|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Rozvod a jeho dopad na děti
ZÁLESKÁ, Helena
Práce je zaměřena na děti, které prožívají rozvod svých rodičů a jejich reakce na tuto pro ně nepříjemnou situaci. Teoretická část nám vysvětluje pojmy rodina, manželství, rozvod, se kterými je pracováno v celé práci. Dále jsou uvedeny nějaké rozšiřující informace k rozvodu, jako druhy rozvodů, příčiny rozvodů a jedna kapitola věnující se tomu, jak správně mluvit s dětmi o rozvodu. Též je velký prostor v této části věnován dětským reakcím. Ty jsou rozděleny na ty nejdůležitější reakce, na reakce v podobě emoce a na reakce v podobě chování, dále na reakce krátkodobé a dlouhodobé, na reakce dětí podle pohlaví a podle toho zda jsou jedináčci, nebo mají sourozence a také na důvody, proč děti takto reagují. Část praktická obsahuje vyprávění respondentů, kteří rozvod zažili a respondenta, který rozvod nezažil. Ten je ale přesvědčen, že rozvod by byl řešením nepříznivé rodinné situace. Na základě těchto vyprávění je pak zpracována analýza, porovnávající jednotlivé respondenty.
|
|
Mytologie a ideologie "dětských" semiotických kódů v časopise Sluníčko před a po r. 1989
Smrčková, Andrea ; Švec, Luboš (oponent) ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce)
Bakalářská diplomová práce "Mytologie a ideologie "dětských" sémiotických kódů v časopise Sluníčko před a po r. 1989" pojednává o specifickém způsobu konstrukce světa na stránkách dětského časopisu. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce byla k analýze zvolena dvě úzce časově ohraničená období, ročníky 20 a 40. K teoretické stránce patří nejen popis hlavní metody - sémiotická analýza, ale také nástin problematiky psychologického vývoje dítěte, žánrů určených pro dětské čtenáře a stručné vysvětlení proměn chápání mytologie od počátku dějin lidstva do současnosti. Snahou v praktické části práce bylo objevit a rozkrýt mýty spojené s několika tématy (rodina, svátky, vzdělávání, práce a rozdíly mezi lidmi). Na základě Barthovy teorie mytologie a ideologie byla provedena sémiotická analýza primárního systému, tzn. jazyka vybraných textů (zastoupena je poezie, próza i redakční materiály, které lze nazvat pracovní listy - rozvíjí schopnosti dítěte) a také několika obrázků, které měly pro analýzu zásadní význam. U charakteristických materiálů jsme zkoumali, co se děje s částmi znaku (označující a označované)z primárního systému, pokud přejdou do systému sekundárního, který Barthes nazývá metajazyk nebo také mytologický systém. Zvláštní kapitola se věnuje reklamě, která se objevila až ročníku 40. Zejména na příkladě...
|
|
Podíl vybraných občanských sdružení na péči o rodinu
Davidová, Kateřina ; Strašíková, Blanka (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
V práci jsem se zaměřila na dvě občanská sdružení YMCA - Setkání a Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava. Popsala jsem, jakým způsobem se podílí na péči o rodinu. Rozsah jejich péče začíná u poradenství párům před vstupem do manželství, pokračuje péčí o mladá manželství a přechází v poradenské a vzdělávací aktivity pro manželské páry, které chtějí na svém vztahu pracovat a zdokonalovat ho. Tímto výčet aktivit sdružení nekončí, věnují se také seniorům, rodinám s postiženými dětmi a mnoha dalším oblastem, ve kterých rodina potřebuje podporu.
|
|
Současná sociální situace rodin v České republice
Šimoníčková, Hana ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, tvorbě lidského kapitálu, výchově a růstu budoucích generací. Jako taková je bezesporu základní a nevýznamnější jednotkou naší společnosti. Na její prosperitě závisí udržitelný rozvoj naší společnosti, rozvoj kulturní, sociální a ekonomický. Rodiče svým vlivem určují životní dráhu dítěte - dítě si z rodiny odnáší představu o pracovním uplatnění, o manželství a rodině, o hodnotové hierarchii. Všechny vlivy do sebe vstřebá a to co vyhodnotí jako pozitivní pro jeho život, dál uplatňuje. Proto se ve své práci budu zabývat finanční situací rodin a její podporou státem. V České republice se v současné době systém podpory rodin stále rozvíjí. Nejvíce informací člověk získá z internetových stránek ministerstva práce a sociálních věcí. Tam jsou také odkazy na další instituce a organizace, které se rodinnou problematikou zabývají. Problém je, že každá politická strana, která se ujme vlády vidí koncepty rodinné politiky jinak a tak se zákony neustále mění a novelizují a upravují. Mnohdy se už běžný občan nestíhá zorientovat, kde a na co má vlastně nárok. Na následujících stránkách je přehled současného sociálního zabezpečení rodin a vývoj situace za poslední období. V praktické části je popsáno několik rozhovorů, ve kterých se snažím zjistit, zda...
