|
Kinezioterapie ve 3. trimestru těhotenství a příprava na porod
HANZALOVÁ, Edita
Bakalářská práce se zabývá kinezioterapií ve 3. trimestru těhotenství a následnou přípravou na porod. Těhotenství je fyziologický stav, kdy tělo těhotné vyživuje dva organismy. Z důvodu zajištění výživy dítěte je gravidita pro organismus těhotné ženy určitou zátěží. Kinezioterapie ke konci těhotenství je nesmírně důležitá. V teoretické části jsou popsány fyziologické změny v organismu těhotné ženy. Jedná se zejména o změny v dýchacím systému, oběhovém systému, musku-loskeletálním systému a změny v tělesné hmotnosti. Z pohledu fyzioterapie jsou popsány především změny v posturálním systému a vybraných svalech. Náhlý nárůst hmotnosti má vliv na celkové držení těla i strukturu nožní klenby těhotné ženy. Dále je v teoretické části popsán fyziologický porod, jeho jednotlivé fáze a časová délka těchto fází. Poslední kapitola teoretické části této bakalářské práce se zaměřuje na popis nejčastěji používaných kinezioterapeutických metod. Jedná se o metodu Ludmily Mojžíšové, metodu Pilates a gravidjógu. Následuje nastínění dalších vybraných kinezioterapeutických metod. Bakalářská práce má stanovené dva cíle a jednu výzkumnou otázku. Prvním cílem je zavést pohybovou terapii mezi těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství. Druhý cíl je pomocí kinezioterapie připravit těhotné ženy na porod. Výzkumná otázka se zabývá zjištěním, zda kinezioterapie pozitivně ovlivňuje průběh porodu. Pro splnění cílů v praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu, v podobě zpracování kazuistik tří respondentek. Respondentky navštěvovaly kurzy těhotenského cvičení a kurzy předporodní přípravy. Pro získání potřebných dat byla odebrána anamnéza každé těhotné ženy. Rozhovor obsahoval údaje o úrazech, operacích, bolestivých stavech, sportovních aktivitách jak před těhotenstvím, tak i v průběhu těhotenství. Dále bylo provedeno statické a dynamické vyšetření aspekcí. Statické vyšetření je zaměřeno na celkové držení těla při pohledu zezadu, zboku a zepředu, které je i zdokumentováno. V dynamickém vyšetření bylo sledováno rozvíjení páteře a test hypermobility. Poté jsou v praktické části uvedeny jednotlivé terapie. U všech tří respondentek je popsán individuální kinezioterapeutický plán. Praktická část je zakončena výstupním kineziologickým rozborem několik dní po porodu. Výstupní vyšetření obsahuje i rozhovor o průběhu porodu a psychickém stavu respondentek. Z výzkumu bylo prokázáno, že kinezioterapie ve třetím trimestru těhotenství byla pro těhotné respondentky přínosná. Problémy pohybového aparátu způsobené těhotenskými změnami byly kinezioterapií zmenšeny či odstraněny. Klientky popisují psychickou pohodu v průběhu pohybové aktivity i mezi jednotlivými návštěvami. Ke konci těhotenství byla do terapie zavedena příprava k porodu v podobě dýchání v jednotlivých fázích porodu a nácviku úlevových poloh. Ženy využily úlevové polohy na velkém míči v první době porodní i dýchání specifické pro jednotlivé fáze porodu. Zda má kinezioterapie pozitivní vliv na průběh porodu, výzkum nepotvrdil. Dvě ze tří respondentek porodily bez větších komplikací. U ženy č. 1 proběhl porod ve stanoveném termínu. Žena č. 3 porodila o necelé 3 týdny dříve před stanoveným termínem. U obou žen proběhl porod bez větších komplikací. Avšak u respondentky č. 2 nastaly komplikace v podobě špatné polohy dítěte. Následoval císařský řez v epidurální anestezii. Žena po anestezii neměla žádné obtíže, již druhý den po zákroku byla respondentka převezena na oddělení šestinedělí. Tato bakalářská práce může být využita jako studijní materiál studentům i ab-solventům oboru fyzioterapie. Je vhodná i pro veřejnost, zejména pro těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství.
