|
|
Operace EU jako nástroj Společné bezpečnostní a obranné politiky
Nechanická, Barbora ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) zaznamenala za jedenáct let své existence poměrně rychlý rozvoj. Jejím hlavním úkolem je provádění operací v zahraničí. Tato bakalářská práce analyzuje jejich vývoj s důrazem na civilní operace. Po úvodní obecné charakteristice SBOP práce popisuje zaměření operací, budování vojenských i civilních kapacit potřebných k jejich uskutečnění a institucionální rámec včetně změn, které přinesla Lisabonská smlouva. Praktické aspekty zkoumá případová studie policejních operací Proxima a EUPAT v Makedonii. I přes některé nedostatky snižující efektivitu operací je lze hodnotit jako úspěšné. Práce zjišťuje, že civilní operace jsou pro SBOP minimálně stejně důležité jako vojenské. Nejenže mají početní převahu, ale také jejich ambice se stále zvyšují. Také díky nim se EU stala významným bezpečnostním aktérem.
|
|
|
SELinux
Oblezar, Marek ; Palovský, Radomír (vedoucí práce) ; Pavlíček, Luboš (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zkoumání a popis základních principů technologie SELinux. SELinux, neboli Security Enhanced Linux je technologie, která zvyšuje bezpečnost linuxového systému takovým způsobem, že omezuje množinu úkonů a souborů s kterými může daná aplikace pracovat. Jde o implementaci tzv. řízené kontroly přístupů. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části dochází k popisu stavu projektu, zkoumání a shrnutí pravidel či stavu podpory projektu Security Enhanced Linux v linuxových distribucích. Praktická část se zaobírá zprovozněním SELinuxu a vyhodnocením bezpečnostní politiky Multi-Level Security a následného otestování její funkčnosti u vybraných linuxových distribucí. Poznatky jsou čerpány z projektové dokumentace, odborných článků, blogů a konferencí v anglickém a českém jazyce. Přínos bakalářské práce tkví především v realizaci vytvoření pravidel pro Multi-Level Security na konkrétním příkladu, kde dochází k doložení funkčnosti všech získaných znalostí a zkušeností během zpracování této bakalářské práce.
|
|
|
Proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století
Pospíšil, Tomáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce identifikuje a analyzuje proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století. Cílem práce je zároveň i analyzovat, zda Spojené státy americké vstoupily spolu s útoky 9/11 do nové éry a zda byla tzv. Bushova doktrína vhodnou odpovědí na globální terorismus. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje americké zahraniční bezpečnostní strategie od konce 2. světové války. Druhá kapitola analyzuje zahraniční politiku George W. Bushe a její proměnu oproti politikám předchozím. Poslední kapitola zpracovává zahraničněpolitickou koncepci Baracka Obamy a její rozdílnost oproti Bushově doktríně.
|
|
|
Bezpečnostní politika Švédska a Švýcarska a rozvojová politika jako její nástroj
Zakopalová, Dagmar ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Švédsko a Švýcarsko jsou země nejdéle praktikující politiku neutrality. V důsledku změn mezinárodního prostředí však tyto státy upravují svou bezpečnostní politiku tak, aby odpovídala současné mezinárodní situaci. Tato práce má porovnat aktuální trendy bezpečnostní politiky a politiky neutrality zkoumaných zemí a nastínit možné perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Mezi stále používanější metody k zajištění široké bezpečnosti státu patří rozvojová politika, a proto je druhá část práce věnována vysvětlení a komparaci bezpečnostních aspektů rozvojové činnosti Švédska a Švýcarska.
|
|
|
Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
Manoch, Karel ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozchodem severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce. Hledá počátky spolupráce těchto států i kořeny divergentních tendencí v jejich bezpečnostních politikách. Snaží se také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které k němu vedly, ať již přímo či nepřímo. V poslední části se práce zaměřuje i na bezprostřední důsledky, které následovaly po rozhodnutí třech severských zemí přistoupit k Organizaci severoatlantické smlouvy, a z toho jsou také nakonec vyvozeny a předloženy přehledné a shrnující závěry.
