|
|
Floristické mapování okolí zaniklé vesnice Malonín (Prachaticko)
Kadlec, Jakub ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Zaniklé vesnice a k nim náležející krajinné struktury jsou významné díky své vysoké biodiverzitě. Okolo zaniklé vesnice Malonín na Prachaticku, na jejímž území jsou tyto struktury zachované, bylo vymezeno území o rozloze 5,25 km2, ve kterém bylo v rámci mezioborového výzkumu prováděno floristické mapování. Probíhalo od 11. 4. 2015 do 14. 9. 2015 a bylo zaměřené na druhy s výraznou indikační hodnotou, které představují relikty dřívějšího pěstování a druhy chranářsky, fytogeograficky nebo jinak významné. Během sedmi návštěv bylo zaznamenáno 70 nálezů 18 druhů rostlin. Ke každému druhu byly dohledány stanovištní nároky, rozšíření a ze starých map bylo zjištěno historické land-use v místě nálezu, případně zařazení lokality z hlediska lesnické typologie. Každý nález byl v prostředí ArcGIS zakreslen do mapy. Následně byly nálezy popsány, vyhodnoceny v souvislosti se zjištěnými údaji a případně interpretovány. Data týkající se vzdálenosti nálezů od Malonína, nejbližší existující vesnice a nejbližšího potoka byla graficky
znázorněna pomocí krabicových grafů. Dále byla statisticky testována závislost mezi těmito vzdálenostmi a Ellenbergovými indikačními hodnotami. Některé druhy, které se
zároveň vyskytovaly nejblíže zaniklé vesnici, jsou relikty dřívějšího pěstování a přímo indikují bývalé osídlení např. barvínek menší (Vinca minor) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris), jiné jsou vázané na specifické biotopy vzniklé v důsledku hospodaření člověka v krajině, zejména dymnivka dutá (Corydalis cava) v mezních pásech. Ve zdejším podhůří je výskyt dymnivky podmíněn souhrou příznivého klimatu s příznivými půdními podmínkami. Většina mapovaných druhů se nachází na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Jedinečnost území zaniklých osídlení, nejen z hlediska přírody, je zřejmá. Proto má smysl je studovat a starat se o zachování hodnot, které uchovávají.
|
|
|
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Zuzáková, Hana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá především rešerší variability sladkovodního mlže velevruba tupého (Unio crassus), jehož schránky byly sesbírány na území Polska, Bulharska a Rumunska a to v 10 tocích. Konkrétně se jedná o lastury z 357 jedinců, kteří se podrobili klasické morfometrické metodě, tato analýza potvrdila zjištění nejčastějších velikostí schránek uváděné v literatuře, jedná se o 40 až 70 mm délky. Pomocí reziduálních hodnot délky se šířkou a délky s tloušťkou byly lastury mezi sebou a povodími porovnávány základními statistickými testy, bodovými grafy a boxploty.
Výsledkem jsou signifikantní hodnoty u různých toků, jejich rozdíly jsou až v několika-milimetrovém rozptylu. Pro podstatnou rozdílnost v tvarových charakteristikách jedinců byly provedeny GIS analýzy u jednotlivých řek. K určení blízkého okolí vodních toků byly vhodně zvolené a vytvořené buffery ve velikosti odmocniny délek toků, v nichž došlo k určení land-use a jeho procentuálního i plošného zastoupení. Kategorie land-use byly charakterizovány pomocí mapové vrstvy Corine Land Cover classes. Zjištěné kategorie ve zkoumaných oblastech obsahují celkové zalesnění, celkové uměle zastavěné plochy, zemědělské a vodní plochy.
Výsledné statistiky krajinného využití byly porovnány a hodnoceny ve vztahu k tvarům schránek velevruba tupého a vedou ke zjištění druhové plasticity a variability tohoto živočicha, který je schopen i přes svou náročnost a vysokou potřebu kvalitních vod žít v různorodých podmínkách.
Jeho nejčastější výskyt a zároveň prostředí jemu hodné je v čistých oblastech s vysokým procentem zalesnění, průměrným zastoupením zemědělských ploch, co nejnižším zastavěním a s žádným industriálním využitím v blízkém okolí toku.
|
|
| |
|
|
Evaluation of Changes in Water Regime Caused by Long-term Development of Vegetation Cover
Chlumecký, M. ; Tesař, Miroslav ; Buchtele, Josef
Long monitoring of air temperature and precipitation for three catchments with up to 100 years series has been used as the input for the modelling of rainfall-runoff process and for the re-assessments of the evapotranspiration demand (ET.sub.demand./sub.). The resulting oscillations and the random changes of vegetation cover have been pursued as the indication of fluctuations also in the evapotranspiration. The intention is to appraise this complicated time series as the long-term process. The modified implementation of the conceptual model SAC-SMA enables the quicker simulation and facilitates also the conditions for automatic calibration of parameters in the used model; separately for individual, i.e. partial time intervals, namely with the diverse expected evapotranspiration. That process is to be identified simultaneously with the optimal parameters of the mode; the resulting actual evapotranspiration (ET.sub.act./sub.) is then represented as the modelling outputs, as such values could be hardly gained as measured or computed values, e. g. from other meteo-observations.
|
|
|
Celospolečenský význam lesů z pohledů sekvestrace uhlíku
Pokorný, Radek
lobální změna klimatu (GZK) je pravděpodobně vyvolána antropogenickým zvyšováním koncentrace CO2 v ovzduší. Závěrečné stádiumvývoje mnoha terestrických ekosystémů je les, který sestává z dlouhožijících organismů rostlin schopných poutat a ukládat atmosférický uhlík do své biomasy a půdy. Jsou v podstatě dvě možnosti jak zmírňovat dopady GZK na biosféru, a to i) změnou využívání krajiny ve prospěch ekosystémů s vysokou schopností absorbce CO2 z ovzduší a ii) změnou obhospodařování existujících ekosystémů. Lesy mají vysokou celospolečenskou důležitost ve zmíněném kontextu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.