|
Geografické aspekty náboženství – srovnání České republiky a Rakouska
Pecharová, Kateřina ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je zmapovat vývoj náboženství, zejména křesťanství, a jeho rozlišné geografické aspekty na území České republiky a Rakouska, jednotlivé ukazatele porovnat a pomocí dotazníků a individuálních rozhovorů odpovědět na tyto otázky:
Jaké jsou hlavní atributy zkoumané religiozity?
Nakolik tyto atributy může zachytit statistika?
Jak se od sebe liší víra a religiozita?
Do jaké míry se reálně liší nebo neliší míra religiozity se skutečným zastoupením víry?
Podávají nám statistiky skutečně adekvátní informace o tom, jak důležitou roli hraje víra v dané zemi?
Proč se míra religiozity v ČR a Rakousku od sebe tolik liší, ačkoliv jde o země spolu bezprostředně sousedící?
Jsou Rakušané, jakožto občané země s vyšší mírou religiozity, skutečně více nábožensky založení než Češi, jakožto národ ateistů?
|
|
Monetární politika, opatření k podpoře ekonomiky
Kajerová, Nela ; Brčák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá monetární politikou v České republice a jejím významem. První teoretická část je zaměřena na centrálním bankovnictví, nástroje České národní banky, které využívá k podpoře ekonomiky a teoretickými základy obchodní bankovnictví. Praktická část obsahuje možnosti financování projektu prostřednictvím bankovních produktů na konkrétním případě a zvolení vhodné varianty pro klienta dle zvolených parametrů.
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily
Strnad, Jiří ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Zahradník, Daniel (oponent)
Diplomová práce Historický vývoj porostů první zóny NP Šumava v okolí obce Prášily se v prvé řadě zabývá průzkumem a analýzou dochovaných historických dokumentů, archivních materiálu a především historických map bývalého schwarzenbergského Velkostatku Prášily-Dlouhá Ves zabývajících se vývojem lesních porostů a hospodaření v nich. V druhé řadě je práce zaměřena na zhodnocení současného stavu lesních porostů a managementu hospodaření Správy NP Šumava se zaměřením na umístění prvních zón, jejichž předmětem je ochrana zbytků původních lesních porostů.
|
|
Dendrologická naučná stezka v Národním parku Podyjí a její začlenění do stávající sítě turistických tras
Šlechtová, Hana ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomové práce se zabývá vytvořením dendrologické naučné stezky a jejím začleněním do stávající sítě turistických tras. K navržení trasy naučné stezky bylo zvoleno území Národního parku Podyjí a to lokalita Lesná Ledové sluje.
Práce se dále zabývá průzkumem biotopů a dřevin na tomto území. Podle jejich umístění v terénu podél stezky, byla navržena jednotlivá zastavení. Téma samotných zastavení tvoří grafické a textové přílohy k jednotlivým dřevinám a jejich významu v biotopech Národního parku. Byly provedeny grafické návrhy všech informačních tabulí. Tyto jsou prezentovány jako samostatné výstupy naučné stezky.
Diplomová práce se zabývá průzkumem již stávající sítě turistických tras v lokalizovaném území. Nabízí možnosti turistů využití navrhované naučné stezky v celkovém zhodnocení atraktivních turistických cílů Národního parku Podyjí. Na území národního parku byly průzkumem šetřeny již existující naučné stezky. Předmětem šetření byla tematika, délka a návrhy informačních tabulí.
|
|
Geografické aspekty náboženství – srovnání České republiky a Rakouska
Pecharová, Kateřina ; Kokaisl, Petr (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je zmapovat vývoj náboženství, zejména křesťanství, a jeho rozlišné geografické aspekty na území České republiky a Rakouska, jednotlivé ukazatele porovnat a pomocí dotazníků a individuálních rozhovorů odpovědět na tyto otázky:
Jaké jsou hlavní atributy zkoumané religiozity?
Nakolik tyto atributy může zachytit statistika?
Jak se od sebe liší víra a religiozita?
Do jaké míry se reálně liší nebo neliší míra religiozity se skutečným zastoupením víry?
