|
| |
|
|
Vliv okolní tkáně na napjatost výdutě mozkových tepen
Lipenský, Zdeněk ; Burša, Jiří (oponent) ; Polzer, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá napjatostí výdutí mozkových tepen. Je rozdělena do tří částí. První část je věnována rešeršní studii aktuálních článku zabývajících se daným tématem. Další částí je analýza vlivu geometrie mozkové výdutě na napjatost. Analýza byla provedena na čtyřech základních obecných modelech. Byl identifikován nejriskantnější tvar výdutě. Poslední část se zabývá vlivem okolní tkáně na napjatost výdutí mozkových tepen. Byl proveden výpočtový model vlivu okolní tkáně na napjatost mozkových tepen se závěrem, že šedá kůra mozková má příznivý, ovšem nevýznamný vliv na napjatost v mozkových výdutích.
|
|
|
Posouzení kyvných podpěr turbíny z hlediska vzniku MS deformační stability
Bukovský, Petr ; Navrátil, Petr (oponent) ; Skalka, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním dvou řad podpěr podpírajících turbínu. Výstupem práce je nalezením maximálního možného zatížení, při kterém ještě nedochází ke vzniku MS deformační stability pro různé geometrické imperfekce. Výpočet byl řešen v MKP dvěma způsoby: lineární řešení (využití převedení výpočtu na vlastní problém) a nelineární řešení (využití deformační varianty MKP). Analýza výsledků porovnává výstupy z obou způsobů řešení. Se zohledněním známých vlivů ovlivňující provozní stav byl navržen koeficient bezpečnosti pro provoz podpěr.
|
|
|
Analýza šíření vibrací spojeným strukturálně akustickým prostorem
Kostelník, Jan ; Pellant, Karel (oponent) ; Novotný, Pavel (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je analyzovat průběh vibrací u spalovacího motoru, od spalovacího prostoru přes pevné strukturální prostředí, až po okraj bloku motoru. Poté analyzovat vznik hluku jakožto změny akustického tlaku v plynném akustickém prostředí obklopujícím pevnou strukturu bloku motoru. Byla provedena analýza jednovélcového bloku mototru při různých frekvencích a poloze pístu. Simulace šíření vibrací a tlakových vln byla provedena v programu ANSYS.
|
|
|
Využití tensegritních struktur pro modelování mechanického chování hladkých svalových buněk
Bauer, David ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek hladkých svalových buněk. Hlavním cílem je vytvořit výpočtový model buňky, simulovat na něm jednoosou tahovou zkoušku a upravit model tak, aby více odpovídal reálné mechanické odezvě buňky. Model buňky zahrnuje cytoplasmu, jádro, buněčnou membránu a cytoskelet, který je modelován jako tensegritní struktura. Na modelu byla simulována tahová zkouška pro případ celé buňky a buňky s rozrušeným cytoskeletem. Křivka síla-protažení, která je získána ze simulace, je porovnána s experimentálně zjištěnými daty získanými z literatury. Při tahové zkoušce zde byly experimentálně měřeny čerstvě izolované buňky hladkého svalstva z aorty krysy, buňky z buněčné kultury a buňky, ve kterých byla po aplikování cytochalasinu D rozrušena aktiniová vlákna. Bylo zjištěno, že vliv cytoskeletu na přenos zatížení ve výpočtovém modelu byl menší než u reálné buňky, a proto byl model upraven změnou materiálových vlastností geometrie tak, aby odpovídal jednotlivým experimentálně měřeným typům buněk.
|
|
|
Určování elastických parametrů pro modely izolovaných buněk
Krbálek, Jaroslav ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek buněk. Cílem je vytvořit model buňky a simulovat na něm tlakovou zkoušku. Pokud to bude nutné, upravit model tak, aby jeho chování odpovídalo chování reálné buňky. Byl vytvořen strukturní model buňky, který zohledňuje cytoplasmu, jádro, membránu a cytoskelet buňky. Cytoskelet byl modelován jako tensegritní struktura. Poté byla na tomto modelu simulovaná tlaková zkouška. Chování modelu buňky a reálné buňky bylo porovnáváno na základě zatěžovací síly. Křivky zatěžovací síla – deformace buňky pro model buňky a reálnou buňku se výrazně lišily. Proto byl upraven model materiálu cytoplasmy. Po této úpravě byl rozdíl křivek přijatelný. Výpočty bylo dále zjištěno, že se model cytoskeletu minimálně podílí na přenosu zatížení. Toto nerespektuje chování reálné buňky, proto je použitý model považován za nevhodný k simulaci tlakové zkoušky.
