|
|
Zinc induced activation of breast cancer cell lines and the involvement of Map kinase
Králová, Jarmila ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Jarmila Králová Školitel: Dr. Kathryn Taylor, Ph.D., PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název diplomové práce: Zinkem indukovaná aktivace buněčných linií karcinomu prsu a role MAP kinázy Cílem práce bylo zjistit vliv zinku na různé signální dráhy v buněčných liniích prsního karcinomu MCF7 a TamR. Rozdíly v signálních drahách mezi MCF7 a TamR byly hodnoceny a zvláštním důrazem na roli MAP kinázy, jejíž aktivace je spojovaná s maligními onemocněními. Vliv zinku na různé buněčné kinázy byl zkoumán v časových úsecích 0, 2, 5, 10, 15 a 20 minut inkubace se zinkem. MCF7 buňky transfekované DNA pro přirozený nebo mutantní zinkový trasportér Zip7, tamoxifen rezistentní buňky a tamoxifen rezistentní buňky předinkubované s inhibitorem MAP kinázy (PD) byly analyzovány za použití metod western blottingu a fluorescenční mikroskopie. Výsledky ukazují závislost aktivace MAP kinázy a dalších důležitých onkogenních kináz (jako jsou Lyn, Src a STAT3) na uvolnění zinku do cytoplasmy. MAP kináza je aktivována na začátku signální dráhy a tudíž může aktivovat mnoho důležitých proteinových kináz jako Src Y418 , STAT3 S727 a Lyn Y396 v tamoxifen rezistentních buňkách. Nicméně závislost aktivace AKT Y413 na MAP...
|
|
|
Sol-gel synthesis of ternary ZnxTiyOz nanostructures for applications in solar cell technologies and photonics
Mrázek, Jan ; Nižňanský, Daniel (vedoucí práce) ; Pinkas, Jiří (oponent) ; Pollert, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá přípravou nanokrystalických materiálů ternárních fází ZnxTiyOz, jejich charakterizací a potenciální aplikací ve fotonice. Dosažené výsledky přinášení nové poznatky o procesech vedoucích ke vzniku nanokrystalických fází ZnxTiyOz z amorfních xerogelů a poskytují nové informace o strukturních a opto-elektrických vlastnostech připravených materiálů. Na základě vypracovaných postupů lze připravit většinu z doposud známých ternárních struktur, a to nejen ve formě prášku, ale i ve formě tenkých vrstev. K přípravě byla zvolena metoda sol-gel. Připravené základní soly byly připraveny dvěma postupy. V prvním postupu je využito reakce [Zn4O]acetát6 klastrů s i-propoxidem titaničitým. Druhý postup je založen na přímé heteronukleaci dihydrátu octanu zinečnatého s butoxidem titaničitým v ethanolu. Připravené soly byly alternativně dopovány 1 at. % Eu3+ a naneseny jako tenké vrstvy nebo tepelně zpracovány na xerogely. První část práce se věnuje studiu krystalizačních vlastností a teplotnímu vývoji vzniklých sloučenin. Na základě dosažených výsledků byly přirpraveny čisté nanokrystalické faze inverzního spinelu Zn2TiO4, defektního spinelu ZnTiO3 and rhombohedrického ZnTiO3 s definovanou velikostí nanokrystalů. V závislosti na zvolených podmínkách tepelného zpracování může být velikost...
