|
Rozvoj obce Zabrušany a její perspektivy
Škuthan, Vítězslav ; Prášilová, Marie (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je definování a zhodnocení možných směrů rozvoje obce Zabrušany s posouzením proveditelnosti a možného financování.
Na rozvoj obce bude nahlíženo jak pohledem vedení obce, tak pohledem občanů. Budou analyzovány rozvojové aktivity jak z hlediska zařazení do strategického rozvojového dokumentu obce, tak aktivity mimo něj, potřebné pro zabezpečení řádného chodu obce (infrastruktura, bezpečnost, kultura atd.)
Výstupem diplomové práce bude návrh pětiletého plánu rozvoje jednotlivých oblastí obecních zájmů, který bude zpracován realisticky vůči finančním možnostem dané obce a nabízeným možnostem dotačních mechanismů.
|
| |
|
Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k e-governmentu
Filipová, Lucie ; Ulman, Miloš (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce "Rozvoj elektronizace samosprávy mikroregionu Zábřežsko ve vztahu k eGovernmentu" zkoumá problematiku rozvoje elektronizace samosprávy ve vztahu k legislativě a eGovernmentu. Téma elektronizace veřejné správy je v posledních letech stále více diskutováno nejen v souvislosti s rostoucími nároky na rychlost zpracování a poskytování informací, ale také na usnadnění a zprůhlednění dílčích procesů ve veřejné správě. V teoretické části jsou popsány role eGovernmentu ve veřejné správě, proces elektronizace veřejné správy v ČR a jednotlivé služby eGovernmentu (Czech POINT, datové schránky, základní registry, komunikační infrastruktura veřejné správy), které využívají obce. Praktická část hodnotí stav využívaného softwarového a hardwarového vybavení, legislativně vázaného softwaru a služeb eGovernmentu na vzorku obcí mikroregionu Zábřežsko. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsou závěrem stanovena doporučení pro zkoumaný vzorek 20 obcí mikroregionu Zábřežsko.
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu
Podzimková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu a potenciálu rozvoje pro daný region v rámci vybraného projektu Labské stezky na základě analýzy. V teoretické části této práce bude úvod do problematiky evropské politiky soudržnosti. S vymezením její legislativy, legislativního rámce a zakotvení nástrojů regionální politiky v rámci legislativy daného státu, v tomto případě České republiky. V praktické části bude provedena analýza vývoje sledovaného projektu Labská stezka a její dopad na rozvoj regionu Královéhradeckého kraje. Hodnocení vybraných ukazatelů proběhne sběrem dostupných dat z ekonomických hodnocení zainteresovaných subjektů podílejících se na projektu Labské stezky a následné vyhodnocení proběhne formou srovnávání. Zvolenou metodikou bude komparace, analýza a syntéza na základě zjištěných dat a jejich zhodnocení. Sběr relevantních dat a informací proběhne formou studia odborné literatury, dále sběrem dat poskytnutých od subjektů realizovaného projektu, městem Smiřice a dostupných internetových zdrojů věnovaných cykloturistice v uvedeném regionu. Pro statistické hodnocení projektu, budou použita data od subjektů spolupracující na monitorování projektu Labské stezky.
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve Středočeském kraji
Lálová, Gabriela ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu evropské politiky soudržnosti ve Středočeském kraji se zaměřením na region Podlipanska. Práce je zaměřena především na činnost Místní akční skupiny Podlipansko v programovém období 2007 - 2013.
V teoretické části se práce věnuje regionální politice Evropské unie včetně finančních nástrojů a principů regionální politiky. Následně se zaměřuje na vývoj regionální politiky v České republice a regionům soudržnosti.
Na začátku praktické části je v práci popsána oblast Středočeského kraje a činnost místních akčních skupin. Dále se práce věnuje aktivitám Místní akční skupiny Podlipansko v regionu Podlipanska. Její činnost je zhodnocena pomocí analýzy monitorovacích indikátorů výstupu. A rovněž jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu.
Závěrem je posouzení, zda činnost místních akčních skupin je přínosná pro rozvoj venkovských oblastí.
|
|
Dotační podpora trvale udržitelného odpadového hospodářství
BEDNÁŘOVÁ, Renata
Předmětem práce je problematika odpadového hospodářství se zvláštním zřetelem na oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi. Východiskem je rozbor klíčových nástrojů usměrňování činnosti a chování tržních subjektů v dané oblasti směrem k naplňování celospolečenských priorit a principů trvale udržitelného rozvoje, kdy zvláštní důraz je v textu kladen na oblast dotačních politik a programů. Cílem dizertační práce je u vybraného dotačního programu analyzovat a vyhodnotit nastavení systému dotační podpory v ČR z hlediska ekonomické a ekologické efektivnosti s akcentem na posouzení dopadu na příjemce. Předmětem zkoumání bude prioritní osa 4 "Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží" v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. V literární rešerši jsou definovány základní pojmy a důležité definice, načež následuje zevrubná a komplexní rešerše problematiky z různých úhlů pohledu. Nejprve je pojednáno o globálním hledisku ochrany životního prostřední, jsou zde shrnuty širší historické, legislativní, ekonomické i politické souvislosti, jež jsou nezbytným fundamentem pro pochopení aktuálních i budoucích problémů v celosvětovém měřítku i v jednotlivých regionech. V dalším textu následuje podrobnější deskripce situace Evropské unii, načež přehled je završen detailním náhledem na stav problematiky v České republice. Následné kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru oblasti odpadového hospodářství, a to opět z hlediska globálního, evropského i národního, kdy na závěr je pohled zaostřen na z hlediska zaměření práce klíčovou problematiku stavebních a demoličních odpadů. V aplikační části je prostřednictvím čtyř stanovených hypotéz řešeno naplnění stanoveného cíle dizertační práce. Hypotézy ověřují účinnost a vhodnost nastavení systému dotačních titulů v rámci sledovaného programu. Důraz je kladen na posouzení dopadu přidělených dotací soukromým subjektům na jejich ekonomickou a ekologickou efektivnost.
