|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
Sociálně aktivizační programy pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
HAMERNÍKOVÁ, Lada
Tato bakalářská práce s názvem Sociálně aktivizační programy pro seniory z pohledu sociálních pracovníků se zabývá především problematikou sociálně aktivizačních programů, které jsou poskytovány seniorům v pobytových zařízeních. Hlavním cílem práce je zjistit názory sociálních pracovníků na tyto programy. V bakalářské práci jsou stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. První z nich se zabývá tím, zda jsou aktivizační programy pro seniory účelné a kvalitní, druhá výzkumná otázka zkoumá názor sociálních pracovníků na to, zda jsou ze strany seniorů sociálně aktivizační programy využívány. Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se stáří, stárnutí, zabývá se gerontologií, biologickými, psychickými a sociálními projevy stáří, přípravou na stáří, komunikací se seniory, kvalitou života seniorů, sociálním vyloučením seniorů, dále pojednává o službách poskytovaných seniorům, úloze sociálních pracovníků v pobytových zařízeních, individuálním plánování, aktivním stárnutí, aktivizačních programech pro seniory. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky ve vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb. Pro rozhovor bylo stanoveno 5 základních otázek a 1 otázka doplňující týkající se sociálně aktivizačních programů. Z výsledků práce vyplynulo, že sociálně aktivizační programy pro seniory jsou z pohledu sociálních pracovníků v pobytových zařízeních velmi přínosné, účelné, kvalitní a důležité, jsou ze strany seniorů využívány a zlepšují kvalitu života seniorů. Výsledky bakalářské práce mohou být využity ke zvýšení kvality a počtu nabízených aktivizačních programů pro seniory v pobytových zařízeních.
|
|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
|
Infekční rizika při práci sester na lůžkových odděleních
KUČÍRKOVÁ, Alena
Teoretická východiska Práce sester je jedno z nejhumánnějších povolání. Všeobecné sestry se starají o zdraví lidí, které je po celá staletí považováno za nejvyšší hodnotu lidského života. Jejich cílem je pečovat o člověka, zmírnit příznaky nemoci a usnadnit žití po zbytek života, pokud už ho nelze vyléčit do úplného zdraví. Při tomto si mnoho z nich neuvědomuje, že musí brát v potaz také své zdraví a chránit sebe a okolí před mikroorganismy, které je ohrožují. V bakalářské práci se zabýváme infekčními nemocemi, tzv. profesionálními infekcemi, které nejvíce ohrožují všeobecné sestry. Všechny profesionální infekce jsou v práci vyjmenovány a popsány. Bakalářská práce je v další části doplněna o hygienické požadavky na provoz zdravotnického zařízení a v poslední části se zabýváme hygienicko-epidemiologickými opatřeními ve zdravotnictví. Cíle práce Cíl 1 Zjistit, zda sestry dodržují preventivní opatření před infekčními riziky. Cíl 2 Zjistit, zda sestry znají infekční rizika na lůžkových odděleních. Cíl 3 Zjistit, zda sestry znají způsob, jak se bránit jejich šíření. Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Jakým způsobem se sestry chrání před infekčními riziky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké informace mají sestry o infekčních rizicích ve zdravotnictví? Výzkumná otázka č. 3: Jakým způsobem sestry brání šíření infekce na oddělení? Metodika Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využili metody zúčastněného skrytého pozorování a polostrukturované rozhovory. Výzkumné šetření bylo prováděno celkem u 6 respondentů, a to na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, chirurgické a interní jednotce intenzivní péče a na jednotce interní intermediální péče Nemocnice České Budějovice a.s Při výzkumu byla použita metoda skrytého zúčastněného pozorování. Pozorovali jsme určité skutečnosti, které byly v průběhu pozorování zaznamenávány do pozorovacího archu (Příloha 4) a poté přepsány a vyhodnoceny. Ke sběru dat byl dále použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se stejnými respondenty, které jsme pozorovali, a byl zaznamenán písemnou formou a poté přepsán (Příloha 6). Výsledky Z výsledků pozorování ve výzkumném šetření vyplynulo, že sestry nedodržují bariérovou ošetřovatelskou techniku v takové míře, v jaké by měly. Plně dodržují kritéria daná pro celkovou úpravu, nošení předepsaného oděvu a odběr biologického materiálu dle hygienických zásad. Naopak výsledky prokázaly nedostatky v oblasti používání ochranných pomůcek, desinfekce a mytí rukou a konzumace stravy. V další části výzkumného šetření jsme se soustředili na rozhovory s pozorovanými respondenty. Rozhovor byl především zaměřen na věci, které se nedaly vypozorovat. Výsledky ukázaly také nedostatečné teoretické znalosti sester v oblasti profesionálních infekcí a postupu ošetření při poranění infikovaným předmětem. Závěr Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry mají většinou nedostatečné znalosti ohledně profesionálních infekcí a hygienicko-epidemiologických opatření. Z výsledků je také zřejmé, že bohužel teorie je často jiná než praxe. Teoretické znalosti načerpané během studií se v praxi často v plné míře neuplatňují.
