|
Etika v podnikání (Firemní etika společnosti GE Money)
Kuchaříková, Hana ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Přibyl, Karel (oponent)
Vypracovala: Hana Kuchaříková Název Diplomové práce: Etika podnikání Podtitul Diplomové práce: Firemní etika společnosti Ge Money, a. s. Diplomová práce Název školy: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Praze Vedoucí práce: doc. JUDr. Dr Jan Hejda Vydáno v Praze dne 5.6.2012 Počet stran: 93 Cíl práce: Charakterizovat společnost Ge Money Bank, a. s., seznámit se s jejím etickým kodexem. Následně popsat chování zaměstnanců této společnosti a zjistit jak dodržují pravidla etického chování v praxi. A porovnáme s etickým jednáním zaměstnanců mimo bankovní sektor. Pro komparaci byla vybrána společnost IBM. Metoda: komparace, pozorování, neformální rozhovory, deskripce Výsledky: V rámci práce bylo zjištěno, že ani společnost, která má velmi dobře vypracovaný etický kodex, není schopna naplnit jeho podstatu v praxi. Ačkoliv jsou zaměstnanci důkladně proškoleni, nedodržují mnohá pravidla stanovená tímto kodexem. Bylo zjištěno mnoho případů, kdy dochází k jeho porušování a následně navrhnuta opatření, která by mohla vést k jejich, alespoň částečnému odstranění. V rámci srovnání se společností IBM, bylo zjištěno, že stav firemní etiky je u obou společností velmi podobný. Klíčová slova: etické kodexy, bankovní kodexy, zaměstnanci či pracovníci, etické jednání, Velikosti písma: Times New Roman 12
|
|
Specifika práce sestry na psychiatrickém oddělení
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska Psychiatrie patří mezi základní lékařské obory. Jejím úkolem je diagnostika, léčba a prevence duševních onemocnění. Psychiatrie v sobě zahrnuje psychiatrii dospělých, dětskou a dorostovou psychiatrii, gerontopsychiatrii, psychiatrickou adiktologii, psychiatrickou sexuologii a psychiatrickou rehabilitaci. Důležitost oboru psychiatrie v dnešní době stoupá, podle epidemiologů můžeme pozorovat v počtu psychiatrických pacientů mírnou vzestupnou tendenci. Světová zdravotnická organizace, dále jen WHO, uvádí, že duševní poruchy představují téměř 20% nemocí v evropském regionu. Porucha duševního zdraví postihne během života každého čtvrtého člověka. Práce sestry na psychiatrickém oddělení se výrazně liší od práce na jiných standartních odděleních. Je náročná jak po fyzické, tak po psychické stránce. Na tomto oddělení je velice důležité, aby sestra navázala blízký vztah s pacientem a získala jeho důvěru. Sestra musí být pro pacienta oporou v jeho těžkých obdobích. Cíle práce Cílem této práce bylo zmapovat odlišnosti práce setry na psychiatrickém oddělení, zjistit jaké komunikační dovednosti musí všeobecná sestra ovládat na psychiatrickém oddělení, dále pak zjistit možnosti dalšího vzdělávání sester v oboru psychiatrie v rámci celoživotního vzdělávání. Metodika Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metodika. Údaje byly získávány metodou rozhovoru. Před provedením samotného výzkumného šetření bylo zažádáno o povolení hlavní sestry, která s provedením výzkumného šetření souhlasila. Ve spolupráci s vrchní a staniční sestrou psychiatrického oddělení bylo zrealizováno sedm rozhovorů se sestrami. Zcela anonymní rozhovor obsahoval dvanáct otázek. Jednotlivé rozhovory byly písemně zaznamenávány, protože se zaznamenáváním na diktafon respondentky nesouhlasily. Písemné záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky byly následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Výzkumné šetření probíhalo v období února a března 2013. Výsledky Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že práce sestry na psychiatrickém oddělení se v mnohém liší od práce na jiných odděleních. Měla by zde pracovat sestra, která se o obor zajímá a má přehled v psychiatrické problematice. Sestra na psychiatrii by měla být zručná, pohotová a měla by mít stálý přehled o pacientech, aby byla schopná včas vypozorovat případné změny v jejich chování. V psychiatrické ošetřovatelské péči je především důležité správně komunikovat s různými typy pacientů. Proto je pro sestru důležité orientovat se v psychiatrických