|
|
Elektrolytické vlastnosti roztoků hyaluronanu
Suchá, Šárka ; Smilek, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem elektrolytických vlastností roztoků kyseliny hyaluronové. Při výzkumu bylo použito těchto metod: měření vodivosti, acidobazické a konduktometrické titrace a UV-VIS spektrofotometrie. Měření vodivosti bylo prováděno s několika koncentracemi kyseliny hyaluronové v roztocích s různou iontovou silou. Acidobazické titrace byly prováděny ve vodném prostředí a konduktometrické titrace v roztoku 0,3mmol.dm–3 chloridu sodného. UV-VIS spektra kyseliny hyaluronové byla proměřena v roztoku s přídavkem kyseliny, zásady a v pufru. Hodnoty pKa získané z jednotlivých metod se pohybovaly v rozmezí 2,8–6,5.
|
|
|
Studium interakcí protonizovaných aminokyselin s nízkomolekulárním hyaluronanem
Chlumská, Jana ; Kalina, Michal (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o interakcích nízkomolekulární (110-130 kDa) kyseliny hyaluronové (HA) s protonizovanými aminokyselinami lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. Ke zkoumání těchto interakcí byly použity metody měření pH, měření vodivosti, viskozity a dynamického rozptylu světla. Předpokládají se elektrostatické interakce mezi karboxylovými skupinami HA a aminoskupinou aminokyselin. Prokázání těchto interakcí by umožnilo fyzikální modifikaci HA a následné využití jako cíleného nosiče léčiv. Měření interakcí protonizovaného lysinu s HA bylo prováděno v čisté vodě či v roztoku 15 mmol•dm-3 NaCl. Interakce 6-aminokapronové kyseliny byly zkoumány pouze v čisté vodě. Pro obě aminokyseliny vždy v koncentračním rozmezí 0,9-20 mmol•dm-3. Interakce byly prokázány snížením viskozity zejména pro systém obsahující lysin. V systémech s 6AKK nebyly interakce tolik výrazné.
|
|
|
Vliv polysacharidů na vstřebávání kofeinu z nápojů
Osecká, Karolína ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi polysacharidem hyaluronanem (HA) a alkaloidem kofeinem (CAF). Důvodem, proč byla tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu s kofeinem je ten, že systém hyaluronan-kofein by mohl být přínosem pro zpomalení vstřebávání kofeinu. Nejprve bylo zkoumáno, zda fotofyzikální vlastnosti kofeinu reagují na polaritu v různých rozpouštědlech. Na základě těchto výsledků byla studována interakce kofeinu a hyaluronanu pomocí fluorescence. Bylo sledováno emisní a absorpční spektrum kofeinu. Pro studium těchto interakcí byla vybrána HA o molekulové hmotnosti 1,7 MDa, která se mísila s kofeinem o koncentraci kofeinu obsaženého v kávě. Výsledky interakci, která by vedla k ovlivnění emisních vlastností CAF, neprokazují. V kyselém prostředí docházelo k vytváření různých tvarů HA a pomocí odstředění bylo zkoumáno, zda HA v této formě interaguje s CAF, což se prokazovalo snížením absorbance CAF v supernatantu. Měření bylo prováděno ve čtyřech prostředích, a to v roztocích kyseliny chlorovodíkové při různém pH. Byl sledován vliv konstantního přídavku kofeinu a hyaluronanu o molekulové hmotnosti 1,7 MDa s různou koncentrací v různě kyselých roztocích. Součástí práce bylo zjistit, jak se chová hyaluronan v silně kyselém prostředí. A dále zjistit pH v modelových žaludečních šťávách po příjmu Coca-Coly a Kofoly. Získané výsledky o interakci hyaluronan-kofein mohou sloužit k popisu chování kofeinu v přítomnosti zvoleného polysacharidu.
|
|
|
Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu koloidních systémů
Černá, Ladislava ; Ouzzane, Imad (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení základních spektrálních charakteristik jako maximum fluorescence a doba života u fluorescenčních sond prodanu [6-propionyl-2-(dimethylamino)naftalen] a perylenu pomocí ustálené a časově rozlišené fluorescenční spektroskopie. Časově rozlišená měření byla realizována prostřednictvím metody TCSPC (time-correlated single photon counting). Charakteristiky prodanu byly zjištěny ve vodě, acetonu, n-heptanu a jejich směsích, tak aby vznikla polaritní škála prostředí. Dále byly obě zmíněné sondy zkoumány v systémech vodných roztoků kyseliny hyaluronové o molekulové hmotnosti 300 kDa a o koncentraci 10 mg•l-1 spolu s kationaktivním tenzidem CTAB (cetyltrimethylamonium bromid) v rozsahu koncentrací od 0,01 po 0,20 mmol•l-1 (před CMC). Cílem bylo potvrdit dosažení a rozsah kritické agregační koncentrace tenzidu (CAC), zjistit základní spektrální charakteristiky zmíněných sond v tomto koncentračním rozsahu a ověřit stabilitu tohoto systému v přítomnosti NaCl o koncentraci 0,15 mol•l-1. Metodou TCSPC byla dále získána časově rozlišená emisní spektra prodanu pro systém kyseliny hyaluronové a CTAB při jedné koncentraci CTAB v rozmezí CAC a to jak bez soli, tak se solí o koncentraci 0,15 mol•l-1. Získaná časově rozlišená spektra korelovala s výsledky měření koncentračního rozsahu CAC tenzidu. Po přidání soli se systém CAC prokázal jako nestabilní.