|
|
Hodnocení motorické výkonnosti UNIFITTESTem žáků II. stupně Základní školy Grünwaldova v Českých Budějovicích
ČELIKOVSKÝ, Jakub
Cílem bakalářské práce je zjistit a vyhodnotit úroveň motorické výkonnosti u dětí II. stupně Základní školy Grünwaldova v Českých Budějovicích. Byly otestovány sportovní i nesportovní třídy v celkovém počtu 81 dětí (45 chlapců a 36 dívek) od 6. až 9. třídy ve věku 11 až 15 let v měsících květen a červen 2014. Motorickou výkonnost jsme zjišťovali standardizovanou testovou baterií UNIFITTEST (660), která zahrnuje motorické testy dle věku a pohlaví testovaného. Prováděli jsme také antropometrické měření, z něhož jsme u jednotlivců určili kategorii indexu tělesné hmotnosti (BMI). Všechny třídy jsme v testech a měřeních mezi sebou porovnávali. Celkové výsledky testování ukázaly, že 72,8 % dětí mělo průměrnou až výrazně nadprůměrnou výkonnost. Výzkum nás přesvědčil o tom, že motorická výkonnost většiny testovaných dětí je na velmi dobré úrovni.
|
|
Vztahy ve třídě: vliv centrálních charakteristik na postavení dětí v kolektivu
Vonášková, Irena ; Valentová, Lidmila (oponent) ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tím, zda spolu souvisí centrální charakteristiky dětí a jejich postavení ve skupině. Jaké vlastnosti obdivují děti na svých vrstevnících a jak tento obdiv ovlivňuje postavení dětí ve třídě. Výzkum probíhal v 9. třídě ve škole v malé vesnici a 9. třídě ve škole v Praze. Ve svém výzkumu jsem použila dvě od sebe odlišné techniky. SO-RA-D, jímž jsem zjistila postavení žáků ve třídě a sociometrickou mřížku, jíž jsem zjišťovala centrální charakteristiky dětí. Tyto techniky jsem posléze porovnávala mezi sebou. V mém výzkumu v obou školách vyšly jako centrální charakteristiky vtipnost a komunikativnost. Děti ve vysokých sociometrických pozicích byly podle spolužáků vtipné a komunikativní, v nízkých pozicích nekomunikativní a nebyla s nimi zábava. Další centrální charakteristiky se v obou třídách lišily. Obě techniky zjišťují podobné, ale ne zcela stejné informace. SO-RA-D zjišťuje postavení žáků ve třídě a sociometrická mřížka nám dává informace o jejich charakteristikách, které jsou jednotlivými lidmi považované za klíčové pro skupinu. Pokud tyto techniky spojíme dohromady, můžeme se dozvědět, na základě jakých vlastností se buduje skupinová hierarchie, tzn., jaké vlastnosti jsou v konkrétní třídě oceňované tak, že vynesou konkrétního člověka na vrchol.
|
|
Návrh a konstrukce audio výkonového zesilovače ve třídě AB
Hynek, Jiří ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na návrh audio výkonového zesilovače ve třídě AB s minimálním výstupním výkonem 2 x 80 W, s možností ovládat kmitočtové charakteristiky, hlasitost a balance. Tento návrh je možno široce uplatnit v dnešní společnosti. Samotný návrh je koncipován, tak aby bylo možno jej zhotovit z běžně dostupných součástek. Práce obsahuj návrh vhodného napájecího zdroje a návrh chlazení aktivních prvků.
|
|
Latentní znalosti z obecné biologie u studentů středních škol
ŠILHAVECKÁ, Lucie
Cílem této práce bylo ověření a porovnání znalostí z učiva obecné biologie u studentů víceletých a čtyřletých gymnázií. Součástí práce bylo sestavení a ověření didaktického testu zjišťujícího znalosti z obecné biologie, jeho zadání ve vybraných školách a zhodnocení výsledků. Test byl zadán studentům kvinty a oktávy (osmileté gymnázium) a studentům prvních a čtvrtých ročníků (čtyřleté gymnázium). Testem mělo být zjištěno, co si studenti pamatují ihned po probrání učiva obecné biologie (studenti kvinty a prvních ročníků) a co si uchovají v paměti po určité době od probrání a procvičení učiva (studenti oktávy a čtvrtých ročníků). Posouzení výsledků jednotlivých ročníků bylo podrobně vyhodnoceno a pro přehlednost zpracováno do tabulek.
