|
Role sestry v péči o dětského pacienta s hemangiomem.
ŠESTÁKOVÁ, Růžena
Jednou z nejdůležitějších oblastí celospolečenských úkolů ovlivňujících zdraví celé populace je péče o dítě. Mezi ně patří i péče o děti s hemangiomem. Hemangiom je nejčastější benigní (nezhoubný) cévní nádor dětského věku. Tento benigní nádor je přítomen již při narození nebo se objeví během prvních týdnů života. Obvykle se vyskytuje na povrchu kůže nebo pod kůží, může však postihnout i vnitřní orgány. Ačkoliv hemangiom může postihnout jakoukoliv část těla, nejčastěji se objeví na hlavě a krku. Hemangiom je diagnostikován u desetiny narozených dětí. Typický výskyt hemangiomů je pro novorozenecký a kojenecký věk. Cíle diplomové práce Role sestry v péči o dětského pacienta s hemangiomem jsou zaměřeny na role sestry při péči o dětského pacienta s hemangiomem očima rodičů (matek) a na to, která z těchto rolí je pro rodiče (matky) nejdůležitější. Dále se zjišťovalo, zda sestry při této péči řeší nějaké problémy a zda výskyt hemangiomu u dítěte má vliv na jeho rodinu. Zjišťovali jsme také, zda se u léčby dětí s hemangiomem vyskytují nějaké komplikace. Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Metod sběru dat bylo využito několik. Byla využita kazuistika podle modelu Virginie Henderson, polostrukturovaný rozhovor s matkami pacientů, obsahová analýza dat a zúčastněné skryté pozorování při ambulantních kontrolách. Poslední použitou metodou byla anketa, která byla zaměřena na sestry, které pečují o děti s hemangiomem a na to, zda u těchto dětí řeší nějaké problémy a komplikace. První výzkumný soubor tvořilo deset dětských pacientů, kteří byli vybráni záměrně podle předem daných kritérií. Prvním kritériem bylo, že děti mají hemangiom, pět pacientů bylo s hemangiomem hospitalizováno a podstoupili léčbu propranololem, pět pacientů s hemangiomem podstoupilo pouze konzervativní léčbu. Posledním, avšak nejdůležitějším kritériem bylo, že matky pacientů s hemangiomem souhlasily s výzkumným šetřením. Tyto matky pak tvořily druhý výzkumný soubor a byl s nimi proveden polostrukturovaný rozhovor, který byl zaměřen jednak na osobní zkušenost s hemangiomem, a také na práci sester právě pohledem matek. Poslední výzkumný soubor tvořilo deset sester, které byly taktéž vybrány záměrně, podle důležitého kritéria a tím byla práce s dětskými pacienty s hemangiomem. Tato práce by měla být přínosem nejen pro personál, který je v kontaktu s dětmi, které mají hemangiom, ale může posloužit i jako prohloubení všeobecného rozhledu ostatního zdravotnického personálu, který se s tímto onemocněním může setkat jak ve svém profesionálním, tak soukromém životě. Na základě informací získaných během zpracování diplomové práce byla vytvořena přednáška pro sestry, která bude prezentována na odborných seminářích.
|
|
Possibilities of Big Data use for Competitive Intelligence
Verníček, Marek ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šperková, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou možností využití Big Data pro metody a postupy Competitive Intelligence. Cílem práce je navrhnout nástrojové sady pro práci s Big Data pro malé a velké firmy a následný návrh efektivního řešení pro získání konkurenční výhody podniku. Teoretická část této práce zpracovává dostupnou odbornou literaturu v České republice i v zahraničí a popisuje aktuální stav Competitive Intelligence, jeho možné zdroje a Big Data jako jeden z nich. Následně se práce věnuje charakteristice Big Data, jejich odlišnosti od práce s běžnými daty, nutností důsledné přípravy a možnosti jejich využití pro metody Competitive Intelligence. Praktická část práce se zabývá analýzou dostupných nástrojů Big Data na trhu s ohledem na celý proces práce od sběru dat, přes analýzu až po přípravu reportů a integrace celého řešení do automatizovaného stavu. Výstupem této části je návrh softwarové sady nástrojů Big Data pro malé a velké firmy podle možností jejich rozpočtu. Návrhová část práce se následně věnuje klasifikaci nejperspektivnějších oblastí trhu pro využití Big Data, možnými způsoby získání konkurenční výhody v jednotlivých oblastech a návrhem efektivního řešení pro podniky. Přínosem této práce je rozšíření palety zdrojů pro Competitive Intelligence a hloubková analýza možností využití Big Data, která má pomoci profesionálům využít tento dosud neobjevený potenciál ke zlepšení postavení na trhu, získání nových zákazníků a posílení současné uživatelské základny.