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
|
Komunitní péče v psychiatrii
BÍNOVÁ, Romana
Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou komunitní péče v psychiatrii a snaží se zachytit, jaký význam při jejím poskytování má sestra. Komunitní psychiatrická péče je velmi širokou oblastí intermediální pomoci pacientovy, která se dotýká v podstatě jakékoliv oblasti jeho života. Přestože v České republice nedosáhla patřičného rozvoje, její přínos pro nemocné je již nyní důležitý a na její význam neustále roste. V teoretické části, po krátkém uvedení do problematiky komunitní péče je rozebrána její historie, principy, ale také její propojení s ošetřovatelskou péčí. Následně je věnována pozornost jednotlivým oblastem komunitní péče, které mají význam pro duševně nemocné a je popsána úloha sestry v této oblasti. Následuje zmínka o přístupu k duševně nemocným, problematice stigmatizace a organizace psychiatrické péče. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce rozebrány psychiatrická onemocnění, která se mohou v komunitní péči vyskytnout a je uvedeno, jakým způsobem může být komunitní péče u těchto onemocnění přínosem.V praktické části bylo cílem zjistit, jaké je povědomí psychiatrických sester o komunitní péči a jaký význam přikládají komunitní péči v psychiatrii. Snahou bylo i zmapovat oblasti komunitní péče, ve kterých mohou pracovat sestry. V rámci kvantitativního šetření byly statisticky zpracovány odpovědi sester na zkoumané hypotézy. Hypotézy zjišťovaly, zda sestry s délkou praxe delší než deset let se častěji domnívají, že psychiatrické péče je pro pacienty přínosnější než hospitalizace. Dále, zda mají sestry s vyšším než středoškolským vzděláním lepší povědomí o poskytování komunitních služeb. Hypotézy také zjišťovaly, zda sestry považují za nejčastější formu komunitní péče v České republice služby zaměřené na podporu bydlení a jestli si sestry starší třiceti let více uvědomují důležitost postavení sester v komunitní péči. Žádnou z těchto hypotéz se nepodařilo prokázat. Hypotéza, která předpokládala, že sestry shánějí informace o komunitní péči více z internetu a literatury, než ze seminářů se potvrdila. Šetření se zúčastnily psychiatrické sestry pracující v psychiatrických léčebnách v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Součástí praktické části je i analýza komunitních služeb v daných krajích. V obou krajích bylo dohromady zmapováno 13 občanských sdružení a komunitních center.
|
|
Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné
JANEČKOVÁ, Zuzana
Práce je psána na téma Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Teoretická část diplomové práce je jakýmsi uceleným přehledem o možnostech nabídky ošetřovatelské pro nevyléčitelně nemocné. Na podkladě dat shromážděných v této části práce jsem se pokusila vytvořit jakési schéma, které výše zmíněné možnosti zpřehlední. Toto je v práci přílohou č.1. Praktická část je zpracována jako kvalitativně-kvantitativní šetření. Zaměřila jsem se v ní jednak na legislativu České Republiky a statistická data související s tématem a dále pak na míru informovanosti pacientů/klientů a všeobecných sester o možnostech nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Z mnou stanovených hypotéz vztahujících se k dané problematice se první ({\clq}qNabízená ošetřovatelská péče nevyléčitelně nemocným v České Republice odpovídá jejich potřebám.``) potvrdila, ostatní dvě ({\clq}qVeškeré možnosti ošetřovatelské péče poskytované nevyléčitelně nemocným jsou pro ně dostupné.`` a {\clq}qNevyléčitelně nemocní jsou informovaní o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, kterou v rámci svého onemocnění mohou využít.``) byly vyvráceny. . V práci jsem si stanovila tři základní cíle: 1. Zjistit jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, 2. Zjistit dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice a 3. Zjistit míru informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče, které jsem naplnila. V teoretické části práce jsem uvedla, jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, kvalitativně kvantitativním šetřením jsem pak došla k závěru, že dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice neodpovídá jejich potřebám a že míra informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče je nedostatečná. Výsledky diplomové práce vedou k následujícím doporučením: Pokračovat ve vývoji paliativní péče a tuto začít vnímat nejen jako péči o onkologicky terminálně nemocné; zaměřit se na zlepšení informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, které jim lze poskytnout (v současnosti sociální sestra, všeobecná sestra, mohou i dobrovolníci, v budoucnu sestra case managerka-poradkyně) a podporovat rozvoj komunitního ošetřovatelství v České republice.
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
host ::