|
|
Školní aktovky, problematika jejich hmotnosti ve vztahu k vadnému držení těla v populaci školních dětí
SOUKUPOVÁ, Tereza
Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou hmotnosti školních aktovek ve vztahu k vadnému držení těla v populaci školních dětí. Cílem práce bylo provést zmapování problematiky hmotnosti aktovek na 1. stupni základních škol na českobudějovicku a českokrumlovsku ve vztahu k přetěžování dětského pohybového aparátu. Ve své diplomové práci jsem popsala stavbu pohybového aparátu a funkci jeho jednotlivých složek a vývoj v jednotlivých etapách vývoje dětského organismu s důrazem na období mladšího školního věku. Zabývala jsem se optimálním držením těla a nejčastějšími odchylkami od fyziologické normy. Popsala jsem rizikové faktory vzniku vadného držení těla a základními diagnostickými testy, které se k této problematice vztahují. Část práce jsem věnovala školní zátěži, zejména nepřiměřenými zdroji zátěže statické a možnostmi jejího odstranění. V neposlední řadě jsem shrnula problematikou školních aktovek. Pro výzkumnou část jsem použila metodu objektivního měření a vážení žáků i jejich aktovek v jednotlivých třídách prvního stupně vybraných základních škol, doplněné dotazníkovým šetřením pro rodiče. Výsledky byly zpracovány pomocí tabulkového kalkulátoru MS Excel. Výzkum potvrdil dvě ze stanovených hypotéz, zbývající dvě hypotézy se byly vyvráceny. Na základě objektivně zjištěných dat lze konstatovat, že děti byly školní aktovkou přetěžovány ve všech třídách prvního stupně základních škol, na kterých výzkum probíhal. Tím byla potvrzena jedna z hypotéz. Další potvrzenou hypotézou bylo, že děti si nemohou nechávat pomůcky ve škole. Rodiče dětí v nadpoloviční většině případů uvedli, že dítě si pomůcky musí nosit s sebou. Pozitivním zjištěním bylo, že děti si aktovku denně připravují a na jejich přípravě se podílí rodiče. Toto zjištění vyvrátilo jednu z hypotéz. Poslední hypotéza předpokládala, že rodiče neznají rizika, která souvisí s příliš těžkou školní aktovkou. Tato hypotéza se nepotvrdila. Respondenti uvedli alespoň jednu z možných rizik ve většině případů.
|
|
ADHD a přístup k dětem ADHD v mateřských a základních školách
ŠIMKOVÁ, Iva
Přístup k dětem s ADHD v mateřských a základních školách Syndrom ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) je psychická porucha, která se vyznačuje třemi hlavními příznaky: impulsivita, hyperaktivita a porucha pozornosti. Právě kvůli těmto třem základním příznakům mívají děti trpící poruchou ADHD problémy ve škole. I když se snaží jak nejlépe umí, jejich nedostatečná schopnost se koncentrovat jim obvykle nedovolí nosit dobré známky. Kvůli impluzivitě a hyperaktivitě zase dostávají poznámky. Kvůli těmto a dalším faktorům pak vznikají mezi dětmi s ADHD jejich učiteli spory. V dnešní době trpí ADHD asi 3-5% dětí, což znamená, že s nimi setká během své učitelské kariéry každý pedagog. Proto je nutné se ptát, zda jsou znalosti učitelů o syndromu ADHD dostačující. Chovají se učitelé k dětem s tímto syndromem opravdu tak, jak by se k nim chovat měli? Děti s ADHD obvykle nemají školu rádi, protože v ní nejsou úspěšní jako většina jejich spolužáků. I přes to ale, že učení není jejich oblíbenou činností, mají i oni své oblíbené učitele. Jaké psychické rysy a charakteristiky činí učitele úspěšných a oblíbeným? Zajisté by bylo možné zkoumat nespočet nejrůznějších charakteristik. Pro můj výzkum jsem se ale zaměřila na tyto faktory: extroverze, neuroticismus, otevřenost zkušenosti, svědomitost, přívětivost a schopnost odolávat zátěži. Sběr dat pro výzkum byl prováděn pomocí dvou anonymních dotazníků : Big Five a Sence of Coherence. Další metodou byl test o pěti otázkách, který zkoumal znalosti učitelů o ADHD. Poslední metodou pak byl řízený rozhovor s dětmi, jehož účelem bylo zjistit, která paní učitelka je nejoblíbenější. Pro pedagogy zajisté není snadné mít ve třídě několik dětí se syndromem s ADHD. K práci s nimi je nutná velká míra trpělivosti a empatie. Když ale učitelé budou spolupracovat s rodiči a vytvoří dobrý tým, který bude dětem pomáhat a podporovat je, zajisté se jim podaří utvořit pro děti ve škole příjemnou atmosféru, ve které se bude dětem líbit, do které se budou rádi vracet a na kterou budou v dobrém vzpomínat.
