|
Cévní mozková příhoda: možnosti optimalizace radiodiagnostiky
Kremeňová, Karin ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Tomek, Aleš (oponent) ; Lambert, Lukáš (oponent)
U pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) je viabilita mozkové tkáně posuzována pomocí CT perfuze (CTP). U okluze velké tepny předního povodí s trváním symptomů > 6 hod. či neznámou dobou trvání, jsou výsledky CTP jedním ze základních indikačních kritérií pro mechanickou trombektomii (MT). V časném okně < 6 hod. od vzniku symptomů je však přínos CTP zpochybňován a k indikaci MT se nepoužívá. Studovali jsme možnosti využití CTP u této skupiny pacientů, kteří podstoupili úspěšnou MT indikovanou na základě platných doporučení a kontrolní zobrazení 24 ± 2 hodiny od MT. V rámci první větve studie jsme hodnotili přesnost 3 typů nastavení výpočetních parametrů NeuroPerfusion Suite syngo.via SW pro CTP s cílem najít to, které by nejpřesněji predikovalo rozsah definitivního infarktu na kontrolní MR. Ischemické jádro jsme definovali jako oblast: A) cerebral blood flow (CBF) < 30 % při srovnání s kontralaterální mozkovou hemisférou; B) CBF < 20 %; C) cerebral blood volume < 1,2 ml/100 ml. Nastavení jsme testovali na 47 pacientech. Absolutní shoda mezi objemem ischemického jádra a objemem definitivního infarktu byla slabá (ICC 0,64-0,69, RMSE 58,9-66). V případě použití nastavení A a C, CTP nadhodnotila rozsah infarktu u 53 %, u nastavení B u 26 %. Dle našich výsledků tedy ani jednoho z...
|
|
Možnosti využití pokročilých MR technik při zobrazování malé pánve
Ryznarová, Zuzana ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent) ; Lisý, Jiří (oponent)
(ČJ) Práce byla zaměřena na tři dílčí cíle: 1. Porovnání výsledků magnetické rezonance (MR) prostaty s histopatologickým nálezem po radikální prostatektomii u pacientů s biopticky potvrzeným karcinomem prostaty (PCa) a zhodnocení přesnosti lokálního stagingu a přesnosti v určení lokalizace tumoru v prostatě. Na skeneru 1,5 T a 3 T bylo konsekutivně vyšetřeno 103 pacientů (ve věku 44-72 let), kteří byli rozděleni do 3 skupin (A, B, C). Pacienti z prvních dvou skupin (A a B) byli vyšetřeni na skeneru 1,5 T (A) a 3 T (B) s povrchovou cívkou v protokolu multiparametrického MR zobrazení včetně dynamického kontrastního zobrazení (DCE), skupina C byla vyšetřena na skeneru 3 T ve stejném protokolu bez DCE. Nejvyšší přesnost v predikci stadia PCa byla u pacientů vyšetřených na skeneru 3 T při zahrnutí DCE do vyšetřovacího protokolu, rozdíl mezi 1,5 T a 3 T nebyl statisticky významný. V přesnosti určení lokalizace tumoru v prostatě nebyl rozdíl mezi skupinami, ale statisticky významný rozdíl byl mezi použitými sekvencemi. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití kombinace T2 vážených sekvencí s difúzně váženým zobrazením. 2. Další část byla zaměřena na zjištění věkové závislosti koncentrace metabolitů citrátu, cholinu, kreatinu a sperminu v prostatě u zdravých dobrovolníků s využitím protonové (1 H) MR...
|
|
Lymfom centrálního nervového systému v obraze magnetické rezonance.
Koubská, Eva ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Úvod: Cílem práce bylo popsat morfologické znaky lymfomu centrálního nervového systému (CNSL) při vyšetření magnetickou rezonancí (MR), navzájem porovnat morfologické charakteristiky primárního CNSL (PCNSL) a sekundárního CNSL (SCNSL) a dále PCNSL a glioblastomu (GBM). Metody: Do studie jsme zařadili 64 pacientů s PCNSL, z toho 10 imunokompromitovaných, dále 21 pacientů se SCNSL a 54 pacientů s GBM, všechny s histologicky potvrzeným tumorem. Hodnotili jsme morfologické znaky na vstupním MR vyšetření, u pacientů s PCNSL dále vývoj na dalších MR vyšetřeních před histologickým ověřením diagnózy, byla-li dostupná. Výsledky: PCNSL se většinou vyskytoval supratentoriálně (u 62,5 %), jako vícečetné léze (53,1 %) či difuzně infiltrativní postižení (23,4 %). U 87,5 % pacientů dosahoval na povrch mozku, časté bylo postižení ependymu (56,3 %), mozkových obalů (39,1 %) či hlavových nervů (48,5 %). U téměř všech pacientů (97,6 %) byla v nějaké části tumoru patrná restrikce difuze na DWI. Po podání KL se PCNSL zpravidla výrazně sytil, typické bylo homogenní sycení (u 64,8 % imunokompetentních) pouze ve skupině imunokompromitovaných pacientů se signifikantně častěji vyskytovalo nehomogenní sycení (pouze u 40 %). Kromě sytících se lézí byla ale u více než poloviny patrná také nesytící se složka tumoru. V čase se...
|
|
Výpočetní tomografie v tkáňové charakteristice myokardu.