onemocněních a jejich symptomech. Chování, vnímání a komunikaci psychiatrického pacienta totiž často ovlivňuje samotné onemocnění. Vznikají tak různé komunikační bariéry, se kterými si musí sestra poradit. Proto by měla umět správně využívat všechny složky verbální i neverbální komunikace. Příprava na mimořádné události spočívá hlavně v pravidelném školení BOZP, požární ochrany a prostudováním metodických pokynů a standardů psychiatrického oddělení. Také je určitá příprava věnována na prevenci mimořádných událostí. Možností pro další vzdělávání v psychiatrickém ošetřovatelství je podle dotazovaných sester dostatek. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry o vzdělání aktivně zajímají a samy ho vyhledávají. Ve vyhledávání vhodných vzdělávacích akcích jsou sestry dostatečně podporovány ze strany nadřízených. Závěr Vzhledem k celkovému pohledu na výsledky práce lze konstatovat, že výzkumné otázky byly zodpovězené a stanovené cíle této práce byly splněny. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako podpůrný text při přednáškách o ošetřovatelské péči na psychiatrickém oddělení. Práce může také sloužit studentům jako studijní a podkladový materiál pro studium i jejich vlastní práce.
|
|
Mezikulturní vzdělávání na středních školách
Pozděnová, Jitka ; Neusarová, Jana (oponent) ; Kopecký, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Mezikulturní vzdělávání na středních školách se zabývá jednak odůvodněním důležitosti mezikulturního vzdělávání pro aktivní občanství a dále tím, jak je mezikulturní vzdělávání realizováno na středních školách gymnaziálního typu. Po celou délku trvání komunistického režimu bylo možné o české společnosti hovořit jako o společnosti homogenní, bez významnějšího uznání jednotlivých minorit a subkultur. Tato situace se po pádu komunistického režimu začíná postupně měnit a to díky stoupající imigraci do České republiky, s postupem globalizace či se vstupem České republiky do evropských struktur. V důsledku těchto společenských změn zavádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy převratné změny do školního vzdělávacího systému, aniž by o těchto změnách proběhla širší společenská diskuse. V první části diplomové práce autorka vysvětluje, proč zvolila právě termín mezikulturní vzdělávání a jak jej vymezuje oproti multikulturní výchově. Odůvodňuje důležitost mezikulturního vzdělávání na středních školách, konkrétně zmiňuje studentské výměny. Dále se zabývá školskou reformou a jak se tato dotýká mezikulturního vzdělávání, jak jsou pedagogové připraveni na realizaci multikulturní výchovy jako jednoho z průřezových témat školních vzdělávacích plánů. V druhé části práce autorka mimo jiné...
|
|
Řízení pracovního výkonu
Němcová, Michaela ; Sycha, Martin (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce Řízení pracovního výkonu se věnuje vzdělávání a rozvoji zaměstnanců, jejich motivaci, hodnocení a odměňování a dalším faktorům ovlivňujícím řízení pracovního výkonu. První kapitola uvádí hlavní aspekty řízení pracovního výkonu ve vztahu k lidským zdrojům. Druhá a třetí kapitola je věnována vzdělávání a motivaci a podrobně popisuje aspekty těchto v současnosti nejdůležitějších faktorů pro rozvoj organizace. Čtvrtá kapitola je věnována v dnešní praxi ještě ne tak zcela běžnému hodnocení zaměstnanců a to jak pracovního výkonu, tak pracovního chování i potencionálním možnostem. Jsou zde popsány všechny výhody a přínosy systematického hodnocení zaměstnanců pro organizaci. Zdůrazněna a analyzována je i fáze přípravy jako nezbytný prvek úspěšného zavedení hodnocení zaměstnanců. Kapitola také obsahuje výběr technik, metod a kritérií, které můžeme pro hodnocení zvolit. Závěr této části pak popisuje nezbytné kroky (postupy) k úspěšnému zavedení tohoto systému. V páté kapitole se autorka věnuje strategii odměňování zaměstnanců jako velmi důležité oblasti pro řízení pracovního výkonu. Jsou zde popsány aspekty mzdové politiky, systémy odměňování, mzdové formy s důrazem zejména na uplatňování ve státních institucích. Kapitola končí výčtem nepeněžních forem motivace. V šesté kapitole je podrobně...