|
|
|
Vlastnosti a in vitro degradace kovových biodegradabilních materiálů
Ročňáková, Ivana ; Trojanová, Zuzanka (oponent) ; Vojtěch,, Dalibor (oponent) ; Podrábský, Tomáš (vedoucí práce)
Biodegradabilní kovové materiály pro medicínské aplikace si v posledních letech získaly značnou pozornost. Hlavním důvodem je, že nabízí vysoký potenciál pro výrobu dočasných ortopedických implantátů, jako například kostní fixační zařízení. Hořčík je vynikajícím kandidátem pro výrobu biodegradabilních implantátů díky své biokompatibilitě, mechanickým vlastnostem podobným vlastnostem lidské kosti a významností pro biologické funkce v těle. Vysoká rychlost degradace hořčíku a jeho slitin ve fyziologickém prostředí brání jejich klinické aplikaci. Dalším atraktivním materiálem v oblasti biodegradabilních materiálů je zinek, který se řadí mezi nepostradatelné prvky pro lidské tělo. Zinek vykazuje vynikající korozní odolnost, ale horší biokompatibilitu v porovnání s hořčíkem. Z tohoto důvodu se v případě Mg a Zn biomateriálů stává zajímavým tématem tvrdá, hustá/porézní biokompatibilní povrchová úprava odolná vůči korozi. Vzhledem k tomu, že hydroxyapatit vykazuje dobrou snášenlivost s živými organismy a navíc zlepšuje růst kosti, jeví se jako výborný kandidát pro výrobu povlaků na povrchu biodegradabilních materiálů. Tato dizertační práce je zaměřena na porovnání korozního chování čistých neželezných kovů (Mg a Zn) a těchto kovů s hydroxyapatitovým povlakem v roztocích simulujících tělní tekutiny. K produkci hydroxyapatitové vrstvy na povrchu materiálu byla použita modifikovaná technologie atmosférického plazmového nástřiku – nanášení pomocí suspenze. Složení a struktura povlaku a korozní produkty byly zkoumány pomocí světelné mikroskopie, rastrovací elektronové mikroskopie s energiově disperzním mikroanalyzérem a rentgenové difrakce. Koroze Mg a Zn vzorků byla sledována měřením hmotnostního úbytku a rentgenové mikrotomografie. Aplikací povrchové úpravy na bázi HA bylo dosaženo zpomalení korozní rychlosti čistého Mg. Koroze Mg s povlakem HA vykazovala o 27,3 % nižší korozní rychlost v porovnání s korozní rychlostí čistého nepovlakovaného Mg. Korozní degradace nepovlakovaného i povlakovaného Zn probíhala v minimálním rozsahu. Použití HA na povrch neželezných materiálů se zdá být velice slibnou metodou ke zlepšení korozních a biologických vlastností těchto biodegradabilních materiálů.
|
|
|
Příprava a vlastnosti porézního zinkového materiálu
Ryšťák, Jaroslav ; Fintová, Stanislava (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu porézního materiálu ze zinkového prášku lisováním za studena s následným slinováním. Téma práce zahrnuje charakterizaci připraveného materiálů v závislosti na volbě zhutňovacích podmínek procesu. Objemový materiál je charakterizován fyzikálně mechanickými zkouškami, strukturou a porózitou. Řešení je zaměřeno na studium a řízení procesů při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska s ohledem na změnu vlastností a struktury.
|
|
|
Procesy přípravy a charakterizace objemového materiálu z prášků Mg a Zn
Hasoňová, Michaela ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je proces přípravy objemového materiálu Mg-Zn slinováním při lisování za tepla z práškových směsí. Objemové materiály byly hodnoceny z hlediska struktury, porozity a fyzikálně mechanických charakteristik. Výsledky těchto hodnocení a jejich interpretace vzhledem k přípravě materiálu byly použity pro zpětnou vazbu při následné optimalizaci jednotlivých parametrů procesu přípravy objemového materiálu. Řešení je zaměřeno na studium a řízení procesů při přípravě objemového materiálu a popis těchto dějů z fyzikálně-chemického hlediska s ohledem na tvorbu struktury a výsledné vlastnosti.