Černý, Vladimír ; Mašek, Martin (vedoucí práce) ; Malíková, Hana (oponent) ; Zemánek, David (oponent)
Úvod: Zlatý standard v zobrazování myokardu a hodnocení jeho tkáňové charakteristiky představuje magnetická rezonance (MR). V literatuře se však objevují studie, z nichž vyplývá, že lze získat validní informace o myokardu i z vyšetření výpočetní tomografií (CT) a CT může být alternativou u pacientů, u nichž je MR vyšetření kontraindikováno. Cíle: Sledovali jsme dva cíle. Cíl číslo 1: Analyzovat možnosti CT v detekci pozdního postkontrastního sycení (DCE) u pacientů s dilatační kardiomyopatií. Cíl číslo 2: Zhodnotit možnosti tkáňové charakteristiky myokardu na CT provedeném z jiné indikace. Metodika: V první části práce jsme prospektivně hodnotili soubor 17 pacientů s dilatační kardiomyopatií, kteří podstoupili jak CT srdce, tak MR srdce. Srovnávali jsme nálezy DCE na CT s nálezy DCE na MR. V druhé části práce jsme retrospektivně hodnotili soubor 96 pacientů, kteří podstoupili CT z jakékoliv indikace a MR srdce. Srovnávali jsme nálezy hypodenzního okrsku myokardu na CT s nálezy DCE na MR. Výsledky: V první části práce: CT detekovalo DCE u 3 pacientů, MR detekovalo DCE u 6 pacientů. Shoda mezi oběma metodami byla v 82 % případů (kappa 0,56). Senzitivita CT v detekci DCE byla 50 %, specificita 100 %, pozitivní prediktivní hodnota 100 %. U pacientů s pozitivním nálezem na CT byla lokalizace DCE téměř...
|
|
Lymfom centrálního nervového systému v obraze magnetické rezonance.
Koubská, Eva ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Úvod: Cílem práce bylo popsat morfologické znaky lymfomu centrálního nervového systému (CNSL) při vyšetření magnetickou rezonancí (MR), navzájem porovnat morfologické charakteristiky primárního CNSL (PCNSL) a sekundárního CNSL (SCNSL) a dále PCNSL a glioblastomu (GBM). Metody: Do studie jsme zařadili 64 pacientů s PCNSL, z toho 10 imunokompromitovaných, dále 21 pacientů se SCNSL a 54 pacientů s GBM, všechny s histologicky potvrzeným tumorem. Hodnotili jsme morfologické znaky na vstupním MR vyšetření, u pacientů s PCNSL dále vývoj na dalších MR vyšetřeních před histologickým ověřením diagnózy, byla-li dostupná. Výsledky: PCNSL se většinou vyskytoval supratentoriálně (u 62,5 %), jako vícečetné léze (53,1 %) či difuzně infiltrativní postižení (23,4 %). U 87,5 % pacientů dosahoval na povrch mozku, časté bylo postižení ependymu (56,3 %), mozkových obalů (39,1 %) či hlavových nervů (48,5 %). U téměř všech pacientů (97,6 %) byla v nějaké části tumoru patrná restrikce difuze na DWI. Po podání KL se PCNSL zpravidla výrazně sytil, typické bylo homogenní sycení (u 64,8 % imunokompetentních) pouze ve skupině imunokompromitovaných pacientů se signifikantně častěji vyskytovalo nehomogenní sycení (pouze u 40 %). Kromě sytících se lézí byla ale u více než poloviny patrná také nesytící se složka tumoru. V čase se...