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření uceleněj
|
|
Podíl sester a rodinných příslušníků při vyprazdňování imobilních pacientů
PŘIBYLOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na problémy s vyprazdňováním imobilních pacientů. Přestože to je oblast velmi citlivá a intimní a lidé o ní neradi mluví, je nezbytné se touto problematikou zabývat. Při vyprazdňování imobilního pacienta je důležité dbát na zachování jeho intimity a ideálně předcházet případným problémům. Nejlepším způsobem prevence komplikací s vyprazdňováním jsou vhodné stravovací návyky, pitný režim, pohyb přiměřený možnostem a věku, odstranění stresu a nácvik defekačního reflexu. Méně vhodná je následná léčba již vzniklých komplikací laxativy. Předmětem výzkumného šetření bylo zmapovat podíl sester při péči o vyprazdňování u imobilních pacientů, identifikovat překážky při vyprazdňování imobilního pacienta z pohledu sester, zmapovat podíl rodiny při vyprazdňování imobilních pacientů a zjistit prostředky, které je rodina schopna investovat do péče o vyprazdňování imobilního pacienta. Výsledky našeho výzkumného šetření plně vycházejí z rozhovorů se šesti sestrami pracujícími na oddělení dlouhodobě nemocných, se šesti rodinnými příslušníky pacientů, kteří v období výzkumného šetření byli hospitalizováni v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, a současně bylo pozorováno šest pacientů tohoto oddělení. Souhlas s prováděným šetřením byl písemně poskytnut hlavní sestrou, staniční sestra byla o probíhajícím výzkumu informována ústně. Na základě analýzy pozorování a odpovědí respondentů byl vytvořen informační leták, který by měl pacienty vybízet k dodržování správných stravovacích návyků, díky kterým lze předcházet problémům s vyprazdňováním. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, kde bylo šetření realizováno, jako možnost zlepšení péče o imobilní pacienty.
|
|
Náročnost práce sester na standardním oddělení interního typu
KOLÁŘOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou náročnosti práce sester na standardním interním oddělení. Interní oddělení je jedno ze základních oddělení, které patří do nemocniční péče. Jsou zde hospitalizováni pacienti s onemocněním vnitřních orgánů, léčba spočívá v konzervativním řešení. Práce sestry na standardním interním oddělení spočívá v poskytování kvalitní zdravotnické a ošetřovatelské péče. Sestra zná všechny choroby, které se zde vyskytují, jejich léčbu a komplikace. Zárověň by měla být empatická a trpělivá. Jelikož denně komunikuje s lékaři, pacienty a jejich rodinami, musí znát zásady asertivní komunikace. Do náplně práce sestry patří uspokojování potřeb pacientů, podílení se na diagnostických výkonech, plnění ordinací lékaře, zpracovávání ošetřovatelské dokumentace. Sestra se zde setkává s ne vždy šťastným koncem léčby. Všechny tyto faktory jsou zátěží na celý organismus- po duševní i tělesné stránce. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat náročnost práce sester na standardním oddělení interního typu. Aby bylo dosaženo tohoto cíle, bylo použito kvalitativního výzkumného šetření a to metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z interního oddělení v Nemocnici České Budějovice a. s. a Nemocnici Jindřichův Hradec a. s. Rozhovory s respondentkami byly přepsány do kazuistik a dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Z výsledků je zřejmé, že práce sester na standardním oddělení interního typu je velmi náročná jak po fyzické, tak po psychické stránce. Z kazuistik a tabulek dále vyplývají další důležité informace- známky syndromu vyhoření a vliv stresu na práci sester, relaxační techniky sester, spokojenost s finančním ohodnocením a mnoho dalších. Na základě výsledků byla sestavena informační brožura pro sestry, která zahrnuje způsoby relaxačních technik jako je autogenní trénink, meditace, jóga.
|
|
Ženy ve vysokých manažerských pozicích působící v nadnárodní firmě
Novotná, Iveta ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Kašparová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nižšího výskytu žen ve vysokých manažerských funkcích. Věnuje se otázce rozdílných schopností a předpokladů mužů a žen v manažerských funkcích. První část práce je věnována historii zaměstnanosti českých žen, dále je zde obecně vysvětlen pojem management a jeho úrovně a specifika managementu v nadnárodní společnosti. Také je zde popsán obecný profil manažera, hlavní manažerské schopnosti a dovednosti. Konkrétně se poté zaměřuje na překážky, ztěžující ženám kariérní postup, jako je rodina, skleněný strop, tokenismus a genderové rozdělení rolí v rodině. Zabývá se také možností organizace práce ženy na mateřské dovolené, jako je částečný pracovní úvazek, sdílení pracovního místa, pružná pracovní doba nebo práce z domova. Druhou částí práce je kvalitativní šetření a jeho analýza. V závěru této práce je shrnutí problematiky žen v manažerských pozicích.
|
host ::