|
|
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS
Suda, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Bešta, Tomáš (oponent)
Historie vegetace Chebské pánve ze sedimentárního záznamu lokality SOOS Tato práce se zabývá paleoekologickou analýzou kvartérních sedimentů v národní přírodní rezervaci Soos, která patří mezi evropsky významné lokality s vysokou přírodní hodnotou. Lokalita Soos, stejně jako celá širší oblast Chebské pánve je z paleoekologického pohledu velmi málo prozkoumaným územím. V minulosti se v Sooské pánvi nacházelo velké jezero, ve kterém se ukládaly vrstvy křemeliny, a současně také v okolí docházelo k sedimentaci slatiny. Tyto dva typy sedimentu byly zkoumány metodou pylové analýzy a také radiokarbonově datovány. Výsledky přinášejí informace o vegetačním vývoji lokality a jejího okolí a také nové poznatky o vzniku a stáří jezera. Sedimentace slatiny v pánvi začala v preboreálu a bez přerušení pokračovala až do atlantika. Dále v profilu existuje hiát a interpretace vegetačního vývoje je tím ztížena či úplně nemožná. Začátek sedimentace křemeliny, korelovaný se vznikem vodní nádrže spadá podle radiokarbonového datování už do interstadiálu Bølling, tomu ale neodpovídá zjištěné pylové spektrum. Tento zdánlivý rozpor je v textu dále diskutován. Vlastní vodní nádrž byla velice mělká (max. 2 m) a díky specifickému chemickému složení vody pravděpodobně nehostila na svých březích ani v nádrži samotné početná...
|
|
Neuroprotektivní efekt 3α5β-pregnanolonglutamátu v animálním modelu ischemického poškození mozku
Kletečková, Lenka ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent)
Neuroaktivní steroid 3α5β-pregnanolon glutamát (3α5βP-Glu) je syntetický analog přirozeně se vyskytujícího 3α5β-pregnanolon sulfátu. Obě látky inhibují preferenčně use- dependentním mechanismem tonicky aktivované NMDA receptory. Podání 3α5βP-Glu by mohlo zmírnit excitotoxické poškození mozku při ischemických podmínkách, v kterých hraje roli nadměrná aktivace NMDA receptorů. Předmětem této práce je stanovit vliv systémového podání 3α5βP-Glu na saturaci kyslíku a regionální krevní průtok v mozku laboratorního potkana. Dále také zavést a kriticky zhodnotit animální model globálního ischemického poškození mozku. Konečným cílem je posoudit neuroprotektivní potenciál 3α5β-pregnanolon glutamátu na kognitivní funkce na základě tohoto modelu . Saturace kyslíku a regionální krevní průtok byly měřeny v oblasti dorzálního hippokampu. Po aplikaci 3α5βP-Glu došlo k signifikantnímu zvýšení hodnot obou sledovaných parametrů. Tento nález potvrzuje předpoklad neuroprotektivního efektu 3α5β-pregnanolon glutamátu. Jako model globálního ischemického poškození mozku jsme zvolili bilaterální okluzi arteriae carotis communis a následné umístění zvířete do hypoxického boxu. Aplikace 3α5β-pregnanolon glutamátu signifikantně zvýšila přežívání zvířat. Nicméně Morrisovo vodní bludiště ani aktivní alotetické vyhýbání se místu...
|
|
Model adaptivních schopností pro vývoj českých posuzovacích škál u dětí
Chadimová, L. ; Urbánek, Tomáš ; Seifert, M. ; Ivanková, K.
