Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29,150 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.67 vteřin. 

Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.

Srovnání různých zdrojů digitálních modelů terénu v prostředí GIS pro hydrologické účely
Klempíř, Hynek ; Bašta, Petr (vedoucí práce) ; Gdulová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním digitálních modelů terénu z různých zdrojů zpracovávaných v prostředí GIS pro hydrologické účely. Práce je složena z několika částí, které na sebe postupně navazují. Nejprve jsou popsány charakteristiky vztahující se k povodí a vodnímu toku, které jsou primárně důležité pro porozumění této práci. Dále je v práci detailně popsán digitální model terénu, jeho tvorba a způsoby získávání těchto digitálních modelů. Následně jsou zde popsány zdroje dat, ze kterých je možné digitální modely terénu získat. Další kapitola je věnována souřadnicovým systémům, jenž se vyskytují u digitálních modelů využívaných v této práci. Poslední část literární rešerše je věnována odtokovým algoritmům. Vyšetřované charakteristiky zájmového území se získávaly na experimentálním povodí Modrava II pomocí softwaru ESRI ArcGIS Desktop a především extenzí Spatial Analyst a ArcHydro. Z výsledků této práce lze usoudit, že bezplatný digitální model terénu SRTM 90 není vhodný pro malé územní celky s rozmanitou terénní strukturou. Je to z důvodu malého rozlišení modelu. Další modely terénu poskytované bezplatně, jsou dostačující, i pro tak malé oblasti jako zvolené zájmové území. Placené digitální modely lze všechny stanovit pro zájmové území za vhodné.

Vysokorychlostní metropolitní sítě jako podmínka rozvoje a dostupnosti služeb
Knap, Pavel ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Bébr, Richard (oponent)
Práce charakterizuje a hodnotí technologie vysokorychlostních sítí. Uvádí jejich situaci na trhu v ČR, mezinárodní srovnání a možný budoucí vývoj. Vykládá pojem e-Governmentu. Podává přehled o službách e-Governmentu v českých městech a možný budoucí vývoj.

Srovnání vybraných evropských meter
Mikoláš, Dominik ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šeráková, Petra (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá výkladem odborných pojmů v oblasti metra a historickým vývojem evropských meter. Dále je podrobněji popsáno devět vybraných zástupců. Zvláštní pozornost je věnována pražskému metru. V praktické části je srovnáno vybraných devět meter na základě cen jízdného, délky, vytíženosti a rychlosti vývoje. Poslední část praktické části se věnuje samostatnému srovnání pražského metra z hlediska nákladů na výstavbu v posledních letech a také z hlediska časového. Všechna srovnání probíhají formou analýzy, komparace a následné syntézy za pomoci dat získaných z oficiálních serverů jednotlivých dopravních podniků provozujících vybraná metra.

Srovnání metod monitoringu druhového spektra hmyzu na kvetoucím pásu a sousedících plochách pšenice a řepky
Kolařík, David ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V této diplomové práci se zabývám srovnáním metod monitoringu hmyzu v kvetoucím pásu, pšenici a řepce. Pokus je prováděn na dvou stanovištích a to ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Ruzyni a Výzkumné stanici v Uhříněvsi. Monitorování proběhlo v roce 2015. K monitoringu bylo využito smýkání, Mörickeho žluté misky, transektové sčítání a jako doplňující metodou bylo využito světelného lapače. Monitoring probíhal v termínech 25. 6., 16. 7. a 12. 8. 2015. Tyto termíny byly vybrány z důvodu kvetení pásu, který byl pro pokus nejdůležitější. Následkem toho byla ovšem diverzita v ostatních plodinách zanedbatelná. Nejvýznamnější zastoupení druhů bylo zaznamenáno v Mörickeho miskách a to ve všech třech plodinách. Tento fakt ovšem může záviset na přitažlivosti žluté barvy, tudíž nemůžeme spolehlivě říct, zda se v odkvetlé řepce či pšenici nachází takové spektrum hmyzu nebo je jen lákáno barvou misky z okolí. Druhá metoda s největším zastoupením hmyzu je smýkání. Největší zastoupení druhů bylo opět pozorováno v kvetoucím pásu. Na třetí místo potom zbývá metoda transektového sčítání. Tato metoda má oproti předešlým, nevýhodu v tom, že nejsme schopni pouhým okem za pochodu zachytit drobný hmyz, který miskami i smykem získáme snadno. Světelným lapačem bylo monitorováno asi nejvíce druhů, ovšem převážné zastoupení činily druhy z řádu Lepidoptera. Proto byla tato metoda zařazena spíše pro spestření druhového spektra.