|
|
Možnosti vedení alternativních porodů na porodním sále
DOLEŽALOVÁ, Miroslava
Abstract Alternativní porod neboli přirozený porod vychází z předpokladu, že zrození člověka představuje zcela normální fyziologický proces, který většina budoucích matek dokáže zvládnout svými vlastními silami. V této práci byly především sledovány hlavní čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobům alternativního vedení porodu v první době porodní dávají ženy s fyziologickým těhotenstvím přednost. Tento cíl byl částečně splněn. V Nemocnici České Budějovice, a.s se hypotéza potvrdila, respondentky uvedly jako nejvíce využívanou metodu v první době porodní hydroterapii a v Nemocnici Český Krumlov, a.s. se hypotéza vyvrátila, zde respondentky více využívaly dechová cvičení. Druhým cílem zkoumání bylo zjistit, jakým způsobům vedení porodu v druhé době porodní dávají ženy s fyziologickým těhotenstvím přednost. Tento cíl byl splněn. V Nemocnici Č. Budějovice, a.s. a v Nemocnici Č. Krumlov, a.s. se hypotéza o nejčastějším využitím porodu v klasické poloze potvrdila. Cíl třetí byl zaměřen na zjištění, jaké možnosti alternativních porodů nabízejí porodnice ženám s fyziologickým těhotenstvím. Opět byl cíl splněn. Hypotéza byla splněna jak v Nemocnici Č. Budějovice, a.s., tak v Nemocnici Č. Krumlov, a.s. Bylo zjištěno, že nemocnice nejvíce nabízejí hydroterapii. Čtvrtý cíl se zaměřuje na zjištění, zda je ženám fyziologicky těhotným aktivně nabízeno alternativní vedení porodu zdravotním personálem. I zde byl cíl splněn. Opět se hypotéza potvrdila a to u obou zkoumaných měst. Personál skutečně aktivně nabízel alternativní vedení porodu. Výzkum byl kvantitativní metodou sběru dat. V práci byl použit dotazník, který byl anonymní a obsahoval uzavřené a polootevřené otázky. Byl určen ženám po spontánní porodu a to na oddělení šestinedělí v Nemocnici Č. Budějovice, a.s. a v Nemocnici Č. Krumlov, a.s. Celkem bylo zkoumáno 109 žen, což činilo 100 %. Dle dosažených výsledků bylo konstatováno, že úroveň zdravotní péče ve sledovaných zařízeních se neustále zkvalitňuje, vyvíjí a zlepšuje s ohledem na moderní alternativní metody. Stále roste zájem o jejich využívání ze strany rodiček i jejich rodinných příslušníků. Porodnice pružně reagují na stoupající poptávku a modernizují porodní sály, vybavují je pomůckami potřebnými k realizaci alternativních metod, zlepšují přístup personálu. To má za následek pozitivní odezvu od samotných matek, kdy většina uvedla, že by toto zařízení zvolila i při svém dalším porodu. Výsledkem bylo doporučení zdravotnickým zařízením pokračovat v zahájeném trendu směřujícímu k rozšiřování alternativního porodnictví, zlepšování prostředí porodních sálů, i dalších oddělení se souběžným poskytováním perfektní a přesto i individuální ošetřovatelské péče, zejména ze strany porodních asistentek. Je překvapujícím zjištění, že většina žen nenavštěvovala předporodní kurzy, ačkoliv jejich přínos je prokázaný. Rovněž využití dalších druhů přípravy k porodu, jako je gravidjóga, břišní orientální tance, cvičení i plavání byly využívány jen velmi zřídka. Přínos této práce může být i pro studentky, které studují obor porodní asistentka, ale také pro porodní asistentky, již pracující v praxi na porodním sále a mají zájem na rozvoji alternativního porodnictví.
|
|
Spolupráce studentů ZSF se členy Revma Ligy jako oboustranný přínos.