Podávají nám statistiky skutečně adekvátní informace o tom, jak důležitou roli hraje víra v dané zemi?
Proč se míra religiozity v ČR a Rakousku od sebe tolik liší, ačkoliv jde o země spolu bezprostředně sousedící?
Jsou Rakušané, jakožto občané země s vyšší mírou religiozity, skutečně více nábožensky založení než Češi, jakožto národ ateistů?
|
|
Monetární politika, opatření k podpoře ekonomiky
Kajerová, Nela ; Brčák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá monetární politikou v České republice a jejím významem. První teoretická část je zaměřena na centrálním bankovnictví, nástroje České národní banky, které využívá k podpoře ekonomiky a teoretickými základy obchodní bankovnictví. Praktická část obsahuje možnosti financování projektu prostřednictvím bankovních produktů na konkrétním případě a zvolení vhodné varianty pro klienta dle zvolených parametrů.
|
|
Systém polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice
Jansa, Petr ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Práce se zabývá sítí polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice a navrhuje doplnění sítě polních cest.
V teoretické části práce je shrnuta historie polních a lesních cest. Dále je uvedeno rozdělení polních i lesních cest dle příslušných norem ČSN. Další část se věnuje údržbám, opravám a rekonstrukcím polních a lesních cest. Jsou nastíněny možnosti financování výstavby nových cest. Následuje popis nejdůležitějších objektů na polních a lesních cestách.
V praktické části práce je vymezeno zájmové území včetně širších územních vztahů. Poté jsou popsány stávající polní a lesní cesty v zájmovém území, které byly zakresleny do mapy cestní sítě. Tato mapa je výsledkem provedeného podrobného terénního průzkumu. Na základě zdigitalizované mapy stabilního katastru je popsána cestní síť v roce 1840. Díky tomu mohly být porovnány cestní sítě ve dvou různých časových etapách. Stávající systém polních a lesních cest je zhodnocen. Pro hodnocení jsou vypočítány hustoty obou typů cest v zájmovém území. Vypočítané hustoty polních a lesních cest jsou posouzeny s průměrnou hustotou cest v České republice. Hustota polních i lesních cest v řešeném území je vyšší než celorepublikový průměr. To lze vysvětlit typem reliéfu, který odpovídá pahorkatinnému typu. Celkově lze říci, že počet a délka cest je dostatečná. Nedostatečná je však hustota lesních odvozních cest. Problematický je také technický stav polních cest v řešeném území.
V návaznosti na provedenou analýzu historické a stávající cestní sítě je navrženo doplnění polních cest v rámci pozemkových úprav. Pozemkové úpravy právě v katastrálním území. Suchovršice probíhají a návrh cest může být využit pro zpracování Plánu společných zařízení.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Udržitelný rozvoj turismu v národním parku Šumava
Horák, David ; Nekardová, Olga (vedoucí práce) ; Malíková, Hana (oponent)
Národní park Šumava je rozlehlé území v jihozápadní části České republiky přiléhající ke hranici s Německem a Rakouskem. Díky svému reliéfu je tato oblast snadno
přístupná a díky tomu je pro turisty všech věkových kategorií a různorodé fyzické kondice velice lákavá. V první části práce se zabývám charakteristikou nejčastěji provozovaných aktivit na území Národního parku Šumava. V druhé části řeším koncept udržitelného rozvoje turismu v kontextu monitoringu turistické zátěže, přímých poškození
životního prostředí vlivem turistické zátěže, metody monitoringu eroze, poškozování půdního krytu a preferencí návštěvníků Národního Parku Šumava.
Cílem práce je zhodnotit metody monitoringu turismu na základě dostupné literatury. Zároveň, jednou z metod monitoringu, dotazníkovým šetřením zjišťuji preference
návštěvníků Národního parku Šumava v oblastech jejich aktivit a délky a četnosti jejich pobytů. Zpracováním práce přináším ucelený pohled na koncept udržitelného rozvoje turismu a jeho monitoringu.
|
host ::