|
|
Stárnutí populace České republiky a jeho důsledky
Tomsová, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá demografickým vývojem v České republice a důsledky stárnutí populace. V teoretické části práce jsou uvedeny základní pojmy vztahující se k demografii, stárnutí a důchodovému systému. Charakterizovány jsou příčiny a důsledky stárnutí populace.
Analytická část práce je zaměřena na období let 2005 až 2015. Pomocí vybraných ukazatelů je zhodnocen proces stárnutí populace. Součástí práce je vyhodnocení vývoje počtu obyvatel, věkové skladby, průměrného věku, naděje dožití a vybraných indexů. V souvislosti se stárnutím populace jsou analyzována data vztahující se k důchodovému systému.
Pro rozbor a predikci vybraných ukazatelů byla využita metoda analýzy časových řad. Práce obsahuje návrhy a doporučení vztahující se k hodnoceným ukazatelům.
|
|
Metody automatizované transformace modelů v analýze IS
Tůma, Jakub ; Merunka, Vojtěch (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato doktorská disertační práce přispívá k holistickému vývoji informačních systémů v oblasti analytických modelů informačních systémů (IS). Práce se zabývá modely v analýze informačních systémů a jejich metody transformace.
Práce je zaměřena na konkrétní modely a to na Business process modeling notation (BPMN) a Business object relational modeling (BORM). Model BPMN je rozvíjen od roku 2000. Model BORM je starší a je rozvíjen od roku 1993. Obecným cílem této práce bylo rozšíření holistického vývoje informačních systémů. Konkrétním cílem bylo propojení modelu BPMN a modelu BORM.
Práce byla inspirována teorií konečných automatů. Stav problematiky řešení popisuje přístupy k transformacím modelů. V analytické části jsou matematickým zápisem popsány jednotlivé transformace, jakožto vstupní údaje pro realizační část. Realizační část obsahuje algoritmus transformace, postup jeho dosažení a jeho následné ověření na případových studiích. Diskuze obsahuje porovnání přístupu vytvořené metody transformace s ostatními přístupy.
Dosažení cílů je dokumentováno automatizovaným transformačním kalkulem. Příno- sem je automatizované propojení modelů BPMN a modelu BORM pomocí metody transformace. Výsledkem je metoda automatizované transformace z modelu BPMN do modelu BORM pomocí algoritmu. Transformace modelu BPMN do modelu BORM je uskutečněna přes Mealyho automat.
|
|
Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění.
Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody
2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách.
Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g;
DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu).
Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.
|
|
Neinvazivní metody pro stanovení pohlaví a stereoidních hormonů u gibonů rodu Nomascus
Bolechová, Petra ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Giboni rodu Nomascus patří ke kriticky ohroženému druhu, o kterém zároveň chybí velké množství základních biologických informací. Vzhledem ke statutu těchto zvířat ve volné přírodě i počtu chovaných jedinců v chovu zoologických zahrad je prioritní otázkou zlepšení managmentu chovu, kam patří i znalost reprodukce. Základním cílem této práce je praktické využití neinvazivních metod (polymerázová řetězová reakce k extrakci DNA a enzymové imunotesty), využívajících k analýzám vzorky výkalů. První metoda, polymerázová řetězová reakce, byla využita pro determinaci pohlaví u mláďat, protože kvůli jejich specifickému zbarvení a vzhledové podobnosti vnějších pohlavních orgánů, není diagnostika možná bez odchycení zvířete. Další částí je zodpovězení hypotéz týkajících se ovariálního cyklu samic a faktorů ovlivňujících jejich koncentrace včetně souvislosti nástupu pohlavního cyklu u samic a jejich změny barvy srsti. Hypotézy byly ověřeny sledováním výše koncentrací metabolitů progesteronu a estrogenu ve výkalech a vyhodnocením složení chovné skupiny gibonů a vlivu ZOO. Celkem bylo analyzováno během čtyř let (2010-2014) 51 zvířat z 16 zoologických zahrad v celkovém množství 1618 vzorků výkalů. Výsledky potvrdily využití neinvazivních metod pro determinaci pohlaví a tak zajištění maximálního welfare v chovech. Endokrinologické analýzy potvrdily hypotézy o vlivu prostředí (ZOO) na koncentraci hormonů a vliv březosti samice a jejího věku na výši koncentrace hormonů, ale také vliv březosti na koncentraci hormonů u samců-otců. Prvotní informací v této studii je potvrzení nástupu ovariálního cyklu u mladých samic bez návaznosti na jejich přebarvení a významný faktor vlivu matky a její teritoriality. Tato studie předkládá první dlouhodobější monitoring ovariálního cyklu u samic a koncentrace hormonů u ostatních jedinců ve všech věkových kategoriích i pohlaví. Výsledky umožňují pochopit vliv chovatelského prostředí na reprodukční postavení těchto gibonů a přispívají k celkovému zlepšení managementu chovu.
|
|
Pracovní poměr v příspěvkové organizaci
Brožová, Milena ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje pracovnímu poměru v příspěvkové organizaci. Je rozdělena na část teoretických východisek a na část vlastní práce.
Část teoretických východisek se zabývá analýzou právních předpisů a jejich interpretaci, používá metodu deskripce. V právních předpisech je sledována problematika příspěvkové organizace a to v členění na právní postavení a fungování, a dále na hospodaření. Dále je sledována oblast pracovněprávních vztahů v jednotlivých kapitolách od obecného pojetí až ke sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Analýza právních předpisů je průběžně doplňována interpretacemi autorů v odborných publikacích.
V textu jsou používány přímé a nepřímé citace, které jsou označovány poznámkou pod čarou.
Druhá část vlastní práce sleduje zjišťováním v konkrétní příspěvkové organizaci, jak jsou právní předpisy aplikovány v praxi. Oblasti zkoumání jsou zvoleny analogicky k části teoretických východisek. Vedle studia dokumentů a vnitřních předpisů organizace je pro analýzu dat použita metoda komparace.
Primárním výzkumem bylo zjištěno, že právní předpisy jsou aplikovány v praxi bez větších obtíží. Zjištěný nesoulad použité terminologie s terminologií platnou v občanském zákoníku nezneplatňuje právní dokumenty, proto není třeba jej klasifikovat jako nedostatek vhodný k nápravě. Zároveň byly dány náměty k diskuzi, pro které byla navržena v závěrečné části opatření: námět, týkající se sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho následného prodloužení na dobu neurčitou, a dále námět, týkající se příspěvku na provoz od zřizovatele jako zdroje financování příspěvkové organizace.
|
|
Dílčí zpráva IV/2016 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba - pilíř v OPJ Dolu ČSM - SEVER
Waclawik, Petr ; Ptáček, Jiří ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Koníček, Petr ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu III/2015 (Waclawik et al. 2015) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Plný tet: UGN_0464907 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
host ::
