|
|
The Influence of Spiritual Life on Physical Life
Legátová, Natália ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Tato práce se pokouší prověřit možnosti aplikace gestalt terapie na řešení psychosomatických problémů. V úvodu práce je představen vývoj gestalt psychologie od jejího počátku až po současnost. V další části poukazuje na rozdíly jiných psychoterapeutických přístupů, konkrétně se zabývá Daseinanalýzou, která má odlišný přístup k celostnímu chápání člověka. Na druhou stranu se však pokouší zmapovat stejné postoje s psychosomatickým přístupem, nebo možnostmi když se mohou tyto dva směry doplňovat. V následující části této práce je možnost podrobněji poznat současné techniky v gestalt terapii, které se rozdělují na měkké, tvrdé a expresivní. S praktickou realizací těchto technik se setkáváme ve čtvrté kapitole, která názorně ukáže vzájemně propojení gestalt terapie a psychosomatiky v praxi. V poslední části můžeme nahlédnout na spirituální postoj v gestalt terapii. Tento postoj poskytne netradiční pohled na možnou roli duchovna při gestalt terapii.
|
|
|
Representation of the House in British Fiction /1906-2009)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britský román, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
|
|
|
Péče o duši a problém výchovy
Novák, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Péče o duši a problém výchovy Na základě Patočkova pochopení evropských dějin jako "péče o duši" se snaží tato práce přispět k současné diskusi o výchově. Ukazuje, že výchova může být pochopena v pojmech vycházejících z "koncepce uzavřené duše" nebo optikou "koncepce otevřené duše". Tato myšlenková schémata mají přitom, ačkoli se to nezdá, obrovský vliv na celkové pojetí výchovy i vychovávání. Práce začíná zamyšlením nad cíli vychovávání a pochopením výchovy jako "edukačního procesu". Ukazuje se, že ona procesualita výchovy je základním kamenem dnešního pochopení výchovy. Prostřednictvím poukazu na Platónovo pojetí duše se dostává k samotnému tématu "otevřené duše" a "uzavřené duše". Rozborem současných kurikulárních dokumentů ukazuje, jakým způsobem jednotlivé koncepce prostupují současné uvažování o výchově. Zamyšlení nad situovaností člověka přechází k ideálu celostní výchovy. Práci završuje pojetí výchovy jako životního či existenčního pohybu, které se má stát vrcholem výchovy pojaté na základě "koncepce otevřené duše". Tato práce se snaží nahlédnout problematiku výchovy jinak, než je většinou chápána v současných diskusích. Vzhledem k tomu, že k řešenému tématu vedla cesta zejména skrze texty fenomenologicky orientovaných autorů, pokouší se také ukázat životaschopnost fenomenologického...
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera
Žitník, Filip ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Název práce: Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera Autor: Bc. Filip Žitník Katedra (ústav): Katedra obecné antropologie, FHS - UK Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce Mlčenlivě naslouchat vlastnímu bytí: Souvislost tělesných pocitů a smyslu v rané filosofii M. Heideggera řeší otázku zda lze v rámci fundamentální ontologie M Heideggera hovořit o těle a tělesných pocitech a zda lze v tomto pojetí najít souvislost mezi tělesným pocitem a smyslem. První část práce ukazuje na základě výkladu světskosti jakožto existenciálního rysu bytí pobytu, že pobyt jakožto ,bytí ve světě' je nutně tělesný, jinak by se svět jakožto celek poukazů rozpadl. Druhá odkrývá nutnost pojímat tělesný pocit v souvislosti s rozpoložením pobytu jako fundamentální rys tohoto bytí a nikoliv pouze jako průvodní psychický fenomén. Takto je tělesný pocit prostřednictvím rozpoložení spolu-kostitutivním rysem původního fenoménu ,tu', který je temporální jednotou rysů rozpoložení, řeči a rozumění. Tímto způsobem může být tělesný pocit, pokud se k němu autenticky obrátíme jakožto k jistému rozpoložení, nositelem smyslu jako toho, do čeho se pobyt rozvrhuje. V závěru práce provedený výklad ilustruji a dokládám nástinem nejen...
|
|
|
Psychické onemocnění v zrcadle snů ...z pohledu daseinsanalýzy
Pavlovský, Pavel ; Junková, Vendula (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Na základě 12 kasuistik pacientů s různými psychiatrickými diagnózami - deprese, schizofrenie a fobie - se ukazuje, že odlišný charakter těchto onemocnění se zrcadlí též ve snové existenci těchto pacientů. Zdá se, že se jejich sny, vedle některých společných rysů, vyznačují odlišnými snovými obsahy. Z opakovaných rozhovorů o snech s jednotlivými participanty této studie vyplynulo, že nejvýraznějším způsobem se opakují snová témata a prožitky vždy u každého jednotlivce. Nicméně také napříč jednotlivými diagnostickými skupinami jsme za pomoci fenomenologicko-hermeneutické metody a kvalitativní obsahové analýzy odhalili pravidelnosti v podobě opakujících se pocitů, fenoménů a existenciálů (zakotvených v daseinsanalytické teorii). Výzkum ukazuje, že daseinsanalytická analýza snů, resp. snových obsahů může být užitečným diagnostickým nástrojem k odhalování hlavních témat a oblastí existence konkrétního člověka.
|
|
|
Representation of the House in British Fiction (1906-2009). (E.M. Forster, John Galsworthy, Simon Mawer)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britská fikce, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
|
|
|
Terezie od Ježíše: Hrad v nitru
Kutarňová, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Terezie od Ježíše: Hrad v nitru Kateřina Kutarňová Diplomová práce Abstrakt Cílem této práce je na základě komentářové literatury hledat porozumění stěžejnímu spisu Terezie od Ježíše "Hrad v nitru", jednomu z vrcholných děl španělské mystiky, za pomoci teologických i fenomenologicko-hermeneutických komentářů. Ústředními tématy práce jsou náboženská a mystická zkušenost, mystická proměna a intersubjektivita. Ve snaze o nalezení porozumění "Hradu v nitru" jako celku se zde nejdříve pokouším přiblížit smysl jednotlivých částí zmiňovaného textu, díky čemuž je pak umožněno lepší chápání celku textu. "Hrad v nitru" vede člověka od nepravého/mylného poznání (sebe sama, skutečnosti a Boha) k poznání pravdivému. Toto pravdivé poznání je umožněno dosažením mystického manželství mezi Bohem a člověkem, založeného na plném a vědomém prožívání jejich vzájemného, intersubjektivního vztahu. Dosažení mystické intersubjektivity je to, co umožňuje přechod od poznání skutečnosti takové, jaká se člověku jeví, k poznání skutečnosti takové, jaká je. Klíčová slova Terezie z Ávily; Hrad v nitru; Křesťanství; Náboženská zkušenost; Mystická zkušenost Mystika; Mystická proměna; Intersubjektivita; Frohlich Mary; Lonergan Bernard; Ahlgren Gillian; Steinbock Anthony
|
host ::
RSS.