Představujeme výsledky shlukové analýzy, která byla provedena v rámci vývoje českých posuzovacích škál adaptivních schopností u dětí a adolescentů. V rámci činnosti NÚV byla svolána skupina 8 odborníků na oblast adaptivních schopností z akademické a výzkumné oblasti i poradenské praxe. Každý člen skupiny obdržel v rámci jednoho setkání celkem 300 otázek, které byly inspirovány některými ze zahraničních či místních nástrojů hodnotících adaptivní schopnosti. Úkolem skupiny bylo rozdělit otázky do kategorií, které se jim z hlediska konstruktu adaptivních schopností a jeho projevů v českém prostředí zdají smysluplné. Na základě výsledků kategorizace byl zpracován výsledný model adaptivních schopností, který se stane podkladem pro strukturování vytvářených posuzovacích škál. Tento model ve svém příspěvku porovnáme s aktuálně užívaným modelem adaptivních schopností dle DSM-V.\n
|
|
Informovanost vegetariánů o deficitu konkrétních nutričních látek ve vegetariánské stravě a jejich kompenzaci
VORLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností vegetariánů o nedostatku konkrétních nutričních látek ve vegetariánské stravě a jejich kompenzaci. Cílem práce bylo zmapovat, zda mají vegetariáni dostatečné informace o nutričním složení jejich výživy, zda mají zájem si tyto informace hledat a zda jim informace přijdou dostupné a dostačující. Dále jsem zjišťovala, zda se lidé s touto stravovací preferencí snaží předcházet možným nutričním deficitům a následným zdravotním problémům. Byly stanoveny tyto 3 výzkumné otázky: "Jak často a kde si nejčastěji vegetariáni vyhledávají informace o bezmasé výživě?", "Jakým způsobem dosahují vegetariáni plnohodnotného jídelníčku?" a "Jaká je informovanost veganů o možném nedostatku v jejich výživě a jakým způsobem se mu snaží předcházet?". V teoretické části se zabývám především vegetariánstvím jako životním stylem, rozdělením vegetariánství na jeho podskupiny, důvody pro přechod na tento způsob života, poté složením vegetariánské stravy se zaměřením na složky výživy, které mohou být deficitní, také vegetariánstvím a jeho dopadem na organismus v různých fázích vývoje a nakonec dopadem bezmasé stravy na zdraví člověka. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu, konkrétně jsem zvolila polostrukturované rozhovory. Sběr dat jsem provedla pomocí rozhovorů. Rozhovor obsahoval čtrnáct nebo patnáct otázek, ženy byly navíc dotazovány ohledně období těhotenství. Rozhovory jsem směřovala k problematice vegetariánství, veganství či vitariánství. Zajímala jsem se o individuální stravovací návyky, znalosti z oblasti výživy a vlastní zkušenosti respondentů. Sběr dat probíhal v období mezi lednem 2014 až březnem 2014. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů. Skupina byla tvořena ženami i muži ve věkovém rozmezí od 20-ti do 30-ti let. Respondenti byli z řad vegetariánů, veganů i vitariánů a doba, po kterou preferovali specifický způsob života, se různila. Všichni respondenti byli obeznámeni s účelem poskytování rozhovoru a souhlasili s publikováním. Rozhovory jsem prováděla vždy osobně a zaznamenávala je na diktafon v mobilním telefonu. Z výsledků mé práce vyplývá, že většina respondentů si informace o bezmasé stravě vyhledává. Nejintenzivnější vyhledávání učinili logicky při přechodu k jinému stravovacímu způsobu, ale i nyní se dozvídají stále nové informace. Nejčastěji využívají internet, konkrétně často zaznívala webová stránka www.soucitne.cz nebo www.vegan- fighter.com. Dalšími využívanými zdroji jsou knihy, články, studie, a nebo informace předané od přátel či členů rodiny. Respondenti uvádějí, že díky takto získaným informacím se stravují vyváženě. Často se snaží o pestrost, kombinují různé potraviny, jako jsou luštěniny s obilovinami. Vitariáni uvádějí, že často konzumují klíčky, semínka, ořechy a samozřejmě velké množství syrové zeleniny a ovoce. Všichni vegani i vitariáni vědí o možném nedostatku vitaminu B12, někteří z tohoto důvodu využívají suplementy. Také jsou zmiňovány suplementy proteinů čikomplexní suplementy určené přímo pro vegany.