|
|
Návrh subsystému CRM firemního informačního systému
Honajzer, Martin ; Zbořil, Miroslav (oponent) ; Lacko, Branislav (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl zanalyzovat a navrhnout model, podle kterého by vývojový tým byl schopen vytvořit plně funkční CRM modul informačního systému pro potřeby společnosti, která se zabývá nabídkou počítačových školení. Pomocí UML diagramů určí funkce, které bude modul nabízet a také způsob, kterým tyto funkce budou uživateli přístupné. V jazyce SQL pak naznačí některé z možností, jak bude program pracovat s databází.
|
|
Sociální adaptace pracovníků v organizacích
Pudilová, Veronika ; Reichel, Jiří (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje poznatky o procesu sociální adaptace, který probíhá v rámci procesu adaptace po nástupu nových pracovníků do organizace. Popisuje faktory, které ovlivňují průběh adaptace jedinců na organizační prostředí, pracovní skupinu a firemní kulturu. Dále se zabývá pojmem adaptace a sociální adaptace, jejich přesným vymezením a dělením. Následně popisuje konkrétní průběh procesu adaptace a sociální adaptace a jejich přípravu, uvádí poznatky týkající se kontroly a vyhodnocování procesů adaptace. Nakonec pojednává o důsledcích sociální adaptace. Výsledkem práce je identifikace těch složek adaptačního procesu, které patří do oblasti sociální adaptace a popis možností jejich realizace v praxi. Sociální adaptace zahrnuje zaškolení pracovníků v oblasti firemní kultury, přidělení vyškoleného mentora, který se o pracovníka stará během pracovní adaptace a kvalifikovaně prováděná hodnocení procesu adaptace. Sociální adaptaci tvoří i celková organizační a odborná kvalita procesu adaptace. Její velká část probíhá v neformální rovině, v každodenním kontaktu se spolupracovníky.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Komunikace zdravotníků s rodiči dětského pacienta
ŽÁKOVÁ, Nikola
Teoretická část bakalářské práce je rozčleněna do jedenácti kapitol. První kapitola se zabývá definicí komunikace. V kapitole druhé popisujeme druhy komunikace. Popsána je zde komunikace verbální a neverbální. Třetí kapitola pojednává o komunikačních dovednostech sestry, čtvrtá potom o komunikaci sestry s dětským pacientem. Pátá kapitola popisuje základy komunikace sester s rodiči dětského pacienta. Šestá kapitola je věnována situaci, v níž sestra komunikuje s rodiči hendikepovaného a umírajícího dítěte. V sedmé kapitole sledujeme komunikaci sestry na dětském oddělení. Osmá kapitola upozorňuje na specifika dětského oddělení. Devátá kapitola pojednává o komunikaci jako součásti ošetřovatelské péče. A v poslední kapitole je popsán průběh hospitalizace dítěte a jeho rodiče. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Část teoretická je popsána výše, v části empirické jsou popsány výsledky výzkumného šetření. Cíle a výzkumné otázky Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestra komunikuje s rodiči dětského pacienta. Dalším z cílů bylo prozkoumat, zda rodič rozumí informacím podaných sestrou, a cíl třetí se zaměřil na chyby, které může udělat sestra při komunikaci s rodičem dětského pacienta. Výzkumné otázky: 1.Jakým způsobem sestra komunikuje s rodičem dětského pacienta? 2.Jakým způsobem sestra podává informace rodiči dětského pacienta? 3.Jak rodič dětského pacienta hodnotí srozumitelnost informací podaných od sestry? 4.Jaké sestra dělá chyby v komunikaci s rodiči dětského pacienta? Metodika Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření, která byla realizována formou rozhovorů. Druhá použitá metodika v této práci se nazývá zúčastněné pozorování. Potřebná data k první části šetření byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s rodiči hospitalizovaných dětí. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek. V případě potřeby byl rozhovor doplněn dalšími otázkami. Prostřednictvím rozhovoru bylo zjišťováno, jak probíhal příjem dítěte na dětské oddělení, jaké informace dostali rodiče ohledně vyšetření dítěte, a celkový dojem ze sester na oddělení. Rodičů jsme se dotazovaly na verbální i neverbální komunikaci sester. Na závěr sami popsali, jaké shledali chyby v komunikaci a chování sester. Druhá část výzkumu proběhla na dětském oddělení anonymní nemocnice. Zde jsme sestry hodnotily verbální a neverbální komunikační dovednosti sester. Výzkumný soubor Výzkumný soubor k první části výzkumného šetření tvořilo sedm matek dětí hospitalizovaných na dětském oddělení. Matky byly hospitalizované v různých nemocnicích v České republice. Výzkumný soubor k druhé části výzkumného šetření, který byl veden technikou pozorování, tvoří šest všeobecných sester zaměstnaných na dětském oddělení státní nemocnice. Sestry byly zvoleny náhodně. Jsou rozdílného věku, mají odlišnou délku praxe a jiné vzdělání.