|
|
|
Vliv zinku přítomného ve vedlejších surovinách na hydrataci a vlastnosti portlandských směsných cementů
Šilerová, Iva ; Palou, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Tématem této práce je sledování vlivu zinku na vlastnosti portlandských směsných cementů. Zinek byl testován ve formě dvou dobře rozpustných solí: Zn(NO3)22 H2O a ZnCl2 a jedné velmi málo rozpustné sloučeniny ZnO. Směsné cementy byly připraveny s částečnou náhradou jemně mletou vysokopecní struskou, vysokoteplotním a fluidním filtrovým popílkem. U připravených past byly studovány jejich tokové vlastnosti a pomocí isotermální a isoperibolické kalorimetrie pak vliv na průběh hydratačních reakcí. U připravených zkušebních tělísek byly měřeny jejich mechanické vlastnosti – pevnost v tahu za ohybu a v tlaku. Dále bylo studováno fázové složení připravených kompozitů a inkorporace zinečnatých iontů do cementové matrice pomocí vyluhovacích testů a analýzy FTIR. Samozřejmě byl studován i vývoj mikrostruktury cementových vzorků. Posledním studovaným efektem zinku byl jeho vliv na ekotoxicitu.
|
|
|
Studium jevů limitujících životnost sekundárních článků Ni-Zn
Chladil, Ladislav ; Oriňáková,, Renáta (oponent) ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá studiem vlivu vybraných aditiv na kladnou a zápornou elektrodu Ni-Zn sekundárních článků. První skupinu aditiv tvoří anorganické přísady, které umožňují snížení rozpustnosti ZnO v elektrolytu a tím potlačení objemových změn. Druhá skupina aditiv je tvořena organickými látkami, které ovlivňují tvorbu depositu na záporné elektrodě a umožňují potlačení dendritického růstu. Všechna aditiva byla posuzována s ohledem na kompatibilitu s kladnou elektrodou, s ohledem na potlačení dendritického růstu a také byl posuzován vliv na korozi zinkové elektrody a na vývin vodíku. Mimo to byla provedena studie vlivu vybraných aditiv na dekompoziční kinetiku supersaturovaných elektrolytů a v závěru také krátká studie možnosti využití pulsních režimů nabíjení s ohledem na potlačení růstu dendritů.
|
|
| |
|
|
Stanovení těžkých kovů v půdách a sedimentech v oblasti Revúce
Kováč, Lukáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na posúdenie miery kontaminácie pôdy a sedimentu rizikovými kovmi v oblasti Jelšava, v ktorej je hlavným znečisťovateľom životného prostredia magnetizový závod. Odber vzoriek pôd a sedimentov boli uskutočnené v troch ročných obdobiach. Odbery boli rozvrhnuté tak, aby reprezentovali rôzne ročné obdobia a aby bol zohľadnený vplyv ročných období na získaných hodnotách koncentrácie v pôde a v sedimente. Odberové miesta boli vyberané podľa rôznej vzdialenosti od závodu a rôzneho zaťaženie cestnou dopravou. V každom z odobraných vzoriek boli stanovené koncentrácie prvkov medi, olovo, zinku, niklu, mangánu, ortute, kadmia a vanádu. Meď, olovo, zinok, nikel a mangán boli analyzované atómovou absorpčnou spektrometriou s atomizáciou v plameni (F AAS), kadmium a vanád boli stanovené metódou atómovej absorpčnej spektrometri s elektrotermickou atomizáciou (ET AAS). Pre stanovenie ortuti bol použitý analyzátor ortuti (AMA).
|
|
|
Výskyt těžkých kovů v okolí pozemní komunikace Rudná
Chovanec, Petr ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení výskytu rizikových kovů v půdě v okolí pozemní komunikace Rudná v Ostravě. Podél této komunikace bylo vytyčeno 17 odběrových míst, ze kterých byla odebrána půda ve třech sériích. V každém vzorku půdy byly stanoveny obsahy rtuti, olova, mědi, kadmia, zinku, vanadu a manganu. Zároveň byla posouzena kontaminace vybraných lokalit s využitím kontaminačního faktoru a stupně znečištění.
|
host ::
RSS.