|
|
Možnosti využití pokročilých MR technik při zobrazování malé pánve
Ryznarová, Zuzana ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent) ; Lisý, Jiří (oponent)
(ČJ) Práce byla zaměřena na tři dílčí cíle: 1. Porovnání výsledků magnetické rezonance (MR) prostaty s histopatologickým nálezem po radikální prostatektomii u pacientů s biopticky potvrzeným karcinomem prostaty (PCa) a zhodnocení přesnosti lokálního stagingu a přesnosti v určení lokalizace tumoru v prostatě. Na skeneru 1,5 T a 3 T bylo konsekutivně vyšetřeno 103 pacientů (ve věku 44-72 let), kteří byli rozděleni do 3 skupin (A, B, C). Pacienti z prvních dvou skupin (A a B) byli vyšetřeni na skeneru 1,5 T (A) a 3 T (B) s povrchovou cívkou v protokolu multiparametrického MR zobrazení včetně dynamického kontrastního zobrazení (DCE), skupina C byla vyšetřena na skeneru 3 T ve stejném protokolu bez DCE. Nejvyšší přesnost v predikci stadia PCa byla u pacientů vyšetřených na skeneru 3 T při zahrnutí DCE do vyšetřovacího protokolu, rozdíl mezi 1,5 T a 3 T nebyl statisticky významný. V přesnosti určení lokalizace tumoru v prostatě nebyl rozdíl mezi skupinami, ale statisticky významný rozdíl byl mezi použitými sekvencemi. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití kombinace T2 vážených sekvencí s difúzně váženým zobrazením. 2. Další část byla zaměřena na zjištění věkové závislosti koncentrace metabolitů citrátu, cholinu, kreatinu a sperminu v prostatě u zdravých dobrovolníků s využitím protonové (1 H) MR...
|
|
Mesiální temporální epilepsie: Sledování efektu léčby různými chirurgickými metodami s morfologickým obrazem detekovaným magnetickou rezonancí
Malíková, Hana ; Vymazal, Josef (vedoucí práce) ; Kršek, Pavel (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
SOUHRN Úvod: Mesiální temporální epilepsie (MTLE) je chirurgicky nejlépe léčitelný typ epilepsie a výsledky neurochirurgické terapie jednoznačně převyšují dlouhodobou farmakologickou léčbu. Stereotaktická amygdalohippocampektomie (SAHE) je alternativní léčbou MTLE k otevřených neurochirurgickým přístupům. V naší nemocnici je SAHE prováděna od roku 2004. Stereotaktické léze jsou prováděny sondou s flexibilním aktivním hrotem, z occipitálního přístupu, z jedné trajektorie v dlouhé ose amygdalohippocampálního komplexu (AHK). Cílem studie bylo korelovat morfologické změny v temporálním laloku včetně volumetrie jednotlivých struktur /hippocampus, amygdala, entorhinální (EC) a peririnální (PRC) kortex/ po různých neurochirurgických přístupech s klinickým výsledkem léčby. Metody: Zařadili jsme 26 konsekutivně léčených pacientů, kteří prodělali SAHE Leksellovým stereotaktickým systémem a 10 pacientů léčených mikrochirurgickou amygdalohippocampektomií (AHE). MR volumetrie hippocampu, amygdaly, EC a PRC byla provedena 1 rok po výkonu. Klinické výsledky vzhledem k redukci epileptických záchvatů byly hodnoceny Engelovou klasifikací za 2 roky po prodělané léčbě. Výsledky: Nebyly nalezeny žádné závažné chirurgické komplikace obou metod. Rok po SAHE hippocampální objem poklesl o 55.5 18.0% (p<10-4 ), amygdalární objem...
|
|
Udržitelný rozvoj turismu v národním parku Šumava
Horák, David ; Nekardová, Olga (vedoucí práce) ; Malíková, Hana (oponent)
Národní park Šumava je rozlehlé území v jihozápadní části České republiky přiléhající ke hranici s Německem a Rakouskem. Díky svému reliéfu je tato oblast snadno
přístupná a díky tomu je pro turisty všech věkových kategorií a různorodé fyzické kondice velice lákavá. V první části práce se zabývám charakteristikou nejčastěji provozovaných aktivit na území Národního parku Šumava. V druhé části řeším koncept udržitelného rozvoje turismu v kontextu monitoringu turistické zátěže, přímých poškození
životního prostředí vlivem turistické zátěže, metody monitoringu eroze, poškozování půdního krytu a preferencí návštěvníků Národního Parku Šumava.
Cílem práce je zhodnotit metody monitoringu turismu na základě dostupné literatury. Zároveň, jednou z metod monitoringu, dotazníkovým šetřením zjišťuji preference
návštěvníků Národního parku Šumava v oblastech jejich aktivit a délky a četnosti jejich pobytů. Zpracováním práce přináším ucelený pohled na koncept udržitelného rozvoje turismu a jeho monitoringu.
|
| |
|
Zaměstnanost osob starších 50 let
MALÍKOVÁ, Hana
Práce se zabývá analýzou trhu práce na Jindřichohradecku z hlediska uplatnění osob nad 50 let. Osoba starší 50 ? ti let má určité charakteristické znaky z hlediska pracovního procesu. Je to pracovní síla, která má na jednu stranu dostatek zkušeností a praxe. Avšak na straně druhé je to osoba, která, když se stane nezaměstnanou, velice rychle ztrácí svoji kvalifikaci. Vedlejším cílem bylo navrhnout řešení pro uplatnění starších osob na trhu práce.
|