|
|
Praktické využití teatroterapie při aktivizaci dospělých osob s mentálním postižením
REJŠKOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce s názvem Praktické využití teatroterapie při aktivizaci dospělých osob s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit divadelní představení se zaměřením na aktivizaci dospělých s mentálním postižením.Při volnočasových aktivitách je možné osobám s mentálním postižením poskytnout takové činnosti, které všestranně rozvíjí jejich osobnost, vedou k vlastní aktivitě a činorodosti. Lidé s mentálním postižením jsou však oproti lidem intaktním ve výběru aktivit omezeni. Vzhledem k nabídce volnočasových aktivit pro cílovou skupinu jsem se rozhodla využít teatroterapii, která je pro ně přímo určená, a realizovat tak divadelní představení. Dle odborné literatury lze jejím prostřednictvím dosáhnout pozitivních výsledků v oblastech komunikačních a pohybových dovedností, paměti a sociálních vztahů.Práce se skládá ze tří kapitol. Cílovou skupinu vymezím v první kapitole, ve které nejprve definuji pojem mentální postižení, charakterizuji dospělé osoby se středním či těžkým mentálním postižením a blíže specifikuji jejich omezení v oblasti sociální, psychické a motorické. V druhé kapitole definuji teatroterapii, popíši její vývoj, cíle a metody. Zároveň se o ní v závěru této kapitoly zmíním jako o prostředku aktivizace. Na teoretickou část práce navazuje praktická, třetí kapitola. V této kapitole na základě odborné literatury připravím divadelní představení. To následně zrealizuji a vyhodnotím.Divadelní představení vycházelo ze zásad a principů teatroterapie. Při jeho realizaci bylo využito vlastního scénáře, který byl přizpůsoben cílové skupině. K jeho nazkoušení byly využity klasicky výukové metody a metody dramatické výchovy, konkrétně se použily metody slovní, názorně demonstrační, dovednostně praktické, metoda hra v roli, metody a techniky průpravných her a cvičení, hodnocení a reflexe. Při evaluaci bylo využito objektivní techniky, která se zaměřuje na analýzu činnosti herců, a subjektivní techniky se zaměřením na autoevaluaci a zpětnou vazbu herců.Aktivita probíhala pod Občanským sdružením IN a zúčastnilo se jí celkem deset osob se středním či těžkým mentálním postižením ve věku 25 45 let. Během přípravy divadelního představení docházelo k procesu aktivizace a bylo dosaženo pozitivních výsledků v oblasti komunikačních a pohybových dovedností. Při realizaci divadelního představení herci zažívali nové a neobvyklé situace, setkávali se s novými lidmi, neboť se aktivity účastnili i studenti Jihočeské univerzity, což vedlo k sociální integraci. Bakalářská práce má sloužit jako inspirace pracovníkům v zařízeních poskytujících sociální služby.
|
|
Profese vojenské zdravotní sestry z historického pohledu.
PAVLÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá profesí vojenské zdravotní sestry. Můžeme konstatovat, že oficiální studium vojenských nelékařských zdravotnických odborností a jejich využití nejen pro válečné účely se datuje od padesátých let minulého století. Ovšem ženy zdravotnice následně i v uniformě byly vždy aktuální záležitostí v údobích jakéhokoli ozbrojeného tažení. Rozvoj ošetřovatelské činnosti jako takové probíhal téměř pokaždé v závislosti na její zvýšené potřebě ve válečných anabázích, avšak není možné opomenout vliv vědeckých, medicínských a technických poznatků. Historická osa vývoje ošetřovatelské výchovy a zdravotnické péče na bojištích je zaznamenána od pravěkého léčitelství přes původní starověké medicínské pokusy až po středověké tradiční lékařství. Způsob křesťanského léčení negativně ovlivnila katolická církev, která takřka znemožnila jakýkoli vědecký pokrok zejména na chirurgické půdě. Temný středověk na evropském kontinentě fakticky vyrval provádění lékařských úkonů z rukou odborníků a nechal trpící na pospas kněžím. Následující část práce se věnuje novověké medicíně, kde se uplatňují osvícenské reformy. V této epoše se organizovaly jedny z počátečních půlročních kurzů pro vojenské ranhojiče, které se přeměnily na Chirurgickou vojenskou akademii, z níž pak vzniklo pověstné Josefinum. Projev humanity, jež podnítila formu péče o válečné veterány, se manifestoval výstavbou invalidoven. Druhou polovinu 19. století charakterizuje fenomén výskytu řádových sester v polních lazaretech. Hlouběji se tato studie zaobírá profesionální organizovanou zdravotnickou péčí přímo na bojišti, která se datuje od éry válčení na Krymu. Tento mezník vypovídá o transformaci opatrovnictví na ošetřovatelství, jež vykazuje nutnost specializované přípravy osob provozujících ošetřovatelskou praxi. Nesmazatelně se do dějin sesterského povolání zapsal i Henri Dunant, jako zakladatel Červeného kříže, který první zacvičoval zdravotnice pro plnění branných záměrů státu. Pokračování tohoto počinu nastiňuje průběh poskytování první pomoci v ozbrojených konfliktech 20. století. Popisuje fungování tehdejší velitelsky řízené vojenské zdravotnické služby. První světová válka zahnala český ošetřující personál na obě strany fronty, kde zajišťoval zraněným pomoc. Druhé světové války se zdravotní sestry účastnily již ve stejnokrojích, coby právoplatné příslušnice armády. Dílo se dále zmiňuje i o poválečném využívání armádních zdravotníků v utajených zahraničních misích a jejich odborné erudici. V neposlední řadě velmi okrajově hovoří o současných možnostech moderní zdravotnické služby Armády České republiky. Cílem usilovného snažení při zpracování tohoto tématu bylo přehledně zmapovat vývoj profese vojenské zdravotní sestry v historickém kontextu se zvláštním zřetelem na ženy zdravotnice pocházející z českých končin. Aby zachycené dějinné podklady týkající se konkrétních účastnic světových válečných konfliktů byly čtenáři dobře uchopitelné, líčí toto pojednání v širším rozsahu příznačné lékařské a ošetřovatelské poznatky už od éry pravěkých civilizací. Pro teoretickou diplomovou práci byla zvolena metoda historické studie. Metodika se zakládá na vyhledávání, prostudování, třídění a následném systematickém nestranném popisu událostí z časů minulých s cílem podat ucelenou zprávu o daném námětu. K získání povědomí o dějinných souvislostech bylo zapotřebí prostudovat nepřeberné množství relevantních zdrojů. Věcné informace byly čerpány analyzováním jednak primárních, ale ponejvíc sekundárních dokumentů. Badatelskými prameny se staly i starobylé knižní publikace, soudobá odborná literatura a časopisy s historickou, vojenskou i zdravotnickou tematikou. Prozkoumáním odpovídajících písemností a shrnutím zásadních zjištění vznikla diplomová práce, která mapuje dějiny válečného ošetřovatelství a profese vojenského zdravotníka. Výtvor nemá za úkol jen osvětlovat minulost, nýbrž přispívat k řešení každodenních problémů a poskytovat zářivý výhled do budoucnosti.
|
host ::