Srovnání studentských bankovních účtů v ČR
Kuklišová, Michaela ; Steininger, Michal (vedoucí práce) ; Ondřej, Ondřej (oponent)
Cílem práce je srovnání studentských bankovních účtů určených pro studenty středních i vysokých škol. Teoretická část této práce se zaměřuje na historii peněz a bankovního systému v České republice, dále Českou národní banku a její historii i současnost, obchodní banky, jejich specifikaci, historii a zajímavosti. Dále jsou specifikovány služby k účtům, účet jako takový a studentský účet. V praktické části byla pomocí dotazníkového šetření zjištěna kritéria, která studenty ovlivňují při výběru bankovního produktu, jaké banky jsou u studentů nejčastěji zastoupené, spokojenost s bankou či účel využívání studentského bankovního účtu. Studentské bankovní účty jsou v další části praktického výzkumu specifikovány a porovnány navzájem. Pro výběr nejvýhodnějšího studentského účtu byl uvažován vzorový student, který byl určen na základě dotazníkového šetření. Z celkové komparace studentských účtů vzešly celkem dva nejvýhodnější studentské účty, a to studentský účet České spořitelny konto Fresh a konto G2.2 od Komerční banky, u kterých při výsledném výběru záleží na konkrétních preferencích klienta.

Základní srovnání druhového spektra hmyzu v ozimé pšenici a přilehlém kvetoucím pásu
Suchý, Viktor ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Pšenice ozimá patří k nosným plodinám jak ve světovém měřítku, tak i v České republice, kde zaujímala v roce 2015 38 % osevních ploch, při čemž celkový podíl obilnin tvořil téměř 60 %. Obilniny neposkytují nektar a nejsou ani vyhledávaným zdrojem pylu a jsou tudíž pro diverzitu hmyzu chudým prostředím. Nedostatek potravních zdrojů pro hmyz v zemědělské krajině, ke kterému přispívá také vysoký podíl obilnin, mají za cíl kompenzovat tzv. kvetoucí pásy. Kromě potenciálu podpořit biodiverzitu hmyzu v krajině by mohly rovněž do určité vzdálenosti podpořit výskyt užitečných druhů hmyzu v přilehlých plodinách a napomoci přirozené parazitaci nebo predaci škůdců. V roce 2014 byl na pozemku Výzkumné stanice v Praze - Uhříněvsi založen pokus s kvetoucím "nektarodárným biopásem" na podporu výskytu opylovačů a přirozených nepřátel. Na podzim roku 2014 byla vyseta ozimá pšenice a na jaře roku 2015 byla pšenice obseta z jedné strany kvetoucím pásem, který se skládal z 12 druhů rostlin. Sledování výskytu vybraných kategorii hmyzu probíhalo vždy za příznivých klimatických podmínek od začátku června do sklizně pšenice ozimé, která byla sklizena v druhé polovině července. Odchyt hmyzu probíhal 1x až 2x v týdnu za pomocí žlutých Mörickeho misek a smykem v intervalu 14 dnů. Mezi sledované kategorie hmyzu patřili predátoři (slunéčkovití, páteříčkovití, drabčíkovití), parazitoidi (blanokřídlí parazitoidi) a opylovači (pestřenkovití). Současně byla hodnocena intenzita kvetení, včetně plevelných druhů. Na čtyřech stálých místech o ploše 1m2 byly počítány otevřené květy. Data byla zpracována v programu MS Excel. Hypotéza práce byla potvrzena. Metodou smýkání bylo zjištěno vyšší zastoupení sledovaných kategorií přirozených nepřátel v kvetoucím pásu oproti porostu pšenice. Významně vyšší počet jedinců byl konstatován u blanokřídlých parazitoidů. Tato metoda se ukázala jako vhodná oproti Mörickeho miskám, které lákají hmyz z širšího okolí a nepoukazují na skutečný výskyt hmyzu v porostu.

Základní srovnání druhového spektra hmyzu v odrůdách ozimé řepky a přilehlém kvetoucím pásu
Souček, Jiří ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Brukev řepka olejka je bezesporu významnou plodinou v České republice. Pro pěstitele má nejen význam ekonomický, ale i význam dobré předplodiny. Z tohoto důvodu je oseta v ČR významná část orné půdy touto plodinou. Řepka je nároční na chemickou ochranu. Což z ní činí plodinu s nižší biodiverzitou populací hmyzu. Kvetoucí pásy by však mohly napomáhat navrácení těchto populací hmyzu. To by mohlo vést ke snížení stavů škůdců v řepce, neboť by se stávali potravou predátorů nebo hostiteli parazitoidů. Ve Výzkumné stanici v Uhříněvsi byl založen pokus s řepkou a přilehlým kvetoucím pásem. Sledované skupiny byly především predátoři (pestřenkovití, drabčíkovití, slunéčkovití, páteříčkovití) a blanokřídlí parazitoidi. Hypotéza, že se ve kvetoucím pásu bude vyskytovat bohatší druhové spektrum predátoru, nebyla prokázána, protože Moerickeho pasti nebyly vhodnou metodou pro sběr dat, což bylo potvrzeno transektovým sčítáním. U blanokřídlých parazitoidů měly žluté misky větší význam. Dokázaly, že s vyšším výskytem blýskáčků je i vyšší výskyt těchto parazitoidů.