|
|
Plazmové stříkání z kapalné fáze: interakce kapaliny s proudem plazmatu a vznik nástřiku
Tesař, Tomáš ; Mušálek, Radek ; Medřický, Jan ; Lukáč, František
Plazmové stříkání z kapalné fáze je rychle se rozvíjejícím odvětvím žárového stříkání. Hybnou silou vývoje jsou unikátní vlastnosti, které vrstvy deponované z kapalné fáze nabízejí, jako je vysoká tvrdost, vysoká odolnost vůči tepelným šokům či nízká tepelná a elektrická vodivost. Klíčovým faktorem ovlivňujícím výsledný vzhled a vlastnosti vyrobeného nástřiku je zvolený vstupní materiál, kterým může být suspenze jemného prášku či roztok. Parametry dané suspenze (koncentrace pevné fáze, viskozita, povrchové napětí, chemické složení, atd.) či roztoku (zejména koncentrace) pak ovlivňují interakci s proudem plazmatu, která má na výslednou mikrostrukturu zásadní vliv. Tento příspěvek přibližuje problematiku interakce kapalného vstupního materiálu s plazmatem a ukazuje možnosti studia mechanismů růstu nástřiku.
|
|
Stanovení obsahových látek u vybraných druhů a odrůd růží.
Slavíková, Eva ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porovnání nejvýznamnější obsahové látky s významnými antioxidačními účinky, vitaminu C, v plodech vybraných druhů a odrůd růží. Bylinné přípravky jsou mnohdy lidmi vnímány jako prostředky "druhé volby" při neúspěchu alopatické léčby, která je zaměřena především na potlačování symptomů nemoci, pomíjí však zdraví celého člověka. Bylinné přípravky jsou proto častou alternativou pro terapii vleklých chronických onemocnění. Podkladem práce je rozsáhlá literární rešerše a výsledky měření provedených v laboratoři. Literární část práce obsahuje popis botanického zařazení rostlin růží, je zde uvedena základní charakteristika jednotlivých druhů růží a jejich morfologické znaky. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech růží a jejich vliv na zdraví člověka. V praktické části bakalářské práce obsahuje výsledky laboratorních testů pro zjištění obsahu kyseliny askorbové u jednotlivých druhů vzorků plodů růží, a dále obsahuje i výsledky vážení a měření jednotlivých druhů vybraných vzorků plodů růží. V úvodu praktické části jsou uvedeny i vybrané druhy růží a jejich stručný původ a popis. Pro účely praktické části byly vybrány vzorky druhů Rosa canina L. - růže šípková, Rosa davidii Crép. - růže Davidova, Rosa glauca POURR. - růže sivá, Rosa moyesii HEMSL. et WILS. - růže Moyesova, Rosa multibracteata HEMSL. et WILS. - růže mnoholistenová, Rosa nitida WILLD. - růže lesklá, Rosa pimpinellifolia L. - růže bedrníkolistá, Rosa rugosa THUNB. - růže svraskalá, Rosa 'Provins rose' a Rosa 'Sissinghurst Castle'. Výsledky praktické části jsou zpracovány do tabulek a grafů a potvrzují vysoký obsah vitaminu C v plodech růží. Tento obsah se pohybuje v rozmezí cca 300 - 900 mg.100 g-1. Vzhledem k rostoucímu zájmu o alternativní léčebné přístupy a "čisté" přírodní produkty lze předpokládat, že řada rostlin z čeledi Rosaceae si i nadále zachová své místo v léčebné praxi. Díky svým rozmanitým účinkům a možnostem zpracování budou kromě léčby akutních i chronických onemocnění využívány i při výrobě kosmetických přípravků.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
host ::
