Další kapitola popisuje epidemiologii všech zkoumaných druhů zhoubných nádorů a poskytuje také informace o rizikových faktorech a příznacích onemocnění. V páté kapitole lze nalézt poohlédnutí po trendech vývoje úmrtnosti a incidence nejčastějších zhoubných nádorů v ČR. Šestá kapitola popisuje postupy zavádění screeningu, přes procesy jejich plánování až po realizaci, historii screeningových programů u nás i ve světě. Sedmá kapitola se zabývá pravidly a nařízeními Rady EU a Světové zdravotnické organizace. Předposlední kapitola je konečné zhodnocení u nás prováděných screeningových programů, a to jak dle zásad WHO, tak v porovnání se světovými výsledky. V poslední kapitole je zhodnocení dlouhodobých trendů v úmrtnosti na novotvary a jejich reakce na screeningové programy. Zároveň je v této kapitole komparace s dvěma dalšími evropskými státy (Německo a Francie).
|
|
|
Vyhledávání nových biomarkerů vhodných pro screening a časnou diagnostiku nádorových onemocnění
KALČÍKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce na téma "Vyhledávání nových biomarkerů vhodných pro screening a časnou diagnostiku nádorových onemocnění" je věnována problematice nádorových onemocnění, tedy karcinomu prsu, prostaty, ovarií a po nových zjištěních i melanomu, a stanovování nádorových markerů a jejich významu pro klinickou praxi. Jejím cílem je s využitím různých druhů imunoanalýzy vyhledat biomarker vhodný pro screening a časnou diagnostiku karcinomu prsu, ovarií, prostaty a maligního melanomu. Teoretická část udává stručný a ucelený přehled o epidemiologii vybraných nádorů a o používaných nádorových markerech a jejich vlastnostech. V metodické části jsou uvedeny principy použitých imunoanalytických metod, výčet použitých statistických metod a detailní popis souborů pacientů. Výsledková část obsahuje tabulky s výsledky biomarkerů rozdělené podle typu hodnocených nádorů. V diskuzi jsou pak rozebrána fakta, která z výsledků vyplývají. Je diskutován proces a současný stav hledání vhodných biomarkerů či jejich kombinací, jenž dokáží odlišit populaci s benigním nádorem od populace s maligním nádorem a markery, jenž jsou schopné odlišit zdravou populaci od populace s maligním nádorem prsu, ovarií, prostaty či melanomu. Tato práce může sloužit jako zdroj poznatků a výsledků pro pokračování ve vyhledávání takového markeru, jenž by mohl být použit pro screening a časnou diagnostiku nádorových onemocnění, a tedy pro zlepšení prevence takovýchto onemocnění v celé populaci.
|
host ::
RSS.