|
|
|
Reologické studium interakcí vysokomolekulárního hyaluronanu a protonizovaných aminokyselin
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie zkoumá interakce mezi kyselinou hyaluronovou a protonizovanými aminokyselinami lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, měření vodivosti a reometrie. Vzorky hyaluronanu a aminokyselin o rozdílných koncentracích byly proměřeny a získaná data porovnána s výsledky vzorků aminokyselin v čisté vodě. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích aminokyselin mezi 0 a 10 mmolxdm3, pak již byly karboxylové skupiny HyA plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány.
|
|
|
Interakce amfiflních fluorescenčních sond s hyaluronanem
Střondalová, Hana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala studiem interakcí amfifilních fluorescenčních sond s hyaluronanem, jelikož tyto sondy by mohly výrazně pomoci v objasnění vazeb mezi hyaluronanem a tenzidy. Tento komplex by mohl být velikým přínosem v cílené distribuci léčiv. Tato práce byla zaměřena na interakci hyaluronanu s amfifilními fluorescenčními sondami – konkrétně s dodecyl akridinovou oranží. Nejdříve byla prozkoumána interakce se samotným hyaluronanem a poté se systémem hyaluronan – tenzid. Jako tenzid byl vybrán cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metody fluorescenční spektroskopie. Bylo měřeno emisní a absorpční spektrum dodecyl akridinové oranže. Důvodem proč byl tento pokus prováděn byl předpoklad, že dochází u dodecyl akridinové oranže k tvorbě dimerů stejně jako u akridinové oranže či od ní odvozené nonyl akridinové oranže. Bylo zjištěno ze v systému hyaluronan-sonda byla dodecyl akridinová oranž z komplexu vytlačována cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo ní. Tenzid interagoval s vaznými místy hyaluronanu - s karboxylovymi skupinami.
|
|
|
Kationaktivní fluorescenční sondy v systému polyanion-tenzid
Mondek, Jakub ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly studovány vlastnosti vodných roztoků hyaluronanu a cetyltrimethylamonium bromidu pomocí fluorescenční sondy akridinové oranže. Nejprve byla zkoumána interakce akridinové oranže a hyaluronanu. Bylo sledováno emisní a absorpční spektrum akridinové oranže. Bylo zjištěno, že na karboxylových skupinách hyaluronanu docházelo k tvorbě dimerů akridinové oranže. Dále byla studována interakce cetyltrimethyl amonium bromidu se systémem akridinová oranž – hyaluronan. Bylo zjištěno, že kationaktivní tenzid vytlačoval dimery akridinové oranže a sám se vázal na karboxylové skupiny hyaluronanu. Tím došlo k rozpadu dimeru akridinové oranže na monomery. Důvodem, proč byla tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu s kationaktivním tenzidem je ten, že systém hyaluronan – tenzid by mohl být přínosem pro výzkum nosičových systémů pro cílenou distribuci léčiv.
|
|
|
Stabilita kyseliny hyaluronové při výrobě očních kapek
Lišková, Kateřina ; Mravec, Filip (oponent) ; Bilerová, Helena (vedoucí práce)
Glykosaminoglykany jsou látky biologicky aktivní, které již v malých koncentracích významně ovlivňují fyziologické procesy v živých organismech. Výrazným představitelem této skupiny je kyselina hyaluronová. Je to lineární polysacharid, jehož primární struktura se skládá z kyseliny D-glukuronové a N-acetyl-D-glukosaminu spojených glykosidickými vazbami (13) a (14). Nachází se ve spojovací tkáni, synoviálních tekutinách a také ve sklivci, ve kterém tvoří soustavu s unikátními reologickými a optickými vlastnostmi. Mimo lidské tělo je její koncentrace zvláště vysoká v kohoutích hřebíncích. Kyselina hyaluronová má velmi vysokou schopnost vázat molekuly vody, zvyšovat tím molekulovou hmotnost a následně i viskozitu vodných roztoků. Tento fakt společně s její charakteristickou viskoelasticitou a lubrikačními vlastnostmi hraje důležitou roli v ochraně organismu. Kyselina samotná, ale i její soli, tvoří základní složku látek používaných v oční medicíně. Používá se při extrakci kataraktu (šedého zákalu), operacích glaukomu (zeleného zákalu), implantaci očních čoček i keratoplastii. Cílem této bakalářské práce bylo určení stability roztoků kyseliny hyaluronové při výrobě očních kapek. Hlavním úkolem bylo pomocí reologických měření zjistit vliv přidávaných polymerních látek (PVP, PACA, PEOX, PEG, PUD, PEI) a různého pH na stabilitu resp. degradaci vodného roztoku kyseliny hyaluronové při sterilizaci v parním autoklávu.
|
|
| |
host ::
RSS.