|
|
|
Výpočtové modelování hluku v kabině letounu VUT 100 Cobra
Prnka, Jiří ; Houfek, Lubomír (oponent) ; Švancara, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním nízkofrekvenčního hluku uvnitř kabiny malého dopravního letadla VUT 100 Cobra. Pro tuto nízkofrekvenční oblast jsou pro modelování dynamického chování objektů použity deteministické metody: Metoda konečných prvků (MKP) a Metoda hraničních prvků (MHP). Pomocí MKP byly počítány vlastní tvary a frekvence struktury kabiny a akustického prostoru uvnitř kabiny. Dále byla také řešena odezva na harmonické buzení od motoru, reprezentované jednotkovými silami v místě působení. Napočítané rychlosti na povrchu kabiny byly následně podkladem pro výpočet hluku uvnitř kabiny prostřednictvím MHP. Poté byl pomocí výpočtu posouzen vliv některých konstrukčních úprav na snížení hlučnosti.
|
|
|
Výpočtové modelování mechanických zkoušek izolovaných buněk
Sůkal, Petr ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek izolovaných buněk, konkrétně jednoosou tahovou zkouškou. Cílem je především napodobení reálného deformovaného tvaru, který známe z experimentu. Nejprve je zpracován popis struktury jednotlivých prvků buňky a jejich analýza z hlediska významu pro mechanické chování. Dále je uveden přehled základních mechanických zkoušek, které jsou prováděny na buňkách. Pro modelování je vytvořen strukturní výpočtový model, který zahrnuje z mechanického hlediska důležité komponenty. Těmi jsou jádro, cytoplazma, membrána a cytoskelet. Kvůli problémům s konvergencí byl model rozdělen na dvě části. V první je řešen zvlášť tvar cytoskeletu a v druhé zvlášť tvar spojitých částí (jádra, cytoplazmy a membrány). U obou těchto dílčích modelů se podařilo dosáhnout deformací odpovídajících experimentu.
|
|
|
Výpočtové modelování deformačně-napěťových stavů pneumatik
Lavický, Ondřej ; Profant, Tomáš (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi výpočtového modelování mechanického chování elastomerů a kompozitů s pryžovou matricí a jejich využití pro tvorbu výpočtového modelu pneumatiky. Byl vytvořen 2D-axisymetrický výpočtový model pneumatiky MATA-DOR 165/65 R13 ve dvou geometrický variantách. Pro výpočtové modelování je aplikována metoda konečných prvků (MKP). Model byl řešen v několika variantách lišících se použitou úrovní modelování materiálu. Nejprve byla provedena analýza vlivu vnitřního tlaku na de-formaci jednotlivých modelů. Dále byl řešen vliv zatížení pneumatiky úhlovou rychlostí sou-časně se zatížením vnitřním tlakem. Byl také ověřen vliv tloušťky běhounové vrstvy na cel-kovou deformaci pláště pneumatiky.
|
|
|
Deformačně-napěťová analýza patologického kyčelního kloubu
Stodola, Martin ; Florian, Zdeněk (oponent) ; Návrat, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá deformačně-napěťovou analýzou patologického kyčelního kloubu. V jejím úvodu je provedena rešeršní studie z dostupných literárních zdrojů zahrnující současný stav vědeckých prací, anatomii jednotlivých komponent kyčelního kloubu, jejich materiálové vlastnosti, způsob a velikost zatížení a nejčastěji používaný MKP model. S využitím těchto informací, výpočtového systému ANSYS a získaných CT řezů je vytvořen model geometrie pánve a stehenní kosti. Následně je sestaven celkový výpočtový model patologického kyčelního kloubu. Na takto sestaveném modelu je provedena deformačně napěťová a citlivostní analýza. Následně je simulován chirurgický zákrok na modelu patologického kyčelního kloubu a provedena deformačně napěťová analýza. Tyto analýzy jsou porovnávány s analýzou fyziologického kyčelního kloubu.
|
host ::
RSS.