|
|
Přínos magisterského vzdělání pro ošetřovatelství
KUČÍRKOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá problematikou současného vzdělávání sester v České republice. V současnosti probíhá diskuze nad novelizací zákona 96/2004 Sb., který do této chvíle není schválen, proto se věnuji nastavenému modelu vzdělávání, který je v souladu s Evropskou směrnicí ES 55/2013. Ošetřovatelství je samostatným vědním oborem, který zastává nezpochybnitelnou úlohu v péči o zdravé i nemocné jedince. Právě práce s lidským zdravím je velmi zodpovědnou, a proto se kompetence náležící k sesterské profesi s nástupem do EU posunuly ze středních škol na školy vyšší odborné a školy vysoké. I přes jednotnou evropskou legislativu je proces vzdělávání sester v rámci států EU rozdílný. Touto problematikou, včetně základní koncepce soudobého ošetřovatelství, jsem se zabývala v teoretické části práce, kde je přehledně zpracován systém vzdělávání sester v České republice i ve světě. Dále je zde rozpracovaný systém vzdělávání z pohledu vysokoškolského vzdělávání, kde je kladen důraz na získání specializací v kontrastu se systémem celoživotního vzdělávání. Cíle práce byly zjistit názory sester ve vedoucích pozicích na současný model vzdělávání a současně jejich názor na přínos magisterského vzdělání v ošetřovatelské péči. Na základě uvedených cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a to: Jaký přínos má vysokoškolské vzdělání sester v praxi? Jaké jsou rozdíly mezi sestrami s bakalářským a magisterským vzděláním z pohledu vedoucích sester? Jak přispívá magisterské vzdělání ke kvalitě ošetřovatelské péče? A konečně jak je pohlíženo na sestry s magisterským vzděláním jejich nadřízenými? K naplnění cílů stanovených v práci bylo využito kvalitativní strategie výzkumu, a to pomocí nestandardizovaného dotazování prostřednictvím jednoho účastníka výzkumu jedním tazatelem za pomoci otevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo devět sester ve vedoucích pozicích z nemocnic v Jihočeském kraji. Vzhledem k podmínce absolutní anonymity, kterou si probandky stanovily, nelze uvést žádné bližší náležitosti týkající se sociodemografických informací. Rozhovor proběhl vždy se souhlasem probandek, individuálně a byl zaznamenán do předem připraveného záznamového archu. Výzkumné šetření se uskutečnilo v únoru a březnu 2016 na předem vybraných pracovištích jednotlivých probandek. Výsledky jsou přehledně zpracovány do kategorií, podkategorií a dále pro přehlednost do konkrétních podskupin. Pro úplnost jsou výsledky znázorněny v grafické podobě za použití schémat. Z výsledků vyplývá, že většina nadřízených sester podporuje vzdělávání svých podřízených sester a s modelem současného vzdělávání sester souhlasí a vítají ho z důvodu rozšíření znalostí v ošetřovatelství. Probandky dále negativně vnímaly znalosti absolventek středních zdravotnických škol. Při rozpravě nad rozdíly mezi sestrami bakalářkami a magistrami byly preferované sestry s magisterským vzděláním vzhledem k jejich vyspělosti, sebejistotě a pro bonus ve formě specializace získané na magisterském stupni. Magistry v praxi, dle probandek, vykazují lepší znalosti, umí aplikovat EBN a jsou důležitou součástí týmu při tvorbě standardů. Dále si sestry magistry, dle mínění probandek, dokáží lépe zorganizovat tým a mají lepší schopnost fungovat v roli sestry manažerky. Dle probandek by sestra s magisterským vzděláním mohla významně ovlivnit ošetřovatelskou péči svými znalostmi, iniciativou, jistotou v rozhodování a větším rozhledem, které načerpá při studiu. Navíc si sestry s magisterským vzděláním dobře uvědomují míru zodpovědnosti za svoji práci a dle tvrzení probandek jsou po náležité době praxe u lůžka vhodné do vedoucích pozic, kde uplatní nejlépe své vědomosti.
|
|
|
Infekční rizika při práci sester na lůžkových odděleních
KUČÍRKOVÁ, Alena
Teoretická východiska Práce sester je jedno z nejhumánnějších povolání. Všeobecné sestry se starají o zdraví lidí, které je po celá staletí považováno za nejvyšší hodnotu lidského života. Jejich cílem je pečovat o člověka, zmírnit příznaky nemoci a usnadnit žití po zbytek života, pokud už ho nelze vyléčit do úplného zdraví. Při tomto si mnoho z nich neuvědomuje, že musí brát v potaz také své zdraví a chránit sebe a okolí před mikroorganismy, které je ohrožují. V bakalářské práci se zabýváme infekčními nemocemi, tzv. profesionálními infekcemi, které nejvíce ohrožují všeobecné sestry. Všechny profesionální infekce jsou v práci vyjmenovány a popsány. Bakalářská práce je v další části doplněna o hygienické požadavky na provoz zdravotnického zařízení a v poslední části se zabýváme hygienicko-epidemiologickými opatřeními ve zdravotnictví. Cíle práce Cíl 1 Zjistit, zda sestry dodržují preventivní opatření před infekčními riziky. Cíl 2 Zjistit, zda sestry znají infekční rizika na lůžkových odděleních. Cíl 3 Zjistit, zda sestry znají způsob, jak se bránit jejich šíření. Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1: Jakým způsobem se sestry chrání před infekčními riziky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké informace mají sestry o infekčních rizicích ve zdravotnictví? Výzkumná otázka č. 3: Jakým způsobem sestry brání šíření infekce na oddělení? Metodika Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využili metody zúčastněného skrytého pozorování a polostrukturované rozhovory. Výzkumné šetření bylo prováděno celkem u 6 respondentů, a to na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, chirurgické a interní jednotce intenzivní péče a na jednotce interní intermediální péče Nemocnice České Budějovice a.s Při výzkumu byla použita metoda skrytého zúčastněného pozorování. Pozorovali jsme určité skutečnosti, které byly v průběhu pozorování zaznamenávány do pozorovacího archu (Příloha 4) a poté přepsány a vyhodnoceny. Ke sběru dat byl dále použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden se stejnými respondenty, které jsme pozorovali, a byl zaznamenán písemnou formou a poté přepsán (Příloha 6). Výsledky Z výsledků pozorování ve výzkumném šetření vyplynulo, že sestry nedodržují bariérovou ošetřovatelskou techniku v takové míře, v jaké by měly. Plně dodržují kritéria daná pro celkovou úpravu, nošení předepsaného oděvu a odběr biologického materiálu dle hygienických zásad. Naopak výsledky prokázaly nedostatky v oblasti používání ochranných pomůcek, desinfekce a mytí rukou a konzumace stravy. V další části výzkumného šetření jsme se soustředili na rozhovory s pozorovanými respondenty. Rozhovor byl především zaměřen na věci, které se nedaly vypozorovat. Výsledky ukázaly také nedostatečné teoretické znalosti sester v oblasti profesionálních infekcí a postupu ošetření při poranění infikovaným předmětem. Závěr Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry mají většinou nedostatečné znalosti ohledně profesionálních infekcí a hygienicko-epidemiologických opatření. Z výsledků je také zřejmé, že bohužel teorie je často jiná než praxe. Teoretické znalosti načerpané během studií se v praxi často v plné míře neuplatňují.
|
host ::
RSS.