|
|
Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách
Burešová, Jitka ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Cílem bylo vyvynutí a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování vybrána velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, pozornost byla zaměřena na skupinu močovinových pesticidů a skupinu fenoxykarboxylových kyselin, dále na vybrané pesticidy patřící do skupiny prioritních látek, na vybrané pesticidy určené jako normy environmentální kvality a vybrané pesticidy, jejichž roční spotřeba v České republice převyšuje 30 tun. Pro stanovení byla vybrána metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vybrané analyty byly stanovovány ve dvou skupinách, 10 analytů při negativní ionizaci a 34 analytů při pozitivní ionizaci. Pro přečištění a zakoncentrování vzorků byla používána exprakce pevnou fází (SPE). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy. Vzorky byly odebírány jedenkrát měšíčně po dobu dvou let na řekách Moravě a Svratce. Po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky. Jednorázově byl také prozkoumán tok řeky Litavy, ze které byly odebrany v jeden den čtyři vzorky tak aby pokryly celý její tok. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D.
|
|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Stanovení tenzidů ve vodách pomocí separačních metod
Brestovská, Marta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tenzidy jsou synteticky vyrobené povrchově aktivní látky obsažené v čisticích a pracích prostředcích. Snižují povrchové napětí a odstraňují nečistoty. Tenzidy dělíme do tří základních skupin: anionické, kationické, neionické. Díky masivnímu používání pronikají do odpadních vod a mohou narušovat životní prostředí. Tato diplomová práce se zabývá problematikou výskytu tenzidů ve vodách a jejich stanovením separačními metodami, zejména LC/MS.
|
|
|
Sledování obsahu sulfonamidů v odpadních vodách z čistíren odpadních vod s různými technologiemi čištění
Chaloupková, Petra ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá stanovením obsahu léčiv v odpadních vodách z čistíren odpadních vod (ČOV) s různými počty ekvivalentních obyvatel a různými technologiemi čištění. Pro tento účel bylo vybráno pět zástupců ze skupiny sulfonamidových chemoterapeutik z důvodu jejich hojného využívání v humánní i veterinární medicíně. Konkrétně jsou to léčiva sulfamerazin, sulfamethazin, sulfapyridin, sulfathiazol a sulfamethoxazol. Pro stanovení těchto léčiv byla vybrána a optimalizována metoda analýzy pomocí UHPLC s UV-VIS detektorem typu diodového pole. Rovněž byla optimalizována metoda pro úpravu vzorků pomocí extrakce tuhou fází (SPE), se zaměřením na výběr ideálního objemu vzorku. Jako optimální objem vzorku pro extrakci léčiv z odpadní vody pomocí SPE bylo zvoleno 250 ml. Tato optimalizovaná metoda byla následně použita pro stanovení obsahu léčiv v reálných vzorcích odpadní vody z ČOV v Podivíně, Pohořelicích, Hustopečích, Valticích, Lednici a Mikulově. Koncentrace léčiv se pohybovaly řádově v desetinách µg/l na přítoku i na odtoku z ČOV. Koncentrace léčiv na odtoku byla ve většině případů nižší, než na přítoku. Lze proto konstatovat, že na ČOV dochází čisticími procesy k částečné eliminaci léčiv z odpadní vody.
|
|
|
Využití vybraných testů ekotoxicity na organismu Eisenia fetida při hodnocení kontaminace ekosystému vybranými léčivy.
Kašpárková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Stále se zvyšující spotřeba léčiv zapříčiňuje vzrůst koncentrace jejich reziduí v různých složkách životního prostředí. Z toho důvodu se v současnosti rezidua léčiv řadí k velmi významným kontaminantům životního prostředí. Do půdy se dostávají zároveň s aplikací čistírenského kalu jako hnojiva nebo při hnojení zvířecími exkrementy vyloučenými po podání léčiva, popř. přímou kontaminací od léčených pasoucích se zvířat. Přítomnost těchto látek v půdě nepříznivě narušuje citlivý půdní ekosystém. Tato práce je zaměřena na posouzení možné kontaminace půdy vybranými léčivy prostřednictvím testů ekotoxicity. Pro tento účel byla konkrétně zvolena sulfonamidová chemoterapeutika, která se velmi často využívají ve veterinární medicíně, a to sulfamethoxazol a sulfamethazin. Jako vhodný testovací reprezentativní půdní organismus byly vybrány žížaly (Lumbricus). V experimentální části této práce byl proveden test únikového chování dle normy ISO 17512-1 a modifikovaný bioakumulační test dle metodiky OECD 317 Bioakumulace látek v máloštětinatcích, pro které byla podle metodiky OECD 207 připravena artificiální půda, která byla následně kontaminována výše specifikovanými léčivy. Ačkoli na základě výsledků stanovení množství těchto látek ve tkáni žížal nedochází k jejich výrazné bioakumulaci, dokáží tyto organismy na přítomnost kontaminující látek v půdním prostředí velmi citlivě reagovat, jak bylo patrné v únikových testech.
|
|
|
Posouzení kontaminace kalů z čistíren odpadních vod rezidui léčiv
Dvořáková, Petra ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvořit metodu pro stanovení reziduí léčiv v odpadním kalu z čistíren odpadních vod. Pro stanovení byla vybrána sulfonamidová a diaminopyrimidinová antibiotika, která se používají jak při humánní, tak i při veterinární léčbě. Tyto látky spolu s fekáliemi a močí pronikají na čistírnu odpadních vod, kde nejsou čistírenskými pochody zcela odstraněny. Mohou se proto vyskytovat ve vyčištěné odpadní vodě nebo v kalu a tím dále pronikat do životního prostředí, kde mohou vyvolat negativní efekty na vodní a půdní organismy. Vybraná antibiotika byla stanovována pomocí vytvořené optimalizované metody v reálných vzorcích kalu z brněnské čistírny odpadních vod v Modřicích a v reálných vzorcích odpadní vody z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Léčiva byla z kalu extrahována pomocí ultrazvuku a pomocí zrychlené extrakce rozpouštědlem (PSE). Použitím extrakce na tuhou fázi (SPE) byla léčiva v reálných vzorcích jak vody, tak i kalu zakoncentrována a zároveň přečištěna. Vlastní stanovení sulfonamidových a diaminopyrimidinových antibiotik bylo provedeno pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV – VIS detektorem typu diodového pole (HPLC – DAD).
|
|
|
Využití separačních metod s hmotnostní detekcí pro studium degradačních produktů nových polymerních materiálů
Čumová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Syntetické polymerní materiály jsou součástí lidského života již od 20. století. Široké možnosti využitelnosti a narůstající poptávka znamená také nárůst výskytu těchto materiálů na skládkách odpadů. Zde jsou poté vystaveny mnoha vnějším vlivům. Dochází pak k degradačním procesům a uvolňování produktů degradace do složek životního prostředí. Tato práce je zaměřena na analýzu fotodegradačních produktů syntetických polymerních materiálů. Zkoumanými materiály byly polyurethanové pěny, modifikované biodegradabilním plnivem. Použitou analytickou metodou byla plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí GC/MS a dvojrozměrná orthogonální plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí využívající vysokorychlostního analyzátoru doby letu (GC GC/TOF MS). Většina stanovených fotodegradačních produktů polyurethanových pěn je nepříznivá pro člověka a životní prostředí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.