Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv polohy ušního bubínku na přenos zvuku do vnitřního ucha
Krbálek, Jaroslav ; Dušek, Daniel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Lidský ušní bubínek je vzhledem k ose zevního zvukovodu sklonen pod úhlem 50°. Hlavním cílem této bakalárské práce bylo zjistit, jaký vliv muže mít tento sklon na prenos zvuku pres bubínek do stredního ucha. Ve výpoctovém programu ANSYS byl vytvoren jednoduchý konecnoprvkový model. Výpoctový model zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek a tuhé kladívko. Tvar modelu odpovídal válci, který byl na jednom konci otevren a na druhém ukoncen šikmo uloženým bubínkem. Vedle vlivu náklonu bubínku byl také sledován vliv elasticity bubínku, hmotnosti kladívka a vnitrního tlumení bubínku na prenosovou charakteristiku vnejšího zvukovodu. Na záver výpoctu byla provedena diskuse, zda vzhledem ke sklonu bubínku se pri zvukovém vjemu neuplatnuje koincidencní jev.
Určování elastických parametrů pro modely izolovaných buněk
Krbálek, Jaroslav ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek buněk. Cílem je vytvořit model buňky a simulovat na něm tlakovou zkoušku. Pokud to bude nutné, upravit model tak, aby jeho chování odpovídalo chování reálné buňky. Byl vytvořen strukturní model buňky, který zohledňuje cytoplasmu, jádro, membránu a cytoskelet buňky. Cytoskelet byl modelován jako tensegritní struktura. Poté byla na tomto modelu simulovaná tlaková zkouška. Chování modelu buňky a reálné buňky bylo porovnáváno na základě zatěžovací síly. Křivky zatěžovací síla – deformace buňky pro model buňky a reálnou buňku se výrazně lišily. Proto byl upraven model materiálu cytoplasmy. Po této úpravě byl rozdíl křivek přijatelný. Výpočty bylo dále zjištěno, že se model cytoskeletu minimálně podílí na přenosu zatížení. Toto nerespektuje chování reálné buňky, proto je použitý model považován za nevhodný k simulaci tlakové zkoušky.
Určování elastických parametrů pro modely izolovaných buněk
Krbálek, Jaroslav ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Burša, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním mechanických zkoušek buněk. Cílem je vytvořit model buňky a simulovat na něm tlakovou zkoušku. Pokud to bude nutné, upravit model tak, aby jeho chování odpovídalo chování reálné buňky. Byl vytvořen strukturní model buňky, který zohledňuje cytoplasmu, jádro, membránu a cytoskelet buňky. Cytoskelet byl modelován jako tensegritní struktura. Poté byla na tomto modelu simulovaná tlaková zkouška. Chování modelu buňky a reálné buňky bylo porovnáváno na základě zatěžovací síly. Křivky zatěžovací síla – deformace buňky pro model buňky a reálnou buňku se výrazně lišily. Proto byl upraven model materiálu cytoplasmy. Po této úpravě byl rozdíl křivek přijatelný. Výpočty bylo dále zjištěno, že se model cytoskeletu minimálně podílí na přenosu zatížení. Toto nerespektuje chování reálné buňky, proto je použitý model považován za nevhodný k simulaci tlakové zkoušky.
Vliv polohy ušního bubínku na přenos zvuku do vnitřního ucha
Krbálek, Jaroslav ; Dušek, Daniel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Lidský ušní bubínek je vzhledem k ose zevního zvukovodu sklonen pod úhlem 50°. Hlavním cílem této bakalárské práce bylo zjistit, jaký vliv muže mít tento sklon na prenos zvuku pres bubínek do stredního ucha. Ve výpoctovém programu ANSYS byl vytvoren jednoduchý konecnoprvkový model. Výpoctový model zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek a tuhé kladívko. Tvar modelu odpovídal válci, který byl na jednom konci otevren a na druhém ukoncen šikmo uloženým bubínkem. Vedle vlivu náklonu bubínku byl také sledován vliv elasticity bubínku, hmotnosti kladívka a vnitrního tlumení bubínku na prenosovou charakteristiku vnejšího zvukovodu. Na záver výpoctu byla provedena diskuse, zda vzhledem ke sklonu bubínku se pri zvukovém vjemu neuplatnuje koincidencní jev.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.