Srovnání prosperity sadebního materiálu běžné velikosti a odrostků po výsadbě na lesní stanoviště
Kaiser, Josef ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Tužinský, Marek (oponent)
V ČR se ročně zalesňuje přibližně 20 tis. ha ploch po mýtních těžbách. V posledních deseti letech pozorujeme časté období jarního a pozdně letního sucha, které významně negativně ovlivňuje přežívání klasických sazenic (KS). Proto je nutné hledat metody, které by v případě potřeby tyto ztráty snížily. Jedním způsobem je využití obalovaných sazenic, druhým využití sadebního materiálu (SM) větších dimenzí (poloodrostků a odrostků), které jsou více rezistentní k nepříznivým vlivům prostředí než KS. Výhodou poloodrostků a odrostků je také kratší doba péče o kultury a nižší náklady na její zajištění oproti KS. Z této potřeby vyplývá zadání mé bakalářské práce. Cílem bylo zjistit, jaké jsou parametry mortality a růstu těchto rozdílných typů SM, navíc ještě v antropogenně ovlivněných lokalitách. Jako modelové dřeviny byly vybrány: dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata). SM byl prostokořenný (KS, poloodrostky a odrostky) a výsadba probíhala mechanizovaně (do vrtaných jamek) v pokusných lokalitách Truba (Kostelec nad Černými lesy) a Hůrka (Planá nad Lužnicí). První část pokusu byla založena na lokalitě Truba v prostorách bývalé lesní školky a sestávala z KS a odrostků lípy srdčité, druhá část pokusu byla založena na stanovišti Hůrka v prostorách rekultivované pískovny, kde byly použity KS i odrostlé sazenice lípy i dubu. Ani na jedné lokalitě se neprovádělo vyžínání. Měření se opakovalo na jaře a na podzim v letech 2012-15 na Truba a 2015 na Hůrce. Zjišťovala se výška SM pomocí měřící latě a jeho tloušťka krčku pomocí digitálního měřítka. Následně byla data zhodnocena v Excelu a statisticky zpracována Kruskal-Wallisovým testem. Z výsledků vyplývá, že na pokusné ploše Truba je mortalita KS pětkrát vyšší než u odrostků. Podobný výsledek byl dosažen i na lokalitě Hůrka u stejné dřeviny (lípa), i když mortalita u KS je jen dvojnásobně vyšší než u odrostků. Nejnižší mortality dosáhly překvapivě poloodrostky. Srovnání KS a odrostků dubu nepřineslo fakticky žádný rozdíl v mortalitě. Mortalita dubového SM byla obecně výrazně nižší než u lípy. Statistické testování prokázalo, že rozsah souborů pro vědecké posouzení tohoto parametru nebyl v této studii dostatečný. Ze zjištěného vyplývá, že významným faktorem, který působí na mortalitu, jsou kromě typu SM i další, zatím nespecifikované vlivy prostředí.

Srovnání nutriční kvality školních jídel
Plisková, Gabriela ; Kouřimská, Lenka (vedoucí práce) ; Diana, Diana (oponent)
Školní obědy jsou součástí dne skoro každého školáka, proto je důležité, aby pokrmy podávané ve školní jídelně byly nutričně vyvážené a dodaly dítěti důležité živiny. Správné složení školních obědů je jeden z možných nástrojů sloužící k prevenci dětské obezity, která se stala fenoménem dnešní doby. Podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 107/2005 Sb. by měl oběd tvořit 35 % denního příjmu energie. V této práci byly hodnoceny obědy na dvou českých základních školách po dobu 10 dnů. Nutriční hodnota obědů byla zhodnocena zpracováním výdejek a jejich následným porovnáním s doporučenými dávkami v programu Nutriservis. Výsledky porovnání s doporučenými normami vyšly pro obě dvě školy velmi podobně. Obědy v obou školách překročily doporučenou denní dávku stanovenou pro bílkoviny, sodík, draslík a vitamin C. Naopak vápník tuto normu nesplnil ani v jednom z případů. Nelze však vyvodit zcela jednoznačný závěr o nevhodnosti podávaných pokrmů ve školních jídelnách, protože analýza nebere v potaz stravování dítěte po zbytek dne.