|
|
|
SELinux
Brunclík, Jiří ; Palovský, Radomír (vedoucí práce) ; Šmejkal, Ivo (oponent)
Bakalářská práce SELinux vznikla za účelem shrnutí principů fungování a současného stavu vývoje stejnojmenného projektu. Kromě projektové dokumentace a již existující literatury v anglickém jazyce patřily mezi zdroje především články a přednášky z odborných konferencí a také praktické poznatky získané provozováním tohoto systému. Práce přináší v češtině dosud neexistující přehled vlastností SELinuxu, jeho vývoje a alternativ včetně krátkého úvodního přehledu principů bezpečnostní politiky. Shrnuje většinu dostupných zdrojů o problematice spolu s konkrétními doklady funkčnosti v jednotlivých distribucích. Na závěr uvádí srovnání s existujícími alternativami a jejich výhody a nevýhody oproti SELinuxu. Práce přináší v době vzniku jako jediná srovnání existujících bezpečnostních řešení a jejich výhod a nevýhod v porovnání se SELinuxem, stejně jako jedinečný přehled funkčnosti SELinuxu v nejrozšířenějších linuxových distribucích. Může sloužit jako teoretický úvod do problematiky rozšíření možností zabezpečení Linuxu, jako přehled existujících řešení povinného řízení přístupu v tomto operačním systému a případně jako podklad pro rozhodování, jaké z těchto řešení zvolit. Je také možné ji využít jako stručnou historii projektu Security Enhanced Linux.
|
|
|
SELinux
Vadinský, Ondřej ; Palovský, Radomír (vedoucí práce) ; Šmejkal, Ivo (oponent)
Cílem této práce je popsat principy, na kterých je založena technologie SELinuxu. Práce dále zkoumá a hodnotí podporu SELinuxu v několika distribucích. Toto se pak uplatňuje při tvorbě bezpečnostní politiky pro vybraný program. Při popisu základních principů SELinuxu práce čerpá informace z dostupných zdrojů. Pro získání informací o úrovni podpory SELinuxu ve vybraných distribucích dochází k instalaci těchto distribucí a SELinuxu v nich. Následně se pak hodnotí míra uživatelské přívětivosti nabízeného řešení. K sepsání bezpečnostní politiky dochází po analýze situace a stanovení bezpečnostních cílů. Přínosem práce je především vytvoření bezpečnostní politiky pro typovou situaci. Kromě toho práce přináší studii podpory SELinuxu ve vybraných distribucích na základě praktických zkušeností a ukazuje kroky potřebné ke zprovoznění SELinuxu. Struktura práce odpovídá jednotlivým cílům. Pro každý cíl je vyčleněna jedna část práce, která se pak dělí podle potřeb daných tímto cílem.
|
|
|
Bezpečnostní politika malé organizace
Klíma, Tomáš ; Oganesjan, Narek (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá řešením bezpečnosti v organizacích malé a střední velikosti. Autor si klade za cíl seznámit čtenáře s touto problematikou na obecné úrovni, bez zatěžování technickými detaily. Zároveň se snaží spojit pohled manažerský s odbornějším pohledem, jelikož jedině pochopení jejich souvislosti umožňuje čtenáři vytvořit si ucelenou představu o náročnosti tvorby zabezpečení v reálné organizaci. Práce je členěna do kapitol podle okruhů, které musí zájemce o pochopení problematiky prostudovat.
|
|
|
Zahraniční politika Itálie na přelomu tisíciletí s důrazem na bezpečnostní problematiku
Turečková, Iva ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá italskou zahraniční politikou vlády koalice Domu svobod v letech 2001-2006 se zaměřením na bezpečnostní problematiku. Charakterizuje tradiční priority italské zahraniční politiky, na jejichž základě sleduje vývoj zahraničněpolitického kurzu Itálie pod vedením Silvia Berlusconiho. Analýza transatlantických vztahů je doplněna pojednáním o postoji Itálie k evropskému integračnímu procesu a k vybraným strategickým sférám italského národního zájmu. Cílem práce je zhodnotit pravdivost hypotézy o změně tradiční zahraničněpolitické orientace Itálie, která je s touto vládou často dávána do spojitosti. Poslední kapitola je z tohoto důvodu věnována postavení Itálie v boji proti terorismu, které představuje jeden ze základních bodů sporu.
|
|
| |
host ::
RSS.