SVATOŠOVÁ, Iveta
Teoretická část bakalářské práce je členěná na pět kapitol: Revma liga, Nejčastější revmatická onemocnění u členů RL, Vyšetřovací metody v revmatologii, Komplexní léčba RA a Vzdělávání v rámci spolupráce. Byly stanoveny 3 cíle. Cíl 1: Zmapovat spolupráci studentů ZSF v rámci výuky se členy RL. Cíl 2: Zmapovat přínos spolupráce v rámci výuky pro studenty ZSF a členy RL. Cíl 3: Poukázat na další možnosti spolupráce studentů ZSF a členů RL. V práci bylo provedeno kvalitativní šetření a stanoveny 4 výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem spolupracují studenti ZSF se členy RL v rámci výuky? 2. Jaký přínos má pro studenta ZSF spolupráce při výuce se členy RL? 3. Jak vnímají členové RL podíl na spolupráci při výuce? 4.Jaké jsou další možnosti spolupráce členů RL a studentů ZSF? Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dotazování, technikou nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovory byly provedeny u studentů ZSF JU a u vybraných členů Revma Ligy v Českých Budějovicích. Na základě analýzy odpovědí získaných od studentů a členů Revma Ligy byly stanoveny 4 odpovědi na výzkumné otázky. Odpověď 1: Spolupráce studentů se členy RL při výuce spočívá v účasti členů RL na hodinách, vyšetření nemocných kloubů studenty, v diskusi o zdravotních problémech, kompenzačních pomůckách, nálezech pacientů souvisejících s jejich onemocněním. Odpověď 2: Pro studenta ZSF má spolupráce se členem RL přínos v obohacení, předání zkušeností, ověření svých dosavadních znalostí o pohybovém systému v praxi, získání zpětné vazby a uvědomění si potřeb nemocného. Odpověď 3: Členové RL vnímají podíl na spolupráci při výuce jako získávání nových informací a psychickou podporu. Odpověď 4: Jako další možnost spolupráce studentů a členů Revma Ligy se nabízí spolupráce při výuce v bakalářských oborech, ale i spolupráce se studenty jiných oborů, intenzivnější osobní setkávání a exkurze. Výsledek šetření ukázal, že by bylo vhodné pořádání tzv. Revma dnů pro revmatiky, zdravotníky i laickou veřejnost a otevření edukačního centra pro revmatiky pod záštitou ZSF JU.
|
|
Specifické fyzioterapeutické metody jako součást péče o ženu v šestinedělí
AL-AHMADOVÁ, Laila
Tématem této bakalářské práce jsou Specifické fyzioterapeutické metody jako součást péče o ženu v šestinedělí. V období těhotenství se většina žen aktivně účastní předporodních kurzů, jsou instruovány jak cvičit a jak vykonávat běžné činnosti, aby ulevily pohybovému aparátu. Bohužel, většina z nich je neinformována jak pokračovat po porodu, kdy dochází k velkému úbytku váhy a během několika hodin se kompletně změní zatížení skeletu. Cílem mé práce je vytvořit přehled možností a využití speciálních metodik ve fyzioterapii k urychlení normalizace a stabilizace pohybového aparátu ženy. První polovina práce se věnuje fyziologickému šestinedělí, anatomii a komplikacím po porodu. Dále v této práci uvádím přehled možných metod využitelných v klinické praxi. Mým dalším cílem bylo zjistit, zda individuální cvičení v šestinedělí usnadní ženě vyrovnat se s poporodními změnami, a tím pozitivně ovlivní jeho průběh. Tento fakt byl výsledkem práce potvrzen. Byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zvolila jsem techniky dotazování a pozorování. Soubor se skládal ze tří pacientek ve věku 25 {--} 34 let. Ženy jsem sledovala celé jejich šestinedělí, které proběhlo bez komplikací. U sledovaných pacientek došlo ke zlepšení stereotypu dýchání a funkce pánevního dna. Všechny tři ženy během léčby udávaly postupné zlepšování subjektivních pocitů. Bohužel jsem zjistila, že ženy na oddělení šestinedělí v mnohých případech jakékoli cvičení odmítají. Systém rooming-in je pro matku a dítě tím nejvhodnějším systémem, ale práci fyzioterapeuta to velmi ztěžuje. Jen velmi těžko se slučuje volný čas matky s časem, který má fyzioterapeut vymezený pro toto oddělení. Nejvhodnějším řešení by podle mého názoru byla osvěta již v době těhotenství, nejlépe při předporodních kurzech. Předpokládané využití této práce v praxi je pro potřeby fyzioterapeutů, ale i pro potřeby ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví a žen v šestinedělí.
|
host ::
